Zdenek H (Pondělí 26. února 2024)  ⇑

Díval jsem se na definici bestselleru ve Wikipedii, tak je to v současné době nad 10 tisíc výtisků, dřív to bylo 30 tisíc. Nejspíš to Kosma jen prodává a tají to přede mnou ;-).

Že by to byl k smrti odsouzený a popravený, to mě fakt nenapadlo. Přemýšlel jsem, že tam měl jediný tak parádní hrob proto, že měl velký respekt. A jestli byl původem někde od severozápadu, a jestli nejsou doklady, že by měl nějakou družinu, která ovládla hradní kopec, pak se sem mohl nejspíš přiženit. Ne nadarmo jsou bájné Stadice na severozápadě ;-). Ta Kosmova pověst o Přemyslovi byla jistě přebájená podle vyprávění starců, kteří mávli rukou na SZ, ale pokud vládce neměl mužské potomky, muselo se to nějak udělat.

Jan Cinert (Neděle 25. února 2024)  ⇑

Zapomněl jsem dodat, že "vikingská" výbava pohřbeného je přirozená, když přišel ze severozápadu, takže o etnicitě to nic nevypovídá.

Jan Cinert (Neděle 25. února 2024)  ⇑

U Kosmase je kniha bestseler.
Severovýchod se severozápadem si pletu častěji, nežli vlevo a vpravo. :-)
V odkazu je nemožné datování 800–1000, neboť pohřeb je možný jen nedlouho před vznikem Pražského hradu, tedy před rokem 875. Pravdu tedy měl Borkovský s 60. lety 9. století. Je čirý nesmysl uvedené "Příčina smrti nebyla stanovena". Bojovník zemřel na roztříštění lebky provedené tupým předmětem zleva zezadu. Já to vykládám za rituální popravu po odsouzení.

Zdenek H (Neděle 25. února 2024)  ⇑

Dík za blahopříní, že o tom úspěchu nic nevím ;-).
Obodrité, to by sedělo, ne že by byli na severovýchod, ale na severozápad.
Tady se píše dost zasvěceně o problematice (a jsou tam prameny), i s ohledem na ta tendenční zkreslení. Bylo dle moderního hodnocení zjištěno, "že většina majetku kostry připomíná vikingské vybavení. Meč byl identifikován jako vysoce kvalitní předmět téměř jistě vyrobený v západní Evropě. Je to typ, který používali Vikingové v severní, západní a střední Evropě. Nože a vědro byly identifikovány jako vyrobené v blízkosti Prahy.

Jan Cinert (Neděle 25. února 2024)  ⇑

Jan Cinert (Neděle 25. února 2024)  ⇑

Také zdravím a nejprve musím vřele blahopřát k úspěchu s knihou Hajdy na Hrad.

Byla to dramatická doba za tehdejší války a po ní. Izotopy stroncia a kyslíku 17 ukázaly původ Bojovníka dáleji severovýchodně od České kotliny, takže směrem např. k Obodritům. Y-DNA byla zjištěna jen obecná pro populace v Euroasii – HIJK-M578, podobně jako u kněžice Václava, syna Boleslava II., pohřbeného v kapli P. Marie do hrobu 102. S oblíbeným mediálním tvrzením o vikingovi je to podobné, jako s jinými vikingy u nás – jen blábolení. Samo neměl nic společného s Prahou a Přemysl atd. jsou jen mýtické postavy nemohoucí mít hrob.

K uvedenému hrobu jsem se stručně vyjádřil na str. 116.

Zdenek H (Neděle 25. února 2024)  ⇑

Zdravím po delší době.
Zaujalo mě, že Borkovský napřed naznačil, že bojovník z hrobu na 3. nádvoří (který byl objeven 11. července 1928) byl Slovan, na nátlak Němců, hrozících mu koncentrákem (kteří potřebovali zdůvodnit, že jim Čechy patří odjakživa) musel přepsat již vydaný a Němci skartovaný článek či knihu, kde tedy označil bojovníka za Vikinga, po válce ho (pocházel z Haliče) na poslední chvíli stáhli z transportu do GULagu s tím, že musí napsat článek, označující bojovníka za Slovana, předka Přemyslovců. (Článek z r. 1946 je na netu.)
Analýza izotopů stroncia v zubech kostry ukázala, že vyrostl v severní Evropě, pravděpodobně na jižním pobřeží Baltského moře nebo v Dánsku. Analýza DNA ho zařadila do haploskupiny R1a, kterou má 37 % českých mužů. Zároveň ji nacházíme i u Vikingů nebo aškenázštích Židů, jak říká genetik Daniel Vaněk.
Hrob má v kontextu pohřbívání v oblasti Pražského hradu zcela výsadní postavení, nezdá se mi Frolíkova hypotéza, že muž přišel do Prahy jako mladík, aby sloužil buď Bořivojovi I. nebo Spytihněvovi I. Hrob nese známky překřesťanských zvyků.
Jelikož jsem amatér, napadají mě různé ptákoviny, třeba Sámo, Přemysl, Nezamysl atd., protože nikoho jiného neznám. :-)
Bádali jste někdo o tom?

