Zdeněk Homola: Mimochodem

Čtvrtek 25. listopadu 2021

5+5

Aby to nezaniklo v útrobách Facebooku...

Říkají inteligenti, že 5+5 je deset. Taková blbost, každej přece vidí, že je to 55.

Očkovací centrum: Uklidněte se, proč tak moc brečíte? Bé bé, jsem úplně na dně, zaměstnavatel mě donutil... Já nebudu moct mít děti!

Dejme tomu, že covid opravdu existuje a že kvůli němu zemřelo 5 milionů lidí. A že léčba je problematická. Očkování za dvě století uchránilo miliardy lidských životů, každý z nás od narození obdržel desítky vakcin. Vakcíny můžou mít nežádoucí účinky, stejně jako kde co, ale riziko poškození organismu či smrti je nesrovnatelně menší, než kdyby dotyčná nemoc řádila doopravdy.

Přemýšlím, proč lidi tak blbnou, vakcíny jsou jistě v nebezpečí z prodlení dotvářeny rychleji, než je obvyklé, ale jsou testovány dlouhodobě, je tam jen zaměněn "obraz" toho viru – v případě mRNA, takže vakcína se tváří jako virus, ale je naprosto neškodná. Co se děje je, že organismus na ten klamný obraz reaguje a vytváří specifickou imunitní odpověď. Tato odpověď může způsobovat teplotu atd., příznaky podobné viróze. Ne ten obraz viru sám.

Přemýšlím, proč koluje tolik desinformací, například s tou neplodností. Pochopitelně nějaké procento žen je z principu neplodných, stejné procento bude i mezi očkovanými. Snad právníci se těší, že si na tom namastí kapsy. Výrobci vakcin si nemůžou dovolit produkovat něco principiálně škodlivého, právě kvůli nebezpečí žalob, to by do roka a do dne zkrachovali.

***

A ještě bych dodal, v obraně proti virům se uplatňuje obrana buněčná (T-lymfocyty aj.), což jsou buňky, které přímo žerou viry, a protilátková, to jsou šťávičky, něco jako jedy specifické pro určitý virus, resp. jeho "poddruh", tj. serotyp, mutaci. U covidu se uvádělo, že protilátková odpověď u nakažených je nízká, zato buněčná vysoká. Protilátky se vyšetřují rutinně, zatímco buněčná imunita jen experimentálně. Takže tvrzení, že po očkování po několika měsících mizí protilátky, nic nedokazuje. Kopíruju tady text z jednoho webu:

Buněčná imunita vzniká buď po prodělané infekci COVID-19, nebo po očkování. Oproti imunitě protilátkové vydrží mnohem déle – v řádu až několika let a je také mnohem rozmanitější: Protilátky se tvoří pouze proti čtyřem strukturálním proteinům, specifické T-lymfocyty jsou namířené proti dalším šestnácti proteinům. Protilátky po určité době vyprchají a části populace se vůbec nevytvoří. Ale buněčná imunita váš organismus před infekcí chrání i bez přítomnosti protilátek.

***

Běžné vakcíny jsou zneškodněné choroboplodné zárodky (bakterie, viry), buď usmrcené, nebo jejich části, nebo i zneškodněné živé bakterie). tam by někoho mohlo napadnout, že třeba nejsou zneškodněny dokonale, ale i právě proto se každá taková vakcína léta testuje, a princip se testuje po staletí a nic takového se neděje. Třeba variola, tedy pravé neštovice, což byla silně smrtící nemoc, byla očkováním erradikována, vykořeněna, tedy se nikde na zemi nevyskytuje. To je ohromný úspěch. Pokud by tedy někdo neměl protiargument, že se pak lidstvo přemnožilo, ale berme to každý za sebe, jestli by chtěl, aby naše děcko umřelo na neštovice, táta na tuberkulosu atd. Přísně vzato v nějakých laboratořích jsou viry varioly uchovávány pro případ, že by se snad někde přeci jen objevily a bylo nutno vyrobit vakcínu.

Proti cizorodé látce (antigenu) se organismus brání, v případě virů a bakterií vytváří jednak protilátky, které kolují v krvi a některých tělních tekutinách a likvidují ty zárodky, jednak se produkují specifické bílé krvinky tedy lymfocyty, které ty zárodky loví a požírají. Některé jsou přímo ve sliznicích a brání usazení zárodků na sliznicích. Promiň sypu to takhle z rukávu a přizpůsobuji pro laickou řeč, doufám to říkám přesně... Pak existuje i nespecifická imunita, která se uplatňuje do doby v řádu několika dní, než se ta specifická vytvoří. Co je důležité, že se vytvářejjí i tzv. paměťové buňky, které se uplatní při novém napadení týmž zárodkem, pak se specifická imunita vytvoří mnohem rychleji.

