TISK HLEDÁNÍ PŘIDAT VZKAZ NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
 
StaršíNejstarší
Jan Cinert (Úterý 1. září 2020)  
Oldřich nevychází jako syn Boleslava II. Narodil by se otci v jeho 40 letech. Takže je tam ten kněžic Václav, jako Oldřichův otec.
Důležitá je stavební posloupnost. Nejprve hrob č. 93 (Boleslav II.), který byl nalezen prázdný. Pak dále vlevo byly následné hroby muže a ženy pak přenesené do dodatečně přizděné hrobky č. 92 k velké pozdní hrobce v místě jejich původního umístění. Takže hrobka č. 92 byla takto udělána kvůli oné velké a nevyužité hrobce vlevo. Tím nemohou ostatky muže a ženy pocházet z hrobu č. 93. Navíc, v tomto hrobě byla jen rakev vydlabaná z kmene stromu a není možné, aby do jedné rakve byli pohřbeni postupně dva jedinci.

E. Vlček popisuje skelet muže s rozsekaným hrudníkem a následným odborným rozčtvrcením a ovařením kostí pro převoz do Prahy. To neodpovídá čtvrcení, jako aktu pomsty.

Těší mě, že jste si překlepu u Jaromíra všiml, děkuji.

Nové zprávy nejsou. Zmíněný rozhovor o loňských záležitostech s více omáčkou, nežli s pořádnou flákotou, trochu zavání dlouhodobým naplánováním kvůli dalším výsledkům, které se ale nedostavily.

Mimochodem, D. Vaněk je genetik, takže když se vyjadřuje k historii a identifikaci ostatků, tak říká to, co zaslechl od ostatních v týmu výzkumníků.


Radek (Pondělí 31. srpna 2020)  
Tímto krokem by se tedy popřela dlouhověkost Boleslava II. (40-45 let a ne 60+).
A nemohly by být ostatky Boleslava II. v hrobě č. 92 společně s jeho poslední manželkou?
Indicie:
1) Nenahrávala by tomu podoba skeletu s mužem z hrobu 98 (Oldřich), tedy otec a syn?
2) Stopy po posmrtném čtvrcení těla by mohly být aktem pomsty za podíl na vyvraždění Slavníkovců.
3) Ve Vašem rodokmenu máte u Boleslava II. také věk cca 45 let.

A ještě malá poznámka k rodokmenu, a sice u Jaromíra máte rok úmrtí 935.

Díky za posouzení a vyvrácení indicií a máte nějaké nové informace ohledně tohoto výzkumu DNA Přemyslovců? Děkuji.


Jan Cinert (Pondělí 31. srpna 2020)  
Já jsem na ten rozhovor raději neupozorňoval. Je to z jejich strany už hodně trapné a obtěžující. Bořivojův hrob K1 měl náležet nejprve Boleslavovi I., pak jeho neznámému synovi a nyní Boleslavovi II. To jen proto, aby se nejednalo o hrob Bořivoje, čímž by padlo dogma o postavení rotundy sv. Víta sv. Václavem.

Žádné výsledky výzkumu něco takového neprokázaly, protože se nepodařilo izolovat dostatečné množství DNA Bořivoje (K1), jen se zjistilo, že v K2 byla pohřbena žena. Není sebemenší doklad, že by žena z K2 měla nějaký vztah k pohřbenému muži v K1.


Radek (Sobota 29. srpna 2020)  
Odkaz na rozhovor s forenzním genetikem Danielem Vaňkem zde

"Výsledky DNA ale třeba prokázaly, že vedle Boleslava II. neležel jeho bratr, ale žena, tedy pravděpodobně jeho manželka."


Jan Cinert (Pátek 21. srpna 2020)  
Když by se použily cyklické fáze Měsíce, tak by začala vycházet nesmyslná data, neslučitelná s daty historickými. Takže tehdy používali odpozorované astronomické fáze. Ostatně, bylo by divné, že by si dali takovou práci s nalezením přesného východu Slunce v daném místě a při tom použili nepřesné kalendářní fáze Měsíce.