Jan Cinert (Pátek 9. února 2024)  ⇑

Dobrý den,
nenarazil nikdy ani v náznaku. Podle zjištěného dožitého Václavova věku zemřel asi v roce 939, nikoli 936. K sesazení Václava a následné výpravě proti sousednímu podkráli muselo dojít v období, kdy oba nebyli pod smluvní ochranou Jindřicha I. Zároveň před obnovením smlouvy s Otou I. Tedy jen mezi Widukindovými daty, u výpravy s mírným přesahem po korunovaci Oty I. 7. srpna 936, když ten poslal na pomoc sousednímu podkráli své vojsko.

Radek (Pátek 9. února 2024)  ⇑

Dobrý den, pane Cinerte.
Ještě mě k datu 28. září (jak je v Gumpoldově legendě) napadla tato myšlenka.
V kronikách najdeme denní data, kdy dotyčný zemřel. Vy v článku o chybných rocích pracujete s tím, že se denní data volně přejímala a napasovala na rok tak, aby to sedělo dle obecně přijímané teorie.
Nemůže být v legendách uváděno (jak to chápeme my dnes) místo data úmrtí datum přijetí duše do nebe (nanebevzetí, jako pomyslný opis Ježíšova utrpení, vzkříšení a nanebevstoupení po 40 dnech). Čili jako datum úmrtí odečíst těchto 40 dnů od uvedeného data 28.9., případně 50 dnů (svátek Letnic - seslání Ducha svatého).

Přikládám větu z Gumpolda v českém překladu:
Nejsvětější duše, jsouc vyproštěna mukami po tolika ranách z vězení tělesné schránky, vstoupila dne 28. září u vítězoslávě nesena rukama andělskýma, mezi věčně se radující sbory nebeského království, aby tu radostně hleděla v tvář nejvyššího odplatitele a zasedla navěky mezi slavné řady mučedníků.

Pak bychom se dostali k datu úmrtí někde okolo první třetiny až poloviny srpna roku 936, což je ale pořád až po korunovaci Oty I.

Narazil jste při studiu legend na nějaký obdobný případ?

Díky za odpověď.

Jan Cinert (Středa 31. ledna 2024)  ⇑

Dobrý den Radku.
Jak moc bych si přál nějaké zprávy, stejnou měrou nic neví. Je to čím dál, tím víc podezřelé ve smyslu, že jim nevyšly předpoklady podle oficiálního výkladu. Snad by se výzkumníci mohli ještě snažit o doplňující ověřování. Způsoby a technologie výzkumů se vyvíjejí, a tak se třeba mohly mezitím objevit další možnosti.

1) Předčasný srůst lebečních švů byl i u Spytihněva a jedná se o dědičnou dispozici, ne o tvar lebky. Takovou podobnost tvaru u lebek Spytihněvovy manželky a Václava uvedl E. Vlček.

2) Datum 28. 9. jako "zavraždění" Václava napsal legendista Gumpold v roce 983 a není jasné, zda si jej vymyslel, nebo je to opravdu den skutečného Václavova úmrtí. Od něho jej převzal legendista Bruno z Querfurtu v příběhu o vraždění v Libici. D. Kalhous nezohledňuje Brunovo sdělení, že to bylo v pátek v předvečer 28. září, což bylo v roce 995. Je to právě D. Kalhous, jenž první uvedl pravděpodobnost Vojtěchova odchodu z Čech až v důsledku libické události. Podle Bruna byl Vojtěch zavražděn v pátek o svátku sv. Jiří, což připadá na 23. 4. v roce 997. U nás je svátek Jiřího posunut na 24. právě kvůli stanovení svátku Vojtěcha na 23. 4. Myslím si, že skutečný den úmrtí biskupa Vojtěcha je ale neznámý.

