Čtvrtek 24. dubna 2025
Usměvavý kabel
Minule jsem použil termín „usměvavý kabel“, ale nikdo prý neví, co tím mám na mysli.
Pro lidi, co pracujou v reklamním průmyslu, nejspíš píšu úplnou banalitu, tak pardon...
Nemohl jsem si přesně vzpomenout na zkratku HDMI a nechtělo si mi to hledat. To je takový ten kabel s konektorem podobným klasickému USB, ale zkoseným do kolíbky, do úsměvu, používá se pro přenos video signálu. Běžný USB kabel nikdy nevím, jak mám strčit do zdířky, jestli tak, anebo vzhůru nohama. U HDMI je to jasné, to zaoblené je vždycky dole, díra se musí usmívat, jinak by byl notebook neprodejný. To už vím dávno.
Mám totiž přítelkyni, doktorku filosofie, pracovala jako editorka v jednom velkém vydavatelství. Ona je trochu příliš cholerická, a tak když agenturu koupil nový majitel a mluvil jí do práce, sjela ho a skončila tam. Nikdo ji už jinde nezaměstnal, majitel byl obzvlášť mstivý a měl dlouhé prsty.
Nakonec se z ní stala prodavačka v lahůdkách jednoho hypermarketu. Šťastná tam nebyla, to asi nemusím vysvětlovat, na práci s lidmi nebyla zvyklá, a co si budem povídat, bylo to tak nějak pod její úroveň.
Jednoho dne přišla kontrola z ústředí, taková paní, co vypadala jak bývalá tajemnice OV KSČ. Tvářila se jako běžný zákazník, ale najednou zkřivila pusu do útočné grimasy a vytkla té mé známé, že má párky a klobásky vystavené za sklem opačně, že se ty dvojice spojených nožiček neusmívají, ale mračí.
Říkal jsem, že je ta kamarádka cholerická, a tak chytla klobásy do ruky, oběhla pult a s velkým řevem je mazala revizorce kolem pusy: „Já ti dám, že se neusmívají, podívej se na sebe, babo!“
Zdánlivě zvítězila, ženská se nezmohla na slovo a utekla.
Ale jak se dalo čekat, kamarádka dostala za hodinu padáka.
Co jsem si oholil bradu a nosím mroží knír, holky se na mě už neusmívají, ale mračí.
Dneska jsem si koupil brilantinu à la Hercule Poirot a nakroutím si kníra nahoru do špiček. Tak jsem zvědav. V něčem to máme my chlapi jednoduché, že si můžeme vymodelovat výraz, který potřebujeme.