Vlastně jsem kdysi udělal chybu já, když jsem do teorie vnesl nepotvrzený vstupní předpoklad o přebírání fází z kalendáře. Před 10 lety jsem totiž ještě netušil, že v kalendářích byly odlišné "cyklické" fáze.


Jan Cinert (Čtvrtek 13. srpna 2020)  
Už jsem tak učinil a dostal rychlou a ochotnou odpověd. Tušil jsem, že to asi bude jednoduché, jen nevěděl, jak na to. Až bude trochu čas, tak podle toho prověřím dosavadní výsledky archeoastronomického datování. To bude poněkud větší sousto ke skousnutí. Aby se nápověda neztratila a byla k použití jiným, tak ji sem dávám:

Dobrý den,
děkuji za uznání. Vás problém vyřeší chronologická tabulka, viz
https://kalendar.beda.cz/chronologicka-tabulka
Pro juliánský kalendář Vám stačí znát Zlaté číslo daného roku. V tabulce najdete pak všechna cyklická novoluní v daném roce. A cyklické úplňky získáte připočtením 13 dnů k novoluní.

Ano, ach ty vrtošivé a panovačné ženy. :-)


ZH (Čtvrtek 13. srpna 2020)  
Jan Cinert: Myslím, že byste mohl oslovit Béďu, zdá se, že je pro takové věci nadšený. Nevím, jak to počítá, takovéhle věci by se asi počítaly podle juliánských dnů, tj. prostá řada čísel od poledne r. 4713 BC. Pak by asi nebyl problém to prodloužit dál do historie.

Já vám říkal: netahejte do toho ženskou (Lunu)! ;-)


Jan Čihák (Středa 12. srpna 2020)  
K solidnímu měření času pánvičky asi nebyly. Spíše bych v tom viděl věštecké plánovací nástroje či osobité astrologické pomůcky. Nevím, jak bych to přesně nazval. Každý měl svoje originální představy, metody a nástroj. Proto ta pestrost a originalita zdobení.


Jan Cinert (Středa 12. srpna 2020)  
Přiznám se, že na pánvičkách nevidím žádnou systémovost podle číslovek spojených s jednoduchým počítáním času. Sledování dělení Venušina cyklu asi nemělo žádný praktický význam. V době bronzové byl vysledován jen pro praktické účely, aby se dala lépe naplánovat organizace práce u velkých staveb, jejichž doba výstavby byla víceletá.

Spíše bych viděl jako základní, že spirály jsou znakem pro skočné přílivy, patrně za novoluní. Myslím si to podle původních triskele na megalitických stavbách, které by měly být třemi zimními lunacemi, kdy je héroj narozený třetí den po zimním slunovratu ještě v zimním podsvětí. Potom také někde nejsou spirály, ale pět kol v sobě, což by ukazovalo na pětidenní týden, jichž bylo v letní polovině roku 37 se zbytkem 2 dny. Ale nevím, nyní na to osobně nemám názor.

Spíše mne teď trápí zjištění, že v Azoru jsou astronomické fáze Měsíce, stejně jako v Nasa Horizons. Jenže ve středověku používali cyklické fáze zanesené v kalendáři, a ty se od astronomických liší někdy až o dva dny. Což je nyní potíž u dat spočítaných dle fází astronomických. Našel jsem jen možnost zjištění pro gregoriánský kalendář na kalendar.beda.cz. Nevěděl by někdo, kde se dají získat zmíněné cyklické fáze v juliánském kalendáři? Dost by mi to pomohlo pro prověření dosavadních dat, neb jsem z toho poněkud znervózněl.


