TISK
HLEDÁNÍ
PŘIDAT VZKAZ
NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - FÓRUM
PŘIDAT VZKAZ
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
J. Čihák (Úterý 22. března 2011) ⇑
Zajímavé nápady z knihy Utajené dějiny Čech.
J. Čihák (Úterý 22. března 2011) ⇑
Takových míst je několik. Na prvním místě bych uvedl Petřín, kde byly rozpukané pískovcové skály. Už jsme o nich diskutovali, když jsem našel slovo spraga. Napadlo vás ještě něco jiného?
www: "Petřín byl jedním z prvních míst v Praze, která křesťané spojovali s výskytem ďáblů. Pekelné propasti, rozevírající se skalní průrvy, děsivé hlasy z hlubiny. Do podivné propadliny se na Petříně (údajně v roce 1841) propadl zvídavý muž, protože se nakláněl nad otvorem s rudými záblesky. Nikdy víc se již nevrátil. Puklina se prý po bouřce sama uzavřela."
ENVIS: "Obecným znakem svrchnokřídových pískovců na okrajích plošin např. na Proseku, Vidouli, Strahově aj. je sjíždění pískovcových bloků po svazích (tzv. cambering) do údolí po zvodnělé vrstvě podložních jílovců. Na všech těchto místech do vzdálenosti 50 i více metrů od okraje plošiny se můžeme setkat s úzkými kolmými, otevřenými puklinami (zv. gulls) o šířce 5-30 cm a délce i přes 10 m. Např. 29. 3. 1961 vznikl u Hladové zdi na Petříně u Malé rozhledny propad, který přecházel v 9 m hlubokou komínovitou propast, na jejímž dně vznikla asi 10 m dlouhá a až 1,5 m široká puklinovitá jeskynní chodba na obou koncích ucpaná zvětralinami. Jednalo se o propad terénu nad zející puklinou vzniklou v souvislosti s rozsáhlými svahovými pohyby petřínské stráně, které v dalších létech nabyly katastrofických rozměrů při nichž zlikvidovaly lanovou dráhu.
Okraje křídových plošin jsou postiženy kernými sesuvy. Při nich vznikají puklinové dutiny o šířce 20-60 cm a délce několika metrů. U Hladové zdi na Petříně se otevřela po velkých deštích 29.3. 1961 přes 10m hluboká propast s kratší chodbou zahlcenou sedimenty. O podobné propasti, ale na Loretánském náměstí se zmiňuje již kronikář Karla IV., Přibík z Radenína. Další úzké a vysoké rozevřené pukliny jsou známy ze Střešovic a Proseckých skal. Z hlediska ochrany přírody se nejedná o významné jevy, ale jejich dopad na život města může být značný - nestabilní asi 60m široká zóna podél okrajů křídových plošin by neměla být zatěžována stavbami, jinak hrozí jejich poškození a někdy i zřícení.
Nejstarší zprávou o sesuvu je pravděpodobně záznam o pověsti, jak se na Loretánském náměstí propadla kněžna Drahomíra. Z puklin vystupoval teplý vzduch a nešly zaházet. Pověst je uvedena v kronice Přibíka z Radenína řečeného Pulkavy z doby Karla IV."
www: "Petřín byl jedním z prvních míst v Praze, která křesťané spojovali s výskytem ďáblů. Pekelné propasti, rozevírající se skalní průrvy, děsivé hlasy z hlubiny. Do podivné propadliny se na Petříně (údajně v roce 1841) propadl zvídavý muž, protože se nakláněl nad otvorem s rudými záblesky. Nikdy víc se již nevrátil. Puklina se prý po bouřce sama uzavřela."
