J. Čihák (Středa 28. února 2007)  ⇑

Dodatek k minulému příspěvku. Protažená spojnice Haštal-Petr prochází kněžištěm sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. Spojnice Vojtěch-Kosma dále směřuje přes vyšehradskou baziliku sv. Vavřince. (Opačným směrem přes Staroměstskou mosteckou věž.) Vzdálenosti na obou liniích jsou stejné. Mezi Cyrilem a Vavřincem je velký časový rozdíl a ostatní stavby také pochází z různých období. Linie Haštal-Petr-Cyril a linie Vojtěch-Kosma-Vavřinec připojené rovnoramenným trojúhelníkem k Svatováclavské kapli vznikly doplňováním.

Zakládání pražských svatyní bylo určováno záhadnými pravidly. Vznikaly různé trojúhelníky, linie a kříže. Rovnoramenné a rovnostranné trojúhelníky mohly souviset s prvotní křesťanskou symbolikou. Myslím si, že některé trojúhelníky původně neexistovaly. Vznikly zbořením čtvrté svatyně, která s ostatními vytyčovala ramena kříže. Je otázka, jestli po zaniklých svatyních zůstalo alespoň základové zdivo.

Sakrální stavby zanikaly, jiné byly obnovovány a další stavěny. Každá doba měla svůj mystický geometrický systém, který částečně navazoval na starší. Pozůstatky se dnes prolínají v geometrickém chaosu.

J. Čihák (Pátek 23. února 2007)  ⇑

Další rovnoramenné trojúhelníky

Rotunda sv. Martina na Vyšehradě, sv. Haštal na Starém Městě, sv. Prokop /Sladkovského nám./.

Sv. Duch, sv. Vojtěch, sv. Jan Křtitel. Symbolicky spojují Staré Město, Nové Město a Malou Stranu.

J. Čihák (Pátek 23. února 2007)  ⇑

Našel jsem rovnoramenný trojúhelník. Základnu tvoří sv. Vojtěch a sv. Haštal. Ve vrcholu je Svatováclavská kaple. Výška protíná kapli sv. Terezie ve Vojanových sadech.

Potom se z toho vyloupl pravoúhlý trojúhelník. Přepona je totožná se základnou rovnoramenného trojúhelníku a ve vrcholu pravoúhlých ramen je sv. Jindřich a Kunhuta.

Vzdálenost mezi sv. Vojtěchem a kostelíkem sv. Kosmy a Damiána v klášteře Na Slovanech je stejná jako vzdálenost mezi sv. Haštalem a sv. Petrem.

Úsečka sv. Kříž a sv. Martin ve zdi je rozdělena na dvě poloviny sv. Bartolomějem.

J. Čihák (Pátek 23. února 2007)  ⇑

Spojnice sv. Václav /ul. Resslova/ a P. Maria Sněžná dělí vzdálenost mezi sv. Křížem a sv. Longinem na dva stejné díly.

Průsečík spojnice sv. Apolinář a sv. Mikuláš /ul. Moskevská/ s Jeruzalémskou linií má od sv. Longina vzdálenost stejnou jako délka spojnice Kříž-Longin.

Vzdálenost Longin-průsečík je rozdělena na dva stejné díly spojnicí Ludmila-Apolinář, kterou už jsem popsal v minulém příspěvku.

Závěr. J. linie není zajímavá jen pro svůj azimut a úsek Václav-Longin. V úseku Kříž-Zvonařka je rozdělena na 4 stejné díly.

Zdeněk (Čtvrtek 22. února 2007)  ⇑

Zkoušel jsem přeměřit to umístění Malostranské mostecké věže a ten poměr 0,777 od Kříže vychází ne ke Svatováclavské kapli, ale ke středu gotické katedrály, jenž je ovšem v téže ose o pár metrů dál. Což tu teorii možná spíše potvrzuje, protože katedrálu i gotickou mosteckou věž nechal postavit Karel IV., a ten určitě takhle "blbnul" také, viz známá vteřina založení Karlova mostu atd.

J. Čihák (Středa 21. února 2007)  ⇑

Vodorovná spojnice mezi Svatováclavskou kaplí a rotundou sv. Kříže je rozdělena vyšší Malostranskou mosteckou věží na dvě části v poměru 7/9 (0,777...). Jeruzalémská linie obsahuje poměr 7/9 dvakrát. Asi mu byl přisouzen zvláštní hermetický význam platný několik století.

Spojnice mezi kněžišti sv. Apolináře a sv. Jiljí dělí Jeruzalémskou linii v části Kříž-Longin na dva díly v poměru 7/9. To už je potřetí (3. náhoda???). Průsečík dělí spojnici Apolinář-Jiljí v poměru 2:3. Další zajímavý poměr.

Spojnice sv. Ludmily a sv. Apolináře protíná J. linii v bodě, jehož vzdálenost od sv. Longina je poloviční vůči vzdálenosti mezi sv. Křížem a sv. Longinem. Potřetí se vyskytuje poměr 1:2 v souvislosti s J. linií. Náhoda? Snad jen dvakrát.

J. Čihák (Středa 21. února 2007)  ⇑

Druhý p. t. je převrácený a nesouvisí s odvozením prvního. Vzdálenost 1,5 dílu vznikla až následkem převrácení a nesouvisí se stranami trojúhelníku.

