Franta (Čtvrtek 18. dubna 2013)  ⇑

Šoa - není ustálené české pojmenování Šov, eventuálně postaru Šu?. Znaky odpovídající jeho jménu by měly být něco jako "šw" Šoa zavání holocaustem. A nebo to má s hebrejštínou nějakou souvislost? Myslím to šoa - neštěstí, zničení, pohroma. Jinak to měl být pán větrů - že by bůh jarního vánku? A to šoa napasovat na to, že Mars - "bůh války" je také kandidát na boha jarní rovnodennosti? A také přemohl hada Apopa, který chtěl převrhnout Reovu bárku (Marduk, Tiamat?). Tedy je to ten, který dbá nad pohybem slunečního kotouče, tedy volně Rea

Spíš si myslím, že na internet jsou ty Vaše články moc dlouhé. Spíše než, že by něco vyčnívalo, to asi v množství informací zanikne.

Jan Cinert (Čtvrtek 18. dubna 2013)  ⇑

Grafy s přílivy v článku o Cernunnovi, které vytvořil Franta byly v textu příliš vyčnívající, tak jsem je vymazal ... Ne, dělám si legraci, naopak z téhož důvodu jsem za ně přidal něco ze starého Egypta. Snad zájemci, mající snahu vybřednout z balastu dosud uplatňovaných mytologických výkladů, budou mít tímto snadnější pozici.

ZH (Středa 17. dubna 2013)  ⇑

Vidím, že jsem objevil Ameriku, a nejhorší je, že jsem to před časem četl jak u vás, tak na MM.

Jan Cinert (Středa 17. dubna 2013)  ⇑

K východním kalendářům používaným u nás mám něco v článku Životopis sv. Václava (doleji). U nás dochovaná data z 9. a 10. století tvoří dvě skupiny. První je správná: úmrtí (jako křest) Bořivoje 894, úmrtí Spytihněva 915 a jeho dožitý věk 40 roků. Do druhé patří ostatní a je to zkrácené o 7 roků, k čemuž došlo při převodu na latinská data.

J. Čihák (Středa 17. dubna 2013)  ⇑

Otto, heslo Kalendář:
“Novoluní nadcházelo se v době, kdy dle cyklického výpočtu stáří měsíce bylo o něco větší. Tím se stalo, že zvláště výpočty týkající velkonoc nebyly v souhlase se zjevy nebeskými, dle nichž se měly říditi. Tento rozdíl mezi skutečnými fasemi měsíce a cyklickým jejich určením musil se časem státi patrným. První, kdo pravou příčinu tohoto zjevu objevil, byl jakýsi mistr Chonradus r. 1200.“

“Závažnější chybou jest, že skutečné fase měsíční neshodují se s kalendářními. Novoluní v gregoriánském kalendáři jsou totiž vypočtena dle středního pohybu měsíce a následkem toho odchylují se od astronomických novoluní (vypočtených dle skutečného pohybu měsíce) nezřídka o jeden, dva nebo dokonce 3 dni; přirozeně odchylují se někdy také kalendářní úplňky o jeden den. Následek této vady jest, že tedy velkonoce někde se neslaví v den určený koncilem Nikajským...“

ZH (Středa 17. dubna 2013)  ⇑

Tak, alexandrijský výpočet stvoření, který v oblasti předcházel byzantskému, byl stanoven na 25. březen 5493 BC. Zatímco, jak uvedeno, byzantský 1. září 5509 - to činí rozdíl 16 let (a 4 měsíce).

Nemohlo by to vysvětlit neodpovídající datum Bořivojova křtu?

V níže uvedeném odkazu je ještě pět dalších výpočtů stvoření světa z raných křesťanských dob a 6 z pozdějších dob. Nevím, jestli jsem dobře pochopil, že byly různými kronikáři používány i tyto.

PS: myslím, že se už podařilo odstranit to nepříjemné zadržení příspěvku antispamovou kontrolou, kdyby se to přesto objevilo, tak řekněte.

ZH (Středa 17. dubna 2013)  ⇑

Koukal jsem, jestli je Bořivojův křest v Budyšínském přepisu opravdu tak, a je. Teda nepochopím, proč je v originále "d ccc.x.c.iiii." a v latinském přepisu DCCCLXXXXIIII, nicméně je to nezpochybnitelné, jakož i, že šlo o křest.