ENVIS: "Obecným znakem svrchnokřídových pískovců na okrajích plošin např. na Proseku, Vidouli, Strahově aj. je sjíždění pískovcových bloků po svazích (tzv. cambering) do údolí po zvodnělé vrstvě podložních jílovců. Na všech těchto místech do vzdálenosti 50 i více metrů od okraje plošiny se můžeme setkat s úzkými kolmými, otevřenými puklinami (zv. gulls) o šířce 5-30 cm a délce i přes 10 m. Např. 29. 3. 1961 vznikl u Hladové zdi na Petříně u Malé rozhledny propad, který přecházel v 9 m hlubokou komínovitou propast, na jejímž dně vznikla asi 10 m dlouhá a až 1,5 m široká puklinovitá jeskynní chodba na obou koncích ucpaná zvětralinami. Jednalo se o propad terénu nad zející puklinou vzniklou v souvislosti s rozsáhlými svahovými pohyby petřínské stráně, které v dalších létech nabyly katastrofických rozměrů při nichž zlikvidovaly lanovou dráhu.
Okraje křídových plošin jsou postiženy kernými sesuvy. Při nich vznikají puklinové dutiny o šířce 20-60 cm a délce několika metrů. U Hladové zdi na Petříně se otevřela po velkých deštích 29.3. 1961 přes 10m hluboká propast s kratší chodbou zahlcenou sedimenty. O podobné propasti, ale na Loretánském náměstí se zmiňuje již kronikář Karla IV., Přibík z Radenína. Další úzké a vysoké rozevřené pukliny jsou známy ze Střešovic a Proseckých skal. Z hlediska ochrany přírody se nejedná o významné jevy, ale jejich dopad na život města může být značný - nestabilní asi 60m široká zóna podél okrajů křídových plošin by neměla být zatěžována stavbami, jinak hrozí jejich poškození a někdy i zřícení.
Nejstarší zprávou o sesuvu je pravděpodobně záznam o pověsti, jak se na Loretánském náměstí propadla kněžna Drahomíra. Z puklin vystupoval teplý vzduch a nešly zaházet. Pověst je uvedena v kronice Přibíka z Radenína řečeného Pulkavy z doby Karla IV."
zh (Sobota 19. března 2011) ⇑
Tuhle jsem byl v Tisé, kde psali, jak se lidi fatalne bali jit nahoru do skalniho mesta, kde sidlil dabel.. Kde asi bylo takove misto v Praze?
J. Čihák (Sobota 19. března 2011) ⇑
Vrch Vítkov je také protáhlý a úzký (praggový), viz 1 a 2. Název se mohl přenést na hradčanské návrší.
J. Čihák (Sobota 19. března 2011) ⇑
Nacházím názory, že ostrožna a opyš připomínaly hřbet a ocas draka. Vyvýšené místo působilo tajemně a magicky. Proto přitahovalo pozornost a vznikl zde kultovní areál, kde byly často zapalovány obětní ohně. Jsou to jenom spekulativní názory, ale nelze vyloučit možnost, že kopec byl důležitým kultovním místem pro místní kmen Keltů, pak Germánů a nakonec Slovanů, kteří se smísili se zbytkem germánských obyvatel. Slované tedy mohli převzít některé původní názvy a přizpůsobit si výslovnost.
(anonymní) (Sobota 19. března 2011) ⇑
Jeďte do Prahy ,je to město které je krásné,chrám sv Víta!!!!!!
J. Čihák (Pátek 18. března 2011) ⇑
...a Petřín také.
J. Čihák (Pátek 18. března 2011) ⇑
Hradčanská ostrožna mohla být důležitým kultovním místem už za Germánů.
J. Čihák (Pátek 18. března 2011) ⇑
Třeštík: "V době vlády knížete Vratislava (915 - 925) se v důsledku maďarského vpádu do Karpatské kotliny přesouvá důležitá obchodní trasa - nyní vedla z Mohuče a Řezna přes Prahu a Krakov do Kyjeva a do Chazarie."
