J. Čihák (Čtvrtek 26. března 2009)  ⇑

V 8. kapitole Dalimilovy kroniky je informace, že knížata proti prahu klanějí hlavu. Pokud závěrečné verše kapitoly nebudeme chápat konvenčně jako básnické podobenství a informaci vyjmeme, potom může její význam vysvětlit jedna z mnoha podobných stránek: www.volny.cz/libomysl/bacin.htm. Tím prahem by mohla být kultovní zemská prasklina(spróga, spraga či praga) na skalnatém Vavřineckém-Petřínském vrchu. Druhou možností je skalní rozsedlina, kterou vedla přístupová cesta k jižní bráně hradiště na Opyši. Skalní rozsedlina mohla mít v dobách pohanského obětiště též kultovní význam a knížata tady skláněla hlavu proti posvátnému místu. Teď si připadám jako Daniken, který nacházel v Bibli informace o mimozemšťanech, ale ty popraskané pískovcové skály jsou na rozdíl od ufonů skutečné.

J. Čihák (Úterý 17. března 2009)  ⇑

Druhá geolinie se dá vytušit v blízkosti tachlovického zlomu. Rotunda sv.Martina, bazilika sv.Vavřince, vyšehradská skála, Paví vrch. Kostel sv.Filipa a Jakuba na Malvazinkách se tam asi připletl náhodou.
Hlavní pražské zlomy: www.monet.cz/atlas/obr/12-1.gif

Důkazy nejsou, asi už nikdy nebudou. Je dokonce těžké přesvědčit sám sebe o existenci geolinií, ale z opačného pohledu nemohu vyloučit, že historie sakrální geometrie Prahy dosahuje až k přírodním kultovním místům.

J. Čihák (Úterý 10. března 2009)  ⇑

Geolinie není jenom pouhou čárou, ale tvoří s rotundou sv.Martina téměř rovnoramenný trojúhelník, 3210/2355/3175m. Lze v tom spatřovat prapůvod pražské sakrální geometrie? Další pěkný rovnoramenný trojúhelník tvoří petřínská skála, Václavův hrob a sv.Bartoloměj. Jiný magicky vypadající trojúhelník je přímo na petřínském svahu, kostel sv.Vavřince, petřínská skála, kaple 18. století, 490/490/318m. Na pražském historickém území jsou další trojúhelníky, ovšem nepřesnosti jsou sporné. Trojúhelníky mohou být jen zdánlivé. Nezbývá než věřit, že některé tam opravdu jsou a byly vyměřeny špatnými metodami. Azimut geolinie je průměrem, který může obecně vyjadřovat orientaci románských kostelů. To by mohl být jeden z důvodů, proč v počátcích českého křesťanství byla geolinie začleněna do sakrální geometrie. Potom byla přidána linie vedoucí od Václavova hrobu ke slunovratu a zároveň směřující do Jeruzaléma. Geolinie měla svůj mýtus. Byly v něm fantasticky vysvětleny původ a podstata působení posvátných skal. Mýtus byl přepracován a stal se součástí monoteistického náboženství. Jak se zdá, mýtus zanikl i v lidové víře.

J. Čihák (Pátek 6. března 2009)  ⇑

Rotunda sv.Kříže leží na linii, která může být slunovratová i směřující k Jeruzalému. Záhadou však zůstává poloha centrálního bodu na linii. Možnost vyznačení průsečíku s Pražským zlomem už jsem zvažoval, ale stavitelé středověké Prahy pravděpodobně nic nevěděli o velkém geologickém zlomu pod městem. Jsou sice známy zlomy, které se vlivem tahových sil rozevřely, ale v Praze nic takového nebylo. Proto jsem začal hledat vysvětlení, že umístění rotundy nepřímo souvisí s Pražským zlomem.

