TISK HLEDÁNÍ PŘIDAT VZKAZ NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
 
StaršíNejstarší
Jan Cinert (Sobota 18. května 2019)  
Tady se píše, že texty části o středověku byly vytvořeny a etidovány v roce 2012 a stejně tak už byly hotovy 3D modely rotundy a baziliky. Takže v knize jsou představy staré 7 roků, které ale už v té době byly objektivně neplatné.


ZH (Pátek 17. května 2019)  
Kniha, o které jsem mluvil, od od Kuthana a Royta, 2011, má 700 stran, nižší A4, stála 1399, je opravdu reprezentativní, dárková.

Tady jsou bližší údaje o knize od JMK. Prý jsou tam nepublikované arcihválie atd.
Někdy před 10 lety jsem z kontaktu s JMK vyrozuměl, že v hradním archivu je obrovské množství nezpracovaných archiválií.


Jan Cinert (Pátek 17. května 2019)  
Zkusil jsem ještě zapátrat na internetu, jaký rozměr mají stránky oné knihy. Tento základní údaj ale není nikde uveden. Uvědomil jsem si totiž, že na těch avizovaných ukázkách jsou nadpisy nesedící ke stránkám, podle nichž jsem níže psal o plýtvání místem. Podle jinde uvedených obrázků stránek jsou v ukázkách nadpisy přidány. Takže je to plýtvání místem menší, než 1/3, jak jsem dříve napsal. Nicméně ale zůstáva asi jednou čtvrtinou.

To ale nebude asi vůbec důležité při sběru různých ocenění za knihu, protože takové objemné ecyklopedické knihy jsou k tomu předurčené.


Jan Cinert (Středa 15. května 2019)  
Prolistoval bych také rád, jestli tam přece jen není něco dosud nepublikovaného z archivů, protože z ukázky se zdá, že archivní zdroje dost používali. Ale mám silný pocit, že tam bude jen už dříve publikované, jen třeba v barevném a lepším provedení, protože v archivech se už nedá nalézt něco nového a překvapivého.


ZH (Středa 15. května 2019)  
Dík za odkaz, ty peníze investuju jinak, ale musím to někde prolistovat, protože katedrálu mám taky docela podrobně zpracovatnou, jsem zvědav, co je tam o zvonech, varhanách atd.
Mám o katedrále jinou výpravnou bichli, asi 10 let starou, moc jsem tam toho ale nenašel, co jsem potřeboval.


Jan Cinert (Středa 15. května 2019)  
Mám to ze stejného zdroje.
Tady je v malém rozlišení na ukázku přes 20 různých stránek. Možná podléhám "profesionální deformaci", pokud je v mém případě takové sousloví možno použít. :-) Ale pochopil jsem, proč ta kniha tolik váží. Vidím na stránkách spoustu prázdného místa, čemuž já se úzkostlivě vyhýbám. Tato kniha při pečlivějším rozložení textu a obrázků na stránky mohla být dvoutřetinového objemu. Jenže, pak by musela být levnější. Takhle při přepočtu prodejní ceny na stránku vychází 4,- Kč/1 str., což je vyšší cenová kategorie.
Nevyfouknu, mne by zajímalo hlavně, co je nového s výkladem o vývoji rotundy a baziliky. Je jasné, že tam je jen staré, překonané a pořád dokola opakované. Jen bych se zbytečně rozčílil.


ZH (Úterý 14. května 2019)  
Dík za avízo, všiml jsem si toho, protože mě před lety zařadila JMK do jakéhosi informačního systému academia.edu a dostávám od nich maily s novinkami, nevím, jestli jsem ten pravý..., většinou jde o věci, které mě moc nezajímají, tohle jo.
No, stojí to 3990,- a nejspíš bude obvyklý problém, že kniha bude v knihkupectvíéh zatavená do igelitu a odmítnou mi to otevřít. V knihkupectví Academia mají zdá se jen jeden výtisk, a ten mi jistě vyfouknete :-). Jinde jsem to zatím nenašel.
Asi to koupím manželce ke Dni matek, abych nevypadal marnotratně ;-).