Lutovský: "Metropole Čech byla hlavním obchodním centrem slovanských krajů, "branou do Sclavinie". Prahou v době Boleslavově procházela jedna z nejdůležitějších evropských obchodních magistrál. Začínala v arabských državách na Pyrenejském poloostrově a vedla přes Francii a jižní Německo do bavorského Řezna. Odtud sice původně sledovala tradiční obchodní směr podél toku Dunaje, staromaďarské nebezpečí ji však odklonilo k severu. Z Řezna tedy pokračovala právě přes Prahu a Krakov až do Kyjeva, kde se napojovala na obchodní proudy do Byzance i vikinských království severu, především však na karavanní stezky vedoucí na chazarská tržiště na dolní Volze a odtud dále až do Číny. Nezměrné bohatství plynoucí z mezinárodního obchodu na této trase přimělo Boleslava, aby se snažil ovládnout co největší úsek cesty a získal tak nad ním kontrolu. V době své největší síly ovládal Boleslav více než tisícikilometrový úsek transevropské magistrály – od Všerubského průsmyku, kudy řezenská stezka ústila do české kotliny, po řeku Bug na hranicích Svjatoslavovy Kyjevské Rusi."
Stará obchodní stezka vedoucí podél Dunaje byla zřejmě občas nebezpečná i před vpádem Maďarů. Myslím, že Česká kotlina bývala nejvhodnější k přesunutí trasy.
Lutovský: "Metropole Čech byla hlavním obchodním centrem slovanských krajů, "branou do Sclavinie". Prahou v době Boleslavově procházela jedna z nejdůležitějších evropských obchodních magistrál. Začínala v arabských državách na Pyrenejském poloostrově a vedla přes Francii a jižní Německo do bavorského Řezna. Odtud sice původně sledovala tradiční obchodní směr podél toku Dunaje, staromaďarské nebezpečí ji však odklonilo k severu. Z Řezna tedy pokračovala právě přes Prahu a Krakov až do Kyjeva, kde se napojovala na obchodní proudy do Byzance i vikinských království severu, především však na karavanní stezky vedoucí na chazarská tržiště na dolní Volze a odtud dále až do Číny. Nezměrné bohatství plynoucí z mezinárodního obchodu na této trase přimělo Boleslava, aby se snažil ovládnout co největší úsek cesty a získal tak nad ním kontrolu. V době své největší síly ovládal Boleslav více než tisícikilometrový úsek transevropské magistrály – od Všerubského průsmyku, kudy řezenská stezka ústila do české kotliny, po řeku Bug na hranicích Svjatoslavovy Kyjevské Rusi."
Stará obchodní stezka vedoucí podél Dunaje byla zřejmě občas nebezpečná i před vpádem Maďarů. Myslím, že Česká kotlina bývala nejvhodnější k přesunutí trasy.
ZH (Pátek 18. března 2011) ⇑
Zajímalo by mě, jak byla rozmístěna keltská výšinná sídliště, z okolí znám Závist, Stradonice, Hrazany, které jsou od sebe vzdáleny na den cesty, pak Vysoký vrch u Malých Kyšic - 10 km od Stradonic. Pořád se nemůžu smířit s tím, že by, když byla všude možně při náhodných stavebních pracích objevena keltská pohřebiště, unikly pozornosti Keltů další krásné vršky jako stvořené pro menší či větší oppida.
Tipnul bych si, že i pod Závistí byl za Keltů brod (přece neběhali do Prahy nebo přes Sázavu do Hrazan, když chtěli do Stradonic), soutok Vltavy s Berounkou vytváří rozlehlou plochou pánev, nesmí nás mýlit dnešní regulovaná koryta. Taky mi intuice říká, že Havlín (kopec nad Zbraslavským klášterem), který je jak stvořený pro hradiště a báječně strategicky umístěný, musel být všemi kulturami využíván, ale prý nebyl - to si pak říkám, kolik tu může ještě být Schliemanových Trójí...
