TISK HLEDÁNÍ PŘIDAT VZKAZ NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
 
StaršíNejstarší
ZH (Pondělí 27. listopadu 2017)  
To mě mrzí...


Jan Cinert (Pondělí 27. listopadu 2017)  
Přednášející nedorazil. Organizovaly to dvě dámy a vysvětlení bylo, že přednášející nevěděl, zda termín konání je dostatečně potvrzen. Prý se zkusí další pokus v lednu.


ZH (Pondělí 27. listopadu 2017)  
Já to mám sice 300 metrů, ale do 6 zařezávám v práci...


Jan Cinert (Pondělí 27. listopadu 2017)  
Jestli to časově zvládnu, tak do Bohnic zaskočím. Zaráží mě ta délka přednášky, nečekal bych, že se o tomto hradisku dá tak dlouho přednášet.


ZH (Neděle 26. listopadu 2017)  


J. Čihák (Sobota 25. listopadu 2017)  
V Čechách byl červený pískovec používán jako stavební kámen už ve středověku, ale jeho používání k výrobě železa bylo zřídkavé. Proto mě potěšilo, když jsem na Vidouli našel zvětralé, sytě fialovočervené desky drobivé břidlice, viz foto 1 a 2. Tato břidlice obsahuje hodně oxidů železa a je snadno těžitelná. Není známo, jaká ruda se těžila na západním svahu Vidoule v 19.století. Je možné že to byla fialovočervená břidlice.

Zaujaly mě též strohé informace o železářském areálu ve Stodůlkách, viz článek.


J. Čihák (Pátek 24. listopadu 2017)  
Čtení o pražském železe.


Jan Cinert (Sobota 18. listopadu 2017)  
"Červená baň" - Zohlednění výsledků různých vědních oborů: jazykovědy, přírodovědy a archeologie, dává jasný výsledek. :-)


ZH (Čtvrtek 16. listopadu 2017)  
Upozornil bych na lom "Červená baň" v Proseckých skalách, kde se těžil červený pískovec. Pochopitelně nikdo krom mě (například v Pražském uličníku) neví, proč se ta přilehlá ulice jmenuje Červená báň ;-).


J. Čihák (Čtvrtek 16. listopadu 2017)  
Železitý pískovec byl v Praze používán jako stavební kámen, hlavní ložisko těžby mohlo být v Dejvicích, viz článek. Železitý pískovec byl využíván k výrobě železa. Podle dostupných informací byl spíše druhořadou surovinou.


J. Čihák (Středa 15. listopadu 2017)  
Ve středověku byl na Petříně těžen železitý pískovec. Byl využíván jako ruda k výrobě železa. Prý se tam dodnes dají najít roztroušené kameny. Pře časem jsem našel kameny železitého pískovce na Červeném vrchu a nedávno na Vidouli.

Vypadaly podobně jako na těchto obrázcích:
http://geologie.vsb.cz/PETROLOGIE2013/sedimenty-psamity-piskovec.htm

K nálezům na Vidouli jsem okopíroval odstavec z článku V.Cílka.
"Na Vidouli se hledalo také železo, sv. od Stodůlek na západním svahu vedle cesty z Košíř do Stodůlek začal s ražbou důlního díla r. 1846 Jan Bendelmayer. Rovněž známí bratři Kleinovi těžili r. 1846 v Jinonicích železnou rudu jednak na tzv. Punčoše, kde měli důl Vilém, jednak na obecním pastvišti v opuštěném pásmu provalin, tedy snad na nějakém místě starší těžby, kde měli na dole Adolf 2 stopy mocné ložisko hnědele a konečně jim na neurčeném místě náležel důl sv. Jan Nepomucký. Ještě v květnu 1849 žádal Václav Novotný o povolení kutat železnou rudu v rokli nad Vidoulí."


Jan Cinert (Pátek 20. října 2017)  
Čtyřmi sklepy je ale zřejmě míněn prostor mezi Saským domem a Juditinou věží a druhým suterénem původní sklepy. Já mám na mysli útvar jižně, jehož východní stěna je stěnou dvorečku jižně od Juditiny věže. Samotné gotické zdivo je v jeho jižnější polovině.

Nějaká vazba na přístaviště by mohla být, ovšem přívozu mířícího z Platnéřské, tedy v trase někdy uvažovaného dřevěného mostu. Ale samotné přirážení lodí by mělo být už někde pod dnešním Karlovým mostem.


ZH (Pátek 20. října 2017)  
V UP je půdorys Saského domu, v mísgtě Huberovy vížky je mírně lichoběžníková (tedy čtvercová, ale jednu stěnu tvoří Juditina věž, která je trochu šikmo) prostora uvnitř kulatá. V textu je psáno: Ve východní části vedle Juditiny věže se nacházejí čtyři valené klenuté sklepy ještě v úrovni druhého suterénu.

Dík za časový postřeh, co se týče existence obchodního centra před vznikem Biskupského dvora (pomýšlím na to své přístaviště, buď se clilo za mostem pro povozy, nebo u přístavu pro lodě.


Jan Cinert (Pátek 20. října 2017)  
Přímo gotická hradební zeď tam nebyla. Byla využita ona románská s přístavbou alespoň jedné věže, novou bránou Píseckou, fortnou u kostela sv. Tomáše a přidáno vytvoření parkánu. Zřejmě hlavně proto byla dříve románská zeď považována až za gotickou.

To, že oba úseky románské hradby nejsou v jedné linii, ale končí mimo v onom "záhadnějším románském objektu s fortnou, dle mého dokládá jednotný projekt výstavby hradby a mostu. Byla tam zjevná souvislost s obchodním a celním místem mezi mostem a vstupem do města v místě dnešního Dražického náměstí. Možná, še smysl byl i strategický, čili "výpadní branka" pro obránce, aby vpadli do zad útočícím na bránu. Po založení Starého Města význam upadl a vznikl tam Biskupský dvůr. Nějak tak to také naznačuje J. Čiháková už podle L. Hrdličky. Více se k funkci nyní asi nedá objasnit, když onen objekt byl navíc zbořen.

U Saského domu je přibližně v místě odpovídající přízemní gotické zdivo domu mírně lichoběžníkového tvaru. Nejspíše na něj byla později nastavěna patra a zároveň spojen se Saským domem, takže to celé má u Hubera podobu vížky. Skutečně to mohlo být i hospodářské stavení ve dvoře náležející k Saskému domu, ale historii domu podrobně neznám.


ZH (Čtvrtek 19. října 2017)  
Kam se tedy gotická hradba v těchto místech ztratila, myslel jsem, že jen vylepšovala zeď románskou.
Jedna možnost je, že hradba dělala v místech záhadných struktur Z, druhá, že šlo o dvě souběžné zdi.
Slovo "přiléhající" jsem použil jen k vysvětlení, kterou věž mám na mysli, nezkoumal jsem stavařské souvislosti.
Takových věží je v okolí více, i dosud kupodivu! existujících v zástavbě, pokládaných za věže opevnění. Za tu na pozemku 59 bych ruku do ohně nedal, ostatně má větší základnu než ty zmíněné.
Pokud je tentokrát Huber korektní, pak nevím, proč by vedle Juditiny věže a Saského domu byla ještě dotyčná. I kdyby byla součástí Saského domu, pak by se hloupě krčila ve stínu té velké. Výtahy tehdy nebyly... Leda další sýpka? ;-)


StaršíNejstarší

PŘIDAT VZKAZ