TISK HLEDÁNÍ PŘIDAT VZKAZ NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
 
StaršíNejstarší
Franta (Čtvrtek 23. ledna 2020)  
Jan Cinert: Díky za snahu. Podle toho co je uvedeno v vrchu Dymník, tak si myslím, že ta "kompoziční siť" bude něco v tom duchu


Jan Cinert (Středa 22. ledna 2020)  
Na adrese vydavatelství není žádná provozovna, takže jsem nic více nezjistil. Ale stejně se domnívám, že pro raný středověk v knize nic podnětného asi nebude.


Franta (Sobota 18. ledna 2020)  
životopis nakladatele a autora Ladislava Moučky

On pan Moučka nakladatelství Půdorys v roce 1991 založil aby mohl prezentovat svou tvorbu

A vstoupíme-li do této oblasti, pravděpodobně vstupujeme na velice tenký led :-)

Viz třeba stavba na vrchu Dymník

kde pravděpodobně jeden "kabalista" obviňuje druhého (který si pro prezenatci kabaly založil nakladatelství), že neví co je kabala

viz citát z výše uvedeného odkazu:
Další popis stavby se věnuje tomu, proč, s odvoláním na židovskou kabalu, je zvána stromem života. Autor stavby v podstatě neví co to skutečně kabala je. A není sám! To nevěděl ani Papus (vlastním jménem Eliphas Lévi), autor knihy Kabala. Přesto odvážně kabalu propojuje s judaistickou astrologií, aby zdůvodnil chodníky protikladných živlů, které jsou, jak jsme si už řekli, dány základní neznalostí čtyř alchymických prvků. A to nejenom k nepoznané podstatě kabaly, ale též jejich vztahu k barvám.

Joó, svět není jednoduchý


Jan Cinert (Čtvrtek 16. ledna 2020)  
Také zdravím po delší době. O knize jsem já osobně nevěděl. Je obrovská a zjevně vydaná v malém nákladu, proto ta vysoká cena. Těžko se vyjadřovat, když člověk knihu neviděl, ale poněkud mne zaráží, že autor je poněkud plodný a hlavně v oborech alchymie a magie. Samo o sobě by to snad nevadilo, ale pro období, které nás hlavně zajímá, středověk, jsou vybrány jako kostely rotundy a jejich konstrukční schémata byla před lety publikována ve Staleté Praze, na což jsme tu tehdy narazili. Takže je otázka, na co u nich doopravdy autor samostatně přišel. Nakladatelství je v Dejvicích, tak kdybych tam měl výhledově cestu ve všední den, zkusím zjistit víc.


Franta (Čtvrtek 16. ledna 2020)  
Zdravím! Nalezl jsem na internetu odkaz na knihu
Ladislav Moučka: Jan Blažej Santini Aichel

Viděl jste ji někdo? V knize má být popis jakési "kompoziční sítě", která se má táhnout od rotundy sv. Petra a Pavla v Budči až k Santinimu, kterou autor knihy odhalil. Pokud by existovalo nějaké závazné kompoziční rozvržení,mělo by asi jeho součástí být jak to rozvržení orientovat v prostoru.


Jan Cinert (Sobota 28. prosince 2019)  
Včera jsem opět shlédl film Jára Cimrman ležící, spící. Je v něm ukázka z jeho hry Hodina pravdy, v níž se hrdina dozvídá, že jeho matka je jeho babičkou a otec jeho synem.

Snad v první polovině přicházejícího roku bude dokončen výzkum ostatků přemyslovského údělníka Oty I. Olomouckého. Podle dosavadních předpokladů, že kníže z hrobu 102 ve sv. Jiří je Oldřichem a kněžna z téhož hrobu je Hemmou (Emmou), vyjde výzkumníkům, že Otovým otcem byl jeho děd a matkou prabába. Ve skutečnosti se totiž jedná o Oldřichova syna NM, tedy Otova Otce, a jeho matku NŽ z Toskánska. Jak je Cimrman stále aktuální génius a předběhl dobu. :-)

Je ovšem otázkou, zda sa k tomu zmatení pak přiznají. Před dvěma lety bylo halasně prohlášeno, že bude nalezen kostel (dokonce rotunda), u kterého byl údajně zavražděn kníže Václav. K tomu, jaká to byla naivní blamáž, se pak nikdo nepřiznal a nebylo nic o výsledku zveřejněno.


zh (Úterý 24. prosince 2019)  
Díky, taky přeju hezké svátky a hodně zdraví.
Jsem rád, že Mikulášovi na Hradě líbilo.
I když tam straší čerti.


Jan Cinert (Úterý 24. prosince 2019)  
Přeji všem účastníkům diskuze Šťastné a veselé Vánoce a Vše nejlepší do Nového roku.


MIKULÁŠ (Pátek 13. prosince 2019)  
MOC SE MI TAM LÍBILO


Jan Cinert (Středa 6. listopadu 2019)  
Také díky. Je to po pravdě příznačný záhadologický pořad a už když jsem viděl díl o Slavníkovcích, tak mi dost vadily manipulace, až i přímo lži. Asi je to potřeba přijmout jako zábavu nejen pro diváky, ale zjevně i pro učinkující, které baví dělat si srandu z diváků, zároveň za cinkotu peněz.

O příchodu Slovanů k nám ví jen archeologie podle nálezů a o příchodu na Balkán soudobé byzantské písemné prameny. To je opravdu vše, jsou vyloučeny pravdivé vědomosti u kronikářů z počátku 12. století a dále.

