ZH (Sobota 2. ledna 2010)  ⇑

Tak jsem byl zas po pár letech v Muzeu hl. m. Prahy, je tam zajímavý film o Juditině mostě, mj. tam připomínají primitivní způsob stavby mostních pilířů - materiál se sype z loděk nebo se lodice ve tvaru půdorysu pilíře na daném místě plní tak dlouho, než se s materiálem potopí, no spíš ji asi umně ve vhodnou chvíli navrtali (to je pěkná technologie, představuju si, že místo kýlu byly kotvící hroty a že byla tak vysoká, aby se do ná dal vkládat materiál i po potopení, no navíc si je třeba uvědomit, že Vltava tehdy nebyla vybagrovaná a nadržená jezem, asi nebyla nikde víc jak metr hluboká - což ostatně dokládá i existence brodů).
Říkali, nevím teď, jestli v onom filmu, že se Praha jmenuje snad podle brodů, tj. prahů, které překonávali loďaři převážející snad už od 8. století sůl. To se ale nezdá pravděpodobné - všude v Praze (nejen v dnešním korytu) byly štěrkopísky, jediný skalnatý "ostrov" byla ona část města mezi Národní, Platnéřskou, Vltavou a Husovou. Čili přirozené prahy zde patrně nebyly, a pokud by to byly sypané brody, tak v té době asi Praha už jméno měla.
Z hlediska mé hypotézy o předchůdci Juditina mostu, který by ležel mezi malostranskými mosteckými věžemi a Platnéřskou, a hledal jsem ostrovy, které by mostu pomohly, je zajímavá Huberova panoramatická mapa z r. 1769 (viz ukázka), kde je jednak Křížovnický ostrov (je-li to týž) větší než dnes a vysunutý více do středu koryta a na druhé straně při Kampě je další ostrov, který tam dnes není, to by mohl být onen Ostrov pod mostem pražským. Tím by se potřebná délka mostu podstatně zkrátila. A bůhví, jak byly ostrovy rozloženy na úsvitu dějin.

J. Čihák (Sobota 19. prosince 2009)  ⇑

Pro pivo je ve všech slovanských jazycích znám výraz braga a braha (brag-slad/braga-sladovina/braga-sladovarna?). Pivo a slad bývaly používány do omítkové malty jako provzdušňující přísada. Pivo tehdy vypadalo jinak, byl to kalný mok, slovansky bračka, což má blízko k braga.

ZH (Středa 9. prosince 2009)  ⇑

No to mě tehdy fakt nenapadlo ;). Musel bych přeplavat přehradu...
Nicméně je pozoruhodné, že Chotim hlídal velevýznamnou stezku ze Skandinávie do Řecka, takže tam musel být brod přes Dněstr. Je to podobné jako v Praze. Ještě podotýkám, že ukrajinsky se Braga čte Braha.
Tak mi ještě napadá, že per-aha ("přes řeku") nemuselo znamenat brod, ale třeba i Záříčí (jako je Zálabí ap.), tj. osadu za řekou.

J. Čihák (Středa 9. prosince 2009)  ⇑

Ukrajinské město Braga leží 1 km od Chotynské pevnosti, kterou jste navštívil a fotografoval. Škoda, že jste do Bragy nezašel a nezeptal se, jestli náhodou něco vědí o původu názvu.