Jan Cinert (Úterý 14. května 2019)  
Vyšla kniha Jany Maříkové o katedrále sv. Víta (tady). Nic dalšího o ní nevím.


Jan Cinert (Čtvrtek 7. března 2019)  
Nejen přenesení, ale také předcházející vyzdvižení a pak uložení v kostele. To vše se muselo odehrát z vůle vladaře nebo biskupa podle nařízení Karla Velikého. Mělo se tím zabránit živelnému vytváření místních svatých. Zanedbání tohoto v prvotních legendách vedlo k jejich následnému zdokonalování. Takže např., když Gumpold napsal, že "nějací lidé po zjevení přenesli tělo Václava tajně v noci", tak její domácí překladatel ve II. staroslověnské legendě doplnil, že "ti lidé o tom zjevení pověděli knížeti a ten přikázal přenesení tajně v noci".

V roce 1004 zemřel poslední Slavníkovec Soběslav a také začala vláda Jaromíra. Na jeho denárech se poprvé objevil sv. Václav a pak u všech dalších v 11. století. Také Hemma před rokem 1006 nechala zhotovit opis Gumpoldovy legendy. Takže v roce 1004 je počátek domácího přijetí kultu sv. Václava.


ZH (Čtvrtek 7. března 2019)  
Nojo, vidím, že bojuju na dvou frontách ;).

Do r. 973 nekanonizoval papež, ale svatořečením byla translace do kostela.

Co že se mělo stát v r. 1004?


Jan Cinert (Středa 6. března 2019)  
vycucali z prstu - Spíš jde o to, že výzkum se provádí a i tehdy prováděl pod tlakem navazujících stavebních prací, takže není dostatek klidu pro posouzení. S odstupem času se vše vyhodnocovalo a do toho zase vstupovaly dřívější předpoklady nebo dobové názory, Jak jsem již zmínil, hlavně předpoklad, že prvotním zakladetelem rotundy byl Václav a I. staroslověnská legenda byla napsána už v 10. století. Proto i představa, že v rotundě musel být oltář 12 apoštolů. Postihlo to i I. Borkovského např. u údajného hrobu Boleslava II. č. 98, přitom jeho vlastní popis nalezené situace to vylučuje.

V rotundě byla pohřbena rodina Boleslava I. (3 dospělí a celkem 6 dětí) a Václav. Ti se do lodi museli nějak vejít, takže byli severně od K2. Při přenesení Václava v roce 939 hned po úmrtí by ten byl pohřben v Bořivojově rotundě severně od K2. V případě přenesení za Vojtěcha (Vavřincova legenda), byl by pohřeb do Boleslavovy rotundy s tím, že čestná místa by byla už obsazena rodinou Boleslava I., takže vybývá pro Václava severní polovina lodi Boleslavovy rotundy. V původních písemných pramenech o hrobě Václava v rotundě nic není, protože do roku 1004 to nikoho nezajímalo.



ZH (Středa 6. března 2019)  
Ta kolena je perlička vážící se k staré bazilice PM Guadalupské. Celé Mexico City má nestabilní podloží, jakož i bazilika. Všechno tam je nakřivo.

To přezdění je citát z Cibulky, je to jeho hlavní argument, co se vzájemného stáří oblouků týče, i když podle mě nesprávně vyložený. Trochu mě štve, jak už jsem naznačil, že se autoři revizního výzkumu nezabývali vyvrácením jednotlivých argumentů Hilberta a Cibulky, když docházejí k opačnému celkovému závěru. Koukám na své fotky, je těžké z nich něco rozhodnout, zato lze předpokládat, že to tam bylo docela rozmašírované, když se dělal betonový strop, kopalo se hlkoub a dál, aby se našly další věci, atd., H a C mohli vidět struktury, které již zanikly. Nechce se mi věřit, že by si svá tvrzení vycucali z prstu.
Ale oltář je celkem podružný, to jen kdyby na něm někdo bazíroval. Nakonec by se mi hodilo, kdyby to byl jen místopisný údaj z dob baziliky.

