TISK HLEDÁNÍ PŘIDAT VZKAZ NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
 
StaršíNejstarší
Jan Cinert (Úterý 28. srpna 2018)  
Krolmuse bych vážně nebral. Byla to počáteční doba archeologie obsahující hodně domýšlení a dosud málo vyzkoumaného.

Zajímavé je "dřevěna kaple, která byla umístěna před mostem v Pesku". Před mostem by mělo být na druhé straně Juditina mostu, tedy proti proudu. Ale tam nebylo Na písku. Že by byl stále míněn Kosmou zmiňovaný most, tedy ten přes zaniklé rameno, jak stále tvrdím? To by pak bylo "před mostem" na cestě od brodu a zároveň "Na písku", ale i na ostrově "pod mostem". Skutečný smysl, překvapivě "dřevěné kaple", by ale byl dán umístěním u tehdejšího předpokládaného přívozu od Platnéřské ulice někam severně od Juditina mostu. Těžko soudit podle stručných zmínek v pramenech bez doložení archeologickým výzkumem.



ZH (Neděle 26. srpna 2018)  
Jeste jsem narazil na toto, kde autor na strane 30 popisuje Juditin most jako dilem dreveny, dilem kamenny. Odkud to Krolmus 1845 vzal, nevim.


ZH (Neděle 26. srpna 2018)  
K roku 1100 Kosmas pise o prestavbe kostela sv. Petra, ale nelokalizuje jej, byl poskozen starim (ne povodnemi. jak by se asi zduraznilo).
Tady je zapis Kosmova pokracovatele k r. 1273, kde pise drevena kaple, ktera byla umistena pred mostem v Pesku, zcela se zaklady odplavena, a dalsi kostel kamenny, ktery byl pod mostem na ostrove, jehoz stredni cast se zbortila, a vsechny mlyny atd. Myslim dle toho vznikl domnely nazev Ostrov pod mostem prazskym, ale podle me jde o omyl.
Jsem ted ve Verone, kde je fotka byvaleho lodniho mlynu, lodni mlyny byvaly u Primatorskeho ostrova v Praze, tak mi doslo, jak asi mohly vypadat mlyny u Klarova.




Jan Cinert (Neděle 26. srpna 2018)  
Také jsem přehlédl, že by původní kostel, o kterém se zmiňuje už Kosmas k roku 1100, že byl do základů zbořen a znovu postaven, měl být jinde, nežli gotický sv. Petr. Ale u prvotního by mělo už být kostelní pohřebiště, takže pro jeho umístění je opravdu směrodatné to, kde bylo nalezeno pohřebiště.

Z nivy oddělené od břehu mnohokrát probíraným zaniklým ramenem Vltavy se staly dva ostrovy díky menšímu rameni nad vyvýšeninou s kostelem sv. Petra a osadou Rybáře. Pokud vím, tak toto menší rameno je známo jen ze sond před výstavbou metra. Zdá se mi, že mohlo vzniknout i za nějaké pozdější povodně po raném středověku, v každém případě mu nikdo nedává význam a ani o něm neznám odraz v písemných pramenech. Zdá se, že ostrovem pod mostem pražským byla míněna celá oddělená niva.


ZH (Středa 22. srpna 2018)  
Hodně se tu o tom diskutovalo, i o názvu Ostrov pod mostem pražským, který mohl patřit jinému ostrovu. Jan Cinert o klárovských ostrovech hodně bádal, viz jeho článek o pražském mostu.
Že by původní kostelík stál jinde, to je pro mě novinka, ale asi jen spekulace.


Jan Čihák (Středa 22. srpna 2018)  
Zaujaly mě dva ostrovy v místě Mánesova mostu, které jsou skryty pod navážkami, viz geologické profily.

http://praha-archeologicka.cz/p/307?tgo=35

http://www.monet.cz/atlas/kap32.htm Obr. 32/7

To mě dalo podnět znovu se zabývat etymologií.


ZH (Sobota 18. srpna 2018)  
Nevím, na tom výřezu Kloseho mapy jako by tam byl jakýsi altán.

Prolítl jsem pojednání Josefa Svátka o Hvězdě, je to nesmírně užvaněné, resp. podává nesmírně moc informací, ale o průsecích je jen zmínka z r. 1600, "dřeva v oboře jsou nasázena nazpůsob hvězdy, velmi pěkně v osmiúhelník. V té oboře jest zámek císařký stavěný na způsob hvězdy v šestiúhelník." Jsou tam popisy velkolepých slavností, přehlídek, ale taky zničení při četných pobytech vojsk.