Na západním svahu Vítkova je skalka kde se stýká břidlice s křemencem. Kdysi bylo odtud vidět až k rotundě. Napadla mě možnost, že na svahu Petřína existuje protipól. Spojnici mezi skalkou a rotundou jsem protáhl na Petřín a vydal se hledat podobnou skalku. Pochyboval jsem o úspěchu, neboť povrch Petřína je změněný těžbou kamene a mnohými úpravami terénu. Přišel jsem až ke známému místu kde vychází velká břidlicová skála. Není příliš zajímavá, ale na okraji jsem uviděl malý čerstvý sesuv povrchové vrstvy. Sesuv odhalil zalomení šedomodrých a rezavých břidlicových vrstev. Vedle jsem našel jakýsi kámen, ale po chvíli mi bylo jasné, že z terénu vylézá vrstva tvrdé horniny. Smíšený výchoz má podobnost s tím na Vítkově. Spojil jsem obě místa a získal novou linii. Vede 10 m od středu sv.Kříže, prochází křižovatkou na dolním konci Václavského náměstí a dále okolo kostela sv.Jindřicha a Kunhuty přes Jindřišskou věž.

V okolí zlomů se vyskytují skály z různých hornin. Utvářely je poklesy, vzestupy a vrásnění povrchu. Podle skal nelze určovat kudy Pražský zlom přesně prochází. Navíc má mírně zvlněný průběh. Je nepravděpodobné, že by předkové věděli o semknuté prasklině zasahující do hloubky několika kilometrů. Možná si to mysleli o povrchových skalních prasklinách a rozestupech. Skály složené ze dvou odlišných hornin přitahovaly pozornost, protože byly neobvyklé. Zdály se tajemné, magické a dostávaly mystický význam. Snad si lidé představovali, že mezi skálami proudí příznivá duchovní energie. Vznikly přírodní mýty, které se později promítly do monoteismu a nakonec byly z učení vymazány. Ovšem v lidové víře a v hermetickém učení mohly dlouho přetrvávat. Přes záhadné místo na Petříně vede Hladová zeď, což nemusí být náhoda a jitří to fantazii. Škoda, že se nedovíme co si o takových věcech myslel Karel IV..

J. Čihák (Čtvrtek 26. února 2009)  ⇑

Petřín býval velmi skalnaté místo. Pískovcové skály byly plné otevřených prasklin. Většina těchto skal zanikla při těžbě kamene. Našel jsem několik fotografií, které dokumentují to co zbylo. www.atlasceska.cz/praha/petrinske-skaly/foto/6274, 6286, 6275, 6280, 6282

Na Vítkově se nachází místo napovídající blízkost Pražského zlomu. Stýká se zde břidlice a křemenec. www.atlasceska.cz/praha/vitkov/foto/9886

J. Čihák (Pátek 20. února 2009)  ⇑

Ten urbanistický kříž z unas.cz nedává bez symetrie smysl, ale můžeme v něm vidět zbytky paprskové soustavy linií, která mohla vzniknout podle stejného hermetického učení jako čestlická. Spojnice Kříž-Kliment má azimut 45˚, což je astrologicky velmi zajímavé. Neznám přesnou polohu kostela na Arbesově náměstí a zajímalo by mě, jestli jsou všechny tři kostely opravdu v linii. Další linie Kříž-Bartoloměj-Martin a Kříž-Petr-Václav-St.Boleslav se také nápadně jeví jako pozůstatky soustavy.

Na Smíchově v okolí sv.Václava býval klášter Kartuziánů s velebným kostelem. Celý komplex zanikl za husitských válek a dosud nebyly nalezeny žádné zbytky zdiva. Přibližný směr přes sv.Kříž vede k sv.Haštalu a k Anežskému klášteru. Sv.Kříž dělí vzdálenost přibližně 1:1. Tak jsem si řekl, co kdyby ten poměr opravdu existoval a jenom tak ze zvědavosti jsem vytipoval polohu presbytáře kartuziánského kostela. Do Anežského kláštera vede též jedna z linií čestlické soustavy. Z toho vyplynula domněnka, že sv.Prokop i sv.Kříž byly jen uzlová místa a obřadním centrem obou soustav byly svatyně v Anežském klášteře. Druhým centrem pražské soustavy byl sv.Vít propojený s klášterem přes sv.Kříž zalomenou linií. V pozůstatcích sakrální geometrie Prahy se stále dají nacházet nové souvislosti. Je to sice zmatek, ale lecos už z toho vysvítá.

