Pražský hrad

Největší evropské hradiště raného středověku dle Guinnessovy knihy rekordů, v době Karla IV. střed Evropy nejen geograficky, ale i významem, sídlo vládců české země dodnes a při pohledu z města jedno z nejkrásnějších míst naší planety.

Úžasná řeka Vltava se od jihu po sto padesát  kilometrů prodírá až bezmála po své ústí hlubokým kaňonem, ale v Praze se  její údolí otvírá do široké okrouhlé kotliny s plochým dnem, kde se řeka rozlila do šířky a vytvořila množství ostrovů. Ideální místo pro přebrodění velké řeky jistě již od pravěku.

A jako obří hlava, jako Kapitol nad Římem, vybíhá z masivu Strahova do kotliny magický skalní výběžek s byvší studánkou na temeni, odkud je vidět celé údolí s brody jako na dlani a odkud je výhled do severního i jižního kaňonu řeky i do většiny roklí, které se k Vltavě sbíhají.

Zde postavili své sídlo i centrální chrám vládci české země již na počátku psané historie před více jak tisíci léty, a dalo by se předpokládat, že uprostřed odedávna hustě osídlené oblasti mohl být vršek hradního návrší duchovním a světským centrem, akropolí,  již v pravěku. Pro to však nejsou žádné doklady, prozkoumán mohl být jen zlomek později tolikrát přeměněného, kdysi nerovně skalnatého, terénu.

Jediným údajem, který by se mohl týkat předkřesťanské akropole, je „vyvýšené místo uprostřed hradu“ se zvláštním názvem Žiži, o kterém se mezi řečí zmínil kronikář Kosmas. Zda bylo Žiži přírodní ostrožnou, nebo umělým návrším (aby bylo např. lépe vidět do Bubenče), či jakou mělo rozlohu a skutečnou funkci, se už zjistit nedá (na jeho místě stojí katedrála a přilehlé budovy) – romantickým duším, milovníkům pohanských svatyň a rondelů, věštíren a zázračných pramenů, tak zbývá jen fantazie.

Psaná historie začíná koncem 9. století, kdy kníže Bořivoj, ovládnuv hrad, postavil (mezi léty 882-4) první křesťanský kostel „na samém hradě pražském“ zasvěcený Panně Marii (o jeho umístění se dodnes vedou spory), o necelých 40 let později založil Bořivojův syn Vratislav kostel sv. Jiří již latinského obřadu a o další jedno desetiletí později pak Vratislavův syn sv. Václav postavil na akropoli rotundu sv. Víta, která byla v r. 973 povýšena na katedrálu.

Rotunda sloužila 130 let, v r. 1060 pak byla nahrazena velkolepou románskou bazilikou a po dalším čtvrt tisíciletí, v r. 1344, byla zahájena na jejím místě stavba ještě nádhernější gotické katedrály, kterou můžeme obdivovat dodnes.

Několik tipů k ovládání stránek - v menu je možnost volby textu anebo fotogalerie k jednotlivým tématům, je možné zvolit zobrazení v rámech (frames), kterou ocení zejména nevidomí (hlasový výstup jim nepředčítá znovu a znovu na každé stránce menu).
V jednotlivých textech jsou odkazy na mapku, kde se zobrazí umístění dotyčné památky, naopak ze stránky Mapka památek lze kliknutím na žlutý odkaz v mapce (ne na památku samotnou) přejít na příslušnou stránku. Klikem na miniatury většiny fotografií lze zobrazit zvětšeninu, klikem na ni se opět vrátit, u převzatých ukázek (výřezů historických obrázků) tato možnost není.