Z. Homola (Pondělí 9. července 2007)  ⇑

Omlouváme se návštěvníkům, kteří hledají informace o prohlídkách areálu. Tyto stránky jsou zaměřeny na popis a historii památek, sekce 'Prohlídky areálu' byla vytvořena na přání, které bylo vzneseno v tomto fóru; obsahuje jen odkazy na instituce spravující památky, především jde o Správu pražského hradu. Sami nemáme kapacity na průběžné sledování a aktualizaci podobných údajů. Nicméně vyjímám ze stránek Správy pražského hradu: Některé prostory Pražského hradu jsou využívány jako výstavní nebo koncertní sály. Jsou přístupné příležitostně, po zakoupení samostatné vstupenky. Jde o tyto objekty: Císařská konírna, Tereziánské křídlo Starého královského paláce, Nejvyšší purkrabství, Královský letohrádek, Míčovna v Královské zahradě, Jízdárna Pražského hradu.

Jan Baše (Neděle 17. června 2007)  ⇑

Dobrý den,
možná jsem trochu nešikovný, ale ať jsem se snažil sebevíc, nidke jsem nenašel informace o otevírací době v Belvederu (ani třeba cenu). Poradí mi někdo?
Děkuji - jan.base@seznam.cz

J. Čihák (Středa 16. května 2007)  ⇑

Další adresy:

http://www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2004111601
http://souvislosti.cz/archiv/cilek4-93.htm

J. Čihák (Úterý 15. května 2007)  ⇑

Hypotéza o Jeruzalémské linii se zdá příliš fantastická. Nevíme, jakým postupem mohla být linie vyměřena. Záhadu snad trochu osvětlí stránka o starých mapách a měření.

http://matrix-2001.cz/v2/default.aspx?aid=1527

J. Čihák (Úterý 15. května 2007)  ⇑

Další adresy:

http://mwm.cz/CD/c1211.htm
http://havran.euweb.cz/phtml/pkcp.phtml

J. Čihák (Sobota 12. května 2007)  ⇑

Pro pana Karla P. a další zájemce. O historii posvátných linií se dozvíte více na http://narayan.cz/main.php?show=cl&id_cl=333

Karel P. (Čtvrtek 3. května 2007)  ⇑

Ty linie a trojúhelníky jsou zvláštní. Kdoví jakou magickou moc jim přisuzovali.

J. Čihák (Úterý 13. března 2007)  ⇑

Zlatý trojúhelník jsem zatím nenašel, ale zajímavý je rovnoramenný trojúhelník sv. Prokop, sv. Haštal a rotunda sv. Martina, který se zlatému velmi podobá (poměr rameno/základna je 3:2). Vznikl 30. října 1898 položením základního kamene ke kostelu sv. Prokopa u příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. Přestože se matematické vztahy v trojúhelníku zdají být velmi magické, vznikl následkem vypočítavosti při pozemkových spekulacích. Obecní zástupci snad ani netušili, jaké zvláštní geometrické uspořádání vzniklo.

J. Čihák (Středa 7. března 2007)  ⇑

Nevěřil jsem, že by mohl v Praze existovat pravoúhlý trojúhelník s odvěsnami v poměru 1:2 a navíc mít další funkci. A je tady. Ve zlatém řezu leží střední dům Staroměstské radnice. Jeho původ a stáří jsou zahaleny tajemstvím. Při odvození 3. vrcholu trojúhelníku se počtvrté objevil poměr 7/9.

J. Čihák (Úterý 6. března 2007)  ⇑

Pomocí 3. vrcholu p.t. jsem určil pravděpodobné místo, kde bylo kněžiště sv. Martina, později sv. Eligia. Přesná poloha kostela není známa a nenašel jsem ani dobu jeho zániku. Určení místa je tedy fikce, ale mám další důvod tomu věřit. P. Maria pod řetězem, Staroměstská radnice (střed komplexu i věž) a Prašná brána leží v linii, která prochází severovýchodní částí Révového nádvoří v Klementinu. Místo pro stavbu Staroměstské radnice bylo možná určeno protažením spojnice P. Maria a Martin (Eligius). Časem byla linie dále protažena a určeno místo pro stavbu Prašné brány. Sv. Eligius už mohl být zbořený. Tato linie skrývá mystiku i urbanistický záměr. Možná měla určovat směr hlavní staroměstské ulice navazující na nový most.

