TISK HLEDÁNÍ PŘIDAT VZKAZ NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
 
StaršíNejstarší
Jan Cinert (Neděle 7. března 2021)  
Tak přeci zase ještě něco. :-)
U nás je to Budulínkův Budeč ve směru západu Slunce o zimním slunovratu a protilehlý Pěsťákův Psov ve směru prostředka jeho období - letního slunovratu. Podobně Buda-Pešť.


Jan Cinert (Neděle 7. března 2021)  
Nejprve musím vysvětlit svá nazvání základních herojů:
Pěsťák - původní rostlinná síla rodící se na jaře z hlíny a končící na podzim. Při počítání času se použil "jeden muž" mající čtyři končetiny - týdny o pěti prstech zahrnující 20denní měsíc. Z toho pak mýty o stvoření člověka z hlíny. Podle pět, pěst, pěstovat a pást jméno Pěsťák.
Jeho původní čas trval 187 letních dnů, to je devět jeho měsíců a sedm dnů, k tomu 11 předchozích v zimním zásvětí.

Luňák - heroj rodící se třetí den po zimním slunovratu a mající měsíc blízký délce lunace, tedy 30 dnů. Ten musí nejprve prožít tři zimní měsíce v podsvětí pod ekliptikou zašitý do stehna zimního Dia, jako Dionýsos, nebo ochraňovaný jelenem jako Šmolíček.

Jejich časy, počítáno od začátku roku o jarní rovnodennosti, se sejdou po Pěsťákových devíti měsících a Luňákových šesti měsících, obojí 180 dnů. Pěsťák Thovt vyhrál nad Luňákem Chonsu svůj jeden pětidenní týden a doplnil tak čas na 365 dnů. To je posledních pět dnů před jarní rovnodenností. Je to však pozdní mýtus.

Původně Pěsťák porazil měsíčního hada po 70 svých pětidenních týdnech takže zajistil zbývajících 11 dnů do jarní rovnodennosti.

Takže v Knowthu je zaneseno Pěsťákovo předjarní vítězství na východě a konec kalendářního letního období obou herojů západem Slunce ve 180. den v západní chodbě. Protože Luňákovy měsíce jsou blízké lunaci, měl by být jen on míněn západní chodbou podle západů novolunního srpku následující po západu Slunce.

"180 dní po jarní rovnodennosti je 16.9" to je dnes, ale v roce 1052, kdy podle mne byla napsána prvotní ludmilská legenda, bylo 16. září 187. dnem. Proto do první hodiny noční 16. září bylo vloženo legendární zavraždění sv. Ludmily. Je to však běžný odchod novolunní herojky po ekliptice pod světový rovník. Proto je i zmínka o jejím odchodu na Tetín, který je ve směru západů novolunního srpku po podzimní rovnodennosti.


ZH (Sobota 6. března 2021)  
Franta: smazal jsem to.
Už si to nepamatuju, ale při zadání archaického data vyskočí tenhle alert: "Omluva. Rok je mimo vhodný interval -1000 až 2100, údaje jsou orientační (tj. okamžik slunovratů, rovnodeností aj. nemusí být správný, azimut východu Slunce v těchto eventech by však měl být v pořádku)."
Tak bych si myslel, že azimuty východů Slunce budou stejně přesné (či nepřesné) jako v současnosti. Přes pátý sloupec, kde jsou časy východů, se lze dostat na Celestial Sphere a dole v tabulce pak do NASA Hizons, kde jsou zřejmě nejpřesnější údaje, které lze získat. V celestiální sféře lze upravovat časov hodnoty, v NASA Horizons lze pak okamžik slunovratu vyhledat metodou pokus/omyl, nebo možná při zadání hodnot z formuláře ne Celestial SPhere, ale z Horizons, takový event přímo nalézt, to už si nepamatuju.


Franta (Sobota 6. března 2021)  
Pokud uvažuje, že azimut 85° ukazuje na 180 dne po jarní rovnodennosti, pak to to předpokládalo třena měsíc dlouhý 20 dnů (nebo týden 10 dnů jako v Egyptě). Zbylo by pak 5 dnů, které by do roku nepařily - viz Thovt, který je vyhrál v kostkách.

Když uvažujete 11 dnů před jarní rovnodenností a tedy předpokládáte 12 lunací, tedy rok dlouhý 12x29,53dne=354,36.

Jsou to tedy situace ve dvou různých kalendářních systémech?

