Jan Cinert (Sobota 11. ledna 2025)  ⇑

Včera jsem se k tomu stručně vyjádřil na FB:

Zarazí hned počáteční tvrzení: "Kníže Vratislav I. (* kolem 888), druhorozený syn Bořivoje a Ludmily, nastoupil po smrti svého bratra Spytihněva I. vládu zřejmě v roce 915. Ovládal pouze území středních Čech, ostatní části české země mu byly poddány formálně. S manželkou Drahomírou měl údajně sedm dětí. Pokračoval v budování Pražského hradu, kde dal vystavět kostel sv. Jiří. Zemřel 13. února 921 (BláhováFrolík–Profantová 1999, 268–270)." – jestliže se měl narodit kolem roku 888 a zemřít ve věku "spíše mezi 40 až 50 lety" (str. 788), tak ve kterém roce by zemřel? Nebo naopak, pokud měl "zemřít 13. února 921", ve kterém roce se potom narodil? Vynechávám pohádku: "ostatní části české země mu byly poddány formálně". Překvapující je neustávající sveřepá ignorace Jana Kiliana a jeho přesných výsledků dožitých věků prvních Přemyslovců zjištěných Gustafsonovou metodou, u Vratislava 45,7 ±5,9 roku. Podobně i neustálé tvrzení o náležení Oldřichova hrobu JK-98 Boleslavovi II. Je tam i jasná chyba: "Konečně, stav osifikace chrupavky štítné odpovídá maturnímu věku, tedy 40 až 60 let (Vlček 1997)." – ve skutečnosti E. Vlček na str. 105 (1997) uvádí: " ... věku 45 ±6,5 roku, tj. věku 40–50 let.

Jinak jsem tam nenašel nic moc nového, vše je už delší dobu známo a velká část je věnována tzv. "vývoji koncepce", čili opisování ze starých knih. Nová jsou posouzení antropologů ohledně Vratislavova. dožitého věku, ale dle mne jsou opakovaně zbytečným plýtváním peněz, když se dá přijít a přichází, jen na to samé, co už dávno uvedl E. Vlček. Navíc, když už jsou desítky let známy přesnější výsledky J. Kiliana.

Radek (Sobota 11. ledna 2025)  ⇑

Článek k výsledkům výzkumu hrobu Vratislava I.
https://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=189&start=160
Archaeologia historica 49, 2, 2024, 767–804

Jan Cinert (Neděle 5. ledna 2025)  ⇑

Já tedy vůbec nic.:-(

ZH (Neděle 5. ledna 2025)  ⇑

Na Císařských otiscích a dalších dvou mapách z poloviny 19. století je sv. Mořic (při Starém proboštství) označen jako st. Florian. Nikde jinde jsem na to nenarazil. Nevíte o tom něco?

ZH (Sobota 5. října 2024)  ⇑

Bazilika sloužila téměř 300 let, za tu dobu mohla mít spoustu podob. Třeba ze začátku jen menší přístavbu, jako má třeba rotunda v Želkovicích (ta je tedy až pseudorománská).
Každopádně rotunda, ať už v jakékoli podobě a velikosti, tak jak kdy byla zakreslována, nebyla v ose západní části baziliky. Leda by to bylo všecho tak, jak jsem zapsal do své knížky Hajdy na hrad... Ale sám cítím, že je to jen spekulace.

Jan Cinert (Čtvrtek 3. října 2024)  ⇑

Tak ta aplikace Pražský hrad archeologický mi nikde nejde. Podíval jsem se alespoň na ukázku aplikace: https://prazskyhradarcheologicky.cz/. Dala se očekávat nepřijatelná prvotní podoba rotundy sv. Víta s jednou apsidou (čas 0:45), ale zakomponování zbytku rotundy do románské baziliky hodně překvapilo (čas 0:48). Projektant by něco takového nenavrhl – je to výtvarně nepřijatelné. Stavitel by takový zbytek lodi rotundy neponechal – věděl by, že to může spadnout. Zejména je známo, že na zbytcích zdi apsidy rotundy je dochována dlažba románské baziliky. Tím je naprosto vyloučeno, že by její zeď zůstala zachována a stala se i s ponechanou částí lodi rotundy součástí baziliky. Patrně byl zakomponován jen malý oblouček jižní apsidy vystupující ze stěny jižní lodi. To proto, že bazilika byla stavěna při ponechání jižní apsidy s hrobem sv. Václava a pak byla zbourána. Tak to bylo i dříve vysvětlováno v souladu s archeologickými nálezy. Jiné možné nepřijatelnosti či vyloženě přehmaty se z ukázky rozpoznat nedají, ale podle výše uvedeného se dají očekávat, neboť se stále opakují novostaré nepřijatelné názory. Jako by rozvoj poznání před čtvrt stoletím zamrzl.

