Zdeněk Homola: Mimochodem

Neděle 30. března 2025

Výlet do USA

Byl začátek 80. let, Ameriku jsem znal leda tak podle knih pro mládež o Vinnetouovi a podle Limonádového Joe. A podle písniček Boba Dylana, jehož desku měl kamarád, který ji přivezl z Ghany. V Ghaně se snad po jistou dobu pokoušeli budovat socialismus a Československá socialistická republika tam poslala své specialisty. Můj spolužák v Ghaně bydlel několik let s tatínkem lékařem a vozil do Prahy západní desky, oficiálně u nás zcela nedostupné. Přišlo mi to pikantní, žili jsme v domnění, že v Ghaně jsou jen domorodé kmeny v džungli, ale světovou kulturu měli ve skutečnosti na rozdíl od nás dostupnou jak v západní Evropě nebo v Americe.

Ve snu mě nenapadlo, že bych se do USA mohl někdy podívat, byl jsem tehdy jen v NDR, Maďarsku a v Bulharsku, jako valná většina našich občanů, pokud neměli, z dnešního hlediska, nemravné styky s komunistickým režimem. Pokud ano, to se jim to jezdilo… Můj otec byl tehdy prokletý, sebrali mu i cestovní pas, na který se jezdilo do toho NDR a Maďarska. Já pas měl, ale jen pro země východního bloku, na tzv. výjezdní doložku a devizový příslib jsem neměl ani pomyšlení.

***

Málem jsme v tom roce 1981 s budoucí manželkou překročili hranice s Rakouskem. Byli jsme mladí, nezkušení, v trenýrkách a s chlebníkem, ubytovaní v privátu ve Vyšším Brodě. Měli jsme několik let starou turistickou mapu a vydali se po žluté značce podle té mapy nahoru do hor. Netušili jsme, že se hraniční pásmo, tedy asi patnáctikilometrový zakázaný pruh země kolem hranic na našem území, kam se pod nebezpečím zastřelení nesmělo vstoupit, nedávno rozšířilo, a tak jsme do něj ilegálně vnikli, jak jsme se brzy dozvěděli. Možná jsme o existenci toho pásu ani nevěděli, o něm se ve školách neučilo.

Náhle se z lesa vynořil obrněný vůz, vyskočili vojáci se samopaly a zatkli nás. Moje dívka byla jen v kalhotkách, protože bylo děsné vedro. Přišlo mi to jako hrozný kontrast: měkkoučké polonahé něžné děvče a obrněný transportér s těžkooděnci a kulomety. Ptali se nás, jestli míříme jen do Rakouska, nebo dál do Evropy či za oceán.

Marně jsme argumentovali oficiální mapou, zakoupenou v běžném obchodě, i žlutými značkami na stromech, které ještě nebyly všude smazané. Nahlásili jsme svou adresu ve Vyšším Brodě, ale odvezli nás jinam, testovali, zda si nevymýšlíme.

Nakonec nás tedy pustili, ale vítězoslavně nám zabavili onu mapu. 

Hlavně moje dívka byla z toho incidentu vyděšená a bylo jasné, že se nic takového už nesmí nikdy stát. Raději jsme nějakou dobu nevytáhli paty z Prahy, kde jsme oba studovali.

***

Procházeli jsme se tedy o víkendech po Praze a jednou zamířili na Petřín. Dnes jsou sady na východních svazích upravené, ale tehdy rostly na stráních křoví a kopřivy, cesty rozbité, zídky děravé. Inu socialismus. Zabloudili jsme.

Vidím díru ve zdi směrem, kam jsme chtěli dojít, a tak jsme skrze ni prošli do zahrady, která byla kupodivu posekaná, ovocné stromy ostříhané a okopané, zkrátka jiný svět.

Jako Alenka v říši divů jsme šli dál, až jsme narazili na půvabný zděný zahradní pavilon. S ostychem jsme ho obcházeli, vešli dovnitř a vystoupali po schodišti až nahoru.

Uprostřed terasy se tyčí nástavba a na ní stožár. Jako by nás uštklo: nahoře na špičce vidíme vlajku USA! 

Ano, gloriet s americkou vlajkou jsme znali z vyhlídky na Hradčanském náměstí, byl to nedostupný symbol svobody uprostřed Prahy. Podobný Soše Svobody v New Yorku. Ale vylézt nevědomky přímo na něj, to bylo jiné kafe.

Vyděšeně jsme se rozhlíželi, zda sem neběží imperialisté s kulomety. Nebo jestli se neblýskají skla dalekohledů na věži svatého Mikuláše nebo Víta, kde byly instalovány pozorovatelny československé StB, jak se tehdy tušilo. Člověk  nevěděl, odkud co přiletí.

Zdrhali jsme jako o život, vlastně jsme se o život báli doopravdy. USA si své území proti Říši zla jistě chrání a ČSSR na hranicích se Západem bez milosti střílí, aby naopak její obyvatelé ze země neutekli.