Azimut 230˚ se vztahuje ke sv. Martinovi, kde stojí pozorovatel a dívá se na horizont ve směru "svislého" ramene geom. kříže.

Zdeněk (Pondělí 19. února 2007)  ⇑

Zkoušel jsem na mapě z r. 1811 ten obrácený trojúhelník, který by měl mít vrchol ve středu ND, ale dotyčný bod je na té staré mapě ve vodě těsně u břehu. Je to částečně asi vysunutím břehu kvůli stavbě vozovky, ale hlavně nepřesností jedné z map (nebo obou map), bod by dnes byl někde u zdi ND. Zkusím sehnat přesnější mapu.

Zdeněk (Sobota 17. února 2007)  ⇑

No já nevím, jednak na místě ND nejspíš žádná církevní stavba nestála, aspoň v l. 1618 a 1811, ze kdy mám prospekt a mapu, stál tam v r. 1811 Solný dům a další dva obyčejné baráky. Jednak, seč se snažím to pochopit, mi trojúhelník nepřipadá pýthagorejský, má-li strany 4 a 1,5. A to 1,5 se nějak vymyká z předchozí logiky, jakož i západ při zimním slunovratu, který bychom teď počítali od ND místo od Kříže. O ty 3 stupně je odkloněn od pravého úhlu úhel, který svírá letní a zimní slunovrat, čili těch 230 je tatáž přímka jako 50 stupňů východu při letním slunovratu. Což mne přivádí na myšlenku, že by slunce zapadalo při letním slunovratu při pohledu od Kříže díky převýšení terénu možná nad oním kostelem P. Marie na Malé Straně, což by vysvětlovalo onu odchylku vašeho původního pýthagorejského trojúhelníku od osy Kříž - Longinus.

J. Čihák (Sobota 17. února 2007)  ⇑

Svislé rameno kříže má azimut cca 230˚. Chybí mu 3˚ do západu Slunce při zimním slunovratu. Při pohledu z údolí zapadá Slunce za horizont dříve a to by mohlo vysvětlit rozdíl.

J. Čihák (Pátek 16. února 2007)  ⇑

Mám další pythagorejský trojúhelník. Ve vrcholu pravoúhlých ramen leží střed Národního divadla v poměrné vzdálenosti 1,5/9=0,166... od sv. Kříže. Spojnice Křtitel-Martin a ND-P. Marie jsou kolmé a tvoří křesťanský kříž.

J. Čihák (Úterý 13. února 2007)  ⇑

Stránka o p. t. je pěkně zpracovaná. Děkuji. Nápad se zlatým řezem je zajímavý, ale vím o dalším trojúhelníku, kde poměr 1:2 má souvislost s obsahy v Pythagorově větě. Je to pravoúhlý rovnoramenný t. s rameny o velikosti 1 a základnou o velikosti druhá odmocnina ze 2.

VÁCLAV - KŘÍŽ - LONGIN - MARTIN - PROKOP
Nalezl jsem odkloněné pokračování Jeruzalémské linie. Návazná spojnice ukrývá vlastnosti jiného trojúhelníku, kterým je pravoúhlý rovnoramenný trojúhelník. Spojnice Longin-Prokop /Braník/ je rozdělena rotundou sv. Martina /Vyšehrad/ na dvě části v poměru 1:2 /1460m:2920m/. Ve spojnici je znovu skryta Pythagorova věta. Myslím si, že jednička vyjadřuje obsahy čtverců nad rameny a dvojka obsah čtverce nad základnou.

Přímý úhel Jeruzalémské linie je rozdělen spojnicí Longin-Prokop v poměru 1:2 /cca 60˚:120˚/. Na spojnici také leží sv. Michal /pod Vyšehradem/ a kněžiště sv. Apolináře. Sv. Prokop byl založen r. 1900 a neměl předchůdce. Nyní uvažuji o tom, jak začít s hledáním druhého trojúhelníku nebo snad čtverce.

Zdeněk (Sobota 10. února 2007)  ⇑

Sice se mně to ze začátku nezdálo, ale nakonec mi to přišlo pozoruhodné, takže je to na stránce http://zhola.com/pragamaterurbium/cz.php?st=pythagorejskyTrojuhelnik, doufám že jsem to správně pochopil a uvedl.
Zajímavé by bylo zkusit nalézt ještě pravoúhlý trojúhelník o odvěsnách 1:2, kde lze pomocí kružnic se středy na krajích přepony určit zlatý řez na delší odvěsně. Má to hodně příbuzných prvků se vztahy v pýthagorejském trojúhelníku.
http://www.volny.cz/zlaty.rez/diplomka3.html

J. Čihák (Pátek 9. února 2007)  ⇑

Protažená výška p. t. prochází těsně kolem Svatováclavském kaple.

Nápad s orlojem jsem zatím odložil. Geometrický systém může vyjadřovat fantastickou představu o nadpozemském principu.

J. Čihák (Čtvrtek 8. února 2007)  ⇑

3. svatyní do p.t. bude zaniklý kostel sv. Martina menšího postavený okolo r. 1230. Zatím jsem nezjistil, jestli měl nějakého předchůdce. Za Karla IV. byl přebudován a zasvěcen sv. Eligiovi. Později byl nahrazen kaplí sv. Eligia v konviktu.

Stále nevím, zda to má smysl nebo je to neuvěřitelná souhra náhod.