Tipnul bych si, že i pod Závistí byl za Keltů brod (přece neběhali do Prahy nebo přes Sázavu do Hrazan, když chtěli do Stradonic), soutok Vltavy s Berounkou vytváří rozlehlou plochou pánev, nesmí nás mýlit dnešní regulovaná koryta. Taky mi intuice říká, že Havlín (kopec nad Zbraslavským klášterem), který je jak stvořený pro hradiště a báječně strategicky umístěný, musel být všemi kulturami využíván, ale prý nebyl - to si pak říkám, kolik tu může ještě být Schliemanových Trójí...
Jan Cinert (Pátek 18. března 2011) ⇑
Já jsem také rodilý Pražák, jenže ne z centra, a proto asi nejsem "pragocentrista". Jsem z Prahy 6, a to je úplně jiná Praha než ostatní Praha :-). V kaňonu byla Vltava překročitelná nejméně pod hradištěm u Kozárovic a u opida Hrazany. Byly to ale přechody severojižní stezky vyhýbající se neschůdnému kaňonu. Až v Praze je křížení s východozápadním tahem Rokytkou a Vltavou k Roztokům. Tím je skutečně Praha na středním toku Vltavy výjimečná.
Jenže obchodní magistrály vedly až do 9. - 10. století jen v severojižním směru, protože na tomto tahu se obchodovalo se solí, jantarem a vyspělými výrobky ze Středomoří. Ve směru východ - západ nebylo s čím významným napříč Českou kotlinou obchodovat. Po pádu Velkomoravské říše a vzestupu Saska byla významná polabská stezka, duplicitní pražské regionální komunikaci východ - západ. Teprve tehdy se dá uvažovat o výjimečnosti Prahy vzhledem i k dalším výhodám krajinného reliefu.
Závist byla určitě ústřední svatyní a útočištěm pro široké okolí. Jinak by nebyla tak rozlehlá a opevněná. Ovšem tam a tehdy, kde nebyla vytvořena mocenská struktura "scházeli se k běsovským hrám mezi vesnicemi" (viz Nestor) a nacházeli útočiště v lesích na vyvýšených místech (hradech). Jasná dělící čára mezi těmito principy asi nevedla a asi se někdy prolínaly. Skaliska J. Čiháka byla překážkou pro dálkový transfer zboží, ale místní lidé si cestu z Prahy na Závist asi snadno našli.
Jenže obchodní magistrály vedly až do 9. - 10. století jen v severojižním směru, protože na tomto tahu se obchodovalo se solí, jantarem a vyspělými výrobky ze Středomoří. Ve směru východ - západ nebylo s čím významným napříč Českou kotlinou obchodovat. Po pádu Velkomoravské říše a vzestupu Saska byla významná polabská stezka, duplicitní pražské regionální komunikaci východ - západ. Teprve tehdy se dá uvažovat o výjimečnosti Prahy vzhledem i k dalším výhodám krajinného reliefu.
Závist byla určitě ústřední svatyní a útočištěm pro široké okolí. Jinak by nebyla tak rozlehlá a opevněná. Ovšem tam a tehdy, kde nebyla vytvořena mocenská struktura "scházeli se k běsovským hrám mezi vesnicemi" (viz Nestor) a nacházeli útočiště v lesích na vyvýšených místech (hradech). Jasná dělící čára mezi těmito principy asi nevedla a asi se někdy prolínaly. Skaliska J. Čiháka byla překážkou pro dálkový transfer zboží, ale místní lidé si cestu z Prahy na Závist asi snadno našli.
ZH (Čtvrtek 17. března 2011) ⇑
Jak říkáte, Labe bylo lze překročit leckde v Polabské nížině, ale Vltava teče 200 km kaňonem a od Tróji zase, pražská kotlina je výjimečné místo s rozlitím řeky do stovek metrů šířky, dříve patrně ještě více, možná oblévala Staré Město, a se svými ostrovy. Krom toho jsem se tady narodil, brácha dokonce přímo na Štvanici ;).
