Zdeněk Homola: Mimochodem
Úterý 24. března 2020
Vzdušný a kapénkový přenos infekce
Informace o vzdušném a kapénkovém způsobu přenosu infekce:
1. Vzdušný přenos (aerosol) je zprostředkován droboučkými kapénkami do 5 mikrometrů, které ve vzduchu okamžitě uschnou a dlouho se ve vzduchu vznášejí, ty mohou vletět přímo do plicních sklípků, nezadrží je řasinková výstelka dýchacích cest. Tak se chovají například původci tuberkulózy, spalniček, planých neštovic, covidka patrně ne.
2. Od 5 do 100 mikrometrů jde o kapénky (respiratory droplets), které jsou vytvářeny při kašli, kýchání, prskání, i řeči. Zpravidla se jimi přenáší infekce na vzdálenost do 1,5 metru, ale i 6 metrů, když jde o pořádné kýchnutí, to letí rychlostí až 100 m/s (360 km/h). Při řeči se uvolní do 20 tisíc kapének, při kašlání 700 tisíc, při kýchnutí 1400 tisíc. Tak se chová většina akutních respiračních onemocnění včetně chřipky a covidky
. 3. Kapénky nad 100 mikrometrů padají brzo k zemi, tam uschnou a stane se z nich infekční (po nějakou dobu) prach.
Někdo se domnívá, že roušky nemají smysl, protože virus covidky má jen 150 nm, ten ale samostatně nelétá. Přikládám (viz dole) autentickou poznámku mé babičky Pepči, kterou napsala někdy před 100 lety v době španělské chřipky, a švagrová ji našla jako záložku v babiččině knížce. Pro mladší ročníky: kloc je velký klůcek.
Ještě bych dodal, že i při běžném dýchání je vylučován aerosol s infekčními částicemi, dokonce snad ve větším množství než při kašli, protože výdechy jsou mnohem častější než zakašlání. "Dostřel" je malý, na druhé straně se při tom produkují ty zmíněné nejmenší kapénky, předpokládám, že u covidky se to neuplatní. Další aspekt je, že při běžném dýchání je proud vzduchu tak pomalý, že nemá sílu strhávat ve větším množství infekční částice jako při kašli ap.
A ještě jedna poznámka:
Zcela zásadní otázka, jak dlouho vydrží virus covidky ve vzduchu, je problematická. Byl učiněn vědecký pokus, viz odkaz, kdy byl infekční materiál rozprášen nebulizérem na aerosol s částicemi menšími než 5 mikrometrů, a po tři hodiny ve vzduchu sledován, po celou tu dobu byl detekovatelný, přičemž poločas rozpadu byl cca 1,1 hodiny.
1. Vzdušný přenos (aerosol) je zprostředkován droboučkými kapénkami do 5 mikrometrů, které ve vzduchu okamžitě uschnou a dlouho se ve vzduchu vznášejí, ty mohou vletět přímo do plicních sklípků, nezadrží je řasinková výstelka dýchacích cest. Tak se chovají například původci tuberkulózy, spalniček, planých neštovic, covidka patrně ne.
2. Od 5 do 100 mikrometrů jde o kapénky (respiratory droplets), které jsou vytvářeny při kašli, kýchání, prskání, i řeči. Zpravidla se jimi přenáší infekce na vzdálenost do 1,5 metru, ale i 6 metrů, když jde o pořádné kýchnutí, to letí rychlostí až 100 m/s (360 km/h). Při řeči se uvolní do 20 tisíc kapének, při kašlání 700 tisíc, při kýchnutí 1400 tisíc. Tak se chová většina akutních respiračních onemocnění včetně chřipky a covidky
. 3. Kapénky nad 100 mikrometrů padají brzo k zemi, tam uschnou a stane se z nich infekční (po nějakou dobu) prach.
Někdo se domnívá, že roušky nemají smysl, protože virus covidky má jen 150 nm, ten ale samostatně nelétá. Přikládám (viz dole) autentickou poznámku mé babičky Pepči, kterou napsala někdy před 100 lety v době španělské chřipky, a švagrová ji našla jako záložku v babiččině knížce. Pro mladší ročníky: kloc je velký klůcek.
Ještě bych dodal, že i při běžném dýchání je vylučován aerosol s infekčními částicemi, dokonce snad ve větším množství než při kašli, protože výdechy jsou mnohem častější než zakašlání. "Dostřel" je malý, na druhé straně se při tom produkují ty zmíněné nejmenší kapénky, předpokládám, že u covidky se to neuplatní. Další aspekt je, že při běžném dýchání je proud vzduchu tak pomalý, že nemá sílu strhávat ve větším množství infekční částice jako při kašli ap.
A ještě jedna poznámka:
Zcela zásadní otázka, jak dlouho vydrží virus covidky ve vzduchu, je problematická. Byl učiněn vědecký pokus, viz odkaz, kdy byl infekční materiál rozprášen nebulizérem na aerosol s částicemi menšími než 5 mikrometrů, a po tři hodiny ve vzduchu sledován, po celou tu dobu byl detekovatelný, přičemž poločas rozpadu byl cca 1,1 hodiny.