ZH (Pátek 18. září 2026)  ⇑

Konečně je zase k dispozici na této adrese (https://www.muzeumprahy.cz/muzejni-budovy-historie-langweiluv-model-prahy/) použitelný Langweilův model Prahy.
Už byl asi před 20 lety, koupil jsem dévédéčka v Muzeu hl. m. Prahy, ale nikdy jsem ho pořádně nerozchodil, ani z dvdček, ani na webu.
Napřed jsem myslel, že se nedá dát na celou obrazovku, a že se s ním nedá točit, ale všechno jde.
Kdo jste nebyl v nově zrekonstruovaném Muzeu Prahy, tak je nyní Langweil rozdělený na cca 10 sekcí, které si lze prohlížet z bezprostřední blízkosti, chybí sice celkový pohled, ale zato jsou vidět podrobnosti.

Zdeněk Homola (Úterý 25. srpna 2026)  ⇑

Tak se tady poprvé po 20 letech a 7000 příspěvcích objevil spam. Překonal můj geniální antispamový systém. 😀 Pokud by se to opakovalo, budu muset dát nějaké nepříjemné zabezpečovací zařízení, třeba přihlášení nebo captcha obrázky.

Jan Cinert (Pátek 24. dubna 2026)  ⇑

Já osobně o ničem novém ohledně výzkumu DNA nevím. Nevím ani o žádném případném vysvětlení, proč se nic nezveřejňuje.

Radek (Pátek 24. dubna 2026)  ⇑

Tak nám uběhl skoro rok od posledního příspěvku, tak se na Vás obracím i v souvislosti se zahájením výstavy Přemyslovci:Panovnická dynastie a její doba s dotazem na novinky v oblasti výzkumu DNA Přemyslovců.

Jan Cinert (Středa 28. května 2025)  ⇑

Musel jsem si to pustit znovu, protože mi z rozhovoru neutkvělo nic v paměti. Je zřejmé proč, rozhovor ohledně Přemyslovců je dost o ničem – výkladové pohádkaření. Bojovník z III. násvoří má být s jistotou viking podle DNA, přitom se ví jen to, že strávil mládí někde přibližně u Obodritů. Možnost nalezení hrobu a jistota ostatků podle DNA mnicha "Strachkvase" je mizivá, takže nemůže být nalezen mezi knížecími hroby ve svatojiřské bazilice. Totéž platí pro nemožnost důkazu podle DNA pro přiřazení ostatků Oldřicha (hrob č. 98) k Boleslavu II.

K reliéfu: Prof. Pavelka kvůli vytíženosti neměl dosud čas zpracovat vzmíněné výsledky výzkumu z 25. 3.

Radek (Úterý 27. května 2025)  ⇑

Rozhovor s Janem Frolíkem z 2.4.2025 zde
Mezi obecným povídáním o archeologii důležitá zmínka o identifikaci ostatků Boleslava II. na základě DNA a identifikovány byly také ostatky Strachkvase.

Zdeněk Homola (Úterý 25. března 2025)  ⇑

To jste organizačně zdatný. Jsem zvědav.

Jan Cinert (Úterý 25. března 2025)  ⇑

Před 10 lety Zdeněk Homola zařídil obhlídku místa v 2. patře chodby Středního palácového křídla na Pražském hradě, kde by podle mne měl být obdobný románský reliéf, jako na tzv. Juditině věži. Po sedmiměsíčním jednání s Kanceláří prezidenta republiky proběhl dnes poněkud narychlo geodradarový výzkum Prof. Pavelkou z ČVUT.

Vypadá to nadějně. V odměřeném místě podle Juditiny věže se opravdu objevily nějaké anomálie, narozdíl od okolního zdiva. Vyhodnoceno na počítači bude příští týden. Pokud by dnešní výsledek nebyl dostatečně zřetelný, tak se provede podrobnější výzkum. Podám ještě zprávu.

Umístění reliéfu
Už se na monitoru objevují anomálie

Když jsem tam čekal, tak jsem konečně vyfotil zbytek pahorku Žiži. Je částečně zarostlý za níže položenou světlejší zdí.

Žiži
z druhé strany

Jan Cinert (Středa 5. února 2025)  ⇑

K roku úmrtí Boleslava III. je jen Kosmova zpráva. Nevybavuji si, že by někdo rok 1037 zpochybňoval. Ale máte pravdu, tento rok je neověřitelný. U muže z hrobu 92 byl Gustafsonovou metodou zjištěn dožitý věk 41,9 ±3,8 roku. Ten je ve velkém rozporu s vypočteným dožitým věkem Boleslava III. 57 roků, a to i kdyby se Boleslavovo úmrtí posunulo o tři roky, tedy na věk dožití 54 roků. Takže se o ostatky Boleslava III. nemůže jednat.

