J. Čihák (Středa 21. února 2007)  ⇑

Vodorovná spojnice mezi Svatováclavskou kaplí a rotundou sv. Kříže je rozdělena vyšší Malostranskou mosteckou věží na dvě části v poměru 7/9 (0,777...). Jeruzalémská linie obsahuje poměr 7/9 dvakrát. Asi mu byl přisouzen zvláštní hermetický význam platný několik století.

Spojnice mezi kněžišti sv. Apolináře a sv. Jiljí dělí Jeruzalémskou linii v části Kříž-Longin na dva díly v poměru 7/9. To už je potřetí (3. náhoda???). Průsečík dělí spojnici Apolinář-Jiljí v poměru 2:3. Další zajímavý poměr.

Spojnice sv. Ludmily a sv. Apolináře protíná J. linii v bodě, jehož vzdálenost od sv. Longina je poloviční vůči vzdálenosti mezi sv. Křížem a sv. Longinem. Potřetí se vyskytuje poměr 1:2 v souvislosti s J. linií. Náhoda? Snad jen dvakrát.

J. Čihák (Středa 21. února 2007)  ⇑

Druhý p. t. je převrácený a nesouvisí s odvozením prvního. Vzdálenost 1,5 dílu vznikla až následkem převrácení a nesouvisí se stranami trojúhelníku.

Azimut 230˚ se vztahuje ke sv. Martinovi, kde stojí pozorovatel a dívá se na horizont ve směru "svislého" ramene geom. kříže.

Zdeněk (Pondělí 19. února 2007)  ⇑

Zkoušel jsem na mapě z r. 1811 ten obrácený trojúhelník, který by měl mít vrchol ve středu ND, ale dotyčný bod je na té staré mapě ve vodě těsně u břehu. Je to částečně asi vysunutím břehu kvůli stavbě vozovky, ale hlavně nepřesností jedné z map (nebo obou map), bod by dnes byl někde u zdi ND. Zkusím sehnat přesnější mapu.

Zdeněk (Sobota 17. února 2007)  ⇑

No já nevím, jednak na místě ND nejspíš žádná církevní stavba nestála, aspoň v l. 1618 a 1811, ze kdy mám prospekt a mapu, stál tam v r. 1811 Solný dům a další dva obyčejné baráky. Jednak, seč se snažím to pochopit, mi trojúhelník nepřipadá pýthagorejský, má-li strany 4 a 1,5. A to 1,5 se nějak vymyká z předchozí logiky, jakož i západ při zimním slunovratu, který bychom teď počítali od ND místo od Kříže. O ty 3 stupně je odkloněn od pravého úhlu úhel, který svírá letní a zimní slunovrat, čili těch 230 je tatáž přímka jako 50 stupňů východu při letním slunovratu. Což mne přivádí na myšlenku, že by slunce zapadalo při letním slunovratu při pohledu od Kříže díky převýšení terénu možná nad oním kostelem P. Marie na Malé Straně, což by vysvětlovalo onu odchylku vašeho původního pýthagorejského trojúhelníku od osy Kříž - Longinus.

J. Čihák (Sobota 17. února 2007)  ⇑

Svislé rameno kříže má azimut cca 230˚. Chybí mu 3˚ do západu Slunce při zimním slunovratu. Při pohledu z údolí zapadá Slunce za horizont dříve a to by mohlo vysvětlit rozdíl.

J. Čihák (Pátek 16. února 2007)  ⇑

Mám další pythagorejský trojúhelník. Ve vrcholu pravoúhlých ramen leží střed Národního divadla v poměrné vzdálenosti 1,5/9=0,166... od sv. Kříže. Spojnice Křtitel-Martin a ND-P. Marie jsou kolmé a tvoří křesťanský kříž.

J. Čihák (Úterý 13. února 2007)  ⇑

Stránka o p. t. je pěkně zpracovaná. Děkuji. Nápad se zlatým řezem je zajímavý, ale vím o dalším trojúhelníku, kde poměr 1:2 má souvislost s obsahy v Pythagorově větě. Je to pravoúhlý rovnoramenný t. s rameny o velikosti 1 a základnou o velikosti druhá odmocnina ze 2.

VÁCLAV - KŘÍŽ - LONGIN - MARTIN - PROKOP
Nalezl jsem odkloněné pokračování Jeruzalémské linie. Návazná spojnice ukrývá vlastnosti jiného trojúhelníku, kterým je pravoúhlý rovnoramenný trojúhelník. Spojnice Longin-Prokop /Braník/ je rozdělena rotundou sv. Martina /Vyšehrad/ na dvě části v poměru 1:2 /1460m:2920m/. Ve spojnici je znovu skryta Pythagorova věta. Myslím si, že jednička vyjadřuje obsahy čtverců nad rameny a dvojka obsah čtverce nad základnou.

Přímý úhel Jeruzalémské linie je rozdělen spojnicí Longin-Prokop v poměru 1:2 /cca 60˚:120˚/. Na spojnici také leží sv. Michal /pod Vyšehradem/ a kněžiště sv. Apolináře. Sv. Prokop byl založen r. 1900 a neměl předchůdce. Nyní uvažuji o tom, jak začít s hledáním druhého trojúhelníku nebo snad čtverce.

