PRAHA BEZVĚŽATÁ - zaniklých kostelů

OSM - Open Street Map, MQO - MapQuest Open, AGIS - ArcGIS, RM - Relief Maps
Δ

Na mapce jsou zakresleny polohy zaniklých kostelů v Praze dle starých map, ev. dle popisu (např. čp. pozdější stavby) v níže uvedených publikacích.
Terčík je zpravidla centrován do 1/3 délky osy kostela od závěru.
V současné době je zde objektů.
Kostely, jejichž poloha je z uvedených zdrojů známá, jsou označeny modrým terčem, kde je poloha jen předpokládaná, terčem šedým.
Ve většině případů se jedná o zbořené stavby.
Většina dosud užívaných kostelů měla více stavebních fází (románskou, ev. předrománskou, gotickou, barokní atd.), v případech, kdy dřívější fáze byla výrazně odlišná nebo něčím pozoruhodná (např. byla rotundou), je zde uvedena, přestože pozdější svatyně na témže místě stojí.
V některých případech (dvě kaple Božího hrobu na Zderaze a Zbořenci, které se občas zaměňují) je uvedena i poloha stavby dosud existující.

V současné době se jedná o betaverzi, tj. na stránce se dosud pracuje, mohou zde být věcné i formální chyby. Za ev. připomínky (nejlépe na fóru) Stránek o Praze budu vděčný.


Δ Kaple sv. Aloise – původně školní kaple nově postavené reálky na Náměstí krále Jiřího (budova školy z r. 1912). V letech 1914-1932 sloužila jako provizorní farní kaple nové druhé vinohradské farnosti do otevření Plečnikova chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně.

Δ Kaple sv. Alžběty v bývalém špitále sv. Alžběty a sv. Norberta na Pohořelci. Původní špitál stál na západní straně Pohořelce (cca 1620–1664) a byl zbořen kvůli výstavbě barokního opevnění. Nová stavba byla otevřena v r. 1667 (viz obr. z r. 1685), po josefínských reformách zde byla přechodně škola. V současné době je v objektu špitálu hotel a v kapli hotelová restaruace. Bývalá kaple s lunetovými okny je umístěna v jižní straně objektu, viz pravý obrázek.

Δ Kostel sv. Ambrože - zal. po r. 1352 při klášteře benediktinů, později bosých františkánů. V letech 1652-9 postaven na jeho místě kostel Neposkvrněného početí Panny Marie u Hybernů, který byl 1786 zrušen, přeměněn na divadlo, sklad ap.

Δ Kostel na Andělce - zakreslena na Kloseho mapě hradního vodovodu z r. 1723 bez podrobností. Na Císařských otiscích již zanesena není.

Δ Kaple sv. Anny - je zakreslena na Homanově vojenském prospektu z r. 1743 v oblasti pozdější usedlosti Kesnerka, kde byla vinice kláštera sv. Anny.

Δ Kaple sv. Antonína v Biskupském dvoře na Malé Straně, založení neznámé (kolem 1250?), zničena husity 1420. Umístění v rámci Biskupského dvora neznámé.

Δ Kostel sv. Antonína Kostel sv. Antonína (Ondřeje, Nejsv. Trojice) v Podskalí, připomínán v r. 1359, patrně však nejstarší z podskalských kostelů. Farní kostel sv. Antonína, zvaný i sv. Ondřeje, byl na den sv. Trojice 1420 při husitských válkách zničen, brzy znovu vystavěn pod názvem Nejsvětější Trojice. Zchátralý kostel byl barokně přestavěn do dnešní podoby 1728.

Δ Kaple sv. Bartoloměje v klášteře dominikánů u sv. Klimenta - založení neznámé. Stála prý v místě presbytáře nynějšího kostela nejsv. Salvátora, kterým byla nahrazena v r. 1578. Jiní autoři se domnívají, že stavbou v tomto místě byl původní kostel sv. Klimenta, ten však údajně stál ještě v r. 1711. V areálu byly ještě kaple sv. Vincence a kaple Panny Marie nejasného umístění, dále kaple sv. Eligia (viz samostatné heslo) v místě zimního refektáře.

Δ Kostel sv. Bartoloměje při špitále v Podskalí, založen 1505, zbořen 1884.

Δ Kostel sv. Bartoloměje v Újezdě nad Lesy, zmíněn 1367, 1804 rozebrán a materiál použit na stavbu kostela v Kolodějích.

Δ Kostel připisovaný sv. Bartoloměji - při vykopávkách na III. nádvoří nalezeny základy kostelíku, který je nejčastěji ztotožňován s kaplí sv. Bartoloměje z r. 1250.

Δ Kostel sv. Benedikta - * 12. st. (na obr. vpravo za sv. Jakubem), v renesanci zvětšen, 1701 v rámci Norbertina vystavěn barokní chrám sv. Norberta, v 1792 zbořen. Základy zničeny při stavbě OD Kotva.

Δ Kaple Božího hrobu uprostřed rajského dvora k. sv. Kříže Většího - * 1749, zanikla 1782?

Δ Kaple Božího hrobu při zbořeném kostele sv. Petra a Pavla na Zbořenci - dosud stojící kaple při klášteře křížovníků - strážců Božího hrobu, založená patrně krátce po r. 1715, kdy stavěn barokní chrám. Nedaleko stála zaniklá Kaple Božího hrobu při kostele sv. Václava a klášteře bosých augustiánů na Zderaze.

Δ Kaple Božího hrobu na Petříně - z l. 1737-8, stojí dodnes, rekonstruovaná, ale nevyužívaná. Je jednou ze 170 kapliček v Evropě, pěti v Praze, které jsou kopií kaple Božího hrobu v Bazilice Božího hrobu v Jeruzalémě.o

Δ Kaple Božího hrobu při kostele sv. Václava na Zderaze (kostel zmíněn již 1180, přihlelý klášter bosých Augustiánů vystavěn 1626-46 na místě býv. hrádku Václava IV.) - kaple založena 1643 v uličce mezi kostelem a klášterem před západním průčelím kostela pod zastřešením (patrně aby připomínala kapli Božího hrobu v Jeruzalémě). Klášter zrušen r. 1785, r. 1809 přebudován na věznici, která asanována koncem 20. století, kdy přesně zanikla kaplička, není jasné. Nedaleko při zbořeném kostele sv. Petra a Pavla na Zbořenci dosud stojí jiná kaple Božího hrobu.