180 dní po jarní rovnodennosti je 16.9. - to je hezké datum že

A je potřeba počítat s nějakými korekcemi, viz:
He found an azimuth of: 85.0° +/- 1' (sun at 5.9 days after spring equinox or 5.7 day before autumn equinox in 3300 BCE) - Azor funguje jen do -1000

ZH: prosím smazat z Azora stránku Knowth-Dowth - nezadal jsem minus u západní délky. Chtěl jsem se podívat jak moc se změní azimut když se to posune na sever a do minulosti. Nepovedlo se, stejně mi chybí 2300 let, tak to prosím smažte. Děkuji.



Jan Cinert (Sobota 6. března 2021)  
Díky, že jste to našel. Takže, jak jsem psal, opravdu to vypadá na 180. den před podzimní rovnodenností. Jiný smysl by ten směr nemohl mít. Teď zrovna se nemohu věnovat přesnějším porovnáváním se zohledněním převýšení atd., ale západní chodba by měla směřovat k 11. dni před jarní rovnodenností. Tehdy tesař, původně před přenesením úkolu na hromovládného Marduka atd., porážel Tiámat, či strom, u nás dělal vstup v místě Hradu, s měsíční délkou 12 lunací 354 dnů. Také u západní chodby jiný smysl nevychází.

Před časem jsem sem dal obrázek s odměřeným východem Slunce při pohledu ze šáreckého hradiska 11 dnů před jar. rovnodenností. Pak jsem si řekl, že nějaký Tomáš by tomu nemusel věřit, a tak se nyní modlím aby 9. bylo ráno jasno, já nezaspal a ranní snímek se povedl.


Franta (Sobota 6. března 2021)  


Franta (Sobota 6. března 2021)  


Jan Cinert (Pátek 5. března 2021)  
Také jsem si všiml, že to tam míří. Ale uniká mi smysl takového směrování.

Tady se azimut chodby špatně určuje bez přesného zaměření. Zkusil jsem na mapě propojit oba vstupy, protože podle plánku je spojnice rovnoběžná s východní chodbou. Tím mi vyšel azimut 85°. Takový skutečně odpovídá 180. dni letní poloviny roku. Takže některé nejasnosti či domnělé nepřesnosti azimutů takových staveb by se daly i tímto vysvětlit. Ne vždy měly mířit do rovnodennostního bodu. Podobné platí i pro zimní slunovrat. Azimut stavby by měl mířit do 3. dne poté, neboť až tehdy je viditelný posun východů Slunce.


Franta (Čtvrtek 4. března 2021)  
Ústí chodby Knowth míří k DowthKnowth


Jan Cinert (Čtvrtek 4. března 2021)  
Ještě mi došlo, že převýšení obzoru nezpozdí posun místa východu Slunce, ale naopak urychlí. Takže oněch 84° je buď až několik dní po jarní rovnodennosti při posunu východů od jihu, nebo před podzimní rovnodenností při posunu od severu. Mohlo by se jednat o kalendářní 180. den letní poloviny roku, kdy chybí ještě sedm dnů do podzimní rovnodennosti. Ale chtělo by to ještě prověřit. Jiné zdůvodnění odchylky mne nenapadá.


Jan Cinert (Čtvrtek 4. března 2021)  
Teď jsem teprve zjistil, že chybí druhá strana ze zmíněné dvojstrany. Omlouvám se.


Jan Cinert (Pondělí 1. března 2021)  
Jejej, díky mnohokráte za upozornění. Rytinu jsem našel při zadání "Newgrange" a uchvácen nálezem jsem to pak neřešil.

Eneolitu a době bronzové odpovídá sestava pěti bohyň, to je zmíněná novolunní Kaši se dvěma "dělohama" úsvitovou a soumrakovou a letní dobou a zimní dobou. Dobami můžou být ta dvě kolečka s rovnodennostní čárkou uprostřed. Není ale jisté, jestli k čelní scéně opravdu náleží, protože kameny v Knowthu se použily druhotně a mají rytiny i na neviditelných stranách. Jako spirála na horní straně.

Druhé zvýrazněné kolečko, pokud je to záměrně, může být kvůli nějakému významu druhé lunace, tedy když počítáno od jarní rovnodennosti po dnešním 20. dubnu. Že by Beltain? Tomu moc nevěřím.

Mýtická sedmička je i v případech, kde se o Venuši nejedná. S ní je spojeno jen počítání 4 + 4 = 8 roků. Pro vysvětlení, jak souvisí sedm letních novoluní s přeměnou novolunní herojky na Venuši sem dávám dvojstranu z knihy.

