TISK HLEDÁNÍ PŘIDAT VZKAZ NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
 
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
J. Čihák (Středa 16. května 2007)  
Další adresy:

http://www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2004111601
http://souvislosti.cz/archiv/cilek4-93.htm


J. Čihák (Úterý 15. května 2007)  
Hypotéza o Jeruzalémské linii se zdá příliš fantastická. Nevíme, jakým postupem mohla být linie vyměřena. Záhadu snad trochu osvětlí stránka o starých mapách a měření.

http://matrix-2001.cz/v2/default.aspx?aid=1527


J. Čihák (Úterý 15. května 2007)  
Další adresy:

http://mwm.cz/CD/c1211.htm
http://havran.euweb.cz/phtml/pkcp.phtml


J. Čihák (Sobota 12. května 2007)  
Pro pana Karla P. a další zájemce. O historii posvátných linií se dozvíte více na http://narayan.cz/main.php?show=cl&id_cl=333


Karel P. (Čtvrtek 3. května 2007)  
Ty linie a trojúhelníky jsou zvláštní. Kdoví jakou magickou moc jim přisuzovali.


J. Čihák (Úterý 13. března 2007)  
Zlatý trojúhelník jsem zatím nenašel, ale zajímavý je rovnoramenný trojúhelník sv. Prokop, sv. Haštal a rotunda sv. Martina, který se zlatému velmi podobá (poměr rameno/základna je 3:2). Vznikl 30. října 1898 položením základního kamene ke kostelu sv. Prokopa u příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. Přestože se matematické vztahy v trojúhelníku zdají být velmi magické, vznikl následkem vypočítavosti při pozemkových spekulacích. Obecní zástupci snad ani netušili, jaké zvláštní geometrické uspořádání vzniklo.


J. Čihák (Středa 7. března 2007)  
Nevěřil jsem, že by mohl v Praze existovat pravoúhlý trojúhelník s odvěsnami v poměru 1:2 a navíc mít další funkci. A je tady. Ve zlatém řezu leží střední dům Staroměstské radnice. Jeho původ a stáří jsou zahaleny tajemstvím. Při odvození 3. vrcholu trojúhelníku se počtvrté objevil poměr 7/9.


J. Čihák (Úterý 6. března 2007)  
Pomocí 3. vrcholu p.t. jsem určil pravděpodobné místo, kde bylo kněžiště sv. Martina, později sv. Eligia. Přesná poloha kostela není známa a nenašel jsem ani dobu jeho zániku. Určení místa je tedy fikce, ale mám další důvod tomu věřit. P. Maria pod řetězem, Staroměstská radnice (střed komplexu i věž) a Prašná brána leží v linii, která prochází severovýchodní částí Révového nádvoří v Klementinu. Místo pro stavbu Staroměstské radnice bylo možná určeno protažením spojnice P. Maria a Martin (Eligius). Časem byla linie dále protažena a určeno místo pro stavbu Prašné brány. Sv. Eligius už mohl být zbořený. Tato linie skrývá mystiku i urbanistický záměr. Možná měla určovat směr hlavní staroměstské ulice navazující na nový most.


J. Čihák (Středa 28. února 2007)  
Dodatek k minulému příspěvku. Protažená spojnice Haštal-Petr prochází kněžištěm sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. Spojnice Vojtěch-Kosma dále směřuje přes vyšehradskou baziliku sv. Vavřince. (Opačným směrem přes Staroměstskou mosteckou věž.) Vzdálenosti na obou liniích jsou stejné. Mezi Cyrilem a Vavřincem je velký časový rozdíl a ostatní stavby také pochází z různých období. Linie Haštal-Petr-Cyril a linie Vojtěch-Kosma-Vavřinec připojené rovnoramenným trojúhelníkem k Svatováclavské kapli vznikly doplňováním.

Zakládání pražských svatyní bylo určováno záhadnými pravidly. Vznikaly různé trojúhelníky, linie a kříže. Rovnoramenné a rovnostranné trojúhelníky mohly souviset s prvotní křesťanskou symbolikou. Myslím si, že některé trojúhelníky původně neexistovaly. Vznikly zbořením čtvrté svatyně, která s ostatními vytyčovala ramena kříže. Je otázka, jestli po zaniklých svatyních zůstalo alespoň základové zdivo.