Kopíruju sem kousek z výše uvedeného odkazu: "mRNA se dá jednoduše popsat jako nosič informace s pokynem pro diferencované buňky

svalové, kožní a specializované imunitní buňky (dendritické), aby vyrobily kousek „spike

proteinu“, který je jedinečný pro SARS-CoV-2. Protože se vyrobí jen část S proteinu, nemůže

očkované osobě uškodit, ale i tato malá část S proteinu je schopna vyvolat u očkovaného

nejen tvorbu protilátek proti Covid-19, ale indukovat komplexní imunitní odpověď, a tím

očkovaného chránit před onemocněním covid-19."

Čili – všichni známe obrázek viru covidu, koule s výrustky, čili spikes, spajky. V těch spajcích je informace pro bránící se organismus, jak mají vyrobit specifické protilátky a buňky. Asi jsem to před tím příliš zjednodušil, představuju si to tak, že by se na 3D tiskárně vyrobila příslušná část toho spajku a píchla v injekci, ta by dala znamení, že se mají vytvořit protilátky a buňky, které napadnou nejen tyhle 3d napodobeniny, ale hlavně ty skutečné viry, které nosí stejnou informaci. Třeba by to i šlo, nevím, ale musel by se toho do těla nalejt litr. Tak se to řeší tak že se podá minimální množství mRNA, která je schopna ve speciálních buňkách organismu vybudit produkci bílkoviny, která se podobá dotyčné části spajku a je schopna vybudit imunitní odpověď. Tato messenger (posel) ribonukleová kyselina nemá jinou funkci než takovouto, nikdy nemůže vstoupit do buněčného jádra a poškodit nebo reagovat s DNA očkované osoby, tedy nemůže měnit nebo upravovat DNA očkovaného. Tento typ vakciny se řadu let používá jako očkování proti chřipce, Zika, vzteklině a cytomegalovirose, i proti rakovinným buňkám. Vývoj začal před 30 lety a dlouho se to cizelovalo, aby to bylo bezpečné a úspěšné. Jak jsem se dočetl, přidat k mRNA vakcíně informaci pro další mutaci covidu, třeba deltu, prý trvá studentovi v tomto oboru jedno odpoledne.

***

Doplním to pro zájemce: jiný typ vakcin jsou vektorové vakciny – obsahují úplně jiný, neškodný, virus, který je geneticky upraven tak, aby se tvářil jako covid-19 virus. Ten se v buňkách množí, ale je neškodný, vybuzuje ovšem imunitní reakci proti covidu. Vektorem vakcinologové a epidemoilogové nazývají obecně přenašeč, třeba i klíště.

Dalším typem vakcin jsou vakcíny proteinové, tj. fragmenty bílkovin napodobující covidový virus. Ty se nerozmnožují v organismu, ale ještě v laboratoři, takže se jich podává velký počet, ale jak jsou malé, tak malé injekci. No, píšu to ĺapidárně. Mezi ně patří americký Novavax a čínský Anhui ZL.

No a poslední skupinou je klasický typ vakcin: usmrcené viry covidu (obecně teplem zářením či chemicky), to jsou čínské Sinopharm, Sinovac a indický Bharat BI.

***

Ještě jsem chtěl doplnit takovou zcela triviální informaci, lidi v tom nemají stále jasno.

Takové to nachrchlání, rýmu ap. způsobují desítky různých virů. Nejzávažnější průběh mívá pravá chřipka, nyní i covid19, ty méně závažné způsobuje mnoho kmenů rhinovirů a coronavirů. Dávno se očkuje proti chřipce, ta má ovšem mnoho sérotypů, dnes je běžnější pojem mutace (každá mutace má trochu jiný antigen, tedy sérotyp). Každý rok vydá Světová zdravotnická organizace pokyn pro výrobce vakcín, proti kterým třem sérotypům chřipky, které se v blízké budoucnosti předpokládají, se má vakcína vyrobit. Proti jiným sérotypům, pokud by se vyskytly, to očkování nechrání, nebo jen částečně. A nechrání pochopitelně proti rhinovirům a coronavirpům, chřipkový virus je ortomyxovir.

Takže mě vždycky rozběsní, když někdo řekne, tak jsem se nechala naočkovat proti chřipce a za tři týdny jsem ji dostala. Existuje totiž lidový pojem chřipka, nebo taky škrabokrk, krkoškrab, moribundus, nachcípání atd., oproti odbornému termínu chřipka, což je ona ortomyxovirosa. No a chřipka může mít i smrtelný průběh, vysoké horečky atd., zatímco ty běžné rhinovirosy a coronavirosy ne.

Jestli mě někdo chytí za slovo, tak budu rád, píšu to takhle pro FB přátele bez přípravy a kontroly literatury.

Mé erotické vzpomínky