Zdeněk Homola: Mimochodem

Pondělí 25. ledna 2021

Kutnohorský Christoforos


Zdá se, že ta kuriosní freska krom mě nikoho nezaujala, protože na celém netu se o ní nedá nic najít, v mně dostupné literatuře taky ne. Tak o ní nic nevím. Myslím, že ji zamatlali na bílo jezuité, když necitlivě přestavěli chrám – zrušili i geniální Reitovu trojstanovou střechu a nahradili ji sedlovou se sanktusníky, až od 19. století je zase stanová. A buď od tehdy – 19. století, nebo od nedávna, jsou malby zase odkryté. Spíše tedy od 19. toletí (jako známější malby ve Smíškovské kapli), a vznikly někdy krátce před rokem 1500, rok před tím stavitel Matěj Rejsek zaklenul chór.


Kutnohorský Christoforos

Podle legendy obr Reprobus chtěl sloužit nejmocnéjšímu muži světa, ale jeho král se bál ďábla, tak šel Reprobus sloužit mocnějšímu ďáblovi, ale zjistil, že ten se zas bojí kříže, a tak šel sloužit tam, kde žije Ježíš Kristus, a přenášel pocestné přes řeku. Jednou nesl dítě, ale to bylo čím dál těžší, byl to malý Ježíš, který ale nesl všechnu tíhu světa. Ježíš pak za to obra pokřtil a dal mu jméno Christophoros, ten který nosí Krista. Česky Kryštof. Jo a ten strom v ruce obra – Reprobus chtěl jako důkaz, že jde o Krista, zázrak, tak se mu hůl proměnila ve strom.

Jinak chrám je, jak známo, úžasný, nově opravený, sice jsem tam byl mnohokrát, ale nevěděl jsem třeba, že se dá vylézt na široké empory a prohlédnout si zblízka taky geniální Rejskovu i Reitovu klenbu a dočíst se podrobnosti o různých fázích stavby. Tomuto prostoru se říká "kostel nad kostelem", působí jako samostatný chrám. Mimochodem Reitův Vladislavský sál měl krom úžasné klenby podobnou několikastanovou střechu jako Barbora, než ji sežral požár a byla přestavěna na sedlovou.

Sv. Barbora měla být dle plánů podstatně delší. Když stavba měřila na délku 58 metrů, byla zakončena provizorní jednoduchou zdí, k té bylo v 19. století pro stabilitu přistavěno jedno klenební pole, takže nyní je dlouhá 64 metry, soutěžila s pražským sv. Vítem, na výšku téměř zdařile, ale Vít je po dostavbě dvakrát delší.

Benedikt Riet (Ried) měl původně dokončit stavbu pražského svatého Víta, k čemuž nedošlo, a tak se vyřádil na Barboře. Jinak by asi Vít měl rietovskou střechu a geniální klenbu lodě, Svatovítská katedrála však dosáhla jen toho, že jeden čas měla též sedlovou střechu se třemi sanktusníky, jako za jezuitů sv. Barbora.