Aleš (Pondělí 5. února 2007)  ⇑

Stránky se mi moc líbí, po promoci jsem měl před umístěnkou dva měsíce čas a celou dobu chodil po Hradě, tenkrát se smělo všude volně, nebyly výpravy cizinců.

Zdeněk (Sobota 3. února 2007)  ⇑

Bojím se, abychom se neoctli příliš mimo realitu. Ono je kostelů, včetně zaniklých, v Praze skoro dvěstě a najít nepravidelných čtyřúhelníků by bylo možno mnoho, a ty kostely, co uvádíte, jsou z jiných dob, malostranský Jan je jeden z nejstarších a další dva jsou až z baroka. Já si myslím, že to, co zatím prošlo naší autocenzurou, je věrohodné, na metr přesné, alespoň podle nepřesných map ;) a takto by se asi věrohodnost vytrácela. Najít v postavení kostelů souhvězdí mě sice také svého času napadlo, ale za prvé to neopovídá křesťanské mystice, pokud vím, za druhé i kdyby to byla pravda, vypadá to až příliš fantasticky a k věrohodnosti by bylo nutno mít nějaký dobový pramen, který by nás k takovému tvrzení opravňoval. Platí to sice i na dosavadní hypotézy, ty jsou ale opodstatněné tím, že jsou založeny na přímkách, úhlech a vztazích, které byly ve všech dobách doložitelně pokládány za mystické.

J. Čihák (Sobota 3. února 2007)  ⇑

ZÁHADNÉ ASTRONOMICKÉ SOUŘADNICE. Vzdálenost mezi Svatováclavskou kaplí a rotundou sv. Kříže Menšího je 1330 m. Stejnou vzdálenost jsem naměřil mezi kostely sv. Jan Nepomucký na Hradčanech a sv. Jan Křtitel na Malé Straně. Další náhoda? Nebo uvedené svatyně tvoří soustavu? Matoucí je, že svatyně leží ve vrcholech nepravidelného čtyřúhelníku, avšak to mě nakonec přivedlo k pravděpodobnému řešení. Poloha 4 svatyní určuje 4 významná historická data.

Zvolme nad středověkou Prahou pomyslnou nebeskou báň se středem v průsečíku úhlopříček čtyřúhelníku a za poloměr dosaďme onu záhadnou vzdálenost 1330 m. Vzdálenosti jsou dvě jako dva poloměry do průměru. Celý systém je kupodivu funkční. 4 svatyně tak jednoznačně určují souřadnice 4 bodů na obloze. Nyní hledejme planetu /nebo planety/ pozorovatelnou zrakem, která v minulosti těmito body prošla. Tak získáme 4 tajemná data. Co k datům přiřadit? To už je úkol pro historiky.

J. Čihak (Sobota 3. února 2007)  ⇑

Musel jsem si koupit lepší mapu a měření upřesnit.

Ten rovnoramenný trojúhelník platí v případě, že se Cyril a Václav jenom dotýkají vrcholů u jeho základny. Je to také zajímavé.

Zdeněk (Sobota 3. února 2007)  ⇑

Dovolil jsem si vaše dedukce zařadit do stati o spojnicích svatyň, zjistil jsem navíc, že spojnice Sv. Kříž - Sv. Petr - Sv. Václav na Proseku a Sv. Václav ve Staré Boleslavi je nejen přímá, ale při výraznějším převýšení obzoru odpovídá linii letního slunovratu; zároveň pak ze stejného důvodu při pohledu od Sv. Kříže k Longinovi patrně odpovídala ona linie na Jeruzalém přecijen tomu zimnímu slunovratu. Toto překřížení odpovídá i názvu rotundy, kříž symbolizuje boží a světský princip, světové strany i čtyři živly, ale ty bych tam v té době asi nehledal, nějaké astrologické obrazce krom toho jednoho rovnostranného a možná jednoho rovnoramenného trojúhelníku tam nevidím, tak bych soudil, že ten trojúhelník Vyšehrad - Strahov - Petr by, když už, spíše symbolizoval svatou Trojici, nutno si uvědomit, že v té době byla představa mapy opačná, dívali se od severu; ovšem názvy kostelů této hypotéze nenasvědčují. Jinak ta tři místa spojuje asi to, že to byla tři opevněná hradiště ve vnitřní Praze.

Zdeněk (Pátek 2. února 2007)  ⇑

P.S. vzpomněl jsem si ještě na osmou mapu, co mám doma, z r. 1811 o měřítku 1:4325, kde vychází 700 a 1246 vídeňských sáhů v poměru 1,78.

