Z. Homola (Pondělí 9. července 2007)
Omlouváme se návštěvníkům, kteří hledají informace o prohlídkách areálu. Tyto stránky jsou zaměřeny na popis a historii památek, sekce 'Prohlídky areálu' byla vytvořena na přání, které bylo vzneseno v tomto fóru; obsahuje jen odkazy na instituce spravující památky, především jde o Správu pražského hradu. Sami nemáme kapacity na průběžné sledování a aktualizaci podobných údajů.
Nicméně vyjímám ze stránek Správy pražského hradu: Některé prostory Pražského hradu jsou využívány jako výstavní nebo koncertní sály. Jsou přístupné příležitostně, po zakoupení samostatné vstupenky. Jde o tyto objekty: Císařská konírna, Tereziánské křídlo Starého královského paláce, Nejvyšší purkrabství, Královský letohrádek, Míčovna v Královské zahradě, Jízdárna Pražského hradu.
Jan Baše (Neděle 17. června 2007)
Dobrý den,
možná jsem trochu nešikovný, ale ať jsem se snažil sebevíc, nidke jsem nenašel informace o otevírací době v Belvederu (ani třeba cenu). Poradí mi někdo?
Děkuji - jan.base@seznam.cz
J. Čihák (Středa 16. května 2007)
Další adresy:
http://www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2004111601
http://souvislosti.cz/archiv/cilek4-93.htm
J. Čihák (Úterý 15. května 2007)
Hypotéza o Jeruzalémské linii se zdá příliš fantastická. Nevíme, jakým postupem mohla být linie vyměřena. Záhadu snad trochu osvětlí stránka o starých mapách a měření.
http://matrix-2001.cz/v2/default.aspx?aid=1527
J. Čihák (Úterý 15. května 2007)
Další adresy:
http://mwm.cz/CD/c1211.htm
http://havran.euweb.cz/phtml/pkcp.phtml
J. Čihák (Sobota 12. května 2007)
Pro pana Karla P. a další zájemce. O historii posvátných linií se dozvíte více na http://narayan.cz/main.php?show=cl&id_cl=333
Karel P. (Čtvrtek 3. května 2007)
Ty linie a trojúhelníky jsou zvláštní. Kdoví jakou magickou moc jim přisuzovali.
J. Čihák (Úterý 13. března 2007)
Zlatý trojúhelník jsem zatím nenašel, ale zajímavý je rovnoramenný trojúhelník sv. Prokop, sv. Haštal a rotunda sv. Martina, který se zlatému velmi podobá (poměr rameno/základna je 3:2). Vznikl 30. října 1898 položením základního kamene ke kostelu sv. Prokopa u příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. Přestože se matematické vztahy v trojúhelníku zdají být velmi magické, vznikl následkem vypočítavosti při pozemkových spekulacích. Obecní zástupci snad ani netušili, jaké zvláštní geometrické uspořádání vzniklo.
J. Čihák (Středa 7. března 2007)
Nevěřil jsem, že by mohl v Praze existovat pravoúhlý trojúhelník s odvěsnami v poměru 1:2 a navíc mít další funkci. A je tady. Ve zlatém řezu leží střední dům Staroměstské radnice. Jeho původ a stáří jsou zahaleny tajemstvím. Při odvození 3. vrcholu trojúhelníku se počtvrté objevil poměr 7/9.
J. Čihák (Úterý 6. března 2007)
Pomocí 3. vrcholu p.t. jsem určil pravděpodobné místo, kde bylo kněžiště sv. Martina, později sv. Eligia. Přesná poloha kostela není známa a nenašel jsem ani dobu jeho zániku. Určení místa je tedy fikce, ale mám další důvod tomu věřit. P. Maria pod řetězem, Staroměstská radnice (střed komplexu i věž) a Prašná brána leží v linii, která prochází severovýchodní částí Révového nádvoří v Klementinu. Místo pro stavbu Staroměstské radnice bylo možná určeno protažením spojnice P. Maria a Martin (Eligius). Časem byla linie dále protažena a určeno místo pro stavbu Prašné brány. Sv. Eligius už mohl být zbořený. Tato linie skrývá mystiku i urbanistický záměr. Možná měla určovat směr hlavní staroměstské ulice navazující na nový most.