Je nad mé síly rozmotávat celé klubko spletené ze zmínek kronikářů napříč staletími a zeměmi, navíc vše bylo už dávno uvedeno ve starých knihách. To je právě u pořadů či článků tohoto ražení také příznačné. Podle principu opakování Večerníčků i zde se sází na dorost a to, že jiní už na obsahy starých knih zapomněli.

Když jsem kdysi četl u P. Charváta, že na Pražském hradě měl být uctíván bůh Mithra, považoval jsem to za velký úlet, ke kterému se dál nebude hlásit, neboť tak dosáhl záhadologického dna. Kupodivu zde zaznělo, že kult Mithry je na Pražském hradě dokonce doložen! Původ je přitom na omylu Jaana Puhvela, že slovo mihr/mehr - mir/mír je totožné s mithr/Mithra. Z těchto kořenů vzniklá naše slova např. moře a nitro mají své dávné odlišné významy, což chápe i laik. Jen pan profesor si toho nějak nevšiml.

Ještě bych připomněl, že pověst o příchodu praotce Boema - Čecha na Říp, mohla vzniknout až po politickém sjednocení České kotliny, takže někdy v 11. století. Boemia je totiž název celé České kotliny v níž je Říp jakoby uprostřed. Příchozí Slované ale osídlovali jednotlivé sídelní oblasti a z jejich pohledu byl Říp a dodnes je, na rozvodí, čili přirozené hranici, mezi sídelními oblastmi Dolní Povltaví a Dolní Poohří.


ZH (Středa 6. listopadu 2019)  
Dík za odkaz. Zajímavé informace.


vopička (Úterý 5. listopadu 2019)  
https://zoom.iprima.cz/utajene-pribehy-ceskych-dejin-0/byl-praotec-cech-historickou-postavou


Jan Cinert (Čtvrtek 17. října 2019)  
Průběžně se v legendách hrabu. Připomenu, že největší zmatek v jejich datacích způsobil J. Pekař na počátku 20. století svým svévolným přesunem Kristiánovy legendy ze 14. do konce 10. století. Pak se všechny základní legendy ocitly svým vznikem ve 2. pol. 10. století. Pouze Gumpoldova sepsaná v Itálii byla napsána skutečně kolem roku 983.

Pro dataci I. staroslověnské je určující vznik II. staroslověnské (číselné označení je podle pořadí nálezu, nikoliv podle stáří).

- 983 Gumpoldova
- po 1004 II. staroslověnská, protože byla původně napsána ještě hlaholicí; přesunula Václavovo zavraždění z Prahy do Boleslavi, neřešila data a neobsahuje jméno Podiven, které bylo podle Kosmy stvořeno nejdříve po 1061, ale spíše ještě později.
- po 1061 I. staroslověnská vázaná na kalendář Byzantská éra mladší (rok 929 místo správně 936). Tento kalendář spolu s cyrilicí, obojí vzniklé v průběhu 10. století na Balkáně v tehdejší Bulharské říši, se musel nejprve do Čech dostat. Do konce 10. století to bylo vyloučené kvůli lidské a kulturní nepropustnosti Karpatské kotliny obsazené divokými Staromaďary. Ale i poté muselo dojít k politickému podnětu pro přesun staroslověnských duchovních, vyhnaných z tehdy bulharského Ochridu v roce 1037, z Uherska do Čech. Prvním byla výprava Břetislava I. v roce 1044 do Uher, protože pak snad založil Sázavský klášter. Druhým návrat Vratislava I. z vyhnanství v Uhrách a jeho ustavení knížetem v roce 1061. Rozvoj písemností psaných cyrilicí se podle toho dá nejlépe vložit do doby po tomto roce. Autor minejní redakce I. staroslověnské legendy totiž musel mít přístup k nedochovaným Pražským análům z 10. století psaných ještě hlaholicí podle kalendáře antiochejské éry, aby mohl udělat onu známou chybu 936/929, když se domníval, že Pražské anály jsou psané podle jemu soudobé Byzantské éry mladší, mající počátek o 7 roků později. Je vyloučené, aby taková chyba vznikla v Praze už ve 2. polovině 10. století, kdy každý věděl podle jakého kalendáře jsou anály psány a zároveň se znalost Byzantské éry a užívání cyrilice nacházely teprve na Balkáně.

Mimochodem navážu na první větu. Je žel vyloučené, aby Wolfenbütellský rukopis Gumpoldovy legendy nechala vytvořit kněžna Hemma před rokem 1006. Mimo jiné důvody totiž obsahuje jméno Podiven, a to bylo stvořeno až na přelomu 11. a 12. století. Ale o tom podrobněji až v knize.


ZH (Čtvrtek 17. října 2019)  
Trošku se vracím k diskusi o rotundě ze začátku března, uvádíte, že I. staroslověnaká legenda je z doby po založení baziliky, ale zpravidla se uvádí, že je z 10. století, opisy pochopitelně z pozdější doby. Je to shrnuto tady.
Mně by se hodil váš názor, ale nevím, čím je podložen.


Jan Cinert (Středa 14. srpna 2019)  
Na I. voj. map. se jeví dotyčný zákrut řeky ještě výraznější a připadá mi, že je na stejném místě. Jen je nyní upraven mírnější. Mosty byly výše proti proudu u vyústění Vídeňské, takže podobně, jako v Praze.

Vybavuje se mi, že jsem "zajímavost" dříve četl. Autor zřejmě nepřesně pracoval s převýšením obzoru díky kopci se Špilbergem, tak mu vyšlo datum východu Slunce o měsíc pozdější. Navíc se článek zdá být dost postarším, z předazorovského období. Ale nezkoumal jsem to podrobně, mám teď náročnější pracovní období.


StaršíNejstarší

PŘIDAT VZKAZ