Vanda (Pátek 16. listopadu 2007)  ⇑

Linie spojují významná místa, snad dávné poutní svatyně, vrchy a zázračná místa. Lidé zde pociťovali boží přítomnost.

J. Čihák (Úterý 31. července 2007)  ⇑

Pravoúhlý vrchol jsem přesunul z Levého Hradce na Řivnáč. Je odtud vidět do Chaber i do Horoměřic. Oba směry nemají nic společného s významnými body slunečních drah. Proto podporuji úvahu, že oba balvany byly zasazeny až v době, kdy sluneční mýty měly význam jen pro heretiky. Odvěsny už nejsou v poměru 2:3, ale pravý úhel se naopak velmi vylepšil na cca 90˚. Na spojnici Řivnáč-Horoměřice leží únětický kostel.

Linii Budeč-L.Hradec-Chabry jsem změnil na Budeč-Řivnáč-Chabry.

Z. Homola (Úterý 24. července 2007)  ⇑

Abych byl sebekritický: sám jsem taky v textu ponechal údaj, že linie k Jeruzalému směřuje na opačnou stranu k Budči, vycházelo to tak přesně na mapě středních Čech, kterou jsem první použil. Patrně se však nejednalo o gnomonickou mapu, při přeměření na gnomonické mapě či programem na výpočet ortodrom na kulové ploše se linie také o několik set metrů uchyluje při vzdálenosti bodů 18 km.

Z. Homola (Úterý 24. července 2007)  ⇑

No já bych byl opatrný. Co se týče měřitelných hodnot, linie Budeč-menhir v Chabrech míjí kostel Sv. Klimenta na L. Hradci cca o 860 metrů při celkové vzdálenosti úsečky 15,7 km (viz amapy.cz, kde lze vytyčit přímky v rámci měření vzdáleností; kursor se zabodne do jednoho místa, pak se jede šipkami (nestačí-li nám obrazovka) a kursor se zabodne do cílového místa). 93° taky není zrovna přesvědčivé.
Krom toho autenticita "menhirů" na našem území je velmi sporná, obávám se, že různí nadšenci v posledních 150 letech jsou schopni prohlásit za menhir každý větší podlouhlý šutr a postavit ho svisle, znám to dobře z oblasti České Sibiře. Ač jsem hledal, nikde jsem nenašel u žádného našeho "menhiru" důkaz, že by šlo skutečně o pravěký objekt. Tím nechci říct, že by tu menhiry kdysi nebyly, ale v bezprostředním okolí takového objektu by musely být archeologické stopy po jeho používání, což, pokud vím, nikde nejsou.

J. Čihák (Úterý 24. července 2007)  ⇑

Znovu jsem prohlížel spojnice na mapách. V Praze je několik křížů různých typů. Záleží na tom, jak se na to díváme. A také co chceme vidět.

Zbraslavský klášter má geometrickou spojitost s menhirem v Horních Chabrech. Je to zvláštní, ovšem nedaleký menhir u Horoměřic byl opracován a opatřen křížem. Uctívání balvanů přetrvává dodnes.

Oba menhiry s kostelem sv. Klimenta na Levém Hradci tvoří téměř pravoúhlý trojúhelník. Odvěsny jsou v poměru cca 2:3 a svírají úhel 93˚. Kostel stojí na akropoli slovanského hradiště. K slunovratům žádné vztahy nejsou.

Budeč, Levý Hradec a menhir v Chabrech jsou téměř v linii. Stejně tak Budeč, menhir u Horoměřic a sv.Matěj v Dejvicích.