Zdeněk Homola (Středa 2. října 2024)  ⇑

Amálie: odpověděl jsem na mail, snad to dorazilo.

Amálie Knotová (Úterý 1. října 2024)  ⇑

Dobrý den,

jsem redaktorkou magazínu Z metropole, který se vysílá na ČT1. Ráda bych natočila reportáž o zaniklých kostelích, protože je máte ve vaší mapě skvěle lokalizované a popsané. Bohužel jsem na Zdeňka Homolu nenašla přímý kontakt tady na webu, snažím se ho kontaktovat touto veřejnou cestou. Prosím, zavolejte mi na 731 706 731 nebo pošlete e-mail na amalie.knotova@ceskatelevize.cz. Předem děkuji za pomoc.

S přáním hezkého dne,

Amálie Knotová

Jan Cinert (Pondělí 12. srpna 2024)  ⇑

Tak to pripadně zkusím na mobilu, ale jak jste psal, bude to malinke, takze k ničemu.

Zdeněk Homola (Pondělí 12. srpna 2024)  ⇑

Jan Cinert: Není to určeno pro stolní počítač, ale pro mobil nebo tablet s Androidem nebo iOS. Myslím to nepůjde ani na počítači s iOS. Jen já si to pouštěl emulátorem na počítač, aby to bylo větší.

Jan Cinert (Neděle 11. srpna 2024)  ⇑

Počítač mi nejde, protoze se seškvarila pripojená šnura na nabíjení el. cigarety. Notebook má zase starší verzi macOS. Navíc nejdou některá tlačítka kvůli polití klávesnice. Mám nyní dost kvapík, takže to nemohu rešit. Tak později na to mrknu.

Zdeněk Homola (Neděle 11. srpna 2024)  ⇑

Koukal jsem na to před pár dny, na mobilu je to moc titěrné, na tabletu to jde, podařilo se mi emulovat mobil do W-11 tabletu.
Já tam byl mnohokrát fyzicky, když to bylo ještě volně přístupný, hmoždil se s nákresy, ale stejně mi aplikace přišla nepřehledná, jako jako ty předchozí výtvory JMK programátorů. Ale oceňuju, že se pustili do moderního média. Ta obsahová stránka... pro zasvěceného málo, pro laika – taky málo a něco diskutabilní. Lépe jistě zhodnotí Jan Cinert.

vopicka (Neděle 11. srpna 2024)  ⇑

Aplikace Pražský hrad archeologický:
https://prazskyhradarcheologicky.cz/

Jan Cinert (Sobota 9. března 2024)  ⇑

Před dávnými lety Z. Homola pracně ofotil vypůjčené Castrum Pragense 3, neboť téměř celý náklad byl zničen za povodně 2002. Dodnes jsem mu za to vděčen. Doba pokročila a nyní je nově dokument přístupný na: https://www.arup.cas.cz/wp-content/uploads/2020/05/CP_03_2000.pdf. Pokročila ale i jinak. Nepřijatelné výklady, že v K1 nebyl pohřben Bořivoj následovaly i v https://www.academia.edu/98792424/Nov%C3%A9_poznatky_o_ostatc%C3%ADch_z_hrob%C5%AF_K1_a_K2_z_rotundy_sv_V%C3%ADta_na_Pra%C5%BEsk%C3%A9m_hrad%C4%9B. K tomu svůj názor vyjadřuji stručně v https://www.bylotojinak.cz/pribeh-hrobu-k1-v-podzemi-kaple-sv-vaclava-v-katedrale-sv-vita-jako-priklad-tvorby-vykladu-o-ceskem-ranem-stredoveku.

Zdenek H (Úterý 27. února 2024)  ⇑

Něco by se u mně našlo.
První vydání mi doručili právě v den, kdy jsem měl abiturientský večírek mj. s J. Frolíkem, ten to u stolu pečlivě prošel, celkem nic nenamítal, jen že jsem tam citoval jeho rivalku. Měl právo první noci, protože mi umožnil fotit v románském podlaží Starého paláce.