V odvěkém boji dobra se zlem je západní typ společnosti to nejlepší, co kdy bylo. Můžete s tím nesouhlasit, ale slovy klasika, to je tak jediné, co s tím můžete udělat.
Od starého Řecka neexistuje nic než demokracie a diktatura. Jediné nebezpečí demokracie je, že se může změnit v diktaturu, kdy má jediný člověk či klika absolutní moc nad celými národy, může je například hromadně vraždit, držet je jako otroky či nevolníky uprostřed ostnatého opevnění, přesouvat kam se mu zlíbí, vymývat jim od dětství mozek ideologií k tomu stvořenou – nejúspěšnější v tom byly radikální odnože socialismu – nacismus a komunismus. Viz Lenin, Stalin, Hitler, Mao, Kim Ir-sen a další, ještě v 70. letech 20. století zahájil bestiální vraždění valné části kambodžského národa příslušník marxistického spolku v Paříži Pol Pot. Tito diktátoři zprvu často vypadali pro naivní důvěřivce jako osvícení, postupně však zákonitě podlehli paranoii a stali se z nich tyrani.
Rusko stálo, chtíc nechtíc (bylo napadeno Německem a Rakousko-Uherskem) v 1. světové válce na straně západních velmoci. Lenin se však krátce po nástupu k moci spřáhl v Brestu Litevském s Německém, podvolil se mu, odevzdal důležitá území na západě země, aby měl prostředky na boj s vnitřním nepřítelem. A propustil víc jak milion Němců a Rakušanů z carských vězení, kteří tak mohli spěchat na evropská bojiště bojovat proti Západu.
Dlužno dodat, že to byly československé legie, které jim v tom do značné míry zabránily.
„Buržoazní“ rodinu mé babičky bolševici bestiálně vyvraždili, jakož ještě za Lenina pět milionů dalších obyvatel Ruska. Dědeček babičku zachránil a vzal si ji za ženu, aby ji mohl odvézt legionářským vlakem a lodí do Evropy. Ano, jsem ze čtvrtiny bílý Rus, takových v Rusku myslím mnoho nezůstalo... Stalin pak v Leninově díle pokračoval, přičítají se mu desítky milionů obětí, až 70. Mimo jiné úmyslně vyvolanými hladomory vyvraždil mnoho milionů Ukrajinců. První byl v letech 1921-3 (5 milionů mrtvých), druhý 1932-3, třetí (v letech 1946-7) se týkal i dříve polské západní Ukrajiny. Hladem umírajícím lidem ukradené obilí bylo tehdy převáženo do Československa, aby za neúrody v r. 1947 země nepřijala Marshallův plán a přimkla se k sovětskému Rusku.
Říkal jsem, že bílých Rusů mnoho nezůstalo. Nebo byly jejich duše za 70 let komunismu a další desetiletí putinismu tak semlety, že je div, když má někdo z nich nám blízké myšlení a dokonce se je odváží přiznat. Bílé Rusy v Evropě pak likvidovala Směrš (smrt špionům), Stalinova odnož NKVD. U nás měla sídlo v „pražské Lubjance“, vile v Dělostřelecké ulici, kam byli hned po 9. květnu 1945 sváženi třebas i českoslovenští občané ruského původu a rovnou likvidování nebo převáženi do pravé Lubjanky v Moskvě.