Čtvrtek 6. listopadu 2025
Výkony
V létě nám šest týdnů nefungoval výtah, pokažená součástka už nebyla k mání, museli ji znovu vyrobit.
A tak jsem se jednou až dvakrát denně škrábal do 4. patra po svých. Samotné nohy by to už nezvládly, tak jsem krom stupů využíval i chyty a doslova jsem se šplhal po zábradlí. Jen když šel někdo naproti, vybičoval jsem se a kráčel vzhůru jakoby nic.
Sousedi špačkovali, ale já nenadával. Byl jsem hrdý, co ve svém věku ještě dokážu, jsem v domě nejstarší.
Včera jsem byl na abiturientském večírku. Jedna spolužačka se zrovna chystá do Patagonie.
„Za teplem, co, jižní polokoule…,“ usmívám se.
„Ne, manžel půjde po stopách Ernesta Shackletona. Ten, když zjistil, že ho Scott a Amundsen předběhli v dobytí jižního pólu, rozhodl se v roce 1914 přejít Antarktidu napříč. To se ale nepodařilo. Loď uvízla v ledu a ten ji nakonec pohltil. Na záchranných člunech po strastiplné cestě nejdivočejším mořem světa dopluli přes neosídlený Sloní ostrov, kde větší část výpravy zůstala s tuleni a tučňáky, na 1500 kilometrů vzdálený ostrov Jižní Georgie, který leží na stejné rovnoběžce jako Ohňová země. Ale obydlená osada byla až na druhé straně ostrova, Shackleton se dvěma muži musel ještě přejít 2 500 metrů vysoké ledovcové pohoří, aby zorganizoval pomocnou výpravu. Nakonec se mu podařilo celou svou zbídačenou skupinu zachránit.
No a manžel teď půjde po jeho stopách, já nemůžu, mám artrozu.“
„A sakra,“ říkám, „a kolik je prosím manželovi?“
„Sedmdesát sedm, je o osm let starší než já nebo ty. Je nejstarším člověkem na světě, který po sedmdesátce došel na oba zeměpisné póly, severní a jižní.“
„Aha…“
Musel jsem se zatvářit uznale a na svůj hrdinský horolezecký výkon na našem schodišti jsem raději zapomněl.
A můžu doporučit reportáž o výpravě Ernesta Shackletona na Youtube.