Zdeněk (Pátek 2. února 2007)  ⇑

Asi musíme přibrzdit, aspoň co se délek týče. Poslední půlhodinu jsem věnoval tomu, že jsem měřil na 7 různých mapách (5 papírových, dvě internetové) v měřítcích od 5000:1 do 1:20000 ty úseky od Svatováclavské kaple k rotundám a vyšly následující hodnoty:
2327, 2380, 2375, 2345, 2376, 2353, 2390 metrů a
1290, 1340, 1328, 1340, 1326, 1327, 1365
metrů.
A včera jsem si hrál s theodolitem a nevěřím, že to tím lze v pražských podmínkách změřit naprosto přesně, kór když z žádné ze tří staveb dnes není na jinou vidět. Poradím se ještě s mými známými geodety. A bůh ví, jak to naměřili tehdy.

Ale co vás může těšit: když se udělají aritmetické průměry obou vzdáleností, vyjde 1330 a 2363 m, a podíl je 1,777 :-).

Zdeněk (Pátek 2. února 2007)  ⇑

Je to zajímavé, protože věřím, že tehdy takhle mohli uvažovat.
Nemám teď moc čas se těmito vztahy zabývat, ale maně mě to připomíná, že zlatý řez je proslulý tím, že jeho poměr 1,61803 zmenšený o jedničku dává jako jediné číslo svou převrácenou hodnotu - 0.61803.
Jak jsem už říkal, nevěřím moc současným rádobymystikům, že mají důkladně nastudované dobové mystické zákonitosti, pokud jsou vůbec ty tehdy hermetické nauky někde zaznamenány, sám jsem na tom stejně, a tak jsem zvědav, co se dá ještě vyvodit. Já jsem se této problematice věnoval jen okrajově, nenarazil jsem na nic skutečně seriosního, ale možná jsem jen nedbale hledal.

J. Čihák (Pátek 2. února 2007)  ⇑

Úkaz na spojnici Svatováclavská kaple - Kříž - Longin není ojedinělý. Podobné vztahy jsem zjistil mezi kostely sv. Jan Nepomucký na Hradčanech, sv. Jan Křtitel na Malé Straně a sv. Cyril a Metoděj na Novém Městě. Spojnice je mírně zalomená a směřuje do blízkosti Jeruzaléma.

Další podíl vzdáleností blížící se hodnotě 1,777... jsem nalezl mezi kostely sv. Jan Nepomucký na Hradčanech, sv. Jan Křtitel na Malé Straně a sv. Václav na Novém Městě.

Sv. Jan Křtitel, sv. Cyril a Metoděj a sv. Václav leží ve vrcholech rovnoramenného trojúhelníku.

J. Čihák (Pátek 2. února 2007)  ⇑

Podíl menší a větší vzdálenosti mezi sousedními svatyněmi se blíží nekonečnému desetinnému číslu 0,777... , které můžeme vyjádřit zlomkem 7/9 nebo 7 lomeno 3 na druhou. Je to asi vedlejší matematický vztah bez významu.

Čísla 1,777... a 0,777... mohou mít nějakou souvislost s křesťanskou symbolikou. Například Pád Jericha a Janova apokalypsa obsahují sedmiček až moc.

J. Čihák (Středa 31. ledna 2007)  ⇑

Pythagorejský trojúhelník a mystika

Strany trojúhelníku jsou v poměru 3:4:5. Obvod má 12 dílů. Čísla 3, 4, a 12 mají význam v astrologii. Zvěrokruh je rozdělen na 12 znamení prostřednictvím čtveřice a trojice. Četl jsem, že se tato čísla objevují v prvotní symbolice křesťanství. 3 kříže Kalvárie, 4 evangelisté a 12 apoštolů. K tomu bych přidal 5 knih Mojžíšových.

Zdeněk Homola (Úterý 30. ledna 2007)  ⇑

Dík za pěkný příspěvek.
Vašim propočtům věřím stoprocentně, pro jistotu jsem vzdálenosti přeměřil na ortofotomapě Prahy 1 : 5 000 a vyšla čísla podobná (1328 a 2375 m, počítáno od středu tumby sv. Václava). Taky se dá předpokládat, že když se rotundy, které patrně měly obecně znázorňovat nebeskou klenbu a měly zřejmě i astronomickou funkci, stavěly na zelené louce, měla jejich vdálenost nějaký řád. Sám jsem z hlediska různých spojnic žádný jiný smysl umístění Sv. Kříže neobjevil, bylo by zajímavé, kdyby vaše zákonitost měla ještě nějaký další smysl.

