Pražský hrad

Bazilika sloužila téměř 300 let, za tu dobu mohla mít spoustu podob. Třeba ze začátku jen menší přístavbu, jako má třeba rotunda v Želkovicích (ta je tedy až pseudorománská).
Každopádně rotunda, ať už v jakékoli podobě a velikosti, tak jak kdy byla zakreslována, nebyla v ose západní části baziliky. Leda by to bylo všecho tak, jak jsem zapsal do své knížky Hajdy na hrad... Ale sám cítím, že je to jen spekulace.

Tak ta aplikace Pražský hrad archeologický mi nikde nejde. Podíval jsem se alespoň na ukázku aplikace: https://prazskyhradarcheologicky.cz/. Dala se očekávat nepřijatelná prvotní podoba rotundy sv. Víta s jednou apsidou (čas 0:45), ale zakomponování zbytku rotundy do románské baziliky hodně překvapilo (čas 0:48). Projektant by něco takového nenavrhl – je to výtvarně nepřijatelné. Stavitel by takový zbytek lodi rotundy neponechal – věděl by, že to může spadnout. Zejména je známo, že na zbytcích zdi apsidy rotundy je dochována dlažba románské baziliky. Tím je naprosto vyloučeno, že by její zeď zůstala zachována a stala se i s ponechanou částí lodi rotundy součástí baziliky. Patrně byl zakomponován jen malý oblouček jižní apsidy vystupující ze stěny jižní lodi. To proto, že bazilika byla stavěna při ponechání jižní apsidy s hrobem sv. Václava a pak byla zbourána. Tak to bylo i dříve vysvětlováno v souladu s archeologickými nálezy. Jiné možné nepřijatelnosti či vyloženě přehmaty se z ukázky rozpoznat nedají, ale podle výše uvedeného se dají očekávat, neboť se stále opakují novostaré nepřijatelné názory. Jako by rozvoj poznání před čtvrt stoletím zamrzl.

Dobrý den,

jsem redaktorkou magazínu Z metropole, který se vysílá na ČT1. Ráda bych natočila reportáž o zaniklých kostelích, protože je máte ve vaší mapě skvěle lokalizované a popsané. Bohužel jsem na Zdeňka Homolu nenašla přímý kontakt tady na webu, snažím se ho kontaktovat touto veřejnou cestou. Prosím, zavolejte mi na 731 706 731 nebo pošlete e-mail na amalie.knotova@ceskatelevize.cz. Předem děkuji za pomoc.

S přáním hezkého dne,

Amálie Knotová

Počítač mi nejde, protoze se seškvarila pripojená šnura na nabíjení el. cigarety. Notebook má zase starší verzi macOS. Navíc nejdou některá tlačítka kvůli polití klávesnice. Mám nyní dost kvapík, takže to nemohu rešit. Tak později na to mrknu.

Koukal jsem na to před pár dny, na mobilu je to moc titěrné, na tabletu to jde, podařilo se mi emulovat mobil do W-11 tabletu.
Já tam byl mnohokrát fyzicky, když to bylo ještě volně přístupný, hmoždil se s nákresy, ale stejně mi aplikace přišla nepřehledná, jako jako ty předchozí výtvory JMK programátorů. Ale oceňuju, že se pustili do moderního média. Ta obsahová stránka... pro zasvěceného málo, pro laika – taky málo a něco diskutabilní. Lépe jistě zhodnotí Jan Cinert.

Před dávnými lety Z. Homola pracně ofotil vypůjčené Castrum Pragense 3, neboť téměř celý náklad byl zničen za povodně 2002. Dodnes jsem mu za to vděčen. Doba pokročila a nyní je nově dokument přístupný na: https://www.arup.cas.cz/wp-content/uploads/2020/05/CP_03_2000.pdf. Pokročila ale i jinak. Nepřijatelné výklady, že v K1 nebyl pohřben Bořivoj následovaly i v https://www.academia.edu/98792424/Nov%C3%A9_poznatky_o_ostatc%C3%ADch_z_hrob%C5%AF_K1_a_K2_z_rotundy_sv_V%C3%ADta_na_Pra%C5%BEsk%C3%A9m_hrad%C4%9B. K tomu svůj názor vyjadřuji stručně v https://www.bylotojinak.cz/pribeh-hrobu-k1-v-podzemi-kaple-sv-vaclava-v-katedrale-sv-vita-jako-priklad-tvorby-vykladu-o-ceskem-ranem-stredoveku.

Něco by se u mně našlo.
První vydání mi doručili právě v den, kdy jsem měl abiturientský večírek mj. s J. Frolíkem, ten to u stolu pečlivě prošel, celkem nic nenamítal, jen že jsem tam citoval jeho rivalku. Měl právo první noci, protože mi umožnil fotit v románském podlaží Starého paláce.

V Neviditelném psu vyšla někdy po Novém roce jakási recenze Hajdy, sice tam autor publikoval různé své myšlenky a na knihu samotnou zbyl jen asi jeden odstavec, ale do diskuse jsem propašoval odkaz na ukázky z Hajdy, a opravdu se to projevilo na prodejnosti.

Ano Kosmas má jiné hledisko, nežli je stanoveno. Pokud si pamatuji a pochopil jsem správně, tak je tam bestsellerem kniha, jež je aktuálně v první desítce podle prodeje bez ohledu, o kolik prodaných výtisků se jedná. Což je třeba i jen 3 kusy za měsíc.

Bojovník byl dle mého navrátivším se vyhnaným příslušníkem knížecího rodu. Proto ta poprava a zároveň honosný pohřeb. V době pohřbu nešlo o hradní kopec, na němž nic nebylo. Bylo jen běžné sídlení zhruba na Hradčanském náměstí. Ústředím oblasti bylo šárecké hradisko.

Proč byl původ Přemysla dán do Stadic, popisuji v knize. Jakožto héroj 19letého cyklu musel pocházet ze sousední ciziny a byl-li oráčem, tak z "rozorané" krajiny Lemuzů.