Δ Kaple Božího těla - * 1393, zanikla 1791, předcházela jí významná dřevěná věž v magickém středu náměstí, kde Karel IV. ukazoval ostatky svatých.

Δ Kaple na Cikánce (ve Skalách), neznámého zasvěcení, v Radotínském údolí při Böhmově hostinci Na Cikánce. Byla snad umístěna pouze ve vížce, nikoli v celé přilehlé budově. Vznikla patrně začátkem 20. století a byla zbořena spolu s hostincem v polovině 20. století při budování lomu Špička.

Δ Kaple sv. Dismase u popraviště (Spásy duší) - založena již ve středověku, 1720 barokně rozšířena, 1786 odsvěcena, zbořena 1845. Staroměstské (později i novoměstské) popraviště, doložené již v 11.-12. st., bylo umístěno na Šibeničním vrchu, který se rozkládal několik desítek metrů jižně od kaple.

Δ Dolní Chabry - údajná rotunda - při archeologickém průzkumu kostela Stětí sv. Jana Křtitele (zal. kolem 1180) byly objeveny pozůstatky klasového zdiva starší kaple a kolem kostela příkop interpretovaný vedoucím výzkumu jako otisk základů rotundy o průměru 13 m. Jiní se domnívají, že ve stavbě po vykopání příkopu nebylo pokračováno. Příkop je neúměrně úzký vůči pozůstatkům apsidy, která mu měla příslušet. Obvyklý průměr českých a moravských rotund je 5-9 m, pouze centrální rotundě sv. Víta na Pražském hradě je přisuzován obdobný průměr 13 m. O údajné rotundě nejsou písemné prameny, byla by druhou ze tří různých románských staveb na stejném místě, stejně velkou jako nynější nejmladší kostel.

Δ Kaple sv. Eligia - založena za vlády Karla IV., později darovaná Jezuitům, kteří ji zbořili a nahradili ji stejnojmennou kaplí v areálu Klementina, prostor byl později využíván jako zimní refektář. Někdy je za jejího předchůdce považován kostel sv. Martina Menšího, záznamy o něm jsou však až do r. 1415. Ve východním a části severního křídla Klementina byly nalezeny základy přičítané kapli sv. Eligia, patrně nesprávně.

Δ Exhortní (určená ke kázání) kaple při Rokosce - původně špýchar patrně z 18. století, neobarokně upraven, v r. 1903, kdy Rokoska koupena pro městskou vychovatelnu, či 1907, kdy začala stavba nové vychovatelny, přestavěn na kapli pro účely vychovatelny, která sloužila snad do 40. let, pak zde zřízen nemocniční sklad.

Δ Kostel sv. Filipaa Jakuba na Smíchově - * 11. st.?, zanikl 1892.

Δ Kostel sv. Filipa a Jakuba na Betlémském náměstí - * před 1357, zanikl po 1419.

Δ Kaple sv. Františka Xaverského při jesuitské koleji (dnes Všeobecná fak. nemocnice) - založena 1690, zrušena 1784, po r. 1787 přestavěna, přepatrována a rozdělena příčkami.

Δ Kostel sv. Gottharda v Bubenči (Předním Ovenci) - zmíněn r. 1313, zanikl při stavbě nynějšího pozdně barokního kostela v r. 1801. Starý kostel popsán jako těsný, tmavý a jen dřevěným stropem opatřený.

Δ Kostel sv. Gottharda v Lítožnici (obec u Dubče zaniklá kolem r. 1500), kostel zmíněn 1352, naposledy 1713.

Δ Kaple sv. Havla v Krčském zámku - založena v letním sídle karmelitánů od sv. Havla na Starém Městě mezi l. 1738 a 1786 (kdy řád zrušen). Komplex novogoticky přestavěn před r. 1860, dnes je prostor kaple využíván pro hotelové hostiny.

Δ Kaple sv. Ignáce v letním domě jesuitů na Klárově.

Δ Kostel sv. Jakuba - existoval snad již při příchodu minoritů 1232, gotická podoba (viz obrázek) je z let cca 1308-1374. Masivní barokní loď, přistavená k dosud stojící gotické a odkloněná o 3.5° byla postavena mezi lety 1690-1702.

Δ Kostel sv. Jana Evangelisty Odraného na Újezdě - * před 1365, zanikl po 1420, umístění nepřesné.

Δ Rotunda sv. Jana Evangelisty na Vyšehradě - zmiňována po polovině 13. st., měl ji světit sv. Vojtěch mezi 982-8. Byla součástí knížecího paláce. Přesné umístění není známo.

Δ Kaple sv. Jana Křtitele v Holyni - pseudorománská kaple z r. 1861 postavená jako dík za přežití lidí, jejichž vůz byl zasažen bleskem. Zchátralý objekt rekonstruován 2006-8 jako kulturní sál. Kříž, který stál na místě nehody při silnici k Hlubočepům, byl přesunut o 400 metrů západně do blízkosti kaple.

Δ Kostel sv. Jana Křitele pod Petřínem - zmíněn 1599, zbořen 1654, je patrně totožný s kaplí Mistra Jana Husi, 1623 nazýván k. sv. Ludvíka (darován Francouzům), posléze v sousedství postaven luteránský kostel Nejsvětější Trojice, později přebudovaný na kostel Panny Marie Vítězné (na textu se pracuje, přesné umístění nejisté).

Δ Kaple sv. Jana Křtitele v zaniklém klášterním špitále u sv. Jiří, zmiňována 1396-1624, umístění dle písemných pramenů a nejasných zbytků zaobleného zdiva.

Δ Kostel sv. Jana Křtitele na Zábradlí - * 12. st., zanikl 1896.