Když jsme zase našli svou díru v železné oponě a ukryli se v křoví venku, konečně jsme si oddechli a když se měsíc nic nedělo, uklidnili jsme se úplně.

Tak to byl náš první výlet do USA.

  • Krajina z rychlíku
  • Velká nuda
  • Pevný bod ve vesmíru
  • Genius locī
  • Ploština
  • Akvárium
  • Výbuch
  • Usměvavý kabel
  • Čertova kaple
  • Hladová zeď
  • Nejlepší zákazník
  • Řečnění
  • Cestopisy
  • Adonis
  • Homolova linie
  • Výlet do USA
  • Skylla a Charybda
  • Čertova kuchyně
  • Oči
  • Skupinová fota
  • Brada
  • Přechodníky
  • Materiály
  • Exekuce
  • Neviditelná víla
  • Kampa
  • Diplomacie
  • Feromony
  • Parníky
  • Pepka
  • Slunce
  • Fiasko
  • Ríša
  • Kam s ní, pánové a dámy?
  • Wolíz
  • Strahov
  • Donbas
  • Šaler
  • Požár
  • Dáša
  • Kasuistika
  • Puzzle
  • Dochcávky
  • Obdiv
  • Zásaditý citron
  • Dírková komora
  • Komunismus
  • Pirát
  • Ultramaraton
  • Pod Cornštejnem
  • Wiki
  • Hadí skála
  • Kdysi na Zemplíně
  • Lazar na mostě
  • Zklamání
  • Muž, který si dělal všechno sám
  • Dobrodružství na řece Huntavě
  • Kunda madagaskarská
  • Zaber!
  • Mbabička
  • Krhanice
  • Bombardýno
  • Dress code novomanželů
  • Piži a Lada
  • Studna na Sloním ostrově
  • Sebrané historky
  • Orosené okénko
  • Holý zadek
  • Speciální vůz
  • Můj patron Perun
  • Urážka božstva
  • Starý mládenec
  • Pan Alois
  • Máme se prímárně
  • Ústřice
  • Mé starodávné Múze
  • Úsměv
  • Šeherezáda
  • Za vílami do Kodaně
  • Neogulag
  • Neměli tam tanky
  • Švihlá chůze
  • Korida
  • Znamení
  • Nekřťěňátko
  • Řeka adrenalinu
  • Amfiteátr
  • Kde se vzala Ukrajina...
  • Pietní akt při 80letém výročí popravy generála Bedřicha Homola
  • Bobulouni
  • Odposlechnuto
  • Ruska
  • Kája, ten nejhodnější člověk na světě
  • Sacré-Cœur
  • Kam s ním
  • Robinsonem uprostřed Evropy
  • Brixenští sloni
  • Rudé Rusko II
  • Rudé Rusko
  • Obrana národa
  • Světový rekord u Božího hrobu
  • A von
  • "Homolův puč"– akce právoplatné vlády
  • V lůnu Země
  • Peklo a nebe
  • Romantická komedie
  • Lyžař na Monínci
  • Syndrom generálských vnoučat
  • Kostel svatého Rocha na Vysoké v Jinonicích
  • Já nic, já nejsem muzikant
  • Jak jsem uklidňoval československého prezidenta
  • Ty hajzle...
  • Miss Veselí
  • Jochacha
  • Příliš mnoho slov...
  • Alenka
  • 5+5
  • Ubránila by nás československá armáda před Hitlerem?
  • Pepa, mé druhé Já
  • Skejt
  • Kaple sv. Kříže v Sázavě
  • Kalhoty před brodem
  • Můj slavný bratr
  • Zipolite
  • U Hanse Turka
  • Reprobusem přes Jordán
  • Sváťa se vrátil
  • U jezera
  • Zlíchovská rotunda
  • Veletín, Beletín, nebo Vyšší Týn?
  • Pyskočelský most
  • Suchopárná suchá pára s covidkou
  • Vzdušný a kapénkový přenos infekce
  • COVID 19, proč je nejvíc postižena Lombardie
  • Chřipka
  • Režimy
  • MZ
  • Generál Bedřich Homola
  • Smeč
  • Vkuse
  • Markétka čarodějka
  • Triskele
  • Anexe
  • Pražský ciferník
  • Má Praha čtyřstovku? II.
  • Narodil se Kristus o zimním slunovratu na Nový rok?
  • Volejbalový set
  • Presbyop na golfu
  • Karel Schwarzenberg a češství
  • Výkuk
  • Už se to nikdy nemůže stát?
  • Blbá a chytrý
  • Levoruký Diskobolos se právě trefil
  • Má Praha čtyřstovku?
  • Kdyby tak na Letné byla medúza...
  • Hutka versus Nohavica
  • Čunkovo Poschlé


  • Vše