J. Čihák (Úterý 2. června 2009)  ⇑

Silně železitá voda s velkým obsahem síry vyvěrá na několika místech středních Čech. Má nevábný pach a mírně projímavé účinky. Petřínská voda obsahovala malé množství sirných sloučenin a to může být důvod proč si dávní předkové oblíbili železitou vodu právě na Petříně. Druhým důvodem může být obrovský obsah železa, neboť anorganické železo je málo účinné. To je dnes potvrzeno nejen při pití minerálek, ale také při užívání anorg. supl. přípravků.

J. Čihák (Úterý 2. června 2009)  ⇑

Podle pověsti měl pramen ze studánky Petřínka léčivé a povzbuzující účinky. Docela tomu věřím, protože petřínské prameny bývaly v minulosti velmi bohaté na železo, viz www.pis.cz/cz/praha/zakladni_info/vznik_jmena_praha. Obrázek dnešní Petřínky: www.prazskekasny.net/kasna.php?strana_id=258. Petřín se mohl stát magickým a mystickým místem pro hojný výskyt léčivých pramenů. Ovšem nadále trvám na možné existenci dýmající praskliny, která občas udivovala transcendentním úkazem.

J. Čihák (Sobota 30. května 2009)  ⇑

Další léčivou látkou posvátného pramenu mohl být uhličitan vápenatý. Uhličitano-vápenato-železitá voda mohla opravdu působit příznivě na zdraví. Přírodní úkazy (dým, pára, bublinky ve vodě) mohly vznikat jenom občas, když se uhelné ložisko více rozhořelo na příhodném místě. Úkazy mohly zaniknout bez zásahu člověka. Mohlo k tomu dojít už dávno před těžbou vlivem geologické nestability území. Při kristianizaci návrší pak byly transformovány místní legendy. Pozdější kroniky zamlčovaly původní pohanské tradice, vznikaly nové křesťanské pověsti a další generace začaly zapomínat na pravou minulost. Na závěr se zmíním o praslovanských slovech žirdlo a žerdlo-jícen, později otvor kde vyvěrá voda ze země. Zaujala mě ta slabika ži. Proto si kladu otázku co opravdu znamenalo slovo žiži.

J. Čihák (Sobota 30. května 2009)  ⇑

V některých uhelných dolech vyvěrají minerální prameny. Voda obsahuje bublinky tvořené oxidem uhličitým. Oblast Petřína a Opyše byla bohatá na prameny. Některý z nich mohl obsahovat bublinky a železo. Na Petříně byly těženy sloučeniny železa a dále praženy v pecích pod Petřínem. Voda mohla léčit třeba anémii, posilovat při různých nemocech a urychlovat zotavování po zranění. Pramen se stal posvátným, kouřící prasklina byla posvátná, ale toť zase jen moje spekulace.

J. Čihák (Čtvrtek 21. května 2009)  ⇑

Výrony plynů ze země bývaly transcendentním úkazem. Proto se k vrchu Boreč vztahují pověsti o nestvůrách žijících v jeho dutinách. Našel jsem pár místních obrázků: http://smisene.webzdarma.cz/view.php?cisloclanku=2007082601. Labyrint puklin zde asi vytvořila tuhnoucí láva. Petřín sice není sopečný, ale prochází jím Pražský zlom. V okolí takových poruch vznikají soustavy puklin a navíc je zde pseudokras a nestabilní svah. Petřínská uhelná sloj mohla čas od času pomalu hořet vlivem omezené oxidace. Kouř a pára z kopce bohatého na prameny mohla vycházet posvátnou prasklinou. Při důlních požárech bývá pozorován výron dýmu ze země nad místem hoření. Dým vychází z hlíny a v okolí nejsou povrchové praskliny. Tlak plynu vznikajícího při podzemním hoření je velký.

J. Čihák (Sobota 9. května 2009)  ⇑

V oblastech uhelných ložisek jsou popisovány výrony plynů. Nastávají zvláště v blízkosti tektonických poruch (Pražský zlom). Pseudokrasové dutiny a rozevřené praskliny pak usnadní únik plynů ze země.

J. Čihák (Středa 6. května 2009)  ⇑

Zajímavé informace k poslednímu tématu. Látky, které mohou být zneužívané inhalací. Patří mezi ně složky důlního plynu. www.zdravcentra.cz/cps/rde/xbcr/zc/SOLEN_far-200602-0010.pdf

J. Čihák (Středa 22. dubna 2009)  ⇑

Zaujala mě fonetická podobnost mezi slovy Fraga a Spraga. Připomenu, že první slovo je starogermánské a pravděpodobně znamená orakulum. To druhé podle mojí spekulace vyjadřuje zemskou prasklinu, z níž vychází omamný závan a občas omamná pára. Už dříve jsme uvažovali o tom, že Slované název Fraga převzali. Nyní se nabízí možnost, že Fraga s posvátnou a divotvornou spragou byla časem nazývána Spraga. Písmeno s- na začátku vypadlo(u obecného významu slova ověřeno) a zůstala Praga. Dříve jsme též uvažovali o jednoduchém zkomolení názvu Fraga podle slovanské výslovnosti, avšak vznik staročeského názvu mohl být složitější. Sehrála přitom roli podobná výslovnost obou slov a fascinace zemským úkazem, který umožňoval kontakt s bohy.

