TISK HLEDÁNÍ PŘIDAT VZKAZ NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
 
StaršíNejstarší
Jan Cinert (Čtvrtek 23. března 2017)  
Vybavuje se mi, že při letmém pohledu na Týnský chrám při průchodu Celetnou ulicí, mi bývalo kdysi divné, co je to za nepatřičný přístavek se stejným zdivem, jako má chrám. Neřešil jsem to, tak nyní již díky Vám chápu.
Naštěstí gotické kostely už nebyly orintovány podle východů Slunce, ale podle okolní zástavby, takže se nemusí nic řešit. :-)

Přiznám se, že jsem nevěděl, nebo dávno zapomněl, že kostelík sv. Matěje byl původně rotundou. Zajímavé.


ZH (Čtvrtek 23. března 2017)  
Pánové, co se zajímáte o Prahu, v Zaniklých kostelech jsou nové dva přírustky (seznam je úplně dole) o předchůdci Týnského chrámu, třeba k tomu něco máte. Podotýkám, že např. v monografii s Jansovými obrazy je chybný popis kaple sv. Ludmily. A ještě podotýkám, že nákres raně gotického chrámu je ofocený mobilem, tedy nevhodný k zkoumání azimutu ;-).


ZH (Neděle 19. března 2017)  
Zdravím,
jsem vděčný a rychlý ;).

Když tak na to koukněte, zda to není nepřesné.
Teď se zdá, že je to čtyřpodlažní stavba vyhlížející jako panelák s mnoha okny. Dobový obrázek asi nelze získat...

P.S. před rokem jste se zmínil o legendě k Sadelerovu prospektu, je někde k sehnání?

Zdeněk Homola


Jiří Jindřich (Sobota 18. března 2017)  
Dobrý den,
mohl by jste přidat školní kapli sv. Aloise na náměstí Krále Jiřího. Její loď je stále zachována v rámci školní jídelny ZŠ na náměstí Jiřího z Poděbrad 1685/8. tato kaple byla předchůdcem kostela Nejsvětějšího Srdce Páně od Jože Plečnika, který tento kostel nejprve chtěl postavit na místě této kaple.


S pozdravem
Jiří Jindřich



Jan Cinert (Úterý 28. února 2017)  
Na to, jak je Venuše daleko, to myslím ještě jde ... Ale koukám, že na Měsíci už mají Mimozemšťani vybudováno hodně přistávacích drah, nebo to tak rozjezdil za dlouhá léta Lunochod? :-)


ZH (Pondělí 27. února 2017)  
Zatímco Superměsíc mně vyšel perfektně, Venuše nic moc...
Foceno tady z balkonu foťákem za 6000...


Jan Cinert (Neděle 26. února 2017)  
Dnes je zase pěkně vyfoukáno, tak tam Mars je vidět.
Vlevo od Večernice,
která tam teď bude mnoho dní,
i když není východní. :-)


Franta (Středa 15. února 2017)  
Jan Cinert: a pak, že šmudla. Když jste zmínil tu rudou, kousek vedle Venuše je Mars. Pokud se tedy nestrácí v záři velkoměsta...


Jan Cinert (Středa 15. února 2017)  
Povšimněte si, jak je nyní večer pěkně vidět Večernice.

Od Prahy směrem nad Kladnem,
září jako rudá záře nad Kladnem. :-)


Jan Cinert (Středa 15. února 2017)  
Zkusil jsem porovnat, jaký by byl v Azoru rozdíl se zohledněním převýšení u Slunce. Vyšlo navýšení o 1,73°, takže vzhledem k tomu, že se jedná o matematický model a přesný výškopis jsem nezjišťoval, tak to bude sedět. To znamená, že východním směrem se jedná o azimut východu Měsíce za novoluní vysokého Měsíce a na druhé straně zároveň západu Měsíce v úplňku.