Radek (Středa 31. ledna 2024)  ⇑

Dobrý den, pane Cinerte.
Máte nějaké zprávy, zda se už konečně akademická obec odhodlá ke zveřejnění výsledků výzkumu DNA Přemyslovců? V rozhlase sliboval v říjnu 2022 pan Frolík 2 velká překvapení, ale kde nic, tu nic.
Četl jsem Vaše nové články a vše Vám pěkně zapadá do souvislostí.
Měl bych na Vás tyto dotazy:
1) v otázce otcovství Spytihněva I. k Václavovi (na základě kosterních pozůstatků se prokázal předčasný srůst lebečních švů v linii Ludmila-Vratislav-Václav - dá se z toho usuzovat na nějakou dědičnou deformaci?), ale jinde jsem zase četl, že lebka Václava je velmi podobná lebce manželky Spytihněva I.
2) datum 28.9. - den zavraždění Václava. Přikláníte se k tomu, že je toto datum nesprávné a k vraždě došlo mezi úmrtím Jindřicha Ptáčníka (2. 7. 936) a korunovací Oty I. (7. 8. 936). Jak potom ale vysvětlit, že k přepadení Libice mělo dle kronik dojít na výroční den vraždy (sesazení) Václava (28. 9. 995).
David Kalhous v jednom ze svých článků uvažoval nad tímto datem a Vojtěchovou anabází při pouti Evropou, končící až jeho mučednickou smrtí v dubnu 997 a došel k závěru, že to Vojtěch nemohl tak rychle stihnout a tudíž mohlo k vraždě jeho bratrů dojít i dříve. Vy argumentujete tím, že byl v době vraždy v Praze a odešel v důsledku této akce.
Dají se tato 2 data - 28.9.995 a 23.4.997 považovat za závazná, nebo mohlo dojít také k jejich zkreslení?

Děkuji Vám za informaci k výzkumu a za odpovědi.

Jan Cinert (Neděle 19. února 2023)  ⇑

Není možné, aby to byla abatyše Mlada. Kopíruji sem svůj rychlý komentář ze skupin Naše historie z. s., Český středověk a Archeologie ohledně vývoje místa.

Nejprve byl vykopán hrob č. 102 kněžice Václava vypočteně zemřelého v roce 994 a překryt kamennou deskou. Pak byl nad hrobem zřízen předpokládaný přístřešek - memorie. Někdy následně shořel a do vrstvy spáleniště byla založena kaple P. Marie. Na založení kostela a i této kaple musel být stavebník, čili úspěšný panovník vládnoucí v ustálené době. Takovým byl tehdy až Oldřich vládnoucí v letech 1012-1033,1034 a jen do jeho vlády je vložitelné postavení kaple. Tedy po možném úmrtí a pohřbu abytyše Mlady. Směrodatný je rozdíl mezi hrobem 102 - vykopanou jámou s krycí deskou a honosným hrobem 110, vyzděným pečlivě opracovanými kvádry s lůžkem pro hlavu. Podle toho výkopce I. Borkovský stanovil vznik hrobu až v době pozdně románské.

Byť takové pozdní datování není zcela nutné je jasné, že oba hroby nemohou být časově blízké, jestliže podle pozdní zprávy měla Mlada zemřít také v roce 994 jako Václav, ale mohla ve skutečnosti zemřít i nedlouho poté. V kapli byla prvotní podlaha maltová a později na navážce byly položeny dlaždice nejspíše přenesené z baziliky po požáru roku 1142. Vršek hrobu 110 vyčnívá do této navážky, takže vznikl až po jejím vytvoření.

Datování radiokarbonovou metodou není zcela směrodatné, jen pomocné. A proto objektivní datování je možno stanovit jen na souhrnu poznatků, tedy včetně archeologické stratigrafie a posouzení stavebního vývoje se způsobem opracování kamenů.

Jan Cinert (Úterý 14. února 2023)  ⇑

Ten člověk, co to psal, utekl z Bohnic. Strašné pomotané blábolení. Mladý jedinec z hrobu č. 102 může být jen syn Boleslava II. kněžic Václav a roky se to ví.

vopicka (Úterý 14. února 2023)  ⇑

Prý Mlada: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/hrob-knezna-mlada/r~f3a7b4bcac4d11ed8980ac1f6b220ee8/

Jan Cinert (Sobota 14. ledna 2023)  ⇑

Zřejmě očekávaný Ota I. a Ota III. Důležitější nežli podoba je ale jejich DNA, jestli se ji podařilo získat.