Takže ty osmisměrné průseky tam byly jak v r. 1600, tak v r. 1723. V letech 1764-83 (1. voj. mapování) už to tam nebylo ("Roku 1740 zde na jediný den tábořil bavorský král Karel VII. Bavorský se svými vojsky. I to stačilo na vystřílení veškeré zvěře a vykácení značné části lesa." - Wikipedie).
Jak známo, obora byla založena Ferdinandem I. r. 1526, základní kámen letohrádku pak položil jeho syn Ferdinand Tyrolský 1555. Kdo (z nich?) vymyslel ty hvězdicové průseky, nevím.


Franta (Pátek 17. srpna 2018)  
ZH: zajímavá je ta kombinace šesti a osmicípé hvězdy. Ta osmicípá by mohl být prostě střed (2x kříž). Ví se, co bylo ve středu té osmicípé hvězdy? Slušel by tam nějaký obelisk - něco ve stylu "axis mundi"


ZH (Čtvrtek 16. srpna 2018)  
Franta: už jsem pozapomněl, jak jsme k tomu tématu tehdy dospěli, myslím, že se na to ptal někdo zvenku.
Samozřejmě cesty žádný nepraktický smysl mít nemusely, na druhé straně Ferdinand Tyrolský (a asi jeho Filipína) projektoval letohrádek na magických principech. Nevím, jestli je známo, jak byly situovány cesty v 16. století, já znám vyobrazení z r. 1723 viz. Tam tedy dominuje jiný obrazec, ta osmisměrná růžice cest, mýlil jsem se, že jižní cesta dřív nebyla (to podle Císařského mapování). Ta tedy nikam nevede, leda k zimnímu slunovratu.
Dovedu si představit, že cesty sloužily mj. k nějakým loveckým ceremoniálům. Po bělohorské bitvě mohlo být vše jinak.
Myslím, že letohrádek stojí na místě starého hrádku, ale to jen lovím z paměti, stojí na takovém ostrohu.


Franta (Čtvrtek 16. srpna 2018)  
Hvězda - :-) když si stoupnete do vchodu z Libocké ulice, tedy na konec severního průseku a podíváte se před sebe (a odmyslíte si ty stromy) tak je obora vlastně na pláni. Co když má hlavní průsek tento smysl. Z hradu se přijelo na pláň, tam, kde se pláň začala svažovat se naplánoval letohrádek a před ním naplánovala ona zhruba 20° výšeč, tak aby aktivní plocha obory byla v rovině. Ta jižní cesta vlastně ohraničuje rovnou plochu obory na jižní straně. Prostě středový výsek vede středem rovné plochy, která byla pro oboru k dispozici. Nejsem z Prahy, byl jsem tam asi dvakrát, ale působí to tak na mě.


ZH (Čtvrtek 16. srpna 2018)  
Zdravím. Máte pravdu, sice přes hory a doly...

Já považoval za významné, že to směřuje k viditelnému kostelu na Karlově (v té době probíhala nebe se chystala přestavba Bonifácem Wohlmutem), kde končilo Nové Město, a severnější cesta k Belvederu, kde končila Praha na severu. Ta jižní cesta tam tuším ještě nebyla.

Nevím, jak byla Barbora pro Ferdinanda T. v té době významná, tehdy pro nedostatek financí se práce zastavily.

Já pak začal být k liniím na dlouhé vzdálenosti skeptický, zjistil jsem, že libovolná přes 100 km čára vždycky přes nějaký kostel ap. vede...

Omlouvám se, že ten význam zpochybňuji, postřeh je to dobrý ;-).


KR (Středa 15. srpna 2018)  
Přátelé, při hledání významu směru hlavního průseku od letohrádku Hvězda jsem našel tyto stránky. Všiml sem si podle map google, že průsek směřuje ke chrámu sv. Barboy v Kutné Hoře. Podle údajů z Wikipedie byla hlavní stavba Hvězdy dokončena v roce 1558 a ve stejném roce byla na dlouhou dobu ukončena i stavba chrámu v Kutné Hoře.


Franta (Pondělí 6. srpna 2018)  
ZH: tak to, prosím, smažte taky. Třeba se příště polepším! Děkuji!


ZH (Neděle 5. srpna 2018)  
Franta: nezdá se mi, že by to bylo správně, pokud je to spojnice dvou míst, to druhé (resp. ani azimut) tam není uvedeno.


Jan Cinert (Neděle 5. srpna 2018)  
Franta: Ani na Tetín a Libušín není z Prahy vidět, takže to není o přesných liniích k místům. Podstatné byly základní směry cest od ústředního hradiska nebo sídelní oblasti. Tak i "Lev-ov" (Levý Hradec), protože je od Šárky vlevo na východním obzoru. Rovněž Psov - Kanburg (Hradsko u Mšena) je ve směru východů za letního slunovratu, myslím, že to jsme tu už probírali. Opačným směrem je Budeč, čili západů za zimního slunovratu, kdy se rodí pohádkový Budulínek.


StaršíNejstarší

PŘIDAT VZKAZ