TISK HLEDÁNÍ PŘIDAT VZKAZ NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
 
StaršíNejstarší
Jan Cinert (Čtvrtek 24. listopadu 2022)  
První odstavec je o údajném významu pahorku Zizi.

Tesal limen – vchod do domu, jenž je nízký, takže se před ním i velcí pánové musí shýbnout.


Zdenek H (Čtvrtek 24. listopadu 2022)  
Top je asi mýlka, první odstavec no comment.

U druhého - mně vůbec nešlo o obsah sdělení, ale o to, že muž tesal "limen", a proto se město nazvali Praga (jako že ne třeba Lima...).


Jan Cinert (Středa 23. listopadu 2022)  
Nenapadá mne žádná mýtická spojitost s výrazným skalním výchozem směrem na jih. Kdyby to bylo na západ, bylo by to jasné. Tam skákaly herojky – dívky novolunního měsíce se skály do vodoteče. Takže pojmenování pahorku mělo nějaký místní význam jen pro obyvatele malostranského prostoru a pro ně to byl pohled na sever. Takže opět nic mýtického a tím i významného. Osobně to tedy vidím spíše jako neobjasnitelné.

Kosmův zápis nemá logiku protože spojil dohromady dvě věci. Mýtus o založení Prahy v místě východu Slunce 11 dní před jarní rovnodenností při pohledu ze šáreckého hradiska, tedy tesání tesaře, a naivní etymologii o souvislosti Prahy s prahem.


Zdenek H (Středa 23. listopadu 2022)  
Můžete mít částečně pravdu s tím Zisi (zatím jsem našel přepisy Žiži, Żiżi, Zizi, Ziscis, Sizi, Sixi). Ale nad souhláskami jsou jakési značky, podobné jinde nahrazují písmena v textu ap., třeba eminenciorẽ znamená emonenciorem atd. Snad to, dávno před Husem, sloužilo i jako diakritika.

Fascinuje mě, že nikdo neví, jak slovo doopravdy znělo, ale každý ke své oblíbené verzi fabuluje, např. že je to žvatlavé, jaká je etymologie atd. Taky mě fascinue, když někdo svou hypotézu nadále považuje za jistotu, to myslím obecně.

Podstatné je, že rukopis se nedochoval a budyšínský či jaký mnich třeba ani neuměl česky, tak to mohl úplně zkomolit. Už jsem se o to dlouho nesnažil, ale když jsem se v tom před lety hrabal, nenašel jsem skeny či opisy jiných přepisů, v ruské Wikipedii jsou údaje k 15, z nichž 4 jsou z 12.-13. století, budyšínský má být nejstarší.

Jinak mě mate v Kosmově pojednání o vzniku názvu Prahy, že nemá logiku, protože nemluví o české verzi slova práh, ale latinské, tedy limen. Napadlo mi, jestli originál nebyl česky, ale to není pravděpodobné, tak nevím...


Jan Cinert (Úterý 22. listopadu 2022)  
Měl jsem dost kvapík, neb jsem potřeboval dodělat fasádu do příchodu chladného počasí. Takže nebyl čas věnovat se těmto záležitostem. Mimochodem, stihl jsem to na den přesně.

V Budyšínském rukopsu je třetí písmeno -s-, jak je zřejmé ze jména Wenceslai o čtyři řádky níže. Takže zápis je Zisi.

Významem názvu jsem se nezabýval, jen řešil polohu pahorku. Podle mne dochované tvary Zizi/Zisi nedávají jasný smysl a jedná se asi o žvatlavý tvar nějakého pojmenování neznámého tvaru. viz


Zdenek H (Pondělí 31. října 2022)  
Nojo, žijete v paralelním světě Bylo to jinak...


Jan Cinert (Pondělí 31. října 2022)  
Za Jánský vršek považuji ten, jenž se tak nazývá a určitě byl mimo opevnění. Vršek s impozantním cedrem je tentýž, jako dominantní na Sadelerovi, jen je trochu naivněji podán. Na Sadelerovi je dominantní pojednán jednoznačně jako skalní výchoz a byl "in media urbe". Raně středověké opevnění vedlo nad Břetislavovou ulicí a dále přes zatáčku ulice Ke hradu nahoru. Na ostrohu vedlo západní opevnění středním křídlem a pak další od Salmovského paláce na sever.


Zdenek H (Pondělí 31. října 2022)  
Moc si pořád nerozumíme. Vy asi myslíte, že je Jánský vršek ten se Salmovským palácem, kde je impozantní cedr, já Jánským vrškem myslím ten, co dominuje na Sadelerovi. že by nějaký z nich byl uvnitř opevnění, to teda nevím. Spíš si myslím, že ten dominantní ze Sadelera bude pozůstatek valu.


Jan Cinert (Pondělí 31. října 2022)  
Navíc, Jánský vršek byl už mimo opevnění, takže ne "in media urbe".


Jan Cinert (Pondělí 31. října 2022)  
Ano, mám na mysli vršek blíže k Hradu. Na posledním obr. je vyznačen jeho jižní svah, dodnes vybíhající z celkového svahu ostrohu a vzásadě stále nezastavěný.


Zdeněk H (Pondělí 31. října 2022)  
Bylo by dobré okomentovat svůj nákres, nevím, co tím chcete říct.
Zhruba 80metrový prostor mezi Salmovskýkm palácem a koncem Zámeckých schodů zabíral na západě příkop a na východě Jánský vršek. Kaple PME stojá pravda spíš v příkopu, možná je se sedlovou střechou zobrazena na Hollarovi. Na Sadelerovi vršek přečnívá, ale je zachycen z podhledu a je v popředí, je to věc perspektivy, na Hollarovi, který je z nadhledu, tak vysoký nepůsobí.
Mezi Hollarem a Allenem byl vršek při budování silnice odtěžen a materiálem byl zasypán příkop, podepřena silnice, zarovnáno náměstí, vznikl prostor pro domy v Nerudovce atd.
Jestli řešíte, že vršek byl o 20 metrů blíže hradu, tak máte pravdu. Já se naštěstí pohybuju "in media urbe", tak se mě tyhle nuance netýkají ;-).


Jan Cinert (Pondělí 31. října 2022)  


Zdeněk H (Pondělí 31. října 2022)  
Dík, že jste si dal práci se Sadelerem, ale nechápu, co tím chcete naznačit. Máte přeškrtnutý Salmovský palác a zakroužkovaný Jánský vršek.
Koukám na Sadelera, Hollara, Alten-Allena, Hubera i moderní 3D pohled, nevím, co že tak opravdu není. Ulice Jánský vršek míří přímo ke kapli PME, baráky, které jsou na Sadelerovi a Hollarovi, byly zbořeny při budování ulice ke Hradu.


Jan Cinert (Pondělí 31. října 2022)  
Opravdu to tak není. viz


Zdeněk H (Pondělí 31. října 2022)  
Jistěže měl někoho v zádech, kterému zevnitř otevřel bránu.
Ten váš výchoz, na jehož místě jsou dnes spodní patra kaple P. Marie Einsiedelnské, je oním Jánským vrškem nad kostelem sv. Jana. Dokonce ulice, která stoupá po jeho úpatí, se dodnes jmenuje Jánský vršek.


StaršíNejstarší

PŘIDAT VZKAZ