Cyril a Metoděj přišli z Byzance, kde se od r. cca 691 používal byzantský letopočet začínající 1. září 5509 BC (viz).
Odkud Kosmas vzal dotyčný rok, musel ho přepočítávat z byzantského kalendáře? Uznávali v Byzanci počátek letopočtu dle Dionysia E.? (P.S. - neuznávali.) V té době už byla jejich církev dávno odštěpena. Jaký letopočet měli v mezidobí, nevypočítali si třebas narození Ježíše po svém (to je jen nápad, nedočetl jsem se o tom).

Jan Cinert (Úterý 16. dubna 2013)  ⇑

Nejvysmívanějším Kosmovým datem je rok Bořivojova pokřtění 894. První datum, které uvedl v kronice a hned špatné ... chacha. Došel jsem k tomu, co se často projevuje v mýtech, číslovka je správně, ale pozdější přidaný obsahový význam je špatně. Jedná se ve skutečnosti o rok Bořivojova úmrtí ve 43 letech (36 + 7 = 43). Takže překladem ze staroslověnského podkladu došlo ke změně významového obsahu data. Takže to je ještě další příklad možných chyb v chronologii.

"Belzebub" je zajímavý, podle jeho pravé ruky, ve které držel zbraň, by soška měla představovat jednorohého héroia jarní rovnodennosti. Také to vypadá, že se původně mohlo jednat o sousoší, protože takhle samotná soška asi neměla moc smysl.

Zřejmě už dnes doba volá po novém kritickém vydání Kosmovy kroniky, jenže vydat znovu další vydání ve staré verzi je jednodušší. Ve vydání z roku 2005 je opět: "...utíkajíce spadnou z mostu", to se přece už mohlo opravit na "s mostu" (I - XXXVI.).:-)

ZH (Úterý 16. dubna 2013)  ⇑

Dočetl jsem do konce ono Ottovo pojednání o chronologii. Zaujalo mě, že k určování Velikonoc sloužil kruh sluneční, který začínal v roce devátém př. Kr. a kruh měsíční (rok 1 před Kr.), počítání přes (neexistující) nulu mohlo přinášet chyby.

Epakty (viz) měly více verzí.

Ten dobrý muž, který psal do Otty pojednání o chronologii, se též domníval, že Kosmas používal dnešní způsob číslování dnů v měsíci, neznal zřejmě latinský originál. Osobně teda nechápu, jak někdo mohl při překladu takhle originál znásilnit... Měl to uvést, jak to je, a k tomu přidat poznámku. Já jsem aspoň nikde v Kosmovi nenašel moderní počítání, jen s kalendami, idami, feriemi atd.

ZH (Úterý 16. dubna 2013)  ⇑

Belzeub, co vypadá, že utek ze Strettwegu...

ZH (Úterý 16. dubna 2013)  ⇑

Římští kněží (tj. pohanští pochopitelně) nepochopili podstatu juliánských přestupných roků a vkládali do r. 8 BC přestupný rok každé tři roky, Agustus pak mezi lety 8 BC a 8 ty dny nezařazoval, čímž se to prý vyrušilo.

Za doby Dionysia Exigua se počítal letopočet od počátku vlády křesťanům nepřátelského císaře Diocleciana, proto zavedl kalendář od inkarnace Krista. A koreloval to zřejmě s letopočtem ab urbae condita, což by měl být rok 754, který by měl odpovídat roku 1 AD. Jenže prý není jisté, zda D.E. myslel rokem početí Krista rok 1 BC, nebo rok 1 AD - viz.

Co se týče přestupných roků, ty šly (pokud byly správně započítávány) kontinuálně od r. 46 BC. Ovšem pro křesťany mohl být problém, že po roce 1 BC následoval rok 1 AD, rok nula neexistoval, takže by byl zřejmě vynechaný jeden přestupný rok. Augustus udělal svou reformu ubráním přestupných let mezi r. 8 BC a 8, ale to ještě křesťanský letopočet neexistoval. Jinde jsem četl, že to bylo chybně až do r. 12 AD.

