Zdeněk Homola (Neděle 11. srpna 2024)  ⇑

Koukal jsem na to před pár dny, na mobilu je to moc titěrné, na tabletu to jde, podařilo se mi emulovat mobil do W-11 tabletu.
Já tam byl mnohokrát fyzicky, když to bylo ještě volně přístupný, hmoždil se s nákresy, ale stejně mi aplikace přišla nepřehledná, jako jako ty předchozí výtvory JMK programátorů. Ale oceňuju, že se pustili do moderního média. Ta obsahová stránka... pro zasvěceného málo, pro laika – taky málo a něco diskutabilní. Lépe jistě zhodnotí Jan Cinert.

vopicka (Neděle 11. srpna 2024)  ⇑

Aplikace Pražský hrad archeologický:
https://prazskyhradarcheologicky.cz/

Jan Cinert (Sobota 9. března 2024)  ⇑

Před dávnými lety Z. Homola pracně ofotil vypůjčené Castrum Pragense 3, neboť téměř celý náklad byl zničen za povodně 2002. Dodnes jsem mu za to vděčen. Doba pokročila a nyní je nově dokument přístupný na: https://www.arup.cas.cz/wp-content/uploads/2020/05/CP_03_2000.pdf. Pokročila ale i jinak. Nepřijatelné výklady, že v K1 nebyl pohřben Bořivoj následovaly i v https://www.academia.edu/98792424/Nov%C3%A9_poznatky_o_ostatc%C3%ADch_z_hrob%C5%AF_K1_a_K2_z_rotundy_sv_V%C3%ADta_na_Pra%C5%BEsk%C3%A9m_hrad%C4%9B. K tomu svůj názor vyjadřuji stručně v https://www.bylotojinak.cz/pribeh-hrobu-k1-v-podzemi-kaple-sv-vaclava-v-katedrale-sv-vita-jako-priklad-tvorby-vykladu-o-ceskem-ranem-stredoveku.

Zdenek H (Úterý 27. února 2024)  ⇑

Něco by se u mně našlo.
První vydání mi doručili právě v den, kdy jsem měl abiturientský večírek mj. s J. Frolíkem, ten to u stolu pečlivě prošel, celkem nic nenamítal, jen že jsem tam citoval jeho rivalku. Měl právo první noci, protože mi umožnil fotit v románském podlaží Starého paláce.

Jan Cinert (Pondělí 26. února 2024)  ⇑

Na mě nikdy žádná recenze nebyla, takže odkaz nebylo kam propašovat.:-( Jinak já naprosto chápu, že ve Vaší knize nemohlo být něco, co by rozporovalo texty na hradních památkách čtených návštěvníky.

Zdenek H (Pondělí 26. února 2024)  ⇑

Jo, bylo by bývalo na místě, abych vám knihu věnoval, ale bál jsem se kritiky z vašeho úhlu pohledu. Vyšlo to někdy před rokem. Tak až se zas někdy potkáme na nějakém hradišti.

Zdenek H (Pondělí 26. února 2024)  ⇑

V Neviditelném psu vyšla někdy po Novém roce jakási recenze Hajdy, sice tam autor publikoval různé své myšlenky a na knihu samotnou zbyl jen asi jeden odstavec, ale do diskuse jsem propašoval odkaz na ukázky z Hajdy, a opravdu se to projevilo na prodejnosti.

Jan Cinert (Pondělí 26. února 2024)  ⇑

Ano Kosmas má jiné hledisko, nežli je stanoveno. Pokud si pamatuji a pochopil jsem správně, tak je tam bestsellerem kniha, jež je aktuálně v první desítce podle prodeje bez ohledu, o kolik prodaných výtisků se jedná. Což je třeba i jen 3 kusy za měsíc.

Bojovník byl dle mého navrátivším se vyhnaným příslušníkem knížecího rodu. Proto ta poprava a zároveň honosný pohřeb. V době pohřbu nešlo o hradní kopec, na němž nic nebylo. Bylo jen běžné sídlení zhruba na Hradčanském náměstí. Ústředím oblasti bylo šárecké hradisko.

Proč byl původ Přemysla dán do Stadic, popisuji v knize. Jakožto héroj 19letého cyklu musel pocházet ze sousední ciziny a byl-li oráčem, tak z "rozorané" krajiny Lemuzů.

Zdenek H (Pondělí 26. února 2024)  ⇑

Díval jsem se na definici bestselleru ve Wikipedii, tak je to v současné době nad 10 tisíc výtisků, dřív to bylo 30 tisíc. Nejspíš to Kosma jen prodává a tají to přede mnou ;-).