Δ Kostel sv. Jana Křtitele v Zbraslavském klášteře - období založení neznámé, stál při klášterní nemocnici, zrušen 1786, pak sloužil k profánním účelům, údajně zbořen 1875 (jedná se však patrně o záměnu s mladší stavbou, pokud je kostel totožný s kostelíkem uprostřed kláštera viz). Jediné dvě stavby, které od r. 1846 v areálu zmizely, byly jinak umístěné. na obrázku pravděpodobná totožnost kostela. Vzhledem k tomu, že k dotyčné poloze přiléhal neobvykle krátký jižní transept baziliky P. Marie, je možné spekulovat, že kostel či jeho předchůdce zde existoval již před stavbou baziliky, tedy v době existence masivního hrádku Přemysla Otakara II.

Δ Kostel sv. Jana na Bojišti - postaven 1179-83 na paměť bitvy u Prahy (vítězný Bedřich versus Soběsalav II. r. 1179), pobořen za husitských válek, zanikl v 17. století. Základy a zbytky zdí odhaleny arch. průzkumem.

Δ Kaple sv. Jana Nepomuckého na ostrůvku pod mostem, zanikla při povodni i s ostrůvkem r. 1785 (umístění přibližné).

Δ Kostel sv. Jana Křtitele v Oboře (na 1. obrázku vpravo) - * před 1141, zanikl po 1784.

Δ Kostel sv. Jana Křtitele v Podskalí - zmíněn 1341, 1420 zničen.

Δ Kaple Jeruzalémská u sv. Štěpána - zbořena 1844. Na obrázku (Sadeler 1606) zleva rozšířená kaple sv. Longina (viz), kostel sv. Štěpána, nahoře štít kaple Všech svatých (99), pod ním kaple Jeruzalémská a dosud stojící zvonice (stavba bez střechy). Bývá zvána též umrlčí kaple.

Δ Kostel sv. Kajetána a Panny Marie v Břevnově - 1666, 1791 odsvěcena, 1822 částečně ubourána, zbyla pouze kruhová část s oktogonálním patrem, 1964-8 částečná rekonstrukce.

Δ Kostel sv. Kalvárie (sv. Kříže) a Petříně z r. cca 1735, dosud stojí, zrekonstruovaná, nevyužívaná. Byla součástí poutního místa na Petříně, předposlední zastávkou křížové cesty, viz.

Δ Kaple sv. sv. Karla Boromejského a p. Marie při Vlašském špitále - * 1608-1611, snad 1617 se čtvercová stavba stala presbytářem nového kostela. Ten po r. 1792 změněn na nájemní dům, později obnoven a vysvěcen r. 1839.

Δ Karmelitánská poustevna. Zakreslena na Arnoldově vedutě z r. 1764, možná (?) již na Wernerově pohledu z Malých Benátek r. cca 1740 a jistě na Ditzlerově prospektu z r. 1735, dosud po rekonstrukci stojí v jednom z bývalých petřínských lomů nad kostelem P. Marie Vítězné, k jejímuž karmelitánskému klášteru příslušela. Zpravidla je dnes nazývána kaple Jezulátka, nebo zcela chybně kaple sv. Ludvíka. Vzhledem k tomu, že v důkladných pražských místopisech kaple v Seminářské zahradě chybí, zato je popisována poustevna, kde se střídali karmelitánští mniši při kontemplacích, lze se domnívat, i vzhledem k analogiím v zahraničí z barokní doby, že dotyčná oválná stavba je onou poustevnou.

Δ Kostel sv. Klimenta stál údajně od 11. století v areálu nynějšího Klementina, v r. 1232 při něm zřídili klášter dominikáni, za husitských bouří byl poničen, r. 1466 se zřítila velkolepá věž. Kostel byl údajně zbourán v r. 1711, kdy se budoval nynější kostel sv. Klimenta. Umístění není jisté, někteří se domnívají, že stál v místě nynějšího presbytáře k. nejsv. Salvátora, jiní, že měl průčelí vedle dnešní Vlašské kaple, kde je vchod do dnešního chrámu, a měl severojižní směr osy. Dle Sadelerova a Folpertova prospektu se zdá, že spíš stál severně od presbytáře nejsv. Salvátora orientován souběžně s dnešními kostely, na Sadelerově prospektu je snad naznačeno příčné jižní křídlo.

Δ Kostel sv. Klimenta na Opiši - podle zmínky v zakládací listině vyšehradské kapituly (patrně falsum) měl stát na "Opiši" kostel sv. Klimenta, v dřívější době se tedy předpokládala existence tohoto kostela na opyši Pražského hradu. Patrně však jde o chybu a jedná se o kostel na Vyšehradě.

Δ Kostel sv. Klimenta na Vyšehradě - zmiňován 1215, dle nepravděpodobné pověsti jej měl založit již kníže Bořivoj, posléze byl přidružen či zavzat do chrámu sv. Petra a Pavla, který o sv. Klimenta rozšířil své patrocinium. Umístění neznámé, resp. v bezprostředním sousedství baziliky.

Δ Kaple sv. Kříže v Braníku, založena kolem r. 1650 při dominikánském dvoře, zrušena v r. 1899.

Δ Kostel sv. Kříže Většího (na 1. obr. vlevo od sv. Šimona a Judy) - * 1256, zanikl 1782 v rámci kláštera cyriaků.

Δ Kostel Povýšení sv. Kříže na Olšanech z let 1717 - 1719 při morovém hřbitově, zrušen 1842 pro chatrnost, budova obnovena 1972, slouží jako koncertní sál.

Δ Křížová cesta na Petřín - v současné době je zachováno 12 kapliček křížové cesty od schodů nad Vlašskou ulicí ke komplexu poutních staveb na temeni Petřína (kostel sv. Vavřince, kaple Božího hrobu a kaple Kalvárie z let 1737-45), které pocházejí z období kolem r. 1836. Původní křížová cesta se šesti oboustrannými kaplemi (před r. 1740) však vedla po parkánové cestě mezi gotickou a barokní hradbou od Strahovské brány, na každé kapličce byly dvě zastavení, na šesté ale jedno, dvanácté bylo na výklenku kostela, třinácté v kapli sv. Kříže (Kalvárie) a čtrnácté u kaple Božího hrobu. Tyto schátralé kaple zbořeny r. 1836.

