J.Čihák (Úterý 30. ledna 2007)

PYTHAGOROVA VĚTA V JERUZALEMSKÉ LINII

Vycházel jsem ze známého poznatku, že Svatováclavská kaple, rotunda sv. Kříže Menšího a rotunda sv. Štěpána /nyní sv. Longina/ byly postaveny v jedné linii směřující někam na jihovýchod. Vodorovná vzdálenost od Svatováclavské kaple k rotundě sv. Kříže Menšího je 1340 m a k rotundě sv. Štěpána 2380 m. Vzdálenosti nejsou přesné, protože jsem je změřil na mapě. Zkoumal jsem, zda mají nějaký smysl. Nakonec jsem upustil od astronomických úvah a vrátil se ke školní matematice.

Podíl obou vzdáleností 2380/1340 je po zaokrouhlení 1,776119. Hodnota se blíží nekonečnému desetinnému číslu 1,777... , které můžeme vyjádřit zlomkem 16/9. Zlomek nelze zkrátit, ale můžeme ho napsat ve tvaru 4 na druhou lomeno 3 na druhou. Součet čitatele a jmenovatele je 25, což se dá napsat jako 5 na druhou.

Dále stačí troška fantazie a ve zlomku najdeme čtverce nad odvěsnami pythagorejského trojúhelníku. Čtverec nad přeponou je utajen v součtu čitatele a jmenovatele.

Ve vodorovné spojnici mezi uvedenými pražskými svatyněmi je skryta rovnice 5 na druhou rovná se 4 na druhou plus 3 na druhou. Rovnice popisuje vlastnosti pythagorejského trojúhelníku. Poměry jeho stran jsou 3:4:5. Tím se odlišuje od ostatních pravoúhlých trojúhelníků.

A hned se nabízí další souvislost. V pražském astrologicko-geometrickém systému už byl pythagorejský trojúhelník objeven. Jeho strany se blíží poměru 3:4:5. Ve vrcholu pravoúhlých ramen je kostel sv. Matěje v Dejvicích. V dalších vrcholech stojí kostel sv. Jana Křtitele v Chabrech a již uvedená rotunda sv. Kříže Menšího, která je styčným místem tohoto trojúhelníku a spojnice skrývající jeho rovnici.

Je to souhra několika náhod? Nebo to mělo nějaký smysl? Pravděpodobnost objasnění je malá.