J. Čihák (Úterý 21. dubna 2009)  ⇑

V uhelných vrstvách místy dochází k samovznícení a probíhá pomalé hoření bez přístupu vzduchu. Indikační plyny samovznícení uhlí jsou kysličník uhličitý, kysličník uhelnatý, metan, etan, etylén, acetylén, propan, propylén, butan, izobutan a vodík. Základním indikačním plynem je kysličník uhelnatý. Slabá otrava se projevuje euforií a sebejistotou. Acetylén ve slabé koncentraci obluzuje. Domnívám se, že plyn z petřínského uhlí mohl puklinami unikat až na povrch a způsobit při nadýchání omámení. Věštírna podobná té v Delfách tady mohla fungovat. Této problematice nerozumím a proto by mě zajímalo jak vlastně působí důlní plyn při akutní a chronické otravě.

J. Čihák (Úterý 21. dubna 2009)  ⇑

Český Olympos?
Vrch Boreč v Českém Středohoří je proslaven nejen pověstí o Libuši, ale také vzácným přírodním úkazem, který tam můžeme spatřit během zimy. Vrch je protkán ventarolami. Jsou to dutiny procházející vrchem. Mají otvory při úpatí kopce a v prohlubních na vrcholu. Dole je v zimě nasáván studený vzduch. Při průchodu vnitřkem vrchu se trochu ohřeje a putuje nahoru až k vyústění. Z ústí ventarol v zimě vyvěrá vlhký vzduch, který je teplejší než vzduch okolní. Vlhkost se za mrazu sráží a z vrcholu kopce stoupá pára. U vyústění nebývá sníh. Spadané listí a větve jsou v okolí ojíněné. Při troše štěstí můžeme v Prostředních horách(zastarale) uvidět dýmající kopec, jehož sopečná aktivita už dávno vyhasla.

Pražské Delfy?
Napadají mě podobnosti mezi vrchem Boreč a pověstí o Drahomíře. Kněžna se měla propadnout na okraji Petřína do zemské praskliny, ze které vyvěral teplý vzduch. Díra nešla zasypat a tak se můžeme domnívat, že byla velmi hluboká. Vltavské údolí je tady ohraničeno pseudokrasovým návrším. Praskliny a dutiny jsou tu dodnes. Proto stojí za to vzít do úvahy, že Petřínem mohla procházet také nějaká ventarola. Začínala třeba na Újezdu a ústila do povrchové praskliny třeba poblíž sv.Vavřince. Za občasných příhodných podmínek vypouštěla obláček mlhy, což mělo v pohanském kultu nesmírný význam (např. věštění z páry, obdoba kapnomantie). Je to samozřejmě spekulace, avšak mohu ji spojit s fakty. Na Petříně se kromě pískovce s obsahem železa těžilo též uhlí. Před těžbou mohla být ventarola propojena dalšími přírodními dutinami na uhelné vrstvy, odkud unikaly plyny přes ventarolu ven. Vyvěrající vzduch byl prosycen nejen vlhkostí, ale také teplými jedovatými plyny. Proto mě napadlo srovnávat Petřín s věštírnou v Delfách, kde si Pýthie libovala v omamných párách. Mnozí si myslí, že Libuše věštila spíše na Petříně než na Vyšehradu. K tomu bych se připojil tím, že Petřín, Opyš a možná i Vítkov tvořily posvátný trojkomplex.

Posvátná prasklina - Spraga mezi spragami?
Rozevřené skalní praskliny se vyskytují v hojné míře všude. Ovšem v celé české kotlině jen jedna měla jedinečné vlastnosti, které byly považovány za božské a byl jim přisuzován jedinečný magický účinek. Pohany poblázněné mytologií musela přímo fascinovat a tak jí s obdivem začali říkat "Prasklina". Nechci trvat na tom, že na Petříně byla ventarola. Zdá se mi pravděpodobnější, že úkaz mohla vyvolat soustava dutin jiného typu, do kterých pronikala voda a z uhelného ložiska plyn a teplo. Směs par a plynů dále vnikala do skalní praskliny, jejíž vzhled nebyl nijak pozoruhodný, ale svým úkazem budila úžas. Domnělý úkaz mohl zaniknout vlivem těžební činnosti při rozvoji hradu a města nebo při sesuvech a propadech (oblast je geologicky nestabilní). Avšak vnucuje se třetí verze, že úkaz byl záměrně zničen v 9. nebo 10. století, tedy v počátcích mýcení pohanského kultu. V místě úkazu byla postavena dřevěná kaple později nahrazená rotundou.