Zdeněk (Sobota 10. února 2007)  ⇑

Sice se mně to ze začátku nezdálo, ale nakonec mi to přišlo pozoruhodné, takže je to na stránce https://zhola.com/pragamaterurbium/cz.php?st=pythagorejskyTrojuhelnik, doufám že jsem to správně pochopil a uvedl.
Zajímavé by bylo zkusit nalézt ještě pravoúhlý trojúhelník o odvěsnách 1:2, kde lze pomocí kružnic se středy na krajích přepony určit zlatý řez na delší odvěsně. Má to hodně příbuzných prvků se vztahy v pýthagorejském trojúhelníku.
http://www.volny.cz/zlaty.rez/diplomka3.html

J. Čihák (Pátek 9. února 2007)  ⇑

Protažená výška p. t. prochází těsně kolem Svatováclavském kaple.

Nápad s orlojem jsem zatím odložil. Geometrický systém může vyjadřovat fantastickou představu o nadpozemském principu.

J. Čihák (Čtvrtek 8. února 2007)  ⇑

3. svatyní do p.t. bude zaniklý kostel sv. Martina menšího postavený okolo r. 1230. Zatím jsem nezjistil, jestli měl nějakého předchůdce. Za Karla IV. byl přebudován a zasvěcen sv. Eligiovi. Později byl nahrazen kaplí sv. Eligia v konviktu.

Stále nevím, zda to má smysl nebo je to neuvěřitelná souhra náhod.

J. Čihák (Čtvrtek 8. února 2007)  ⇑

Domnělý p. t. vykazuje zajímavou vlastnost. Každá svatyně má svoji konstantu, jejíž číslice odpovídají počtu dílů protilehlé strany. Připomíná mi to obecné pravidlo o popisování trojúhelníků.

Když k té "věci" přidám kružnice, vypadá jako schéma chronologického zařízení orloje.

Zdeněk (Středa 7. února 2007)  ⇑

Kvality map jsou opravdu problmeatické, jak jsem tady popisoval, nelišily se jen absolutní vzdálenosti při přepočtu udávaného měřítka, ale i poměry.
Jako hlavní bod kostela jsem bral střed polokruhového zakončení kněžiště, kde je zpravidla hlavní oltář a na střeše křížek. U Sv. Víta je to sporné, je tam jednak střed rotundy, kněžiště baziliky a katedrály, které se navzájem liší; za ústřední bod se však u všech označuje hrobka sv. Václava, jejíž umístění se nezměnilo.
Přesné body lze najít jedině na ortofotomapě, člověk by také řekl, že by měla být nejpřesnější, ale nejsem si tím jist, oni jednotlivé snímky tuším dosazují do geodeticky konsturované mapy kvůli vlastnostem objektivů. Možná by nejpřesnější byla satelitní mapa z Google, i když tuším není zabrána zcela kolmo.
Ač se Praha hemží kostely, já tam pythagorejský trojúhelník nevidím, jsem zvědavý, na co přijdete. Zajímalo by mě, odkud berete informace o zaniklých kostelech, sám taky o několika vím, z hlavy o tom na Arbesově náměstí, na rohu Kaprovky a Valentinské, Sv. Kříže Menšího, který stál vedle rotundy Sv. Kříže směrem k Národní třídě, o kostelíku v Jámě u Václ. nám., kostel Nejsvětější trojice ve Spálené měl románského předchůdce a jeho kněžiště je možná v naší ose, v Petrské čtvrti za kostelem Sv. Petra na východ stál kostel Sv. Pavla, proti vchodu kostela Šimona a Judy stál také kostel, další byl někde kus dál u dnešnho Sv. Ducha, na Vyšehradě byly krom stávajících asi čtyři další atd.
Ale bojím se, že ta bazilika u PM pod řetězem byla dost mimo naši osu.

J. Čihák (Středa 7. února 2007)  ⇑

Získání přesných vzdáleností mezi stavbami je problematické. Není rozhodující jenom kvalita mapy. Vzdálenost mezi sakrálními stavbami vychází různě podle toho, která místa v nich považujeme za nejdůležitější. Těžiště půdorysu nejdůležitější části stavby bývá jinde než těžiště půdorysu celé stavby. Avšak těžiště se nemusí shodovat s ústředním mystickým bodem. Proto musíme záhadu řešit s přiměřenou tolerancí.

J. Čihák (Středa 7. února 2007)  ⇑

Dosavadní výsledky mi umožnily předpovědět existenci pythagorejského trojúhelníku na území Prahy. Předpokládám, že mě dovede k 3. svatyni, která celek uzavře. 3. vrchol trojúhelníku leží v Klementinu, kde byly románské stavby již před příchodem dominikánů. Nyní musím získat potřebné informace. Pokud se předpověď potvrdí, pak bude jasný vztah mezi pythagorejským trojúhelníkem ukrytým v Jeruzalémské linii a p. t. rozprostřeným do dvojrozměrného obrazce.

J. Čihák (Středa 7. února 2007)  ⇑

Nalezl jsem další sakrální objekt, který se hodí k ostatním. Je to zaniklá románská trojlodní bazilika zasvěcená r. 1182 P. Marii. Byla postavena v místě dnešního kostelního dvora P. Marie pod řetězem. Její vzdálenost od sv. Kříže dělená vzdáleností mezi sv. Křížem a Svatováclavskou kaplí je 0,555... , zlomek 5/9.