Zdeněk Homola: Mimochodem

Myslím, že školní předmět řečnictví se u nás dávno nevyučuje. Aspoň na vysvědčeních svých rodičů ze středních a vysokých škol jsem jej nenašel, samozřejmě ani na svých. Ani mé děti řečnictví na školách neměli.

Přitom rétorika, tedy umění vyjádřit se, bývala součástí trivia, předmětů na nižším stupni středověkých artistických škol. Však se říká triviální, ve smyslu základní, jednoduchý. Spolu s gramatikou a dialektikou. Řečnictví v užším slova smyslu, tedy vlastní přednes před publikem, se kupodivu vyučovalo v rámci dialektiky.

Absolvent této artistické fakulty, na kterou se nastupovalo cca ve 12 letech, se stal bakalářem.

Teprve potom přišlo kvadrivium – aritmetika, geometrie, hudba a astronomie. Absolvent  získal titul magister svobodných umění a právo ke studiu na fakultě právnické, lékařské či teologické. 

Slovo artistický je třeba chápat tak, že se týká dovedností, umů, neboť latinsky ars = um.

Systém středověkého školství byl pochopitelně složitější, během staletí proměnlivý, existovaly školy klášterní, katedrální, městské a židovské.

***

Já prý docela dobře píšu, to mě na školách naučili. Ale mluvit neumím, je pro mě katastrofa, když mám přednášet před publikem. A nejsem sám, školní předmět rétorika nám prostě chybí.

A být dobrý řečník, umět své myšlenky prodat, prezentovat, je to nejdůležitější. Ani to nemusí být myšlenky, mohou to být bludy, ale když jsou hlasitě a pregnantně vyjádřeny, je to, jako když tluče hrom.

Nevím, kde k řečnickému umění přišel například největší opilec ze všech našich prezidentů, ale mluví se skvělou technikou. A lidi, co neuvažují o obsahu, ale vnímají formu, za ním šli jako myšky za krysařem a jeho fujarou.

Sice to nechápu, ale skvělým řečníkem byl zřejmě i Hitler, vždyť strhl víc jak půlku německého národa, druhdy tak talentovaného, že se z něj stala ďábelská primitivní smečka, která terorizovala celý svět.

Obratní hlasití a úderní řečníci prostě vládnou světu. Jsem si myslel.

***

Ale jak to dělá náš dnes nejoblíbenější politik, že je nejoblíbenější? Ten vůbec mluvit neumí, mele často páté přes deváté, mluví několika jazyky dohromady a žádný neumí dobře.

Našemu závistivému národu, těm nejprostším a nejchudším z nás, nevadí, že je multimiliardář, směje se nám do očí a zřejmě nepije. Stejně jdou za ním. 

Doba pokročila, nikdo už nesleduje projevy politiků, ale jen jejich komická reels na mobilu.

Celý život se chystám, že se konečně naučím pořádně vyslovovat a s přehledem přednášet. Mám k tomu našlápnuto, ale čert to vem.

Stanu se šaškem a budu jen křepčit, křepčit a křepčit! Nebo vyřvávat úderná hesla.

Spousta mých slavných přátel to pochopila dávno.

Konečně budu celebrita!