Zdeněk Homola: Mimochodem

Neděle 5. dubna 2020

Pyskočelský most



Někdy před skoro šedesáti lety jsem si hrával s živými brčky pod kamenným mostem u bezejmenného potůčku, který se ovšem nemůže jmenovat jinak než Pyskočelský. Dnes bych brčka nazval spíše třícentimetrovými tmavými kremrolemi, jsou to schránky larev chrostíků, takových vodních okřídlených hmyzů.

Ten kamenný jednoobloukový most, o kterém krom místních nikdo neví, je skryt kus dál vedle dnešní silnice a vede zdánlivě odnikud nikam. Na místě byl dle I. vojenského mapování již nejméně v letech 1764-8, na Müllerově mapě o 40 let starší takové podrobnosti nejsou. (Zato jsou na obou mapách ve Vlkančickém údolí zobrazeny tři rybníky, po kterých již skoro nejsou stopy, Moštický, Baba a Puchowa. Vlastně u prvních dvou jsou dnes patrny zbytky protržených hrází, u posledního plochá terénní vlna.)


Müllerova mapa Čech (geolab.cz)


I. voj. mapování (geolab.cz)

Dno Vlkančického údolí tvoří plochá niva, po kraji vede nad patou svahu asfaltka okresního formátu. Pamatuju, když tam byla ještě prašná cesta, a silnici pak pokrývali asfaltem, a ten pěchovali pravým parním válcem, hlučným železným monstrem poháněným opravdu ještě parním strojem. Na starých vojenských mapách, pokud nebyl rybník, byly značeny bažinaté plochy. Někdy, před oním rokem 1768, už vybudovali zmíněnou zpevněnou silnici, která kamenný mostek původně zřejmě opravdu využívala, musela však k němu dělat kličku (na I. voj. mapování klička není, ale je to patrně jen schematický nákres). Most bude tedy asi podstatně starší. Dnes vede silnice přes běžný silniční plochý betonový mostek.

No a odkud kam tedy původní mostek vedl, když na obou stranách míří do obou úbočí rokle? Na západ je to jasné, na mapách stoupá příkrá stará cesta hlubokým úvozem na plošinu zvanou Hradce. Stejně je to i ve skutečnosti. Žádná z map, ani speciálka 1:10000, však neukazuje cestu na druhou stanu, na východ. Nebo jen kousek, nedávající smysl.

Hradce jsou plochá náhorní plošina kilometr krát půl kilometru velká, ze všech stran chráněná docela prudkými srázy, jen na sever je kopec mírnější, nícméně..., bývala na něm sjezdovka. Na západě tedy na druhém konci plošiny od mostku, byla v r. 2006 objevena lokalita 30x30 m se zbytky valů, s nálezem z doby řivnáčské kultury. Ovšem Hradcemi je tradičně nazývána celá plošina. Tak snad za dávnověku opravdu byla osídlena, jen se archeologicky nezkoumala. Na Hradcích dosud stojí krásný roubený statek, zakreslený již na I. vojenském mapování, dnes polorozpadý, avšak majitelé snad plánují opravu. V jeho okolí nyní vyrůstá moderní vilková zástavba. Mimochodem, na sever od statku bývala někdy v 70.-80. letech 20. století sjezdovka se šleprem, jahož rezavé sloupky stále stojí.

Statek na Hradcích

A ta cesta od našeho mostku na východ? Na žádné mapě není zakreslena, ale v reálu existuje, na lesní křižovatce, kde rostly panáky a jahody, pak navazuje na cestu, zakreslenou na mapách.


(geolab.cz)
-----

Na západním konci Pyskočel, blízko řeky Sázavy, stojí statek č. p. 1 Pyskočely, zvaný Andělův. Za ním, ještě blíže k řece, postavili kolem roku 1935 rekreační Pražskou boudu, hotel horského typu. Po válce zde bylo rekreační středisko ROH, chatu nazývali Šohajka, a pak sem jezdily na tábor sovětské děti, dodnes je majitelem Velvyslanectví Ruské federace.

Ve třicátých letech, už v průběhu stavby Pražské boudy, měl louku u řeky pronajatu od hotelu český Aeroklub, měl zde bazén, lavičky, šatny, do hotelu se chodilo pro limonádu ap. Členové Aeroklubu zakoupili pozemky pro chaty na Pyskočelském úbočí Hradců, každý parcela sahá od silnice až skoro nahoru. Louka (bývalý rybník Puchowa zaniklý někdy v první polovině 19. století), sloužila jako letiště. V 90. letech 20. století zde několik let probíhaly dostihové závody. Kousek nad silnicí pod zmíněnými chatami leží drobná kotlinka, kam se chodilo do studánky pro vodu, studánka je dnes již vyschlá, vodu patrně pohltily studny nové zástavby na temeni Hradců.

Další studánka, kam se jezdilo lodí z oblasti Pražské boudy, byla na levém břehu Sázavy pod strmým svahem výrazného kopce Spálený. Ten sousedí náhorní loukou s níže položeným hradištěm Dojetřice, a nese též pravděpodobné známky hradištních struktur.