Že by to byl k smrti odsouzený a popravený, to mě fakt nenapadlo. Přemýšlel jsem, že tam měl jediný tak parádní hrob proto, že měl velký respekt. A jestli byl původem někde od severozápadu, a jestli nejsou doklady, že by měl nějakou družinu, která ovládla hradní kopec, pak se sem mohl nejspíš přiženit. Ne nadarmo jsou bájné Stadice na severozápadě ;-). Ta Kosmova pověst o Přemyslovi byla jistě přebájená podle vyprávění starců, kteří mávli rukou na SZ, ale pokud vládce neměl mužské potomky, muselo se to nějak udělat.

Jan Cinert (Neděle 25. února 2024)  ⇑

Zapomněl jsem dodat, že "vikingská" výbava pohřbeného je přirozená, když přišel ze severozápadu, takže o etnicitě to nic nevypovídá.

Jan Cinert (Neděle 25. února 2024)  ⇑

U Kosmase je kniha bestseler.
Severovýchod se severozápadem si pletu častěji, nežli vlevo a vpravo. :-)
V odkazu je nemožné datování 800–1000, neboť pohřeb je možný jen nedlouho před vznikem Pražského hradu, tedy před rokem 875. Pravdu tedy měl Borkovský s 60. lety 9. století. Je čirý nesmysl uvedené "Příčina smrti nebyla stanovena". Bojovník zemřel na roztříštění lebky provedené tupým předmětem zleva zezadu. Já to vykládám za rituální popravu po odsouzení.

Zdenek H (Neděle 25. února 2024)  ⇑

Dík za blahopříní, že o tom úspěchu nic nevím ;-).
Obodrité, to by sedělo, ne že by byli na severovýchod, ale na severozápad.
Tady se píše dost zasvěceně o problematice (a jsou tam prameny), i s ohledem na ta tendenční zkreslení. Bylo dle moderního hodnocení zjištěno, "že většina majetku kostry připomíná vikingské vybavení. Meč byl identifikován jako vysoce kvalitní předmět téměř jistě vyrobený v západní Evropě. Je to typ, který používali Vikingové v severní, západní a střední Evropě. Nože a vědro byly identifikovány jako vyrobené v blízkosti Prahy.

Jan Cinert (Neděle 25. února 2024)  ⇑

Jan Cinert (Neděle 25. února 2024)  ⇑

Také zdravím a nejprve musím vřele blahopřát k úspěchu s knihou Hajdy na Hrad.

Byla to dramatická doba za tehdejší války a po ní. Izotopy stroncia a kyslíku 17 ukázaly původ Bojovníka dáleji severovýchodně od České kotliny, takže směrem např. k Obodritům. Y-DNA byla zjištěna jen obecná pro populace v Euroasii – HIJK-M578, podobně jako u kněžice Václava, syna Boleslava II., pohřbeného v kapli P. Marie do hrobu 102. S oblíbeným mediálním tvrzením o vikingovi je to podobné, jako s jinými vikingy u nás – jen blábolení. Samo neměl nic společného s Prahou a Přemysl atd. jsou jen mýtické postavy nemohoucí mít hrob.

K uvedenému hrobu jsem se stručně vyjádřil na str. 116.

Zdenek H (Neděle 25. února 2024)  ⇑

Zdravím po delší době.
Zaujalo mě, že Borkovský napřed naznačil, že bojovník z hrobu na 3. nádvoří (který byl objeven 11. července 1928) byl Slovan, na nátlak Němců, hrozících mu koncentrákem (kteří potřebovali zdůvodnit, že jim Čechy patří odjakživa) musel přepsat již vydaný a Němci skartovaný článek či knihu, kde tedy označil bojovníka za Vikinga, po válce ho (pocházel z Haliče) na poslední chvíli stáhli z transportu do GULagu s tím, že musí napsat článek, označující bojovníka za Slovana, předka Přemyslovců. (Článek z r. 1946 je na netu.)
Analýza izotopů stroncia v zubech kostry ukázala, že vyrostl v severní Evropě, pravděpodobně na jižním pobřeží Baltského moře nebo v Dánsku. Analýza DNA ho zařadila do haploskupiny R1a, kterou má 37 % českých mužů. Zároveň ji nacházíme i u Vikingů nebo aškenázštích Židů, jak říká genetik Daniel Vaněk.
Hrob má v kontextu pohřbívání v oblasti Pražského hradu zcela výsadní postavení, nezdá se mi Frolíkova hypotéza, že muž přišel do Prahy jako mladík, aby sloužil buď Bořivojovi I. nebo Spytihněvovi I. Hrob nese známky překřesťanských zvyků.
Jelikož jsem amatér, napadají mě různé ptákoviny, třeba Sámo, Přemysl, Nezamysl atd., protože nikoho jiného neznám. :-)
Bádali jste někdo o tom?