Δ Kostel sv. Lazara (na obr. vlevo dole) - * před 1281, zanikl 1901.

Δ Kostel sv. Linharta (na obr. vpravo) - * před 1278, zanikl po 1787. Původně románský jednolodní kostelík, přestavěný v trojlodní gotický.

Δ Kaple (rotunda) sv. Longina z první poloviny 12. st., stojí dosud. Původně snad farní kostel osady Rybníček zasvěcený sv. Štěpánu, po vybudování Nového Města a kostela sv. Štěpána v těsném sousedství přesvěcen na sv. Longina. V 16. století patrna kaple na prospektech jako rozsáhle rozšířená, v 18. století přibyla západní obdélná přístavba. Kaple zrušena při Josefinských reformách r. 1784, sloužila jako sklad, v první čtvrtině 19. st. již v původní velikosti s přístavbou, celá kaple měla být zbourána, na nátlak kulturní veřejnosti zachována a oproštěna od poslední přístavby.

Δ Kaple sv. Ludmily v Libni - kaplička i místní název U svaty Ludmily uvedeny na Císařských otiscích (1826-43) při rozcestí 5 cest uprostřed pojmenované lokality.

Δ Kaple sv. Ludmily (u Týna) - přiléhala do r. 1894 k sakristii dnešního chrámu Matky Boží před Týnem. Jednalo se o zbytek věže stejnojmenného raně gotického předchůdce dnešního chrámu. Kostel s vysokou věží s velkým zvonem je zmíněn k r. 1310, postupně zanikl se stavbou nového kostela, kolem r. 1380. V místě lodi kostela vznikl hřbitov, nyní prostranství na začátku Štupartské ulice.

Δ Kostel sv. Markéty v Břevnovském klášteře - trojlodní románská bazilika založená před r. 1045, přestavěná goticky v polovině a na konci 13. st. V l. 1708-15 na jejím místě postaven dnešní barokní kostel. Románská krypta je umístěna o několik metrů západněji, než dnešní presbytář.

Δ Rotunda sv. Markéty v Psářích - zmíněna 1255, u kaple měl při obléhání Vyšehradu puškař dvě srubnice, z nichž střílel proti Pražanům u kostela na Trávníčku. Přesné umístění neznámé, v horních Psářích pod Vyšehradem.

Δ Kostel sv. Martina Menšího - farní kostel zmiňovaný 1332, zanikl 1415, měl stát proti dnešnímu Klementinu blízko ulice Valentinské. Někdy je podkládán za předchůdce kaple sv. Eligia, která však byla založena již za Karla IV. Ve východním a části severního křídla Klementina byly nalezeny základy kostela, přičítané zřejmě nesprávně sv. Eligiovi, mohlo by se jednat o Martina Menšího (?).

Δ Kostel sv. Martina na Malé Straně - * 14. století, zanikl 1713.

Δ Kostel sv. Máří Magdalény románský na Malé Straně - zmiňován před 1329, zbořen po r. 1784 (jakožto klášterní kaple), po r. 1656 v těsném sousedství vystavěn kostel barokní, viz samostatné heslo. Na Kozlově prospektu jde o kostelík s modrou střechou, za sv. Vavřincem. Na Huberově plánu je zakreslen na prostranství před portálem chrámu.

Δ Kostel sv. Máří Magdalény barokní - postaven pv l. 1656-77 v sousedství románského kostelíku stejného zasvěcení při klášteře dominkánů. Barokní stavba s pozoruhodnou mohutnou oktogonální lucernou a dvěma věžemi v průčelí. Po odsvěcení 1784 sloužil jako skladiště ap., byly zbořeny věže, posléze 1851-5 přestavěn v kasárny četnictva, nyní Muzeum hudby.

Δ Kaple sv. Máří Magdaleny pod Letnou, na obrázku v pozadí - *1635, v r. 1956 přesunuta o 31 metrů jihozápadně v souvislosti s dostavbou předpolí Stalinova pomníku a přestavbou nábřeží.

Δ Kaple sv. Máří Magdaleny Kaple sv. Máří Magdaleny, kaple sv. Afry, kaple sv. Marie Egyptské v Jeruzalémě – založeny 1372 Janem Milíčem z Kroměříže jako součást domu pro kající ženštiny. Ústav o dva roky později zrušen a nahrazen cistericáckou kolejí sv. Bernarda, ta zbořena husity r. 1420

Δ Kostel sv. Matěje v Oboře (na 1. obrázku vlevo) - * 1546, zanikl po 1784. V r. 1986 odkryty v místě východního průčelí základy rotundy (sv. Jana) patrně z konce 12. století.

Δ Kostel sv. Matěje v Šárce. Dle Hájkovy kroniky založen r. 971 Boleslavem II., údaj však není spolehlivý. Dle nákresů na mapách z let 1742 a 1757 měl kostelík podobu rotundy s přístavbou. V r. 1770 byl starý kostel zbořen a o rok později vysvěcen nový, dosud stojící, barokní kostel. Na prospektu Ouden Allena z r. 1685 je v místě jen několik domků bez rotundy, zato sem vede od Písecké brány křížová cesta.

Δ Kaple sv. Matouše na Hradčanech - * 1737, zanikla 1791, předcházel jí patrně kostel sv. Matouše, vystavěný dle pověsti prý již knížetem Svatoplukem.

Δ Kostel sv. Michala v zahradě Jesuitů na Klárově - * snad před r. 1600, zanikl 1786. Vedle v letním domě Jesuitů stála kaple sv. Ignáce.

Δ Kostel sv. Michala na Malé Straně - farní, * před 14. stoletím, zanikl 1784.

Δ Kostel sv. Michala - dřevěný řeckokatolický kostel z Velkých Lúček u Mukačeva z 2. poloviny 18. století, v r. 1793 přenesen do Medvedevců v téže oblasti, v r. 1929 pak převezen do skanzenu na jižní stráni Petřína, po 2. sv. válce sloužil jako skladiště, v 90. letech zakonzervován v původním duchu, od r. 2008 slouží pravoslavné církvi. Na věžích kostelíku jsou umístěny řeckokatolické trojramenné kříže.

