TISK HLEDÁNÍ PŘIDAT VZKAZ NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
 
StaršíNejstarší
Jan Cinert (Neděle 5. července 2020)  
Jel jsem na Libušín s velkou nadějí, že se mi podaří podobná fotka, jako v Šárce. Neboť skutečně podle výšek v mapě by to mohlo být možné a bylo "vyfoukáno" po bouřce.

Žel, za bývalým dolem Libušín ve směru ke Středohoří, je obzor také asi na 400 metrech. Opravdu přes něj nejde přehlédnout. Zkoušel jsem to na různých místech po celé severní straně hradiska. Napadlo mne jen, že jeho severní strana byla z části zničena tím dolem, a že by případně mohla být někde výrazně vyšší, než akropole. Ale ono se to podle tvaru ostrohu s hradiskem tak nejeví. Z Libušína a Šárky jsou volné výhledy jen východněji na Ralsko atd. Z Vinařické hory by popisované výhledy měly už být.



Franta (Neděle 5. července 2020)  
Skutečně není z Libušína vidět České středohoří? Já tam tedy nikdy nebyl. Z. Ministr má v knize kapitolu "Výhledy z Vinařické hory", kde uvádí, že v pamětné knize obce Vinařice jsou popisovány výhledy na Říp, Bezděz, Ještěd a Krkonoše...
Dále k tomu poznamenává, že: "hřeben Krkonoš jsem odtud nikdy neviděl, jen zasněžené svahy. Ještěd bývá vidět dosti často, i Krušné hory se sopečnými kužely v popředí. Snad byla v době psaní pamětní knihy dohlednost větší a častější...


Vinařická hora je od hradiště Libušín asi 4 km vzdušnou čarou, má 413m, výhledu na Středohoří nebrání. Akropole Libušínu má asi 400 m.
Je otázka, co myslí sopečnými kužely, nabízí se Oblík a Raná v zákrytu s Milou, které mají ale jen 500 m a jsou 35-40 km daleko. Hazmburk má také jen něco přes 400 m. Pravděpodobně by měla být vidět Milešovka i valem, tedy vyoravou brázdou, masivu západně ivýchodně od sebe. Když už jsou vidět Krušné hory.


Jan Cinert (Pátek 3. července 2020)  
Zapomněl jsem to hlavní, foceno z akropole šáreckého hradiska.


Jan Cinert (Pátek 3. července 2020)  
Před časem jsme řešili, odkud Libuše věštila slávu Praze. Konečně jsem to vyfotil. Tou vsí vzdálenou od Hradu 30 honů jsou Vokovice a Veleslavín byl později pojmenován po té "Velké slávě" v závislosti na Kosmově kronice.

Předtím Libuše ukazovala na hory, za nimiž Přemysl oře pole. To byla ještě svobodná, takže údajně sídlící na Libušíně. Ze Šárky ani Libišína není na České středohoří vidět, takže pomyslně ukazovala z nějaké vyvýšeniny v okolí Libušína. To jsem ale už nezkoumal.


Jan Cinert (Čtvrtek 18. června 2020)  
Jen pro úplnost. Tady je "úřední" ohodnocení projektu Středověké populace v centru a na venkově.


Jan Cinert (Úterý 26. května 2020)  
Ten není zaměřen na dějiny a vůbec ne raného středověku. Takže mi to příjde tak, že vás možná jen odbyl údajem ze srpna roku 2019 o čtyřech měsících.
Případně je možné, že za čtyři měsíce je plánován pořad o výzkumu Oty Olomouckého. Ale od příslibu výsledků ze srpna, by měl být výzkum ukončen už v lednu letošního roku. Jak jsem už psal 28. prosince 2019, tak se dá odtušit, proč jsou ty průtahy se zveřejněním.


Radek (Úterý 26. května 2020)  
Jde o Davida Vondráčka (jméno uvedeno dole pod reportáží)
Reportáž

Profil autora na ČT: Profil




Jan Cinert (Úterý 26. května 2020)  
Díky za informaci, ale kdo oním "autorem reportáže"? Je mi divné, že se jedná o tentýž počet čtyř měsíců, jako byl už uveden v minulém roce, jako termín ukončení výzkumu.

Na špatný výběr ostatků jsem reagoval tady.

Proč nebyly do výzkumu zahrnuty ostatky Přemyslovců považovaných za tzv. Svaté, vysvětluje v roce bývalý agent Stb tady v čase 4:00.