To ostatní jsou taková "tvrzení"... Podle čeho soudíte, že byl hrob spíše v severní polovině? Snažil jsem se to najít ve vašem pojednání o rotundě, ale asi nejsem dost pozorný. V místě lodi je jen vzduch, a písemných pramenech něco takového je?


Jan Cinert (Středa 6. března 2019)  
Kdybychom se přesunuli z virtuální reality do reality podle výzkumů a písemných pramenů, tak je to trochu jinak. :-)

Maltové podlahy byly sice nalezeny rozlámané, ale nikoliv díky úderům kolen zbožných poutníků, nýbrž sesedáním zásypů hrobů. Do jižní apsidy zřejmě vstupoval jen kníže se svojí rodinou a K1 mohli i obejít. V dobách "hrubého křesťanství" 9. a 10. století tam určitě davy poutníků neproudily, kult sv. Václava má v Praze počátek až po roce 1004.

Popis umístění Václavova hrobu "vpravo (jižně) od oltáře sv. 12 apoštolů" pochází až z I. staroslověnské legendy, čili z doby po postavení baziliky v letech 1061-1063(?), takže s rotundou nemá nic společného. Původní Václavův hrob byl v rotundě spíše v severní polovině. Není také jasné, kdo vlastně translaci z Boleslavi uskutečnil. Přenesení Boleslavem uvádí Gumpold píšící ve slunné Itálii a nezatěžující se příliš realitou. Přenesení po třech letech s tím, že tělo bylo tři roky neporušené, má vazbu na tři roky Václavova života po sesazení v roce 936.

Zdivo "oltáře" není přezděno vnitřním prstencem, jeho základy jsou vedle v apsidě.


ZH (Středa 6. března 2019)  
Mám drobný problém, ale ten je obecný...

Jednak, do jižní apsidy, ať byla jakákoli, se muselo kráčet přes hroby K1 a K2, což prý by bylo velmi neslušné a nedoupouštěli to.

Moje krypta s chodbičkou (tedy vnitřní prstenec stavebně nezpůsobilý pro větší zatížení) měla ovšem vchod zvenku, a tak starší hroby K1 a K2 viděl poutník vlevo, Václavův pak vpravo, pokud byl vchod ze západu. Proudily tam davy poutníků, tak to nemohlo být uvnitř kostela, aby se tam nepošlapali. Mimochodem v moderním chrámu Panny Marie Quadalupské jsou před jejím slavným obrázkem asi tři pohyblivé chodníky, aby se všichi poutníci nabažili, jinak by se to ucpalo. Tak to bylo v původním kostele, který se hroutil, myslím jak ty davy bušily kolenama do dlažby.

Jenže vyvstává druhý problém, ostatky uložili v kostele sv. Víta vpravo od oltáře dvanácti apoštolů. Zdivo oltáře bylo přezděno vnitřním prstencem, takže ten je mladší.

Muselo to být tedy tak, že K1,2 byly hroby přiléhající zevně ke kostelu, a u nich byl venkovní oltář, no, možná pod přístřeškem. Když se schylovalo k translaci, postavili kryptu s chodbičkou, která obepnula i oltář, a tak pohřbili Václava vpravo od oltáře.

Těch virtuálních realit může bejt... ;-)


Jan Cinert (Pondělí 4. března 2019)  
Severní apsida - Mně to jako zdivo nepřipadá. Je to ponechaný tzv. kontrolní blok se začištěným okrajem, který navozuje zdání zdiva. Dle mne se jedná o zásyp z doby gotické výstavby.


StaršíNejstarší

PŘIDAT VZKAZ