Zato ten trojúhelník Matěj - Chabry - Kříž, který jste vyčetl, je podle mě úplný nesmysl. Ono je v této branži opravdu třeba vše kontrolovat, protože někteří autoři si s ničím hlavu nelámou, jak se zdá, jsou dnes samí Kellyové a málo Tychonů... Opravdu nevím, co by tyto stavby mělo spojovat, pokud je nedoplňuje nějaký další smysluplný obrazec; chaberský kostelík je v ďolíku a není odnikud vidět, a hlavně poměr vzdáleností vychází 3 : 4,26 : 5,33, což považuju za propastnou odchylku od 3 : 4 : 5.
Já jsem v pár knihách různé ty obrazce zkoumal a přišly mi většinou zcela nevěrohodné, přitom byly prezentovány se suverénní jistotou (hlavně asi s jistotou, že to nikdo přepočítávat nebude). Jediné, co mohu opravdu potvrdit, jsem uplatnil do toho obrázku v sekci Hypotézy. Sám jsem spoustu obrazců zavrhl kvůli nepřesnosti pár metrů, ono se to na normální mapě nezdá, ale při přímém pohledu (nebo na ortofotomapě) si stačí stoupnout o tři metry vedle a je vše úplně jinak.

J.Čihák (Úterý 30. ledna 2007)  ⇑

PYTHAGOROVA VĚTA V JERUZALEMSKÉ LINII

Vycházel jsem ze známého poznatku, že Svatováclavská kaple, rotunda sv. Kříže Menšího a rotunda sv. Štěpána /nyní sv. Longina/ byly postaveny v jedné linii směřující někam na jihovýchod. Vodorovná vzdálenost od Svatováclavské kaple k rotundě sv. Kříže Menšího je 1340 m a k rotundě sv. Štěpána 2380 m. Vzdálenosti nejsou přesné, protože jsem je změřil na mapě. Zkoumal jsem, zda mají nějaký smysl. Nakonec jsem upustil od astronomických úvah a vrátil se ke školní matematice.

Podíl obou vzdáleností 2380/1340 je po zaokrouhlení 1,776119. Hodnota se blíží nekonečnému desetinnému číslu 1,777... , které můžeme vyjádřit zlomkem 16/9. Zlomek nelze zkrátit, ale můžeme ho napsat ve tvaru 4 na druhou lomeno 3 na druhou. Součet čitatele a jmenovatele je 25, což se dá napsat jako 5 na druhou.

Dále stačí troška fantazie a ve zlomku najdeme čtverce nad odvěsnami pythagorejského trojúhelníku. Čtverec nad přeponou je utajen v součtu čitatele a jmenovatele.

Ve vodorovné spojnici mezi uvedenými pražskými svatyněmi je skryta rovnice 5 na druhou rovná se 4 na druhou plus 3 na druhou. Rovnice popisuje vlastnosti pythagorejského trojúhelníku. Poměry jeho stran jsou 3:4:5. Tím se odlišuje od ostatních pravoúhlých trojúhelníků.

A hned se nabízí další souvislost. V pražském astrologicko-geometrickém systému už byl pythagorejský trojúhelník objeven. Jeho strany se blíží poměru 3:4:5. Ve vrcholu pravoúhlých ramen je kostel sv. Matěje v Dejvicích. V dalších vrcholech stojí kostel sv. Jana Křtitele v Chabrech a již uvedená rotunda sv. Kříže Menšího, která je styčným místem tohoto trojúhelníku a spojnice skrývající jeho rovnici.

Je to souhra několika náhod? Nebo to mělo nějaký smysl? Pravděpodobnost objasnění je malá.

Zdeněk (Neděle 31. prosince 2006)  ⇑

Ahoj, no klenoty tu nejsou, ale co není, může být. Komerční to asi nebude, i když, pokud by kynuly milióny, můž nás to zkazit ;), ale to až bude japonská atd. verze. Proberem to u piva. Možná dáme kýžené informace o otvírací době a vstupném jako odkaz na příslušnou sekci stránek Hradu.

Olegos (Neděle 31. prosince 2006)  ⇑

ahoj, je to záslužné a zajímavé, možná by se hodily i obrázky z míst, kam se veřejnost nedostane, korunovační klenoty atp. (já to tu nemohl najít, třeba to někde tady je). Taky by tu asi měly být praktické návštěvnické informace, jak a kde a kdy je otevřeno, kolik stojí vstupné, kde se dá občerstvit a za kolik - to jsou věci, které lidi většinou zajímají. Třeba prokliky s názvem Návštěvní řád, Občerstvení... Napadají mě pak další věci komerčního charakteru, ale vím, že o to vy asi nestojíte a tak je ani neventiluji. Hodně zdaru!