Zdeněk Homola: Mimochodem

Pondělí 17. března 2014

Narodil se Kristus o zimním slunovratu na Nový rok?

Taky jste z těch, kterým nedá spát, že Nový rok začíná deset dní po zimním slunovratu, a Ježíš Kristus, podle kterého počítáme celý letopočet, se prý narodil ne na Nový rok, ani o zimním slunovratu, ale někde mezi? Počítám, že je vás takových nejmíň jako prstů na ruce, tak právě pro vás je určen následující text ;).

–-

Řím byl dle pověsti založen kolem r. -750 (podle různých kritérií se uvádí rok 753, 752, 751, 748, 729).

rok dny
navíc
slunovrat Nikaj Gregor
-753 0 1.1.
-625 1 30.12.
-497 2 29.12.
-369 3 28.12.
-241 4 27.12.
-113 5 26.12.
15 6 25.12.
143 7 24.12.
271 8 23.12. 0 1.1.
399 9 22.12. 1 31.12.
527 10 21.12. 2 30.12.
655 11 20.12. 3 29.12.
783 12 19.12. 4 28.12.
911 13 18.12. 5 27.12.
1039 14 17.12. 6 26.12.
1167 15 16.12. 7 25.12.
1295 16 15.12. 8 24.12.
1423 17 14.12. 9 23.12.
1551 18 13.12. 10 22.12. 0 22.12.
1679 19 12.12. 11 21.12. 1 21.12.
1807 20 11.12. 12 20.12. 2 21.12.
1935 21 10.12. 13 19.12. 3 21.12.
2063 22 9.12. 14 18.12. 4 21.12.

Gaius Julius Caesar provedl reformu starého římského lunárního kalendáře, který začínal patrně v r. -753 a rok měl 355 dní. Chybějících deset dní do solárního roku (interkalace, resp. nepravidelně měsíc mercedinus dlouhý 23 či 24 dny) vkládali pontifikové, ale ve válečných dobách se tak vždy nedělo a Caesar přidal v r. -46 devadesát dní, aby kalendář vyrovnal, nadále zavedl po egyptském vzoru 365-denní solární kalendář a zavedl také přestupné roky, aby se pro příště každé čtyři roky přidáním dne vyrovnal fakt, že Země oběhne svou dráhu kolem Slunce za 365,25 dne. Protože však toto číslo není přesné (má být 365,24219... dne), jednou za 128 let se tento schodek přes 11 minut denně nashromáždí do 24 hodin a v kalendáři ubude jeden den. Takže i Caesarův juliánský kalendář se postupně rozchází se skutečností, která je dána periodou slunovratů a rovnodenností.
První leden se stal počátkem roku od r. -153, kdy nastupovali svůj úřad konsulové a v Césarově juliánském byl ponechán.

V r. 204 se objevuje první zmínka o narození Ježíše dne 25. prosince (Hyppolyt Římský). Primární byl údajně výpočet Kristova vtělení (početí Panny Marie) na 25. března a bylo přidáno 9 měsíců.

V r. 325 proběhl nikajský koncil, který určil výpočet Velikonoc. V r. 300 se stýkají juliánský a gregoriánský kalendář.

V r. 525 opat římského kláštera Dionysius Exiquus zavedl křesťanský letopočet, který začínal 25. březnem prvního roku. Dionisius vypočetl datum Kristova vtělení (početí Panny Marie) tak, že se to stalo před 525 lety, tedy v r. 723 po založení Říma. Nicméně průběh juliánského kalendáře tím zřejmě narušen nebyl, pouze letopočet, který tak začínal 25. března.

V r. 1582 papež Řehoř (Gregorius) XIII. přidal do kalendáře deset dní, o kterých se rozcházel dosavadní kalendář od skutečnosti (která platila v r. 300), zavedl nadále krom stávajících přestupných roků průběžnou kompenzaci oné jedenáctiminutové denní odchylky ubráním přestupných roků po sto letech mimo roky dělitelné 400. Tento gregoriánský kalendář má s juliánským styčný bod v r. 300.

Starořímský kalendář začínal sice březnem, ale předpokládejme, že prapůvodně začínal zimním slunovratem, jak by velela logika.

Když se podíváme na tabulku – kolem přelomu našeho letopočtu by scházelo 6 dní (753/128), tj. slunovrat by vycházel na 25. prosince kalendáře počítaného od založení Říma. 25. prosince, jak známo, se slaví Kristovo narození.

V r. 525 chybělo 10 dní ((753+525)/128)  a slunovrat vycházel na 21.12. V té době byl ustanoven dnešní letopočet zmíněným Dionisiem Exiguem. Dionisios byl vzdělaný mnich zabývající se kalendáři a měl v té době ještě k dispozici antickou vzdělanost. Lze tedy předpokládat, že si uvědomil Kristovo narození o zimním slunovratu, který byl pohanským kultem nepřemožitelného Slunce (který zavedl císař Aureliánus r. 274). Zároveň i Nový rok byl bujaře oslavován. To byl zřejmě důvod, proč Dionisius zavedl jako začátek roku 25. březen. Nicméně 25. prosinec byl ve 3. století podle domněnek ustanoven jako datum Kristova narození právě, aby vytlačil pohanský kult. 

 

Souhrn

Dle uvedené hypotézy se tedy prapůvodně (při založení Říma) shodoval zimní slunovrat se začátkem roku a v době narození Ježíše vycházel slunovrat na 25. 12., kdy se slaví Boží narození.