Zajímavá je orientace východní chodby. Plánek se jeví trochu otočený asi o dva stupně (neměřil jsem to) a podle mapy je azimut 84°. Snad to ovlivnil nedaleký kopec v tom směru s velkým převýšením, ale i to jsem neřešil. Důležité je, že předchozí megalitické stavby jsou ke slunovratům. Takže tady došlo k návratu k rovnodennostem, patrně pod vlivem pastevecké kultury šňůrové keramiky.


Franta (Pondělí 1. března 2021)  
Rytina je na kameni v obvodu mohyly Knowth. Je na východní straně, odhadem, podle obrázku asi 20° severně od vstupu do mohyly. Takže by se "mohla koukat" na Jitřenku. V souvislosti s Jitřenkou mi tam moc nepasují ta letní novoluní. Třeba 7 koleček znamená něco jiného. Cyklus Jitřenka Večernice trvá asi 1,5 roku, tedy asi 7 měsíců září jako Jitřenka, pak na několik týdnů zmizí pod obzorem a následně se objeví jako Večernice.
Zajímavé jsou také grafické interpretace kamenů - viz Brennan, který pomíjí sedmý kotouček, který je tak trochu mimo hlavní zobrazovací plochu kamene (asi pro podporu teorie 6 months of the year?), Vaše prezentace zase nepočítá s třemi objekty vlevo. Co to druhé kolečko nahoře zleva, zdá se, že je zdůrazněné?


Jan Cinert (Neděle 28. února 2021)  
Už je to dlouho, co jsem něco zapomněl, tak to muselo už přijít. :-)

O dokonalosti rytiny svědčí to malé kolečko dole na východě bez čárky uprostřed. Je to panenská Jitřenka.


Jan Cinert (Neděle 28. února 2021)  
Ženy budou jejich podobou asi poněkud zklamány. :-) Ale je to pokrok a chválihodné, že se toto dělá. Byť v doprovodném textu o historii jsou opakovány staré bláboly, okořeněné vyloženými chybami:
"Radiokarbonové datování ostatků pomohlo vědcům upřesnit věk obou bratrů. Spytihněvovi bylo přibližně 40 let, když zemřel. Legendy mluví o 36 letech. Vratislav se dožil přibližně stejného věku, nicméně dobové záznamy jej pohřbívají již jako 33letého muže."

Radiokarbonové datování vůbec neurčuje a ani nemůže zjistit dožitý věk. Legendární věk 36 roků náleží Bořivojovi, nikoli Spytihněvovi a Spytihněv se dožil 40 roků přesně, ne "přibližně". Vratislav začal vládnout ve 33 letech a dožil se 46 roků. Nejsou o tom "dobové záznamy", ale 33 je legendární ůdaj a 46 zjištěný Gustafsonovou metodou stomatologem Janem Kilianem.

Včera běžel v ČT zase jeden z úchvatných pořadů "klubu sedmilhářů" historie.cs, jak já už tyto pořady o raném středověku pouze nazývám.

Co bylo natočeno ve studiu, se mohlo ve stejné podobě natočit klidně už před desetiletími, když se zase jen opatrně opakovalo staré. Je až humorné, když se tam zcela vynechávají data a nevede o nich rozprava, či liné konkrétní údaje, a hovoří se o tom, co Ludmila jedla a jak se oblékala atd. Do té bezbřehé rozpačitosti jsou nenáležitě vloženy ukázky právě ze zmíněných rekonstrukcí obličejů, aby to celé bylo zabaleno do jakéhosi vědeckého hávu.

Já narazil na jiný veledůležitý 3D skan. Rytinu na kameni irského New Grange. Uprostřed je naše Kaši (latinsky Kazi), coby sedm vln "sedm přílivů při sedmi letních novoluní", což je navíc nahoře potvrzeno sedmi kolečky tzv. Plejádami (nejedná se o souhvězdí). Vlevo, čili na východě při pohledu na jih, je úsvitová Teta jako ubývající srpek, vpravo soumraková Libuše jako přibývající srpek. Všimněte si, že obě sestry jsou zároveň v podobě pozdějších kosočtverců na chodbách a ve výtazích. Navíc soumraková je jakoby "chlupatá", tedy zastíněná. To vše je zcela správně, neboť se jedná o dvě mýtické dělohy letní bohyně Kaši, které rodí Blížence Světlo a Stín.


StaršíNejstarší

PŘIDAT VZKAZ