Δ Kostel sv. Michala na Starém Městě - původně románský z druhé poloviny 12. století, přestavěn goticky v trojlodí 1348-80 (viz obrázek), barokně přestavěn, zrušen 1786, barokní budova zachována. Základy románského kostela nalezeny v západní části barokní stavby.

Δ Kaple sv. Michala na Botiči pod Vyšehradem při klášteře celestinů - zmíněna 1330, 1420 zničena. Umístění neznámé, údajně v prostoru znázorněném na mapce.

Δ Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně gotický - 1282, 1673 barokně přestavěn, zbourán byl 1704, kdy na jeho místě stavěn dnešní barokní chrám sv. Mikuláše, který otevřen 1752.

Δ Kostel sv. Mikuláše v Podskalí - zmíněn r. 1347, 1784 po povodni zrušen, zřejmě zanikla západní věž, 1789 prodán a zřejmě přestavěn na obytný dům (č.p. 380), ten byl asanován patrně v r. 1911 spolu s Podskalskou radnicí (č.p. 383), která stála o několik desítek metrů jihozápadněji.

Δ Kostel sv. Mikuláše na Starém Městě. Předchůdcem nynější barokní stavby z r. 1732 byl románský kostel, jehož věž byla údajně postavena r. 1069 (dle nedochované listiny v makovici gotického kostela). Později goticky přestavěn.

Δ Kaple sv. Mořice - kaple z 11. st. při Starém proboštství na Pražském hradě. Původně románskou stavbu nechal zbarokizovat probošt J. Mayer, který působil v l. 1701–31. Kaple byla zbořena při přestavbě katedrály kolem r. 1880, aby nepřekážela pohledu na novou loď, základy jsou vidět z III. nádvoří okénky Plečnikova archeologického pavilonu.

Δ Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie u Hybernů (irských (hibernských) františkánů) - postaven 1652-9, 1786 zrušen, přeměněn na divadlo, sklad ap. Původně stál na témže místě kostel sv. Ambrože (zal. po r. 1352) při klášteře benediktinů, později bosých františkánů.

Δ Kostel sv. Ondřeje na Malé Straně - * 14. st., zanikl 1420? Dle nezaručených práv snad byl rotundou.

Δ Kostel sv. Ondřeje na Starém Městě - * 1165, zanikl 1784.

Δ Rotunda nalezená v lodi kostela sv. Pankráce (bývalá osada Krušina) - * konec 11. st., ve 14. století přestavěna na kostel.

Δ Kostelík na Baště, připisovaný Bořivojovu kostelu Panny Marie, základy dvou fází objeveny v 50. letech Ivanem Borkovským.

Δ Kaple Panny Marie Bolestné v Křenkově pod Barrandovskou skálou - vznikla přestavbou bývalé prachárny z r. 1742 (kdy francouzské vojsko budovalo pobřežní komunikaci) - v r. 1847 po neštěstí v lomu přistavěn štít a dosavadní sklad přebudován na kapli, v r. 1900 kaple upravena v beuronském stylu, 1903 znovu vysvěcena.

Δ Kaple Panny Marie Bolestné v paláci Lažanských, vystavěna kongregací anglických pannen po r. 1747.

Δ Kostel Panny Marie Pomocné v šancích, starší, postaven r. 1735 náhradou za kostel Panny Marie u Strahovské brány zaniklý při výstavbě Mariánských hradeb (které se dle kostela nazývají), na obr. vlevo. V r. 1761 byl kostelík zrušen, využíván jako skladiště, později obytná budova, stavba s polygonálním závěrem a oválnými okny dosud stojí.

Δ Kostel Panny Marie Pomocné v šancích, mladší, založen r. 1761 jako náhrada za nedostačující starší kostelík v těsném sousedství, na obr. vpravo. V r. 1789 kostel zrušen a 1791 zbořen.

Δ Kaple Panny Marie u starší (malované) Strahovské brány, zničena při budování barokního opevnění (Mariánské hradby), název pak přenesen na kaple při Písecké bráně.

Δ Kaple Panny Marie Einsiedelnské - * 1672, zanikla po 1791.

Δ Kaple Panny Marie v Malé Chuchli - romantická kaplička z hrubě naskládaného kamene zanořená do jeskyně lázeňkého pramene (nyní pramen sveden do potrubí a přebytek vyvěrá níže). Nad jeskyňkou stávala pískovcová socha Panny Marie Zbraslavské s letopočtem 1753. Doba vzniku samotné kapličky nejasná, snad v r. 1760 v souvislosti se svedením pramene pro potřeby vznikajících lázní. Kaplička stojí v Čertově strouze, kterou vedla původní cesta od Zbraslavi k Praze, dokud nebyla odlámána v r. 1742 Barrandovská skála. Kaple je laicky udržována.

Δ Kostel Panny Marie v Malé Chuchli - původně románský, zmiňovaný v r. 1264 jako farní. Trpěl vlhkostí a zřítil se snad v 18. století, proto byl na jeho půdorysu vybudován násep a na něm postavena dnešní barokní stavba v r. 1774. (Pozn.: na kopci mezi Malou a Velkou Chuchlí je zdaleka viditelný jiný kostel - sv. Jana Nepomuckého z r. 1729.)

Δ Kaple Panny Marie ve Svatojiřském klášteře - románská podoba o vnitřním prostoru 11.5 x 5.5 m předcházela dnešní kapli sv. Anny. Původně se předpokládalo založení v 10. století nad hrobem abatyše Mlady, v současné době se hovoří o polovině 12. století.

Δ Kostel Panny Marie na Louži (na obr. vlevo) - * před 1322, zanikl 1791.

Δ Kostel Panny Marie v Kartouzích - * 1342, zanikl 1419, umístění nepřesné.

Δ Kostel Panny Marie pod řetězem při klášteře johanitů (maltézských rytířů) - románská trojlodní bazilika byla založena před r. 1182 a nacházela se v oblasti předdvoří (nedokončené hlavní lodi) nynějšího gotického chrámu z poloviny 14. století. Současný stav zahrnuje gotický presbytář a masivní gotické věže v průčelí s portálem obklopeným pozdějšími prvky.

