Fotogalerie Mapka

Starý královský palác

Starý královský palác působí při pohledu na panoráma Hradčan z Karlova mostu uprostřed monumentality katedrály a novějších západních i východních paláců poctivým a přívětivým dojmem. Jeho členité renesanční průčelí, navazující na gotické oblouky kostela Všech svatých, skrývá umný slepenec starobylých prostor, které v průběhu věků vystavěli pro sebe v různých stavebních slozích vladaři české země.
Místo, na kterém se palác nachází, bylo chráněno návrším Opyše před severním větry, vystaveno jižnímu slunci a byl z něj nejlepší výhled na vltavský brod a město, které kolem něj vznikalo. Těsně u paláce byl výjimečný zdroj vody na tak vysoko položeném místě - Svatováclavská studánka.



Prvním palácem na knížecím dvorci, jehož zbytky byly odhaleny,  byla roubená stavba na opukových základech, do dnešních dob se z ní dochovaly úlomky trojúhelníkových dlaždic.

Soběslav I.
(vládl 1125–1140) vystavěl nový kamenný knížecí palác na půdorysu 50 x 11 metrů, v přízemí se rozkládal velký sál zaklenutý mohutnou románskou klenbou, v patře pak byly obytné místnosti a další velký sál. Při paláci byla na východu vystavěna kaple Všech svatých, v té době ještě od paláce oddělená.

V r. 1252 vybudoval Václav I. západní křídlo, které se nedochovalo, v r. 1303 byl palác poničen požárem, snad opraven, ale po vymření Přemyslovců po meči v r. 1306 chátral, takže Karel IV. po svém příchodu do Prahy v r. 1333 musel bydlet ve městě a posléze v purkrabském domě při Černé věži.

Karel IV.
zahájil gotickou přestavbu hradu po francouzském vzoru, při níž snížil horní patro Soběslavova paláce a nad takto vytvořenými dvěma suterény vznikla dvoupatrová stavba rozšířená na západ k Jižní věži (ta byla zrušena a do paláce zavzata – zdivo věže lze spatřit v předsálí dnešního Vladislavského sálu a v něm samotném); Karlvými arkádami (oblouky) byla stavba rozšířena od dodnes existující dlouhé Karlovy síně i na sever do vnitřního palácového dvorku. V patře se nacházely reprezentační místnosti, největší byl Audienční sál na východní straně. Karlovo obydlí se rozkládalo v západním příčném křídle.
Na místě kaple Všech svatých vybudoval Petr Parléř gotický kapitulní kostel Všech svatých (1370–87), který byl teprve o 200 let později při renesanční přestavbě (1579–80 po požáru v r. 1541) rozšířen až k paláci.

Václav IV.
se v r. 1383 přestěhoval do Králova dvora na Starém Městě (zhruba v místech dnešního Obecního domu), aby byla zahájena další přestavba paláce. Zazdil Karlovy arkády (byly znovu zčásti odezděny až ve 20.–30. létech 20. století), přistavěl k nim východní příčné křídlo (na místě pozdější Staré sněmovny) a vystavěl drobné třípatrové jižní křídlo. K západnímu křídlu přistavěl vedle bývalé Jižní věže věž novou a toto západní křídlo nechal nově zaklenout ve stylu „krásného slohu“  Slovníček. V tomto prostoru dominuje Sloupová síň Václava IV. podpíraná dvěma štíhlými sloupy a zaklenutá neobvyklou nepravidelnou gotickou žebrovou klenbou a Depozitář dvorských desek, jehož strop je podepřen jedním centrálním sloupem.

Vladislav Jagellonský zahájil po sto letech, kdy čeští králové sídlili mimo pražský hrad, velkorysou přestavbu paláce v r. 1483.
Rozšířil západní příčné křídlo a propojil je krytým mostkem s katedrálou sv. Víta. Vstoupíme-li do předsálí Vladislavského paláce ze III. hradního nádvoří, můžeme vlevo vstoupit do Zelené světnice (konaly se zde menší soudy již za Karla IV., dnes je zde prodejna knih) a za ní se v tomto křídle nachází Vladislavova audienční síň a vedle ní Archív zemských desek, o  patro výš je Vladislavova ložnice, která je zmíněným mostkem propojena s královskou oratoří katedrály.
Vladislav dále nechal vybudovat v l. 1492–1502 stavitelem B. Riedem z Pistova velkolepý tzv. Vladislavský sál o rozměrech 62 x 16 metrů a výšce 13 metrů s pozdně gotickou unikátní obří krouženou klenbou o pěti polích a již raně renesančními okny a přiléhající úřední místnosti. Stavba byla zakryta pětidílnou stanovou střechou, která však byla zničena požárem v r. 1541 a nahrazena střechou sedlovou.
Znaky zemských úředníkůDostavěl východní příčné křídlo Václavovo s prostorami Zemského sněmu a soudu (Stará sněmovna), Zemských desek a s Jezdeckými schody vedoucími do Vladislavského sálu. V sále se krom slavnostních ceremoniálů konaly i turnaje, plesy a bazary.
Okna České kancelářeNa západě paláce nechal vybudovat tzv. Ludvíkovo křídlo, vybíhající z půdorysu stavby k jihu,  s místnostmi České kanceláře (druhé patro v úrovni Vladislavského sálu), ze které byli při druhé pražské defenestraci shozeni katoličtí místodržící Vilém Slavata a Jaroslav Bořita z Martinic s písařem Fabriciem, a o patro výš se síní Říšské dvorské rady.

Stará sněmovnaFerdinand I.
nechal (architektem Wohlmutem) nově zaklenout vyhořelou Starou sněmovnu, vytesat katedru nejvyššího písaře (která se dochovala, ostatní zařízení Staré sněmovny jsou z poloviny 19. století), přistavěl na západní straně Jezdeckých schodů prostory Nových zemských desek a Apelačního soudu.

 
Tereziánské křídle Starého královskéhoMarie Terezie (při Pacassiho přestavbě) nechala vystavět na místě jagellonské hradby pod Královským palácem Tereziánský trakt, který sahá od Ludvíkova křídla k Ústavu šlechtičen. Přibližně uprostřed traktu je Jižní křídlo, vystavěné Václavem IV. a někdy na přelomu 18. a 19. století změněné na stupňovitou terasu. Při Plečnikově přestavbě areálu bylo horní patro traktu se střechou sneseno a nahrazeno vyhlídkovou terasou, aby při pohledu z Prahy nestínilo Vladislavskému sálu. K východní zdi Jižního křídla přiléhá Rothmayerovo točité schodiště z l. 1930–31, kryté kulatou stříškou.
K traktu na zevní straně přiléhá zahradnický domek a na místě jagellonské prostřední jižní věže vystavěl Plečnik voliéru, nahrazenou v 50. létech transformátorovou stanicí.
 
 
Fotogalerie Mapka