J. Čihák (Čtvrtek 19. února 2009)  ⇑

A.Profous nacházel vysvětlení ve slovech prázdný, pustý, nezarostlý, stsl. prazdn. Hrad byl prý založen na nezarostlém (skalnatém, kamenitém) kopci, tedy na prazdě. Pokud má pravdu, pak název hradu Prazda časem zkomolili na Praga. Myslím si, že název hradu Praga vznikl hned při jeho založení a to podle sousedního vrchu s prameny a prasklinami. Bylo to pohanské kultovní místo na prasklinách, tedy na pragách (mn.č. pragy nebo j.č. i mn.č. praga). Těžko říci, zda byl název pro nový hrad odtržen a nahrazen nebo se jen rozšířil na hrad a teprve později byl na původním místě nahrazen jiným. Dále je zřejmá souvislost mezi postavením kaple sv.Vavřince (první stavba snad dřevěná) a kristianizací pohanského vrchu. Proto mě napadlo, že staročeská přezdívka Vavřinecký vrch mohla existovat už dávno před německým názvem Laurenziberg.

Z. Homola (Středa 18. února 2009)  ⇑

Zato bych připomněl ten náš kříž, který sice taky není pravoúhlý, ale když spojnice Kříž-Longinus míří díky převýšení zároveň k Jeruzalému i zimnímu slunovratu, tak spojnice Kříž-sv.Petr-sv.Václav na Prosku-sv. Václav ve Staré Boleslavi je totožná se směrem k letnímu slunovratu.

Z. Homola (Středa 18. února 2009)  ⇑

No, koukal jsem na ten kříž z unas.cz, ten by asi naší cenzurou neprošel, není ani symetrický, ani pravoúhlý, pokud si dobře vzpomínám, kde Borkovský odhalil základy kostela na Arbesově náměstí.

Z. Homola (Středa 18. února 2009)  ⇑

Neměl jsem teď čas sledovat guestbook, omlouvám se.
Přijde mi to hodně spekulativní. Věřil bych, že církev mohla "zabezpečovat" trhliny - brány do pekel - kaplemi ap.
Že by Praha byla nějak typická seismickou činností či jiným geologickým trháním země, aby se podle toho nazvala, se mi nezdá. Že by se název Praha přenesl z Petřína, jestli tomu dobře rozumím, se mi taky nezdá, ostatně Opyš byla sama skalnatá dost.
Dodal bych nápad, že na Opyši mohly být lomy, je zřejmě pravděpodobné, že se zde těžila železná ruda za Keltů, jestli by se lom mohl nazývat nějak jako fraga, nevím, leda snad v románském prostředí.

J. Čihák (Středa 18. února 2009)  ⇑

Našel jsem na adrese http://mista.unas.cz/index.php?clanek=56 nová fakta o linii Vít-KŘÍŽ-Longin. Kolmo je druhá linie sv.Kliment(Klimentská ul.)-KŘÍŽ-zaniklý kostel na Arbesově náměstí. Údaje v článku jsou zkreslené a tak mě to nejprve trochu popletlo. Ten urbanistický kříž v centru města opravdu je, ale není symetrický. Nevím jak nám taková věc mohla uniknout. Přesto je to příjemné překvapení.