Δ Kostel Panny Marie před Týnem – raně gotický předchůdce dnešního stejnojmenného chrámu. Kostel s vysokou věží s velkým zvonem je zmíněn k r. 1310, postupně zanikl se stavbou nového chrámu, kolem r. 1380. V místě lodi kostela vznikl hřbitov, nyní prostranství na začátku Štupartské ulice. Východně od fary, tedy snad mezi farou a zaniklou kaplí sv. Ludmily, byly v r. 1890 nalezeny i skrovné zbytky románského zdiva kostela Svaté Marie řečeného špitálský snad z první poloviny 12. století.

Δ Kaple Panny Marie na Žižkově - posvěcena 1883, zanikla zřejmě s dokončením kostela sv. Prokopa 1898, zabírala dvě patra celé plochy domu ve Štítného ulici, kde je dnes Divadlo Járy Cimrmana.

Δ Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zbraslavském klášteře cisterciáků - založen Václavem II. r. 1297, za husitských válek poničen, za třicetileté války silně poškozen a před barokní přestavbou kláštera Santinim stržen. Nalézal se při jižním ambitu rajského dvora (rajský dvůr s chybějícím tímto jižním ambitem dosud zachován), byl cca 95 metrů dlouhý a 45 metrů široký, bazilikálního charakteru s gotickými oblouky, do vybudování katedrály sv. Víta byl největším českým kostelem. Půdorys kostela (viz byl potvrzen archeologickými sondami.

Δ Kaple Nejsvětější Trojice. V západním křídle východního traktu Ústavu šlechtičen je barokní palácová kaple Nejsvětější Trojice a Neposkvrněného početí Panny Marie, která byla roku 1755 vybudována na místě bývalé kuchyně Rožmberského paláce, dočasně zanikla během využívání paláce Ministerstvem vnitra (po zrušení Ústavu šlechtičen v r. 1919 do r. 1990), kdy byla vodorovně přepažena a využívána jako trafostanice a tělocvična, barokní malby byly zabíleny. V l. 1995-2007 proběhla rekonstrukce kaple vč. freskové výzdoby.

Δ Kaple Kaple Nejsvětější Trojice na Zlatnici v Dejvicích z r. 1708, zanikla počátkem 60. let 20. století.

Δ Kostel Obrácení sv. Pavla v Karlíně - * 1504 při nemocnici pro morovou ránou postižené, 1648 pobořen z obranných důvodů před švédskými vojsky, po r. 1657 kostel znovu stavěn. Zrušen 1787, zbořen 1861 pro zchátralost.

Δ Kostel Obrácení sv. Pavla v Templu - postaven 1673 při novém špitále, který nahradil starší, kostel byl náhradou zrušeného (z vojenských důvodů) kostela sv. Pavla na Špitálsku v Karlíně. R. 1784 zrušen a 1810 přestavěn na nájemní dům.

Δ Kostel sv. Petra (a Pavla) v Rybářích (na Písku) - * před 1273, zanikl po 1773.

Δ Kostel sv. Petra a Pavla na Zbořenci - * po 1090, zanikl 1905.

Δ Kostel sv. Petra na Novém Městě byl založen patrně v polovině 12 století jako románská bazilika, jejíž půdorys byl podstatně menší než po gotické přestavbě, k níž došlo na přelomu 14. a 15. st., a poté o sto let později. Presbytář románské stavby byl umístěn v jihovýchodní části dnešní hlavní lodi.

Δ Kostel sv. Petra na Ostrově pod mostem (umístění přibližné, resp. hypotetické) - * před 1273, zanikl po 1420.

Δ Kostel sv. Petra na Struze - zmíněn 1369, v husitských dobách odsvěcen, kostel snad krátce obnoven v 17. století, kdy zase zanikl.

Δ Románská bazilika sv. Petra (a Pavla) na Vyšehradě - * kolem 1070, přestavěna počátkem 12. století, v druhé polovině 13. století, kolem r. 1330 kostel goticky přestavěn, kdy závěr sahal za zeď nynějšího hřbitova, viz obrázek. Po r. 1369 chór zkrácen. Na začátku 18. st. barokně přestavěn a koncem 19. století regotizován. Půdorys chrámu se v ose posouval, původní umístění bylo o několik desítek metrů východněji. Archeologové zachytili celkem 7 stavebních etap. Na druhém obrázku původní románský závěr.

Δ Kostel Pokory Panny Marie (později sv. Alžběty) pod Vyšehradem - * 1364, sesul se 1776.

Δ Kostel sv. Prokopa na Malé Straně - snad z 12. století, zničen r. 1420, poté zmiňována kaple, nový kostel vysvěcen 1693, dnes je přebudován na obytný dům s půlkruhovým presbytářem vystupujícím do ulice.

Δ Kostel sv. Prokopa v Prokopském údolí - založen 1712 - zbořen 1966. Poutní kostel nad jeskyní sv. Prokopa (120 m dlouhá jeskyně v kopci, odtěžená 1887), zbořen pro narušenou statiku a zabezpečení armádního objektu v lomu. Na vojenské mapě F. B. Wernera z r. 1742 zakreslen jako okrouhlá kaple.

Δ Kostel v Psářích, farní, neznámého zasvěcení i umístění, zmiňovaný 1377-1415.
Na Sadelerově prospektu (1606) je v oblasti Psářů (pod Nuselským mostem) zakreslena budova s věží a vížkou, patrně kostel - viz obrázek. Umístění na mapce odhadnuto, totožnost nejistá.

Δ Kaple sv. Rafaela Archanděla v Klárově ústavu slepců - empirová kaple vybudována mezi l. 1838 a 1844, sv. Rafael je patronem slepců. Dnes slouží jako depozitář.