Sakrální stavby zanikaly, jiné byly obnovovány a další stavěny. Každá doba měla svůj mystický geometrický systém, který částečně navazoval na starší. Pozůstatky se dnes prolínají v geometrickém chaosu.


J. Čihák (Pátek 23. února 2007)  
Další rovnoramenné trojúhelníky

Rotunda sv. Martina na Vyšehradě, sv. Haštal na Starém Městě, sv. Prokop /Sladkovského nám./.

Sv. Duch, sv. Vojtěch, sv. Jan Křtitel. Symbolicky spojují Staré Město, Nové Město a Malou Stranu.


J. Čihák (Pátek 23. února 2007)  
Našel jsem rovnoramenný trojúhelník. Základnu tvoří sv. Vojtěch a sv. Haštal. Ve vrcholu je Svatováclavská kaple. Výška protíná kapli sv. Terezie ve Vojanových sadech.

Potom se z toho vyloupl pravoúhlý trojúhelník. Přepona je totožná se základnou rovnoramenného trojúhelníku a ve vrcholu pravoúhlých ramen je sv. Jindřich a Kunhuta.

Vzdálenost mezi sv. Vojtěchem a kostelíkem sv. Kosmy a Damiána v klášteře Na Slovanech je stejná jako vzdálenost mezi sv. Haštalem a sv. Petrem.

Úsečka sv. Kříž a sv. Martin ve zdi je rozdělena na dvě poloviny sv. Bartolomějem.


J. Čihák (Pátek 23. února 2007)  
Spojnice sv. Václav /ul. Resslova/ a P. Maria Sněžná dělí vzdálenost mezi sv. Křížem a sv. Longinem na dva stejné díly.

Průsečík spojnice sv. Apolinář a sv. Mikuláš /ul. Moskevská/ s Jeruzalémskou linií má od sv. Longina vzdálenost stejnou jako délka spojnice Kříž-Longin.

Vzdálenost Longin-průsečík je rozdělena na dva stejné díly spojnicí Ludmila-Apolinář, kterou už jsem popsal v minulém příspěvku.

Závěr. J. linie není zajímavá jen pro svůj azimut a úsek Václav-Longin. V úseku Kříž-Zvonařka je rozdělena na 4 stejné díly.


Zdeněk (Čtvrtek 22. února 2007)  
Zkoušel jsem přeměřit to umístění Malostranské mostecké věže a ten poměr 0,777 od Kříže vychází ne ke Svatováclavské kapli, ale ke středu gotické katedrály, jenž je ovšem v téže ose o pár metrů dál. Což tu teorii možná spíše potvrzuje, protože katedrálu i gotickou mosteckou věž nechal postavit Karel IV., a ten určitě takhle "blbnul" také, viz známá vteřina založení Karlova mostu atd.


J. Čihák (Středa 21. února 2007)  
Vodorovná spojnice mezi Svatováclavskou kaplí a rotundou sv. Kříže je rozdělena vyšší Malostranskou mosteckou věží na dvě části v poměru 7/9 (0,777...). Jeruzalémská linie obsahuje poměr 7/9 dvakrát. Asi mu byl přisouzen zvláštní hermetický význam platný několik století.

Spojnice mezi kněžišti sv. Apolináře a sv. Jiljí dělí Jeruzalémskou linii v části Kříž-Longin na dva díly v poměru 7/9. To už je potřetí (3. náhoda???). Průsečík dělí spojnici Apolinář-Jiljí v poměru 2:3. Další zajímavý poměr.

Spojnice sv. Ludmily a sv. Apolináře protíná J. linii v bodě, jehož vzdálenost od sv. Longina je poloviční vůči vzdálenosti mezi sv. Křížem a sv. Longinem. Potřetí se vyskytuje poměr 1:2 v souvislosti s J. linií. Náhoda? Snad jen dvakrát.


J. Čihák (Středa 21. února 2007)  
Druhý p. t. je převrácený a nesouvisí s odvozením prvního. Vzdálenost 1,5 dílu vznikla až následkem převrácení a nesouvisí se stranami trojúhelníku.

Azimut 230˚ se vztahuje ke sv. Martinovi, kde stojí pozorovatel a dívá se na horizont ve směru "svislého" ramene geom. kříže.


Nejnovější Novější StaršíNejstarší

PŘIDAT VZKAZ