TISK HLEDÁNÍ PŘIDAT VZKAZ NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
 
StaršíNejstarší
Zdenek H (Úterý 27. února 2024)  
Něco by se u mně našlo.
První vydání mi doručili právě v den, kdy jsem měl abiturientský večírek mj. s J. Frolíkem, ten to u stolu pečlivě prošel, celkem nic nenamítal, jen že jsem tam citoval jeho rivalku. Měl právo první noci, protože mi umožnil fotit v románském podlaží Starého paláce.


Jan Cinert (Pondělí 26. února 2024)  
Na mě nikdy žádná recenze nebyla, takže odkaz nebylo kam propašovat.:-( Jinak já naprosto chápu, že ve Vaší knize nemohlo být něco, co by rozporovalo texty na hradních památkách čtených návštěvníky.


Zdenek H (Pondělí 26. února 2024)  
Jo, bylo by bývalo na místě, abych vám knihu věnoval, ale bál jsem se kritiky z vašeho úhlu pohledu. Vyšlo to někdy před rokem. Tak až se zas někdy potkáme na nějakém hradišti.


Zdenek H (Pondělí 26. února 2024)  
V Neviditelném psu vyšla někdy po Novém roce jakási recenze Hajdy, sice tam autor publikoval různé své myšlenky a na knihu samotnou zbyl jen asi jeden odstavec, ale do diskuse jsem propašoval odkaz na ukázky z Hajdy, a opravdu se to projevilo na prodejnosti.


Jan Cinert (Pondělí 26. února 2024)  
Ano Kosmas má jiné hledisko, nežli je stanoveno. Pokud si pamatuji a pochopil jsem správně, tak je tam bestsellerem kniha, jež je aktuálně v první desítce podle prodeje bez ohledu, o kolik prodaných výtisků se jedná. Což je třeba i jen 3 kusy za měsíc.

Bojovník byl dle mého navrátivším se vyhnaným příslušníkem knížecího rodu. Proto ta poprava a zároveň honosný pohřeb. V době pohřbu nešlo o hradní kopec, na němž nic nebylo. Bylo jen běžné sídlení zhruba na Hradčanském náměstí. Ústředím oblasti bylo šárecké hradisko.

Proč byl původ Přemysla dán do Stadic, popisuji v knize. Jakožto héroj 19letého cyklu musel pocházet ze sousední ciziny a byl-li oráčem, tak z "rozorané" krajiny Lemuzů.


Zdenek H (Pondělí 26. února 2024)  
Díval jsem se na definici bestselleru ve Wikipedii, tak je to v současné době nad 10 tisíc výtisků, dřív to bylo 30 tisíc. Nejspíš to Kosma jen prodává a tají to přede mnou ;-).

Že by to byl k smrti odsouzený a popravený, to mě fakt nenapadlo. Přemýšlel jsem, že tam měl jediný tak parádní hrob proto, že měl velký respekt. A jestli byl původem někde od severozápadu, a jestli nejsou doklady, že by měl nějakou družinu, která ovládla hradní kopec, pak se sem mohl nejspíš přiženit. Ne nadarmo jsou bájné Stadice na severozápadě ;-). Ta Kosmova pověst o Přemyslovi byla jistě přebájená podle vyprávění starců, kteří mávli rukou na SZ, ale pokud vládce neměl mužské potomky, muselo se to nějak udělat.


Jan Cinert (Neděle 25. února 2024)  
Zapomněl jsem dodat, že "vikingská" výbava pohřbeného je přirozená, když přišel ze severozápadu, takže o etnicitě to nic nevypovídá.


Jan Cinert (Neděle 25. února 2024)  
U Kosmase je kniha bestseler.
Severovýchod se severozápadem si pletu častěji, nežli vlevo a vpravo. :-)
V odkazu je nemožné datování 800–1000, neboť pohřeb je možný jen nedlouho před vznikem Pražského hradu, tedy před rokem 875. Pravdu tedy měl Borkovský s 60. lety 9. století. Je čirý nesmysl uvedené "Příčina smrti nebyla stanovena". Bojovník zemřel na roztříštění lebky provedené tupým předmětem zleva zezadu. Já to vykládám za rituální popravu po odsouzení.


Zdenek H (Neděle 25. února 2024)  
Dík za blahopříní, že o tom úspěchu nic nevím ;-).
Obodrité, to by sedělo, ne že by byli na severovýchod, ale na severozápad.
Tady se píše dost zasvěceně o problematice (a jsou tam prameny), i s ohledem na ta tendenční zkreslení. Bylo dle moderního hodnocení zjištěno, "že většina majetku kostry připomíná vikingské vybavení. Meč byl identifikován jako vysoce kvalitní předmět téměř jistě vyrobený v západní Evropě. Je to typ, který používali Vikingové v severní, západní a střední Evropě. Nože a vědro byly identifikovány jako vyrobené v blízkosti Prahy.


Jan Cinert (Neděle 25. února 2024)  


Jan Cinert (Neděle 25. února 2024)  
Také zdravím a nejprve musím vřele blahopřát k úspěchu s knihou Hajdy na Hrad.

Byla to dramatická doba za tehdejší války a po ní. Izotopy stroncia a kyslíku 17 ukázaly původ Bojovníka dáleji severovýchodně od České kotliny, takže směrem např. k Obodritům. Y-DNA byla zjištěna jen obecná pro populace v Euroasii – HIJK-M578, podobně jako u kněžice Václava, syna Boleslava II., pohřbeného v kapli P. Marie do hrobu 102. S oblíbeným mediálním tvrzením o vikingovi je to podobné, jako s jinými vikingy u nás – jen blábolení. Samo neměl nic společného s Prahou a Přemysl atd. jsou jen mýtické postavy nemohoucí mít hrob.