Zdeněk Homola (Středa 8. dubna 2009)  ⇑

Dobrý den.
Máte pravdu, po létech jsem si zase nainstaloval ten SkyMap Pro. Byli to tedy Spytihněvovi bystří hvězdopravci ;).
Pokud ověříte i ty ortodrómy aj., budu velmi rád, já využíval dotyčný program, který je nejspíš přesný a několik mapových zdrojů vč. internetových, kde si člověk tak jistý být nemůže, přímého měření schopen nejsem, už kvůli zástavbě převyšující ony kaple.
Ale s nájmem tohle nepomůže, jste druhý, resp. třetí, kdo se tím chce zabývat, ale sponzor se zatím nepřihlásil žádný ;).

Jiří Ungr P2. (Středa 8. dubna 2009)  ⇑

19.5.1060 byla Venuše za Sluncem a proto nemohla být viděna tmavá tečka na Slunci ani bystrým Spytihněvem. Théma se mi moc líbí a chtěl bych zkoumati taky tak, ale s orthodrómou a i s tou loxodrómou mám velké soužení. A k tomu ještě tak vysoký nájem....

J. Čihák (Čtvrtek 2. dubna 2009)  ⇑

K textu Vznik Prahy. K porozumění jinotaje je nutné najít klíč. Pro zmiňované přesmyčky jsou známa obecná pravidla. Jinotaje mohou vznikat spontánně, mohou být originální a neopakovatelné. Skryté dvojsmyslnosti a nejasnosti mohou vznikat v básnickém jazyce úmyslně i nevědomě, používání metafor, vzletné vyjadřování, výběr ne zcela vhodných slov kvůli slabikám na koncích řádků. Tady je opravdu velký a široký prostor pro zkoumání. Stránka s textem Dalimilovy kroniky http://kix.fsv.cvut.cz/~gagan/jag/litera/dalimil.htm .

J. Čihák (Úterý 31. března 2009)  ⇑

Kroniky byly psány na podporu panovnických zájmů. Knížata a zejména král nemohli hlásat, že jejich rody mají pohanské kořeny a předkové byli váleční dobrodruzi. Proto kroniky popisují historické události časově, ale příčiny a souvislosti jsou nejasné nebo chybí. Místy jsou pramenem informací pověsti zamlžující skutečnost. Kronikáři ani nemuseli historickou pravdu znát nebo psali pod dohledem a pod hrozbou. A tak si myslím, že některý mohl nějaké skutečnosti do textu šikovně zamaskovat. Proč třeba Dalimil básní o kostelu sv.Marie na Praze (25.kapitola) a nikoliv na hradu Pražském? Praha byla už za Kosmy městem a o názvu Mezigrady se pochybuje.

Říká se, že kristianizace pohanských kultovních míst byla chytrým tahem pro úspěšné šíření křesťanství, ale s budoucností si nikdo příliš nelámal hlavu. Předpokládalo se, že se na původ míst zapomene, lidové vyprávění podlehne náboženským změnám a historická fakta zůstanou přístupná jenom nejvyšší kastě. Domníván se, že už ve středověku nastaly vážné potíže s utajením pohanského původu Prahy. Při těžbě kamene na Petříně a na Strahově byly ve skalních puklinách nalézány kostry a různé předměty, které odhalovaly pohanský původ místa. Nálezy byly ničeny a jejich pravý význam popírán, neboť dokazovaly, že panovnický hrad a křesťanské svatyně stojí v kultovní lokalitě kde se dříve obětovalo, věštilo a neřestilo. Můžeme se dohadovat, jak to ohrožovalo pozici českého centra křesťanství a moci. Jedním z velkých problémů bylo lidové náboženství, které činilo potíže při prosazování a udržování čistoty víry. Upevňování politické stability v zemi nebylo snadné a bylo závislé na potlačení staré víry. Důkazy o pohanském obětišti a pohřebišti mohly situaci silně zhoršit. Při lámání kamene na Petříně asi zaniklo hodně památek, ale několik zaplněných prasklin tam zůstalo. V jiných lokalitách je prováděn archeologický výzkum kultovních puklin. Na Petříně o podobném výzkumu nevím.

Zdenek H. (Čtvrtek 26. března 2009)  ⇑

No, ty poslední věci mi přijdou už opravdu nadmíru spekulativní. Co se Dalimila týče, text pochází ze 14. století, tj. nejméně půl tisíciletí po době, kterou popisuje, a co se prahu týče, nepochybně jen rozvedl Kosmovu prvoplánovou lidovou etymologii, těžko mohl mít jiné podklady. Nicméně netvrdím, že Kosmas neměl třeba pravdu, viz ten text ve Vzniku Prahy.
Třeba bych uvěřil, že mohli uctívat nějaký symbolický práh, který se domněle nebo opravdu vázal ke vzniku města, a že třeba mohl mít souvislost se stolcem, ale ty praskliny se mi nezdají, ostatně je jich všude habaděj.
Nicméně, když nejsou podklady a nelze jejich objevení očekávat, je to vše jen hra, která tříbí fantazii a nutí studovat, tak proč ne.