Čtvrtek 11. dubna 2024
Starý mládenec
Není to moje historie, ale zapadla by, extraverti neumějí psát... Je kraťoučká, nebojte.
To jsem seděl ve venkovní hospůdce přes řeku od Soumarského Mostu. V nejkrásnější krajině, co může být, horské luhy lemované modravými kopečky, začala padat večerní mlha a tak dále, slunce fuč. Kolébka to velebné řeky Vltavy. Cvrčci, ptáčci, blata, žáby, užovky.
Jakýsi bujarý extravert u vedlejšího stolu vykládal historku, jak si koupil kolečkové brusle a hned při první jízdě upadl tak nešikovně, že si zlomil obě předloktí.
Doktor mu říkal: člověče, to budete v prdeli... Obě předloktí... Všechny čtyři kosti, ulny i radie. To nebudete moct vůbec nic!
Náš extravert pomyslel na tu prdel a zbledl ještě víc. A co hůř...
V té hospůdce vyskočil ze židle a předváděl, jak mu zafixovali levou ruku sádrou do krunýře na hrudi a chystali se na pravou.
Vyděsil se a žadonil: tuhle ruku mi prosím zasádrujte asi do tejhle vejšky. Pomalu spouštěl ruku níž a níž, náhle se zastyděl, jak na něj koukala celá hospoda, ale hrdinně vytrval, až ji měl na tom nejdůležitějším místě mužského těla.
Div prej pak neumřel hlady, čtyři týdny jen pil brčkem pivo – českou bezezbytkovou stravu.
Asi starej mládenec, inu hospodskej štamgast.