Zdeněk Homola: Mimochodem

Tohle téma dodnes budí vášně, ani historici se neshodnou.

Já to mám jasné, můj děda generál Bedřich Homola řídil v druhé polovině 30. let opevňovací práce na jihozápadním Slovensku se sobě vlastní důkladností, byl šťastný, jak vzorně proběhly obě mobilizace naší armády. Československá generalita, na rozdíl od politiků, věděla, jak se věci mají a nikdy by nedala tyranovi zemi bez boje.

Ale jeden můj přítel s autoritativním způsobem jednání se do mě pustil, že jsme absolutně nebyli schopni čelit obřímu Německu. Asi chtěl říct, že jsme dobře udělali, že jsme se nechali bez boje obsadit, aby nám nebyl zkřiven vlásek, a asi mu nevadilo, že bylo započato "konečné řešení české otázky". Dle Heydricha tedy "dobře smýšlející a dobré rasy" poněmčit, opak vystěhovat na Východ, "dobře smýšlející špatné rasy" nasadit na práci v Říši a zabránit jejich rozmnožování, a "špatně smýšlející dobré, tedy vůdcovské, rasy" se pokusit poněmčit a převychovat a když to nepůjde, tak je nakonec postavit ke zdi, poněvadž vystěhovat je nelze – tam na východě by vytvořili vedoucí vrstvu, která by se proti Němcům vzbouřila.

Heydrich dále řekl: "Tento prostor musí být jednou definitivně osídlen Němci. Tento prostor je srdcem říše a nemůže trpět, to ukazuje německý vývoj v historii, aby z tohoto prostoru přicházely znovu a znovu rány dýkou proti říši."

No tehdy, v 2. října 1939, bylo i konečné řešení židovské otázky v plenkách, bůh ví, co by se dělo, až by jednou plynové komory a pece dokončily svou práci se židovským národem a zely prázdnotou...

Teď jsem se dočetl v německé Wikipedii, že německá armáda, tedy Wehrmacht, se v 38. roce  domnívala, že silná československá pohraniční obrana nemůže být překonána.

Ono ale nejde o to, že by ji třeba i překonali, ale zda by se o to pokusili za cenu velkých ztrát. Myslím nepokusili, místo toho měli velké zisky. Tj. získali bez boje jak na zlatém podnose ve dvou fázích celý čs. obrovský zbrojní potenciál – zbraně i zbrojovky. Německo rázem zvýšilo zbrojní produkci o 26 % díky plzeňské škodovce a dalším podnikům. Benito Mussolini prohlásil, že k Třetí říši bylo připojeno nejbohatší území světa. Každý čtvrtý tank na frontě pocházel z českých zbrojovek. Dle historika J. B. Uhlíře si podpisem Mnichovské dohody Paříž potvrdila svůj ortel smrti

Nacisti si pak mohli troufnout zahájit druhou světovou válku dřív, než by to bylo možné bez naší předčasné kapitulace, ve ke které ovšem přispěly i západní velmoci.
Nicméně by nám možná pomohly státy Malé dohody Rumunsko a Jugoslávie, nebylo jasné, jak by se zachovalo Polsko, které sice schramstlo Těšínsko, ale vědělo, že se na ně Hitler chystá. Úlohu Sovětského svazu raději pominu, ten se zanedlouho, v srpnu 1939, ráčil spojit s Hitlerem.

Víte, že Chamberlain a Beneš byli navržení na Nobelovu cenu míru pro rok 1939, a dokonce i Hitler? Tedy iniciátor Hitlerovy kandidatury se pak bránil, že to myslel sarkasticky, každopádně mu na to ostatní skočili. A za co? Za mírové řešení sudetoněmecké otázky. Ale nobelovky se udělují v prosinci a mezitím už Hitler rozpoutal nejhorší válku v dějinách lidstva.

Tedy, ta otázka v nadpisu, zda bychom se ubránili či nikoli, je irrelevantní, oni by si netroufli.

Německo zbrojilo stejně horečně jako my, ale kvůli versailleským dohodám jen několik let, od roku 1932-3, před tím nesmělo. Prohrálo první světovou válku, muselo platit válečné reparace, přišlo o území, které připadlo Francii, Belgii, Dánsku a Polsku, také Československu bylo nuceno odstoupit oblast Hlučínska. Sudetští Němci ztratili v rámci Československa své privilegované postavení, které měli v Rakousku-Uhersku. Hitler, který se dostal k absolutní moci v roce 1933, chtěl toto „versailleské šílenství“ napravit.

Ve 38. roce ovšem nebyla německá armáda na útočnou válku připravena, stejně jako Evropa na obrannou, k útočné válce je třeba 1,5 až 2x větší potenciál. Přesto Hitler chřestil zbraněmi a západoevropští činitelé se z toho rozklepali a přistoupili na jeho požadavky připojit k Velkoněmecké říši území obývané převážně sudetskými Němci, problémy nějaké ledva vzniklé středoevropské republiky je moc netrápily, chtěli oddálit hrozící válku.

Zlo se však má potírat v zárodku. Pak už je pozdě. Nebo jen za cenu desítek milionů obětí a rozvrácení celého světa.