Δ Kostel (kaple) sv. Rocha. Dle tradice mu předcházel kostel sv. Erharda založený kolem r. 1320, zanikl za husitských bouří, ale byl obnoven 1486 se zasvěcením sv. Felixi a Adauktovi. Na místě jeho trosek byla stavěna pozdně renesanční kaple sv. Rocha (a Šebestiána) po r. 1603 z rozhodnutí Rudolfa II., na Hollarově prospektu (1635) obdélníková stavba se sedlovou střechou a věží na západní straně, na Folpertově prospektu (1685) tato stavba doplněna do tvaru rovnoramenného kříže. V r. 1742 byl kostel vážně poškozen při válečném konfliktu, zřejmě odtud se datuje radikální přestavba do dnešní barokní podoby, ukončená 1748, která je zachycena již Huberem (1769). Kostel byl zrušen (odsvěcen) 1784 a obnoven 1881-2.

Δ Kaple sv. Rocha na Malostranském hřbitově, založena patrně v l. 1713-14 při obnově morového hřbitova. Zanikla v r. 1952 při rozšířování Plzeňské třídy.

Δ Kostel sv. Rocha na Vysoké u Jinonic, písemné podklady nezjištěny, je však zakreslen jako velmi významný na Müllerově mapě Čech z r. 1720, dále na mapě z r. 1742, schmatické vedutě z konce 18. st., a stavba, snad již odsvěcená, je ještě patrna na Císařských otiscích z r. 1845. Svatyně zasvěcené sv. Rochovi byly v 17. stoeltí stavěny při morových hřbitovech za městem.

Δ Kaple sv. Sacré Coeur (Nejsvětějšího srdce) z let 1882-4 při dívčím internátu Sester Srdce Ježíšova, po 1. sv. válce sloužil jako administrativní budova, přepatrován, nyní zrekonstruován v původním duchu, slouží jako síň pro společenské akce.

Δ Kostel sv. Salvátora postaven v l. 1611-14 jako pozdně renesanční evangelický kostel, brzy (1624, po bělohorských událostech) přešel pod klášter pavlánů u sv. Salvátora, později barokně přestavěn. Původně nebyl opatřen věžemi, které postaveny mezi l. 1685 a 1689, po požáru se dochovala jen jižní. Zmíněn zde kvůli zřídkavému renesančnímu původu církevní stavby v Praze.

Δ Kostel sv. Simeona (dnes Fabiána a Šebestiána) v Liboci. Vznik je datován odhadem do 12. století, byť nespolehlivý údaj V. Hájka z Libočan hovoří o r. 992. Podle plánku půdorysu z r. 1824 se původní románská a gotická fáze kostela nalézala ve východní části dnešního empirového kostela z let 1842-4.

Δ Kostel Stětí sv. Jana Křtitele na Vyšehradě - * kolem poloviny 14. st. jako kaple sv. Kříže, v první polovině 15. století rozšířen jako kostel sv. Stětí Jana Kř., 1654 zavzat do barokní hradby, zbarokizován v polovině 18. st., 1787 zrušen, posléze zasypán v hradbě, v poslední době vnitřek obnoven, vstup do kostela je skryt za kaplí Panny Marie Šancovní.

Δ Kaple sv. Šimona a Judy- na místě dnešní nemocnice Na Františku stál před r. 1357 špitál s kaplí sv. Šimona a Judy, jejíž základy se v půdorysu dnešního kostela sv. Šimona a Judy nenašly, proto je dnes předpoklad, že mohl stát v jiné části špitálu. Dle Sadelerova prospektu (1606) se však kostel složený ze západní větší části a východního podstatně menšího chóru (viz obr., č. 47) nalézal přiližně v místě dnešního kostela. Dle Ekerta byla původní kaple rozšířena Českými bratry a vysvěcena v červnu 1620, po bělohorských událostech byl v prosinci 1620 špitál předán řádu Milosrdných bratří, kteří jej upravili do dnešní podoby (1632).

Δ Kaple sv. Štěpána stála na zlíchovském návrší na místě dnešního barokního kostelíku sv. Filipa a Jakuba (z r. 1713-14). Zmiňována 1257, popisována jako okrouhlá, tedy by se zřejmě jednalo o rotundu. Na Hollarově vyobrazení z r. cca 1643 je tvar kostelíku nejistý, nicméně vyhlíží jako rotunda s přístavbou, orientován je klasicky cca k východu v kontrastu s dnešní severojižní osou.

Δ Kostel sv. Štěpána Menšího ve zdi - * 12. st., zanikl po 1790.

Δ Kaple Ústavního hřbitova v Bohnicích - založena údajně za 1. sv. války na paměť padlých italských vojáků, kteří byli na hřbitově pohřbeni (část léčebny byla vyhrazena pro vojenský lazaret a azyl duš. nemocných z Tridentu), patrocinium prý neměla. Po předání ústavního hřbitova Pohřební službě chátrala, dnes zřícenina

Δ Rotunda a kostel sv. Václava, na 1. obrázku za gotickým kostelem sv. Mikuláše - rotunda neznámého stáří (patrně * kolem r. 1100, šířka 8 m, v půdorysu rotundy pod podlahou nalezeny zbytky 5 m kamenného kruhu nejasného účelu), později přistavěna hranolová zvonice a přilehlé obdélné budovy, v r. 1630 kostel barokně rozšířen, 1683 stržena rotunda, 1687 postaven nový chrám, 1787 přestavěn v úřední budovu.

Δ Kaple sv. Václava byla postavena při letních císařských pokojích v arkýřovém přístavku z r. 1635, v l. 1644–47 nahrazena (Miseroni & Mattei) oktogonální kaplí sv. Václava procházející několika patry na styku středního a jižního křídla Nového hradního paláce. Oktogon je nyní využíván pro slavnostní účely.

Δ Kostel sv. Václava v zaniklé Lhotě u Úval (Vidrholci) - zmíněn 1352, naposledy 1558, základy objeveny na vrcholu kopce při kopání podzemního vodojemu.

Δ Kostel sv. Valentina - * 1253, zanikl po 1794.

Δ Rotunda a kostel sv. Vavřince na Starém Městě - * 12. st., 1232 přestavěna rotunda na kostel, zanikl 1420?, na místě vybudován dnešní kostel sv. Anny.

Δ Kostel sv. Vavřince na Petříně - v r. 1271 zmíněna přestavba kostela, založení a původní podoba neznámy, uvažuje se o dřevěné stavbě. Pozdně goticky a renesančně poněkud upraven, v 1739-45 barokní přestavba, při níž použita původní stavba jako východní část symetrické barokní stavby.