Jak bylo jedním pražským archeologem zabráněno porovnávání ostatků Bořivoje a předpokládaného Svatopluka díky schůzce svolané do Brna v roce 2007 je tady.


Radek (Úterý 26. května 2020)  
Kontaktoval jsem autora reportáže z pořadu Reportéři ČT a ten mně sdělil, že by měl mít analýzu olomouckých Přemyslovců k dispozici do 4 měsíců.
Jinak děkuji za odkaz na konferenci k výročí svaté Ludmily, je opravdu škoda, že si v rámci výzkumu nestanovili prioritu DNA u Ludmily, Spytihněva, Vratislava, Václava (jak to na konferenci uvedla M. Bravermanová).


Jan Cinert (Pondělí 11. května 2020)  
Naposled se k němu vyjádřila M. Bravermanová s tím, že "projekt skončil před svým ukončením" na konferenci v Roztokách (po čase 01:42:45). To znamená zřejmě, že peníze a čas došly dříve, nežli se vše zamýšlené podařilo zjistit. O výsledném publikování není mně osobně nic známo.

Samostatně by měl už být ukončen výzkum ostatků Oty I. Olomouckého, jak jsem k tomu tady dříve psal 28. 11. 2019. Ale i v tomto případě zatím nic nového.


Radek (Pondělí 11. května 2020)  
Nevíte jaký je další osud výzkumu DNA Přemyslovců? Od loňského příspěvku v pořadu Reportéři ČT se nikde nic nového neobjevilo.
Děkuji za informaci.


Jan Cinert (Pondělí 27. dubna 2020)  
Franta: Podle mne je počátek v době Dionýsia Exiqua, kdy byly v kalendáři zaznamenány fáze Měsíce. Tajemství, proč to tak dělali si tehdejší "zednáři" odnesli do hrobu. Asi aby hmotná stavba kostela byla více posvátnější tím, že se vlastně "datovala" v rámci 19letého cyklu, který se používal pro výpočet Velikonoc.
Byť jsem to kdysi opatrně nazval "Datování předrománských kostelů", platí to i pro románské.
V době gotických pravoúhlých měst se ten způsob už nedal použít. Kdyby byly seznamy místně příslušných svátků v antice, dalo by se to ověřit i pro ni. Ale obávám se, že nic takového neexistuje, alespoň jsem nic takového jistého nedohledal. Ale zcela to nelze vyloučit bez důkazu.
"Pohanská orientace rotund" je podle mne vymyšlený pojem. Nic takového není. Ani neplatí možnost orientace podle vstupu Slunce do nějakého znamení, když se používaly vedle novoluní i úplňky. Vše je navíc vázáno na svátky liturgického roku, nikoliv na souhvězdí.
Je hodně záhadologická kniha Tajemná místa Čech z roku 2020, kde se "objevně" zvažují orientace kostelů na hradech a z baroka. To je zcela nesmyslné.


Franta (Pondělí 27. dubna 2020)  
Jan Cinert: Máte nějakou teorii o tom, co vedlo stavitele předrománských kostelů aby je orientovali právě tímto způsobem? A teorii proč s tím jejich následovníci přestali? Lze nalézt nějaké předkřesťanské analogie? Je to křesťanská náhrada toho čemu Z. Ministr říká "pohanská orientace round"?




Jan Cinert (Pondělí 27. dubna 2020)  
Není to tak úplně přesně.
Pokud je nějak jinak dáno období možného založení a zasvěcení, tak v rámci 19letého cyklu se datum spolehlivě najde. Jestliže ubývá četnost oněch vstupních informací, pak teprve přibývá více možných dat. Pro širší období ale hodně pomáhá čtyřletý přestupný cyklus, takže čím dále od správného data, tím výsledky nabývají odchylku od přijatelné doby založení. Praxe také ukázala, že když vychází nesmyslná data, tak je obvykle chyba v zadání údajů.

Takže metoda není samozřejmě všespásná, ale při dostatku dalších informací funguje spolehlivě. To ostatně hned ukázala data např. u baziliky sv. Víta a nyní i u kostelů v Sázavě. V rámci 19 let možného založení obou sázavských kostelů vyjde jen jedno datum.


ZH (Pondělí 27. dubna 2020)  
Já nechci shazovat vaše dílo, ale vyjde vám v nějakém kýženém období deseti dvaceti let několik vhodných úplňků a vyberete z nich ten, co se hodí do krámu, není to tak? Jesli si dobře pamatuju tu metodiku.


StaršíNejstarší

PŘIDAT VZKAZ