J. Čihák (Středa 9. prosince 2009)  ⇑

Nedávno jsem přečetl starší knihu o historii Pražské kotliny. Autor píše, že se koryto Vltavy měnilo každý rok a s ním také brody. Větší povodně byly časté. Středověká krajina sice pohltila více vody, ale zase nebyly přehrady. Na území Starého Města byla niva. Naproti pod Opyšem stála osada už dlouho před založením hradiště. Takže pojmenování knížecího sídla podle zažitého názvu osady je možné. Z Čech se vyváželo různé zboží, hlavně prý kožešiny, slad a med. Kvalitní slad nelze vyrobit všude a z každého druhu obilí a tak si myslím, že v osadě pod Opyšem mohla být důležitá sladovna. Kde byl dostatek kvalitního sladu, tam musela být i pivovarna proslulá chutnou bragou. Tehdejší pivo mělo malou trvanlivost a proto předpokládám, že bylo vyváženo omezeně a jenom do okolních českých knížectví. Pokud se pivovarně a sladovně začalo říkat Braga, pak se název přenesl na celou osadu. Později bylo založeno hradiště a chytrý vladař ponechal prosperující lokalitě na obchodní stezce starý známý název. No, možná by rád nazval nové sídlo třeba Přemyslograd nebo Bořivojnice, avšak obchod a zisky byly důležitější.

ZH (Pondělí 7. prosince 2009)  ⇑

Dík, přihlaste se zase ;).

Dolores (Neděle 6. prosince 2009)  ⇑

Je moc pěkně zpracované, lépe než jakékoliv státní oficiální stránky. Ještě se přihlásím!

ZH (Neděle 6. prosince 2009)  ⇑

Ještě bych chtěl přidat poznámku k těm pražským ostrovům.
Zpracováno je to mj. na Wikipedii pod heslem Ostrovy v Praze.
Nicméně je v tom zmatek, jak už to tak bývá.

Ostrov u Křížovnického kláštera (který jej částečně zastavuje) se jmenuje Křížovnický nebo Mostomlýnský. Ten ostrůvek od Novotného lávky ke Karlovu mostu je údajně nepojmenovaný (to se mi nechce věřit, nicméně jsem název taky nenašel). Jelikož však Křížovnický ostrov je od staroměstských mlýnů stranou, zatímco Novotného lávka, na které mlýny stály, vede na tento ostrůvek, který od ní vede k mostu, mohl název Mostomýnský příslušet jemu - ale nemám pro to žádné podklady, jen selský rozum.

Kampa se zřejmě stala ostrovem (vykopáním náhonu - dnešní Čertovky) až po příchodu Maltézských rytířů po r. 1150, první zmínka 1169. Říkalo se jí Ostrov pod mostem nebo Dolejší ostrov, Ostrov či Malé Benátky (na rozdíl od Hořejšího ostrova - Střelecký a Velkých Benátek - Štvanice). No, ale myslím si, že tam proměnlivé rameno Vltavy mohlo být i dřív, podle průřezu terénu (který je dodnes plochý a tvořený zčásti štěrkopísky) a existence ostrova v oblasti Klárova.

Klárov byl původně ostrovem osídleným údajně od 9. století sporadicky, v 11.-13. století velmi intenzivně, osídlení zaniklo na přelomu 13./14. století údajně kvůli vzdutí Vltavy po výstavbě jezů (?). Jednalo se o řemeslnickou osadu zaměřenou na výrobu a zpracování železa a barevných kovů a na rybolov. Byl zde i kostel, jiný, než dnes také zaniklý kostel sv. Petra v pozdější osadě Na písku; blíže Vltavy pak byla osada Rybáře.

Takže onen ostrov pod mostem pražským asi nebyl někde uprostřed dnešní Vltavy pod Karlovým mostem, ale - dle různých pramenů - mohl být Kampou, oním ostrovem na místě Klárova (Ostrov na Brusnici?), nebo dokonce ostrovem Střeleckým, jak se někde nepravděpodobně tvrdí.

Mimochodem - tady (wikimedia) je rozložení štvanických ostrovů před pouhými 100 lety.

ZH (Čtvrtek 3. prosince 2009)  ⇑

To je super. V článku jsem sice mapy nenašel, ale některé našel tady:
mapa z Herefordu: http://www.verasir.dk/images/Gamle%20kort%20Richard%20of%20Haldingham%201285_6.jpg
(větší, ale taky nečitelná tady: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/archive/9/92/20090101051616!Hereford_Mappa_Mundi.jpg)
Podobná od Isidora Hispánského: http://www.hs-augsburg.de/~harsch/Chronologia/Lspost07/Isidorus/isi_etma.html
A nejlepší Ebstorferova: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ebstorfer-stich2.jpg ze 13. století, je pod ní odkaz na zdroj, který se dá pomocí pravého tlačítka myši zvětšit a nalézt tam Prahu a Čechy. Praga je v tom vykousnutí asi v 8 hodin imaginárního ciferníku).

