ZH (Úterý 16. dubna 2013)

Římští kněží (tj. pohanští pochopitelně) nepochopili podstatu juliánských přestupných roků a vkládali do r. 8 BC přestupný rok každé tři roky, Agustus pak mezi lety 8 BC a 8 ty dny nezařazoval, čímž se to prý vyrušilo.

Za doby Dionysia Exigua se počítal letopočet od počátku vlády křesťanům nepřátelského císaře Diocleciana, proto zavedl kalendář od inkarnace Krista. A koreloval to zřejmě s letopočtem ab urbae condita, což by měl být rok 754, který by měl odpovídat roku 1 AD. Jenže prý není jisté, zda D.E. myslel rokem početí Krista rok 1 BC, nebo rok 1 AD - viz.

Co se týče přestupných roků, ty šly (pokud byly správně započítávány) kontinuálně od r. 46 BC. Ovšem pro křesťany mohl být problém, že po roce 1 BC následoval rok 1 AD, rok nula neexistoval, takže by byl zřejmě vynechaný jeden přestupný rok. Augustus udělal svou reformu ubráním přestupných let mezi r. 8 BC a 8, ale to ještě křesťanský letopočet neexistoval. Jinde jsem četl, že to bylo chybně až do r. 12 AD.

Chyba Microsoftu - vím velmi dobře, jak je snadné v těchto věcech chybovat... Jak jsem nedůvěřivý k autoritám, tak jsem opatrný i k planetáriím ap., zda je skutečně vše dobře přepočteno. Pro období, kdy jsou k dispozici přesné záznamy pozorovaných nebeských jevů se to dá skvěle kontrolovat, zda především konjunkce vycházejí. Říkal jsem si, že pro časy před tísícem let bych to chtěl mít potvrzené, a zrovna ten jediný záznam o zatmění 1092 nesouhlasí ani v roce, ani ve dni v měsíci, jen ve dni v týdnu. Říkám si, proč by tam Kosmas vrazil takový přesný údaj ze své doby, kdyby si nebyl jistý, vždyť by tím věrohodnost kroniky vědomě zpochybnil.
Takže mi z toho plyne, že byl jiný usus, než je pro ono období používán dnes. (to jen tak myslím nahlas, žádný závěr zatím nemám.)