K uvedenému hrobu jsem se stručně vyjádřil na str. 116.


Zdenek H (Neděle 25. února 2024)  
Zdravím po delší době.
Zaujalo mě, že Borkovský napřed naznačil, že bojovník z hrobu na 3. nádvoří (který byl objeven 11. července 1928) byl Slovan, na nátlak Němců, hrozících mu koncentrákem (kteří potřebovali zdůvodnit, že jim Čechy patří odjakživa) musel přepsat již vydaný a Němci skartovaný článek či knihu, kde tedy označil bojovníka za Vikinga, po válce ho (pocházel z Haliče) na poslední chvíli stáhli z transportu do GULagu s tím, že musí napsat článek, označující bojovníka za Slovana, předka Přemyslovců. (Článek z r. 1946 je na netu.)
Analýza izotopů stroncia v zubech kostry ukázala, že vyrostl v severní Evropě, pravděpodobně na jižním pobřeží Baltského moře nebo v Dánsku. Analýza DNA ho zařadila do haploskupiny R1a, kterou má 37 % českých mužů. Zároveň ji nacházíme i u Vikingů nebo aškenázštích Židů, jak říká genetik Daniel Vaněk.
Hrob má v kontextu pohřbívání v oblasti Pražského hradu zcela výsadní postavení, nezdá se mi Frolíkova hypotéza, že muž přišel do Prahy jako mladík, aby sloužil buď Bořivojovi I. nebo Spytihněvovi I. Hrob nese známky překřesťanských zvyků.
Jelikož jsem amatér, napadají mě různé ptákoviny, třeba Sámo, Přemysl, Nezamysl atd., protože nikoho jiného neznám. :-)
Bádali jste někdo o tom?


Jan Cinert (Pátek 9. února 2024)  
Dobrý den,
nenarazil nikdy ani v náznaku. Podle zjištěného dožitého Václavova věku zemřel asi v roce 939, nikoli 936. K sesazení Václava a následné výpravě proti sousednímu podkráli muselo dojít v období, kdy oba nebyli pod smluvní ochranou Jindřicha I. Zároveň před obnovením smlouvy s Otou I. Tedy jen mezi Widukindovými daty, u výpravy s mírným přesahem po korunovaci Oty I. 7. srpna 936, když ten poslal na pomoc sousednímu podkráli své vojsko.


Radek (Pátek 9. února 2024)  
Dobrý den, pane Cinerte.
Ještě mě k datu 28. září (jak je v Gumpoldově legendě) napadla tato myšlenka.
V kronikách najdeme denní data, kdy dotyčný zemřel. Vy v článku o chybných rocích pracujete s tím, že se denní data volně přejímala a napasovala na rok tak, aby to sedělo dle obecně přijímané teorie.
Nemůže být v legendách uváděno (jak to chápeme my dnes) místo data úmrtí datum přijetí duše do nebe (nanebevzetí, jako pomyslný opis Ježíšova utrpení, vzkříšení a nanebevstoupení po 40 dnech). Čili jako datum úmrtí odečíst těchto 40 dnů od uvedeného data 28.9., případně 50 dnů (svátek Letnic - seslání Ducha svatého).

Přikládám větu z Gumpolda v českém překladu:
Nejsvětější duše, jsouc vyproštěna mukami po tolika ranách z vězení tělesné schránky, vstoupila dne 28. září u vítězoslávě nesena rukama andělskýma, mezi věčně se radující sbory nebeského království, aby tu radostně hleděla v tvář nejvyššího odplatitele a zasedla navěky mezi slavné řady mučedníků.

Pak bychom se dostali k datu úmrtí někde okolo první třetiny až poloviny srpna roku 936, což je ale pořád až po korunovaci Oty I.

Narazil jste při studiu legend na nějaký obdobný případ?

Díky za odpověď.


Jan Cinert (Středa 31. ledna 2024)  
Dobrý den Radku.
Jak moc bych si přál nějaké zprávy, stejnou měrou nic neví. Je to čím dál, tím víc podezřelé ve smyslu, že jim nevyšly předpoklady podle oficiálního výkladu. Snad by se výzkumníci mohli ještě snažit o doplňující ověřování. Způsoby a technologie výzkumů se vyvíjejí, a tak se třeba mohly mezitím objevit další možnosti.

1) Předčasný srůst lebečních švů byl i u Spytihněva a jedná se o dědičnou dispozici, ne o tvar lebky. Takovou podobnost tvaru u lebek Spytihněvovy manželky a Václava uvedl E. Vlček.

2) Datum 28. 9. jako "zavraždění" Václava napsal legendista Gumpold v roce 983 a není jasné, zda si jej vymyslel, nebo je to opravdu den skutečného Václavova úmrtí. Od něho jej převzal legendista Bruno z Querfurtu v příběhu o vraždění v Libici. D. Kalhous nezohledňuje Brunovo sdělení, že to bylo v pátek v předvečer 28. září, což bylo v roce 995. Je to právě D. Kalhous, jenž první uvedl pravděpodobnost Vojtěchova odchodu z Čech až v důsledku libické události. Podle Bruna byl Vojtěch zavražděn v pátek o svátku sv. Jiří, což připadá na 23. 4. v roce 997. U nás je svátek Jiřího posunut na 24. právě kvůli stanovení svátku Vojtěcha na 23. 4. Myslím si, že skutečný den úmrtí biskupa Vojtěcha je ale neznámý.


StaršíNejstarší

PŘIDAT VZKAZ