Středa 10. září 2025
Lenin na zdi
Řadu let nám na základní škole visel nad katedrou portrét V. I. Lenina. Mám ho vrytý do duše, učitelky moc výraznými typy nebyly, zato Lenin na té fotce vypadal jak masový vrah, aspoň první rok dva. Koukal jsem na něj mnoho hodin denně, to na mladého kluka působilo. Rozumy o hodnocení lidí jsem tehdy bral hlavně od své laskavé babičky Pepči. Ale škola je škola, a tak jsem postupně od učitelek vstřebal, že ten obličej a jeho výraz znázorňuje toho nejhodnějšího a nejlepšího člověka, který kdy žil. Pro babičku byl takovou postavou Ježíš Kristus, ale před ním nás naopak učitelky varovaly.
V osmašedesátém za pražského jara, nahradil na třídní zdi Lenina Ludvík Svoboda, nový prezident, babička ho schválila, prý je lepší mít svobodu než císaře. Před prezidentskými volbami se totiž uvažovalo o reformním komunistovi Čestmíru Císaři, jakémsi kvazi protikandidátovi Svobody. Svoboda, čert ví, co byl vlastně zač, měl takový od pohledu poctivý ksicht.
Pamatuju si na pražské domy za okupace v 68. roce, popsané často nápisy “vzbuď se Lenine, Brežněv se zbláznil”. Pamatuju se, že to už jsem se divil, o Leninovi se tehdy dobře nemluvilo, byl to opravdu masový vrah a východní nájezdník. Moje neuróza vymizela, ten protiklad zločinného obličeje u nejhodnějšího člověka mě jako dítě mnoho let drtil.
Mým dětem visel nad katedrou portrét Václava Havla, to mou duši hřálo, taky holky neurotické nebyly. Babičce by se Havel určitě líbil. Když někoho obdivovala, říkala, to je takový jemný člověk. Něco jako džentlmen.
Na a vnoučatům visel v čele třídy napřed Klaus, pak Zeman. Hlavně Zeman vypadal jako vlkodlak zahalený do roucha beránčího.
V duchu jsem jančil, to přece nejde, takhle kazit dětem vkus a vnímání světa.
Ale nic jsem s tím nenadělal, moji spoluobčané ho zkrátka demokraticky zvolili.
Kam že to mířím…
Snažím se pochopit, proč tolik lidí nemá cit pro vnímání poctivých versus nepoctivých politiků. Vždyť ta dnešní opozice, která spěje k vítězství ve volbách, je složena ze samých vykuků, je to na nich vidět na první pohled…
Sledují voliči filmy o ničemech, se kterými se identifikují, nebo to začalo tím Leninem a dalšími hnusáky?