Keltská pohřebiště byla nalezena ve Velké Praze všude možně (ve Veleslavíně, Ruzyni, v Záběhlicích, Sedlci, v Libni, ve Stodůlkách, Bohnicích, Butovicích), jenom ne ve vnitřní Praze. Na Hradčanech našli stopy laténského osídlení při hloubení výtahové šachty. Jestli se uvádí, že území Pražského hradu je prozkoumáno z 10-15%, možná teď už trochu více, jak je to jinde... Otázka pro mě je, zda takovéto osídlení nemělo svou akropoli - byla jí 15 km vzdušnou čarou vzdálená Závist, oddělená těmi skalisky, o kterých psal Jan Čihák?
Keltská pohřebiště byla nalezena ve Velké Praze všude možně (ve Veleslavíně, Ruzyni, v Záběhlicích, Sedlci, v Libni, ve Stodůlkách, Bohnicích, Butovicích), jenom ne ve vnitřní Praze. Na Hradčanech našli stopy laténského osídlení při hloubení výtahové šachty. Jestli se uvádí, že území Pražského hradu je prozkoumáno z 10-15%, možná teď už trochu více, jak je to jinde... Otázka pro mě je, zda takovéto osídlení nemělo svou akropoli - byla jí 15 km vzdušnou čarou vzdálená Závist, oddělená těmi skalisky, o kterých psal Jan Čihák?
Jan Cinert (Čtvrtek 17. března 2011) ⇑
Oprava: Tak mě ten kořen gar-d tak zamotal, že jsem v závěru napsal "hrádky" místo archaičtějšího "hrátky".
Jan Cinert (Čtvrtek 17. března 2011) ⇑
Praha byla určitě významným brodištěm, ale zároveň jedním z mnoha významných. Proč třeba Mělník, Roudnice a Litoměřice nemají původní germánský název? I v Praze bylo roztroušené germánské a na něj navazující slovanské osídlení, jako kdekoliv jinde na vhodných místech. Kdyby zde bylo tradičně významné sídlo, tak by se skutečně přenášel název již od Keltů. Nebylo zde však keltské opidum ani římský tábor.
No, možná jsem trochu předpojatý proti všemu, co zavání pragocentrismem. Ten ve výkladu historie nadělal hodně škody, stejně jako proti němu se stavící např. "moravistické" teorie. Takto poučen se budu na oblast Prahy v době příchodu Slovanů dívat raději jako na nijak výjimečné místo, v porovnání s ostatními vhodnými přechody přes řeky. Tím ovšem nechci svůj pohled vnucovat, etymologické hrádky jsou jistě zajímavé a poučné.
No, možná jsem trochu předpojatý proti všemu, co zavání pragocentrismem. Ten ve výkladu historie nadělal hodně škody, stejně jako proti němu se stavící např. "moravistické" teorie. Takto poučen se budu na oblast Prahy v době příchodu Slovanů dívat raději jako na nijak výjimečné místo, v porovnání s ostatními vhodnými přechody přes řeky. Tím ovšem nechci svůj pohled vnucovat, etymologické hrádky jsou jistě zajímavé a poučné.
ZH (Čtvrtek 17. března 2011) ⇑
Psal jsem to s tím vědomím 6.3., abych podnítil diskusi ;), myslel jsem, že se z toho třeba vylžu, ale asi se to nepodaří, krkati a prděti jsou opravdu vzdáleny.
Ale vážně, Praha byla významné brodiště jistě ve všech dobách a domnívám se, že pro takové místo platí to, co jste napsal o řekách.
Ale vážně, Praha byla významné brodiště jistě ve všech dobách a domnívám se, že pro takové místo platí to, co jste napsal o řekách.
Nejnovější Novější StaršíNejstarší
PŘIDAT VZKAZ

Kniha HAJDY NA HRAD