Radek (Středa 5. února 2025)  ⇑

Pane Cinerte, ve Vašem rodokmenu uvádíte u Boleslava III. rok úmrtí 1037 dle Kosmovy kroniky.
Ten jeho smrt klade před úmrtí Oldřicha (listopad 1037) a Jaromíra (listopad 1038). Správně však jsou roky 1034 a 1035. Proto je rok úmrtí Boleslava III. nejistý, ale měl by předcházet rokům 1034 a 1035? Kde Kosmas mohl tento údaj vzít, resp. je rok skonu Boleslava III. zaznamenán v nějakém jiném pramenu?
V článku o hrobu 92 uvádíte, že v něm druhotně uložené ostatky muže odpovídají dle zubního věku jedinci +-42 let a ženy +60 let. Kosti muže byly ovařeny pro manipulaci (převoz).
Nemohlo by jít právě o Boleslava III., jehož ostatky by byly takto převezeny z Polska?
Byl synem mocného knížete, čemuž by mohl odpovídat i adekvátní sňatek s ženou z významného zahraničního rodu (původ ženy z hrobu 92 v Itálii).
Nabízíte jiné řešení, ale bylo by teoreticky možné, aby to byl Boleslav III.?
Děkuji za odpověď.

Jan Cinert (Sobota 11. ledna 2025)  ⇑

Včera jsem se k tomu stručně vyjádřil na FB:

Zarazí hned počáteční tvrzení: "Kníže Vratislav I. (* kolem 888), druhorozený syn Bořivoje a Ludmily, nastoupil po smrti svého bratra Spytihněva I. vládu zřejmě v roce 915. Ovládal pouze území středních Čech, ostatní části české země mu byly poddány formálně. S manželkou Drahomírou měl údajně sedm dětí. Pokračoval v budování Pražského hradu, kde dal vystavět kostel sv. Jiří. Zemřel 13. února 921 (BláhováFrolík–Profantová 1999, 268–270)." – jestliže se měl narodit kolem roku 888 a zemřít ve věku "spíše mezi 40 až 50 lety" (str. 788), tak ve kterém roce by zemřel? Nebo naopak, pokud měl "zemřít 13. února 921", ve kterém roce se potom narodil? Vynechávám pohádku: "ostatní části české země mu byly poddány formálně". Překvapující je neustávající sveřepá ignorace Jana Kiliana a jeho přesných výsledků dožitých věků prvních Přemyslovců zjištěných Gustafsonovou metodou, u Vratislava 45,7 ±5,9 roku. Podobně i neustálé tvrzení o náležení Oldřichova hrobu JK-98 Boleslavovi II. Je tam i jasná chyba: "Konečně, stav osifikace chrupavky štítné odpovídá maturnímu věku, tedy 40 až 60 let (Vlček 1997)." – ve skutečnosti E. Vlček na str. 105 (1997) uvádí: " ... věku 45 ±6,5 roku, tj. věku 40–50 let.

Jinak jsem tam nenašel nic moc nového, vše je už delší dobu známo a velká část je věnována tzv. "vývoji koncepce", čili opisování ze starých knih. Nová jsou posouzení antropologů ohledně Vratislavova. dožitého věku, ale dle mne jsou opakovaně zbytečným plýtváním peněz, když se dá přijít a přichází, jen na to samé, co už dávno uvedl E. Vlček. Navíc, když už jsou desítky let známy přesnější výsledky J. Kiliana.

Radek (Sobota 11. ledna 2025)  ⇑

Článek k výsledkům výzkumu hrobu Vratislava I.
https://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=189&start=160
Archaeologia historica 49, 2, 2024, 767–804

Jan Cinert (Neděle 5. ledna 2025)  ⇑

Já tedy vůbec nic.:-(

ZH (Neděle 5. ledna 2025)  ⇑

Na Císařských otiscích a dalších dvou mapách z poloviny 19. století je sv. Mořic (při Starém proboštství) označen jako st. Florian. Nikde jinde jsem na to nenarazil. Nevíte o tom něco?

ZH (Sobota 5. října 2024)  ⇑

Bazilika sloužila téměř 300 let, za tu dobu mohla mít spoustu podob. Třeba ze začátku jen menší přístavbu, jako má třeba rotunda v Želkovicích (ta je tedy až pseudorománská).
Každopádně rotunda, ať už v jakékoli podobě a velikosti, tak jak kdy byla zakreslována, nebyla v ose západní části baziliky. Leda by to bylo všecho tak, jak jsem zapsal do své knížky Hajdy na hrad... Ale sám cítím, že je to jen spekulace.