TISK HLEDÁNÍ PŘIDAT VZKAZ NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
 
StaršíNejstarší
Jan Cinert (Pondělí 9. dubna 2018)  
Pustil jsem si to a není oblouk vidět.
No jo, Hájek je Hájek.


ZH (Pondělí 9. dubna 2018)  
V Toulavé kameře 57. je zabrána i severní strana vstupu z kostela do rotundy, ale nic se z toho nevykoumá.

Kostelník nás upozorňoval, že myslím před 3 lety byly oslavy 1111 let od založení Hradešína, původní zdejší hrad Sedešín prý byl postaven knížetem Nezamyslem na počest narození Mnaty v r. 753 (myslím dle Hájka), ale přesný den založení rotundy zatím není znám ;-). Ne že bych si z toho dělal psinu.


Jan Cinert (Pondělí 9. dubna 2018)  
Díky za ochotu, ale samotný oblouk tam vidět není. Škoda, i tak by to ale chtělo jistotu, jestli oblouk není pod omítkou nějak upravený.


ZH (Neděle 8. dubna 2018)  
Ono je to zapatlané omítkou. Ochotný kostelník nás pustil dovnitř, ale tohle zrovna vyfocené nemám. Obrázek z www z trochu horšího úhlu je tady.


Jan Cinert (Neděle 8. dubna 2018)  
Tento půdorys jsem viděl, ale není na něm severní počátek apsidy. Muselo by se to třeba na místě zjistit podle tvaru vítězného oblouku, pokud je původní a nebyl také nějak osekán. Škoda, mohl jsem se blýsknout se svojí metodou. :-)


ZH (Neděle 8. dubna 2018)  
Půdorys je tady, nakolik z toho lze soudit na přesný azimut apsidy, je otázka, ale možná jo, viz.


Jan Cinert (Neděle 8. dubna 2018)  
S Hradešínem jsem na tom podobně. Škoda, že není dostupný půdorys se zaniklou apsidou. Mohl bych zjistit den založení rotundy, když se o tom nic neví. :-)


ZH (Neděle 8. dubna 2018)  
Mimochodem, ač celý život jezdím velmi často po kolínské a kutnohorské silnici, tak Hradešín jsem objevil až včera. Oblý kopec zřejmě na holé skále s dříve kruhovým rozhledem, dodnes jsou od kostela vidět Krkonoše i Hradčany. Kostel je pitoreskní slepenec stylů, a z rotundy je atypicky prostor kruchty.


Jan Cinert (Neděle 8. dubna 2018)  
Prý cizí neštěstí potěší; :-) tady na konci je o rotundě na Pohansku, která opět nejde archeoastronomicky datovat.


ZH (Neděle 8. dubna 2018)  
Ad rem myslím k té konkrétní věci. Že se člověk může jinde stokrát mýlit, je jiná věc. Třeba u vás obdivuju vaše analýzy, postřehy a invenci, ale třeba archeoastronomické datování na den (to si můžu dovlit napsat, protože v tom mám částečně prsty ;-)) to podle mě shazuje. (Omlouvám se za flamme, to je jen taková zpětná vazba.) Ale člověk musí umět oddělit zrno od plev.
Netvrdím, že má Merhautová pravdu, jen že měla stejný nápad o 35 let dřív, jestli to tam nějak dokazovala, nevím, chtěl bych se to dozvědět, ale dotyčný sborník jsem v Souborném katalogu nenašel. No, teď jsem to našel...


Jan Cinert (Neděle 8. dubna 2018)  
Mám za to, že IV. kostel je celkem normální kostel. Ten základ v čele apsidy není nic zvláštního, buď byl základem stupně podlahy apsidy a v apsidě pak mohla být maltová podlaha, případně i základem předkněžištní příčky. Nebo jen vyvazoval základy, aby se stavba nerozjela. Hrobky ve změti destruovaného zdiva byly později zpochybněny.

S publikováním nápadů/nadhozů souhlasím, někoho to může obohatit a posunout dál. Ale konkrétně "ad rem". A. Merhautová správně odmítla, že na nánosníku tzv. přilby sv. Václava by měl být ukřižovaný Kristus. Jenže postavu označila za boha Ódina, a to už je chybný výklad. Ódin měl jedno oko, což není na postavě zdůrazněno, naopak má doširoka otevřenou pusu, což je znak šelmých žravců, zoomorfikací letní poloviny roku. Proto jsem u jejích výkladů obezřetný, když jí byly základní atributy bohů šuma fuk.


ZH (Neděle 8. dubna 2018)  
No, to je ad hominem, ne ad rem – o Merhautové. I hlupák může mít dobrý nápad a měl by ho jakožto spekulaci publikovat, aby prošel oponenturou, když není dost chytrý, aby to sám posoudil.

S tím chybějícím presbytářem je to dobrá poznámka. Jak jsem myslím psal, považoval bych to za mausoleum, kde se nepořádaly bohoslužby.
Připomíná mi to kostel IV. v Mikulčicích, který je někdy označován jako mauzoleum kvůli zbytkům zděných hrobek nalezených v lodi. Je to uzavřený čtverec (až na malé průchody do apsidy), ke kterému je, snad druhotně, přizděna apsida (tak to aspoň chápu dle makety základů), podstatně větší než toto pražské "mausoleum". Samozřejmě jsem to podrobněji nezkumal, jern diskutuji.


Jan Cinert (Sobota 7. dubna 2018)  
Přiznám se, že práce A. Menhautové čtu jen okrajově. Vždy mi tam chybí celkové zpracování, byť se to tak tváří, a porovnání se všemi analogiemi. Jako by tam bylo pokaždé předem dáno vysvětlení a pak se pro něj hledaly vhodné argumenty. Takový D. Třeštík v sukni. Nevšiml jsem si, že by nějaký její výklad neměl jepičí život. Nechci tím zároveň nijak snižovat její výjimečné schopnosti. Kdysi dávno mne překvapilo, že v době probíhajícího výzkumu v bazilice a kláštera sv. Jiří I. Borkovským už publikovala svojí představu o vývoji kostela, zcela odlišnou, než pak bylo vyhodnocení na základě výzkumu podle I. Borkovského. Jakoby za každou cenu měla být první, bez ohledu na objektivní pravdu. Toho jsem si všiml častěji. Ze stejného ranku pak bude i to pojednání, které zmiňujete. Snad jsem ho dříve četl, ale zcela pustil z hlavy. Už jen to, že kostel (tumba) by měl být bez presbytáře a případně bez předkněžištní příčky u "první dámy české mediavelistiky" nutně překvapuje.


ZH (Pátek 6. dubna 2018)  
Dík za ten odkaz s citátem.
Našel jsem vaše pojednání z r. 2012 o lokalizaci Spytihněvova sv. Petra. Úžasné, že vždycky shromáždíte všchny podklady.

Všiml jsem si, že jsem pochopitelně objevil Ameriku: Anežka Merhautová-Livorová: Nejstarší dosud známý kostel na Pražském hradě - zde se autorka prý domnívá, že "tumba" byla sama první fází kostela. Nečetl jste to?


Jan Cinert (Čtvrtek 5. dubna 2018)  
Já to hodně zkrátil, "domy boží k uctění matky Boží P. Marie a knížete apoštolů [sv. Petra] postavil".





StaršíNejstarší

PŘIDAT VZKAZ