Zdeněk Homola: Mimochodem

"Tati, jestli zase řekneš, že se tady točilo Rozmarné léto, tak!!!"

To mi už asi stokrát řekly dcery, když jsme po stodesáté projížděli po moderním silničním obchvatu kolem Veselí nad Lužnicí.

Rozmarné léto, moje nejoblíbenější knížka, kterou jsem kdysi uměl nazpaměť a hrozně mě štvalo, když v mém nejoblíbenějším filmu, hádejte, taky v Rozmarném létu, je asi na dvou místech oproti knize nepřesná formulace, ti herci si nic nepamatují...

Můj bratr Oleg, když jsme jezdili na Lužnici na vodu, s oblibou napodoboval plaveckého mistra Důru, alias Rudolfa Hrušínského, a plaval v řece naznak s doutníkem v hubě. Já zas po koupeli sesedal ze svého koštěte.

A Marie, Olegova tehdejší žena, asistovala. Marie je nejen krásná, ale i velmi inteligentní. Tehdy nebyla Mensa a nedělaly se IQ testy, ale na ilusionistickém představení, věřte nevěřte, si kouzelník v hledišti vytipoval za asistentku právě krásnou Marii, alias Annu, aby ji probodl mečem v bedně a diváci hrůzou odvraceli oči.

Ptali jsme se pak Marie, jak je možné, že nemá v břiše díru, ale neuspěli jsme, kouzelník jí řekl, že je inteligentní dáma a ví, že to nesmí nikomu prozradit.

Takže to byla tehdejší volba Miss Veselí a zároveň IQ test, a moje slova jsou potvrzena.