J. Čihák (Středa 28. února 2007)  ⇑

Dodatek k minulému příspěvku. Protažená spojnice Haštal-Petr prochází kněžištěm sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. Spojnice Vojtěch-Kosma dále směřuje přes vyšehradskou baziliku sv. Vavřince. (Opačným směrem přes Staroměstskou mosteckou věž.) Vzdálenosti na obou liniích jsou stejné. Mezi Cyrilem a Vavřincem je velký časový rozdíl a ostatní stavby také pochází z různých období. Linie Haštal-Petr-Cyril a linie Vojtěch-Kosma-Vavřinec připojené rovnoramenným trojúhelníkem k Svatováclavské kapli vznikly doplňováním.

Zakládání pražských svatyní bylo určováno záhadnými pravidly. Vznikaly různé trojúhelníky, linie a kříže. Rovnoramenné a rovnostranné trojúhelníky mohly souviset s prvotní křesťanskou symbolikou. Myslím si, že některé trojúhelníky původně neexistovaly. Vznikly zbořením čtvrté svatyně, která s ostatními vytyčovala ramena kříže. Je otázka, jestli po zaniklých svatyních zůstalo alespoň základové zdivo.

Sakrální stavby zanikaly, jiné byly obnovovány a další stavěny. Každá doba měla svůj mystický geometrický systém, který částečně navazoval na starší. Pozůstatky se dnes prolínají v geometrickém chaosu.

J. Čihák (Pátek 23. února 2007)  ⇑

Další rovnoramenné trojúhelníky

Rotunda sv. Martina na Vyšehradě, sv. Haštal na Starém Městě, sv. Prokop /Sladkovského nám./.

Sv. Duch, sv. Vojtěch, sv. Jan Křtitel. Symbolicky spojují Staré Město, Nové Město a Malou Stranu.

J. Čihák (Pátek 23. února 2007)  ⇑

Našel jsem rovnoramenný trojúhelník. Základnu tvoří sv. Vojtěch a sv. Haštal. Ve vrcholu je Svatováclavská kaple. Výška protíná kapli sv. Terezie ve Vojanových sadech.

Potom se z toho vyloupl pravoúhlý trojúhelník. Přepona je totožná se základnou rovnoramenného trojúhelníku a ve vrcholu pravoúhlých ramen je sv. Jindřich a Kunhuta.

Vzdálenost mezi sv. Vojtěchem a kostelíkem sv. Kosmy a Damiána v klášteře Na Slovanech je stejná jako vzdálenost mezi sv. Haštalem a sv. Petrem.

Úsečka sv. Kříž a sv. Martin ve zdi je rozdělena na dvě poloviny sv. Bartolomějem.

J. Čihák (Pátek 23. února 2007)  ⇑

Spojnice sv. Václav /ul. Resslova/ a P. Maria Sněžná dělí vzdálenost mezi sv. Křížem a sv. Longinem na dva stejné díly.

Průsečík spojnice sv. Apolinář a sv. Mikuláš /ul. Moskevská/ s Jeruzalémskou linií má od sv. Longina vzdálenost stejnou jako délka spojnice Kříž-Longin.

Vzdálenost Longin-průsečík je rozdělena na dva stejné díly spojnicí Ludmila-Apolinář, kterou už jsem popsal v minulém příspěvku.

Závěr. J. linie není zajímavá jen pro svůj azimut a úsek Václav-Longin. V úseku Kříž-Zvonařka je rozdělena na 4 stejné díly.

Zdeněk (Čtvrtek 22. února 2007)  ⇑

Zkoušel jsem přeměřit to umístění Malostranské mostecké věže a ten poměr 0,777 od Kříže vychází ne ke Svatováclavské kapli, ale ke středu gotické katedrály, jenž je ovšem v téže ose o pár metrů dál. Což tu teorii možná spíše potvrzuje, protože katedrálu i gotickou mosteckou věž nechal postavit Karel IV., a ten určitě takhle "blbnul" také, viz známá vteřina založení Karlova mostu atd.