Jan Cinert (Sobota 11. ledna 2025)

Včera jsem se k tomu stručně vyjádřil na FB:

Zarazí hned počáteční tvrzení: "Kníže Vratislav I. (* kolem 888), druhorozený syn Bořivoje a Ludmily, nastoupil po smrti svého bratra Spytihněva I. vládu zřejmě v roce 915. Ovládal pouze území středních Čech, ostatní části české země mu byly poddány formálně. S manželkou Drahomírou měl údajně sedm dětí. Pokračoval v budování Pražského hradu, kde dal vystavět kostel sv. Jiří. Zemřel 13. února 921 (BláhováFrolík–Profantová 1999, 268–270)." – jestliže se měl narodit kolem roku 888 a zemřít ve věku "spíše mezi 40 až 50 lety" (str. 788), tak ve kterém roce by zemřel? Nebo naopak, pokud měl "zemřít 13. února 921", ve kterém roce se potom narodil? Vynechávám pohádku: "ostatní části české země mu byly poddány formálně". Překvapující je neustávající sveřepá ignorace Jana Kiliana a jeho přesných výsledků dožitých věků prvních Přemyslovců zjištěných Gustafsonovou metodou, u Vratislava 45,7 ±5,9 roku. Podobně i neustálé tvrzení o náležení Oldřichova hrobu JK-98 Boleslavovi II. Je tam i jasná chyba: "Konečně, stav osifikace chrupavky štítné odpovídá maturnímu věku, tedy 40 až 60 let (Vlček 1997)." – ve skutečnosti E. Vlček na str. 105 (1997) uvádí: " ... věku 45 ±6,5 roku, tj. věku 40–50 let.

Jinak jsem tam nenašel nic moc nového, vše je už delší dobu známo a velká část je věnována tzv. "vývoji koncepce", čili opisování ze starých knih. Nová jsou posouzení antropologů ohledně Vratislavova. dožitého věku, ale dle mne jsou opakovaně zbytečným plýtváním peněz, když se dá přijít a přichází, jen na to samé, co už dávno uvedl E. Vlček. Navíc, když už jsou desítky let známy přesnější výsledky J. Kiliana.