Chyba Microsoftu - vím velmi dobře, jak je snadné v těchto věcech chybovat... Jak jsem nedůvěřivý k autoritám, tak jsem opatrný i k planetáriím ap., zda je skutečně vše dobře přepočteno. Pro období, kdy jsou k dispozici přesné záznamy pozorovaných nebeských jevů se to dá skvěle kontrolovat, zda především konjunkce vycházejí. Říkal jsem si, že pro časy před tísícem let bych to chtěl mít potvrzené, a zrovna ten jediný záznam o zatmění 1092 nesouhlasí ani v roce, ani ve dni v měsíci, jen ve dni v týdnu. Říkám si, proč by tam Kosmas vrazil takový přesný údaj ze své doby, kdyby si nebyl jistý, vždyť by tím věrohodnost kroniky vědomě zpochybnil.
Takže mi z toho plyne, že byl jiný usus, než je pro ono období používán dnes. (to jen tak myslím nahlas, žádný závěr zatím nemám.)

J. Čihák (Úterý 16. dubna 2013)  ⇑

30. únor

I Microsoft dělá chyby.

Jan Cinert (Pondělí 15. dubna 2013)  ⇑

Je to opravdu složitější. Historici rádi opakují frázi, že zapisovatel převzal údaje od pamatujících si účastníků událostí. Já jsem nikdy nechápal, jak by si např. bavorský velitel mohl pamatovat jména poražených slovanských knížat a datum kdy k bitvě došlo. Podle mne takové údaje v análech a kronikách pochází z nějakých notářských zápisů učiněných ihned, jako zprávy pro císaře/krále. Pokud jsou převzaty z vyprávění, obsahují mytologickou slupku bez dat, jako např. příběh o Oldřichovi a Boženě.

Poměrně slavné, prozatím alespoň u mne, je vznik data Václavova zavraždění. Podstatou je "po svátku sv. Kosmy a Damiána" podle východního kalendáře a z toho bylo učiněno 28. září podle latinského kalendáře.

ZH (Pondělí 15. dubna 2013)  ⇑

Přemýšlím o tom, jak se vůbec vědělo, jaký je rok, tenkrát se neprodávaly v papírnictvích kalendáře atd., bůhví, jestli to obyčejní lidé potřebovali vědět. Kněží v biskupské Praze se asi orientovali podle přeposlaných přípisů z papežské kanceláře, kde se v té době používal jak florentský, tak pisánský způsob, Jestli se listiny nějak archivovaly, musel v tom být zmatek pro kronikáře, který to s odstupem desítek let zpracovával. Tak si to aspoň jako nehistorik přestavuju.

Ono "na počátku roku narození Páně" je v latinském přepisu "anno dominice incarnationis MLXXXXII in kal. Ianuarii", přičemž incarnatio je zpravidla chápáno jako vtělení, tj. početí, méně často (Beda Ctihodný) jako narození.

Pokud se týče nesrovnalostí v datech, předpokládám, že se to synchronizovalo vždycky na Velikonoce, kdy bylo dáno, který den v roce je neděle, a pak to někdo, více či méně pozorně, zaznamenával do příštích Velikonoc, někdy třeba zapomněl. Ale rok byl spíš fázován podle svátků, které sledoval každý, tak nevím. Jestli se třeba méně významné svátky světily v neděli i když byly v jiný den, a pak událost "týden po sv. Ludmile" kronikář mechanicky převedl do svého římského stylu.

ZH (Neděle 14. dubna 2013)  ⇑

Ještě přidám obrázek s tím in sccta, které je intepretováno jako in secunda (asi scda). Bertholz, který to tak má, vycházel taky z Budyšínského rukopisu, čili z dotyčného obrázku.

Přiznám se, že jsem se taky trápil s tím zatměním, mám kašel a nemůžu s tím ležet, tak místo spánku sedím u PC ;).
Jediné rozumné zatmění vychází opravdu na r. 1093, ale ne 20. září, nýbrž 23. září, což je další komplikace. Je to opravdu v pátek a ve 12:12 místního slunečního času, je to určitě ono, protože léta před tím a pak nejsou zatmění po poledni.
Opačný posun roku by se snad dal vysvětlit tím, že Kosmas nevěděl, jak je rok zaznamenán a automaticky přidal rok navíc.
Co se týče chybného data, bohužel v manuscriptoriu cz tato originální stránka zřejmě chybí, tak to nemůžu ověřit, pokud je to přepsáno správně, tak ještě zbývá problém s přestupnými roky.

Jinak jsem měl taky pocit, že údaje sbíral Kosmas z různých pramenů a proto je v tom zmatek.

Zkusil jsem se ještě podívat na ten časový limit serveru, možná se povedlo to prodloužit, ale těžko to testovat.