J. Čihák (Středa 28. února 2007)
Dodatek k minulému příspěvku. Protažená spojnice Haštal-Petr prochází kněžištěm sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. Spojnice Vojtěch-Kosma dále směřuje přes vyšehradskou baziliku sv. Vavřince. (Opačným směrem přes Staroměstskou mosteckou věž.) Vzdálenosti na obou liniích jsou stejné. Mezi Cyrilem a Vavřincem je velký časový rozdíl a ostatní stavby také pochází z různých období. Linie Haštal-Petr-Cyril a linie Vojtěch-Kosma-Vavřinec připojené rovnoramenným trojúhelníkem k Svatováclavské kapli vznikly doplňováním.
Zakládání pražských svatyní bylo určováno záhadnými pravidly. Vznikaly různé trojúhelníky, linie a kříže. Rovnoramenné a rovnostranné trojúhelníky mohly souviset s prvotní křesťanskou symbolikou. Myslím si, že některé trojúhelníky původně neexistovaly. Vznikly zbořením čtvrté svatyně, která s ostatními vytyčovala ramena kříže. Je otázka, jestli po zaniklých svatyních zůstalo alespoň základové zdivo.
Sakrální stavby zanikaly, jiné byly obnovovány a další stavěny. Každá doba měla svůj mystický geometrický systém, který částečně navazoval na starší. Pozůstatky se dnes prolínají v geometrickém chaosu.
J. Čihák (Pátek 23. února 2007)
Další rovnoramenné trojúhelníky
Rotunda sv. Martina na Vyšehradě, sv. Haštal na Starém Městě, sv. Prokop /Sladkovského nám./.
Sv. Duch, sv. Vojtěch, sv. Jan Křtitel. Symbolicky spojují Staré Město, Nové Město a Malou Stranu.
J. Čihák (Pátek 23. února 2007)
Našel jsem rovnoramenný trojúhelník. Základnu tvoří sv. Vojtěch a sv. Haštal. Ve vrcholu je Svatováclavská kaple. Výška protíná kapli sv. Terezie ve Vojanových sadech.
Potom se z toho vyloupl pravoúhlý trojúhelník. Přepona je totožná se základnou rovnoramenného trojúhelníku a ve vrcholu pravoúhlých ramen je sv. Jindřich a Kunhuta.
Vzdálenost mezi sv. Vojtěchem a kostelíkem sv. Kosmy a Damiána v klášteře Na Slovanech je stejná jako vzdálenost mezi sv. Haštalem a sv. Petrem.
Úsečka sv. Kříž a sv. Martin ve zdi je rozdělena na dvě poloviny sv. Bartolomějem.
J. Čihák (Pátek 23. února 2007)
Spojnice sv. Václav /ul. Resslova/ a P. Maria Sněžná dělí vzdálenost mezi sv. Křížem a sv. Longinem na dva stejné díly.
Průsečík spojnice sv. Apolinář a sv. Mikuláš /ul. Moskevská/ s Jeruzalémskou linií má od sv. Longina vzdálenost stejnou jako délka spojnice Kříž-Longin.
Vzdálenost Longin-průsečík je rozdělena na dva stejné díly spojnicí Ludmila-Apolinář, kterou už jsem popsal v minulém příspěvku.
Závěr. J. linie není zajímavá jen pro svůj azimut a úsek Václav-Longin. V úseku Kříž-Zvonařka je rozdělena na 4 stejné díly.
Zdeněk (Čtvrtek 22. února 2007)
Zkoušel jsem přeměřit to umístění Malostranské mostecké věže a ten poměr 0,777 od Kříže vychází ne ke Svatováclavské kapli, ale ke středu gotické katedrály, jenž je ovšem v téže ose o pár metrů dál. Což tu teorii možná spíše potvrzuje, protože katedrálu i gotickou mosteckou věž nechal postavit Karel IV., a ten určitě takhle "blbnul" také, viz známá vteřina založení Karlova mostu atd.