J. Čihák (Středa 18. února 2009)  ⇑

Kosmas popisuje Petřín jako velmi skalnaté místo. Původní název byl německý podle kaple sv.Vavřince (Laurenze) postavené na přelomu 10. století. Dřívější název není známý. Podle mého názoru se skalní lokalita jmenovala Praga-Na prasklinách.
www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?geol-lokalita=947
http://marek.drapal.org/strahovsky-piskovec
www.pis.cz/cz/praha/pamatky/petrinske_sady
www.revuekamen.cz/lomy%201.htm

J. Čihák (Úterý 17. února 2009)  ⇑

Bible obsahuje řadu varování o apokalyptickém zemětřesení a zborcení země. Text není jasně a beze zbytku pochopitelný a proto bylo nespočetně interpretací. K tomu patřilo hledání konkrétních sdělení odlišovaných od obrazností. Oprávněně vznikaly námitky, že přitom dochází k rozmělňování souvislostí v textu. Přesto je tam patrné líčení otřesů a zborcení země v souvislosti s koncem světa. Kdo v to uvěřil mohl v biblických textech nacházet důkaz jak se to stane. Malé zemské trhliny mohly znamenat předzvěst Posledního soudu a varování, aby lidé pevně setrvávali ve víře. Dále můžeme jen spřádat úvahy, co si o tom myslel třeba Karel IV. a jestli to nějak ovlivnilo sakrální geometrii gotické Prahy. Zajisté měl nějaký názor na pověst o propadení kněžny Drahomíry do země. Mohl v tom spatřovat malou ukázku Božího hněvu nad vraždou sv.Ludmily a varování, co jednou neodvratitelně postihne celou zemi.

Nakonec se vrátím do pohanské doby. Na vrchu Opyši bylo možná orakulum (fraga? vradža?). Na sousedním Petříně bylo tehdy hodně pískovcových skal a rozevřené praskliny (praga?). Petřínské skály působily tajemně a byly opředeny mýty o přírodních silách. Takové místo přitahovalo pozornost a jeho mýty ovlivnily křesťanské představy. Podle mého názoru si pokřtěná česká knížata pro nový hrad raději vybrala název místní skalní lokality než jména vztažená k původně pohanskému kopci, na němž se konaly obřady s křesťanstvím neslučitelné.

J. Čihák (Sobota 14. února 2009)  ⇑

Nejstarší záznam o rozestupu země v okolí Pražského hradu je asi zápis, jak se v prostoru dnešního Loretánského náměstí propadla do země kněžna Drahomíra(matka sv.Václava). Z puklin vystupoval teplý vzduch a nešly zasypat. Pověst je uvedena v kronice Přibíka z Radenína. Kronika je nepřesným překladem pramenů, které Přibíkovi poskytl Karel IV.. Je otázka, co si o tom tehdy mysleli a hlavně jak to ovlivnilo Karla IV.. Myslel si snad, že to bylo Boží znamení zvěstující neodvratitelnou apokalypsu? Srovnával snad proto Prahu s Jeruzalémem? Proč nechal v Praze stavět tři monumentální chrámy, které nakonec pro nedostatek prostředků nemohl dokokončit? Myšlení se tehdy upíralo k Poslednímu soudu. Víra v blížící se konec světa ovlivňovala chování lidu i panovníků.

J. Čihák (Čtvrtek 12. února 2009)  ⇑

Praha leží na pseudokrasovém území. Už za Karla IV. byly popsány rozevřené trhliny v zemi. http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/CHRUZEMI/cr2_cztx/CHU-PODZ.htm Přírodní trhliny a jeskyňky musely působit mysteriózně a docela strašidelně. Nepochybně dotvářely mystické a magické zaměření. Ovlivňovaly lidskou činnost na povrchu i pod ním. Pražský pseudokras s různými geologickými útvary tady byl dříve než far-aha a proto si myslím, že Praga, Fraga(Faraga) či Braga může znamenat území prasklin-puklin-trhlin nebo území kde se trhá(trga) země. Určit přesný průběh Pražského zlomu je nesnadné i pro dnešní geology. Středověký člověk se asi řídil tím co jasně viděl, tedy rozevřené zemské pukliny a různé dutiny. Otevření tzv. petřínské propasti v 60.létech nejspíš nebylo jediné v historii Pražské kotliny. Takové jevy musely vyvolávat strach a paniku. Snad byly chápány jako Boží znamení, možná jako předzvěst Posledního soudu nebo výstup ďábla z temných hlubin. Trhliny v zemi mohly být uctívané s nadějí i s obavami.