Z. Homola (Pondělí 9. července 2007)  ⇑

Omlouváme se návštěvníkům, kteří hledají informace o prohlídkách areálu. Tyto stránky jsou zaměřeny na popis a historii památek, sekce 'Prohlídky areálu' byla vytvořena na přání, které bylo vzneseno v tomto fóru; obsahuje jen odkazy na instituce spravující památky, především jde o Správu pražského hradu. Sami nemáme kapacity na průběžné sledování a aktualizaci podobných údajů. Nicméně vyjímám ze stránek Správy pražského hradu: Některé prostory Pražského hradu jsou využívány jako výstavní nebo koncertní sály. Jsou přístupné příležitostně, po zakoupení samostatné vstupenky. Jde o tyto objekty: Císařská konírna, Tereziánské křídlo Starého královského paláce, Nejvyšší purkrabství, Královský letohrádek, Míčovna v Královské zahradě, Jízdárna Pražského hradu.

Jan Baše (Neděle 17. června 2007)  ⇑

Dobrý den,
možná jsem trochu nešikovný, ale ať jsem se snažil sebevíc, nidke jsem nenašel informace o otevírací době v Belvederu (ani třeba cenu). Poradí mi někdo?
Děkuji - jan.base@seznam.cz

J. Čihák (Středa 16. května 2007)  ⇑

Další adresy:

http://www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2004111601
http://souvislosti.cz/archiv/cilek4-93.htm

J. Čihák (Úterý 15. května 2007)  ⇑

Hypotéza o Jeruzalémské linii se zdá příliš fantastická. Nevíme, jakým postupem mohla být linie vyměřena. Záhadu snad trochu osvětlí stránka o starých mapách a měření.

http://matrix-2001.cz/v2/default.aspx?aid=1527

J. Čihák (Úterý 15. května 2007)  ⇑

Další adresy:

http://mwm.cz/CD/c1211.htm
http://havran.euweb.cz/phtml/pkcp.phtml

J. Čihák (Sobota 12. května 2007)  ⇑

Pro pana Karla P. a další zájemce. O historii posvátných linií se dozvíte více na http://narayan.cz/main.php?show=cl&id_cl=333

Karel P. (Čtvrtek 3. května 2007)  ⇑

Ty linie a trojúhelníky jsou zvláštní. Kdoví jakou magickou moc jim přisuzovali.

J. Čihák (Úterý 13. března 2007)  ⇑

Zlatý trojúhelník jsem zatím nenašel, ale zajímavý je rovnoramenný trojúhelník sv. Prokop, sv. Haštal a rotunda sv. Martina, který se zlatému velmi podobá (poměr rameno/základna je 3:2). Vznikl 30. října 1898 položením základního kamene ke kostelu sv. Prokopa u příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. Přestože se matematické vztahy v trojúhelníku zdají být velmi magické, vznikl následkem vypočítavosti při pozemkových spekulacích. Obecní zástupci snad ani netušili, jaké zvláštní geometrické uspořádání vzniklo.

J. Čihák (Středa 7. března 2007)  ⇑

Nevěřil jsem, že by mohl v Praze existovat pravoúhlý trojúhelník s odvěsnami v poměru 1:2 a navíc mít další funkci. A je tady. Ve zlatém řezu leží střední dům Staroměstské radnice. Jeho původ a stáří jsou zahaleny tajemstvím. Při odvození 3. vrcholu trojúhelníku se počtvrté objevil poměr 7/9.

J. Čihák (Úterý 6. března 2007)  ⇑

Pomocí 3. vrcholu p.t. jsem určil pravděpodobné místo, kde bylo kněžiště sv. Martina, později sv. Eligia. Přesná poloha kostela není známa a nenašel jsem ani dobu jeho zániku. Určení místa je tedy fikce, ale mám další důvod tomu věřit. P. Maria pod řetězem, Staroměstská radnice (střed komplexu i věž) a Prašná brána leží v linii, která prochází severovýchodní částí Révového nádvoří v Klementinu. Místo pro stavbu Staroměstské radnice bylo možná určeno protažením spojnice P. Maria a Martin (Eligius). Časem byla linie dále protažena a určeno místo pro stavbu Prašné brány. Sv. Eligius už mohl být zbořený. Tato linie skrývá mystiku i urbanistický záměr. Možná měla určovat směr hlavní staroměstské ulice navazující na nový most.