J. Čihák (Čtvrtek 3. prosince 2009)  ⇑

Středověké kostelní mapy, katedrála v Herefordu, nápis Braga metropolis Boemariorum, 1280, ?1110.
www.geogr.muni.cz/ucebnice/dejiny/obsah.php?show=73

J. Čihák (Středa 2. prosince 2009)  ⇑

Je Praha jako Bražná a Bražec? www.svatyjan-obec.cz/brazna.htm

ZH (Úterý 1. prosince 2009)  ⇑

To je geniální nápad!
Doplním, že Machek píše, že kymersky a kornsky (keltské jazyky) je slad brag, což bylo Slovany přejato jako brak. Rusky domácí pivo, medovina je brága, ukrajinsky bráha, snad poněkud pejorativní.
Dodal bych k tomu, že - jak píšu zde ve Vzniku Prahy - braga je prý starokeltsky bahno, špína, což asi odpovídá tomu sladu i břečce.
Takže, podotkl bych prozaičtěji, tu nemusel být pivovar, ale proslulá bažina, což asi byla, když byla Vltava rozlita do spousty ramen...

J. Čihák (Úterý 1. prosince 2009)  ⇑

Byla v centru Čech přemyslovská sladovna nebo dokonce pivovar nazývaný Braga? Podle toho, co píše Václav Machek pod heslem břečka, to považuji za velmi pravděpodobné. Pivo bylo vařeno už v dobách nejstarší sumerské dynastie. První písemně doložená zpráva o vaření piva v Čechách je z roku 1088, avšak Slované vařili pivo už předtím.

J. Čihák (Neděle 29. listopadu 2009)  ⇑

Stalo se zvykem uvažovat tak, jakoby Praga byla názvem hradiště od jeho založení. Není však dokázáno, kdo a kdy hradiště založil a jak ho pojmenoval. Známá vysvětlení původu názvu se odvíjejí od slova Praga, ale původní název hradiště se mohl lišit. Zkomolení mohlo proběhnout tak, že se v základu nového názvu objevilo slovo prag (práh). Potom by tato zavádějící okolnost způsobila mnoho mylných vysvětlení, kterým se věřilo od Dalimila až po dnešek. Tuto diskusi bych chtěl ukončit tím, že pravá příčina záhady může být v neznalosti původního názvu. Pravděpodobná je Braga od Fraga (orakulum) nebo od Baraga/Faraga (přechod přes řeku). Denár s nápisem BRAGA CIVITAZ je asi jediným věrohodným zdrojem informací, že původní název Braga existoval a za vlády Boleslava I. dožíval.

J.Čihák (Pátek 27. listopadu 2009)  ⇑

Perokresby nejstarších přemyslovských denárů nejsou vždy povedené. Při srovnání s fotografiemi je někdy zcela jasné, že si autoři vymýšlí a nezřetelné části mincí nějak doplňují. Našel jsem několik zřetelných nápisů, např. Bolezlav, Boleclav, Boleslavz, Praga civitas, další civita, civitr, civito, civitac a civit. Je patrné, že se jazyky bez rozvinutého písemnictví rychle měnily. Nedivil bych se, kdyby se dočasně ujaly zkomoleniny Braga, Baraga a podobné. Další zajímavé nápisy jsou Praga gavi, givi, Pragagvai, Praga gacvi, Pragagiz a Pragav. Na fotografii jsem našel zachovalou minci s nápisem SEGRADICITAS nebo SEGRADIGITAS. Slovo je složené. Ve slovníku jsem vysvětlení nenalezl. Je to hádanka pro znalce latiny.