Franta (Středa 12. srpna 2020)  
Venušino zrcadlo
Na serveru osel.cz vyšel článek Tajemné „kykladské pánvičky“

když si člověk projde odkazy, které se tam uvádějí a vidí třeba tento obrázek, tak to působí, že "zrcadlo" (známý symbol, který představuje Venuši), které drží v ruce, zdá se, že je topomůcka pro počítání času - v jejím případě tedy Venušina cyklu


Jan Cinert (Neděle 19. července 2020)  
Je to mýtus z doby počítání času jen v rámci jednoho roku. Takže rituály spojené s počátkem nového roku o jarní rovnodennosti se pokaždé opakovaly, jako by začínal nový čas/slunce/svět. Také tesař se každý rok objevoval nový a na podzim zmizel. Začal mizet po devíti původních 20denních měsících, čili po 180 dnech. Mizení trvalo sedm dnů do celkové délky 187 dnů letní poloviny roku. Těchto sedm dnů je známo především u hérojek, jako je sestup Inanny do podsvětí sedmi branami. V Knize Ester je to sedmidenní ukazování bohatství Achašvera po uběhlých 180 dnech. Následně se jeho maželka už neukázala, neboť byla už sestoupená do "podsvětí", jako Inanna. Ostatně i sedm dní potopy světa v sumerském podání je totéž.

Tesař byl původně rostlinná síla, která se na jaře objevuje a na podzim mizí. V pozdějších podáních jsou jimi hérojové, kteří jsou chudí, chlupatí nebo chodí oblečeni jen do kůže opásané kolem pasu. Takže např. Enkidu, Ezau, Elijáš a Jan Křtitel.


Franta (Neděle 19. července 2020)  
OK, je to tedy zobrazení vitězství solárního kalendáře nad lunárním a říká, že se už nepřihlíží k počtu ukončených lunaci na nebi, ale k tomu, že doba dvanácti obvykle trvajících lunací + 11 dní tvoří jeden sluneční rok. Nelze z toho tedy odvozovat pravidlo, že by 11 dnů před rovnodenností končila lunace. Časem z toho lze odvodit, že tesař začíná svou práci 11 dní před rovnodenností. Ne ovšem, že tesař počká na ukončení dvanácté lunace aby tak zajistil, že mu práce vyjde akorát do rovnodennosti.


Jan Cinert (Pátek 17. července 2020)  
Jako obvykle jsem ještě něco zapoměl. Popis výjevu podle autora článku je na začátku předchozí kapitoly Náčelník a jeho nepřátelé.


Jan Cinert (Pátek 17. července 2020)  
Je to každý rok při počítání ročního času od jarní rovnodennosti. Měsíční čas 12 lunací je 254 dnů. Počítáno po pětidenních týdnech by to bylo 70 hadů, bohů atd. v délce 255 dnů. Proto počet 70 musí být poražen a doplněn 11 slunečními dny. S trochu jinými číslovkami je to na prvním obrázku v kapitole Bezhlavé šelmy. Pod skalní puklinou je vzhůru nohama 23 hubených "srpkovitých" fází Měsíce, to je 12 časů přibývajícího srpku po novoluní a 11 ubývajících po úplňku. Dvacátý čtvrtý, to je poslední ubývající srpek po úplňku, je nad puklinou také vzhůru nohama. Je poražen tesařem zdvíhajícím se ze země, čili "zázračně rychle rostoucím" hérojem. Nadšeně přihlíží "slunečně" zakulacených postav stojících nad puklinou. Jsou zbývajícími 10 dny do počtu 365 dnů v roce rozdělenými výškově na dva pětidenní týdny. Samotný tesař je prvním dnem, takže dohromady je jich 11 dnů.

Kdyby se jednalo o osmiletý Venušin cyklus, bylo by chybějících slunečních dnů 2,5, v mýtech zaokrouhleno na tři dny. Ty počká měsíční hérojka na slunečního, aby se naplnil počet 2822 dnů ve Venušině cyklu.

V rámci 19letého cyklu se nic takového neřešilo, alespoň pokud já nyní vím.


Franta (Pátek 17. července 2020)  
Jednou za 19 let


StaršíNejstarší

PŘIDAT VZKAZ