Δ Kostel sv. Vavřince pod Petřínem - románský, goticky přestavěný farní kostel zaniklé vsi Nebovidy z poloviny 12. st., koncem 13. stolegí goticky zaklenut. 1784 kostel zrušen, přeměněn na obytný dům, v r. 1932 přebudován na modlitebnu čs. církve husitské, v 80. letech 20. století zrekonstruován na koncertní síň.

Δ Kostel sv. Vavřince na Vyšehradě - zaniklá trojlodní bazilika 20 metrů dlouhá s příčným křídlem, založená před r. 1092, snad poničena při husitských válkách, v r. 1507 pobořena při výstavbě děkanství, z apsidy vytvořena kaple sv. Vavřince. Pod zdivem baziliky byly nalezeny základy předrománského kostela snad z konce 10. st., podle výzkumu z r. 2014 se jednalo o centrální stavbu větší než pozdější bazilika (délka 25 m). Původně zbytky zdiva naznačovaly, že jde o menší křížovou stavbu otonského slohu, nyní se předpokládá byzantský vliv. Zbytky staveb jsou skryty pod archeologickým pavilonem.

Δ Rotunda sv. Víta, založena kolem r. 930, zanikla při stavbě baziliky kolem r. 1060. Fragmenty základů (jižní apsida a část severní apsidy) jsou dochovány v podzemí katedrály.

Δ Bazilika sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie - založena 1060, přestavěna v po požáru 1091 v r. 1096. Postupně bořena při stavbě katedrály sv. Víta po r. 1344. Jižní transsept je vidět pod Plečnikovým archeologickým pavilonem na III. nádvoří Pražského hradu, krypta východní závěr je fakultativně přístupná v podzemí katedrály, část oblouku západního závěru zachována, ale nepřístupná pod zmíněným pavilonem.

Δ Kostel sv. Vojtěcha (u Prašné brány) - * 1697, zanikl 1903.

Δ Kostel sv. Vojtěcha Menšího - * před 1362, zanikl po 1790.

Δ Kostel sv. Vojtěcha na Pohořelci, zmiňován 1353, zanikl údajně 1410, umístění přibližné. Nicméně na Folpertově prospektu z r. 1685 je v udaném místě drobná, snad kostelní, vížka.

Δ Kaple sv. Vojtěcha - *1576, zanikla 1879. Má zajímavou historii - viz.

Δ Kaple Všech svatých při Starém královském paláci. Současné podoba prostorné kaple přiléhající k Vladislavskému sálu pochází z renesanční rekonstrukce gotické novostavby Karla IV. po hradním požáru r. 1541. Karlova gotická kaple z 3. čtvrtiny 14 st. byla ještě oddělena od paláce (viz obrázek). Románská kaple Všech Svatých je zmińována ve 12. století, přestavěna v 60. letech 13. st.

Δ Kaple Všech svatých u sv. Štěpána - postavena před 1406 jako hřbitovní kaple, zanikla 1844 (na obrázku - z veduty.bach.cz - obdélná stavbička úplně vlevo).

Δ Kaple Všech svatých na Malostranském hřbitově. Postavena v l. 1713-14 při nové morové ráně u obnoveného špitálu, patrně na místě kaple Narození P. Marie, která byla se špitálem postavena za moru v r. 1680. V l. 1831-7 byl na místě prosté kaple zřízen nynější kostel Nejsv. Trojice (v l. 1787 po zákazu pohřbívání ve městě se stal hřbitov spádovým pro Malou Stranu a Hradčany).

Δ Kaple Zvěstování Panny Marie při klášteře Celestinek - vystavěna K.I. Diezenhoferem po r. 1743, 1782 klášter zrušen, 1871-4 zde vystavěna budova pošty.


Δ
Autor: Zdeněk Homola, hlesl(z)centrum.cz

obrázky:
Hartmann & Schedel 1493 (www.vintage-maps.com) o
Matthias Gerung (?) 1536 (www.ikaros.cz) o
Kozel (Caper) & Peterle 1562 (prazskychytrak.cz) o
Braun Georg 1572 (mzk.cz) o
Braun and Hogenberg 1572 (historic-cities.huji.ac.il) o
Sadeler 1606 (www.praguealacarte.com) o
Pasovští v Praze 1611 - anonym (veduty.bach.cz) o
Hollar 1635 (wikimedia.org) o
Samuel Globic z Bučiny 1660 (lidovky.cz) o
Folpert von Ouden-Allen 1685 (mapy.mzk.cz) o o
La Citta di Praga, kolem 1715 (www.antikvariatbretschneider.cz) o, převrácený otisk originálního jpg obrázku: o
Homanův vojenský plán Prahy 1743 (historic-cities.huji.ac.il) o
Arnold 1764 (veduty.bach.cz) o
Huber (plán) 1769 (towns.hiu.cas.cz) o
Huber (prospekt) 1769 (cas.cz) o
Jütner (plán) 1811-15 (mapy.vugtk.cz) o
Šembera (1831) (veduty.bach.cz) o
Císařské otisky (1826-1843) (wgp.urm.cz) o
Hurtig (1891) (mapy.vugtk.cz) o
Plán Prahy 1938 (mlp.cz) o

Stručné textové údaje zejm. dle:
Umělecké památky Prahy (kolektiv autorů)
Posvátná místa král. hl. města Prahy (František Ekert)
Prahou krok za krokem (Emanuel Poche)
Zmizelá Praha (Malá Strana a Hradčany, Staré město, Nové Město) (Kateřina Bečková)
Zaniklé kostely v Čechách, Martin Čechura.
Posvátná místa království Českého (Antonín Podlaha)
Praha 885-1310 (Zdeněk Dragoun)
(uvedena pouze souhrnná díla)
Obraz barokní Prahy (Jan Hofman)
Chrám Matky Boží před Týnem (Kamil Novotný)
Starou Prahou Václava Jansy (Pavla Státníková, Ondřej Polák)

Nápověda měření


Posledně vložené:

Δ