Asi je otázka, kdo a kdy tam onen kámen vložil, bez přihlížení k místní pověsti. Je dodatečně přidaný na roh. Kámen, či spíše balvan je symbolem Slunce. Sysyfos jej každý den valí nahoru a pak se mu skutálí. To celé by vzdáleně připomínalo ten jednodenní kámen Davidem vystřelený z praku na Goliáše v závěru Venušina cyklu. Tady by se mohlo jednat o poslední sedmý den toho rozdílu v počítání letní poloviny roku.

Díky za pomoc.


Franta (Úterý 14. února 2017)  
Psal jsem, že:
západy Měsíce jsou 239-301°
to zase pro to nulové převýšení obzoru. Takže s nenulovým převýšením by Měsíc při tom extrémním západu v azimutu 239° měl azimutem 237° procházet.

Třeba 11.6.2006 vyšel Měsíc v 16:03 v azimutu 120,2953° s 99,792% osvětlené části. Zapadl 12.6.2006 v 2:51 v azimutu 239,3078° s 99,668% osvětlené části - úplněk byl 11.6 v 20:05

Takže Měsic byl na jedné ze svých nejkratších poutí oblohou a při západu procházel azimutem 237°

A jsme zase u té refrakce. Jak vysoko tedy je Měsíc když zapadá nad Kaabou

Oni ti věřící se snaží dotknout kamene, který je v rohu svatyně. Protože je jich tam hodně, je to problém, občas se i ušlapou. Ale nemá být ten pohyb po spirále, která po sedmi otáčkách skončí u kamene. Něco jako labyrinty v křesťanských kostelích


Jan Cinert (Neděle 12. února 2017)  
Franta: Teď jsem si teprve všiml, že píšete: ...azimut pro Kaabu podle Horizons 59,03 (s nulovým převýšením obzoru). No jo, ale ten blízký obzor v tom hraje roli. A je tam blízký vlastně ve všech směrech.

Také jsem zjistil, že stránku s Mekkou jsem uložil se špatnými údaji o obzoru. Už jsem to opravil, ale nehrálo to myslím roli.


Jan Cinert (Neděle 12. února 2017)  
Franta: Díky mnohokráte. Že by skutečný azimut se mohl týkat té kratší strany svatyně, jak uvádíte, mne také napadlo, byť současný půdorys tomu neodpovídá. Ale řekl jsem si, že počkám na Vás. Opravdu je tedy jediná možnost, že záměrný azimut svatyně je kolmice na řadu tří sloupů ve svatyni, tedy i kolmice na delší stranu svatyně. Pokud si sloupy představíme jako původní idoly Měsíční matky se dvěma dcerama, tak to má logiku. Rozdíl 2° mezi azimutem 57° kratší stěny a skutečným východem Měsíce 59,03° může být dán zpožděnou viditelností novolunního srpku. Pak by se mělo jednat o východ novolunního srpku v létě za vysokého Měsíce.

Co když je to ale na opačnou stranu směr západu úplňkového Měsíce na azimutu 237°? Mohl byste ještě tohle zkusit prověřit?

Kaaba se obchází sedmkrát proti směru hodinových ručiček. Ta sedmička říká, že se může jednat o rituální napodobení sedmi letních lunací. Ale spíše to bude rituál napodobující sedm dnů mezi kalendářní délkou letní poloviny 180 dnů a skutečnou délkou 187 dnů. Překonání tohoto rozdílu bylo velmi důležité, například prvotní délka sumerské potopy světa byla právě sedm dnů.


Franta (Neděle 12. února 2017)  
Z toho mála, co o Kaabě vím, je to, že věřící chodí kolem dokola - nemá to nějaký "astro" podtext?


Franta (Neděle 12. února 2017)  
Jan Cinert: 59+90=149 - není ta správná osa svatyně ta druhá - kolmá na tu, kterou uvádíte?


StaršíNejstarší

PŘIDAT VZKAZ