ZH (Úterý 29. března 2011)  ⇑

To máte na mysli Martina Většího, tenhle byl Menší, dodnes je na tom místě odlišná fasáda, kde je prostora s bývalou kaplí sv. Elegia údajně na místě onoho kostela. Víc o tom ví Jan Čihák, nebo např. (zde).

Bohužel se studem přiznávám, že jsem se nechal nachytat na popis dotyčného obrázku, který k němu nepatří, a dlouho žiju v bludu... Takže s tím skalním podkladem beru vše zpět a musím to lépe nastudovat (viz obr. 32/6).

Jan Cinert (Úterý 29. března 2011)  ⇑

O "podterase" 1 nic nevím. Je nižší nebo vyšší a nebo jiného složení?

Zřejmě máte na mysli kostel sv. Martina ve zdi. Ten je v Martinské, nikoliv v Platnéřské.

ZH (Pondělí 28. března 2011)  ⇑

No, já mluvil o terase, nazvané na obrázku "1" v kroužku.

V Platnéřské byl kostel sv. Martina, pozdější kaple sv. Elegia.

Samosebou zalomený konec JM směřuje k věžím, kam jinam, ale ne osa mostu. Proč byl most zalomen, a proč je i Karlův, je pochopitelně diskutabilní, může být řada příčin. Mě ale ta přesně západovýchodní osa k Prašné bráně skrze zásadní staroměstské komunikace fascinuje, co nadělám ;).

Koukal jsem na katastrální mapu, dle ní opravdu nejsou malostranské věže dokonale souběžné, všechno je tam daleko křivější, než jsem myslel, no budu ještě studovat.

Jan Cinert (Pondělí 28. března 2011)  ⇑

Jenže Würmská terasa VIIc patřila před navážkami do zátopové oblasti. Proto se jí vyhýbala staroměstská pobřežní komunikace na linii Haštalská, Dlouhá, Staroměstské náměstí, Jilská a Na Perštýně.

Podíval jsem se do V. Hlavsa - J. Vančura: Malá Strana (1983). Je zde skutečně zdůvodněna existence románské až raně gotické severní mostní věže, předchůdkyně dochované gotické. Také je tam přesné zakreslení dochované jižní věže a její průčelí je kolmé na zalomený konec Juditina mostu. Brána je až pozdně gotická a souvisí s vystavěním severní věže po roce 1464, která je trochu pootočena směrem k východu. Myslím si, že pro celou situaci byl rozhodující terén a zástavba na malostranském břehu. V této knize jsem si ještě připomenul, že dokladem brodu v místě Mánesova mostu jsou nedochované románské kostely sv. Valentina (roh Kaprovy a Valentinské) a sv. Petra a Pavla na Klárově. To znamená, že ještě v románské době byl tento brod hlavní, když na jeho koncích byly postaveny kostely. Naopak na koncích Juditina mostu a ani v Platnéřské se románské kostely nenacházely. Proto autoři nutně uvažují o hypotetickém mostě v 10. století právě v místě Mánesova mostu, ovšem pouze na základě podvrhu zvaném Kristiánova legenda.

ZH (Pondělí 28. března 2011)  ⇑

No, o poměrech v pražských štěrkopíscích a chronologii brodů můžeme jen spekulovat, nicméně Platnéřskou končila skalní terasa (envis.praha-mesto.cz).
Mně šlo o to, že osa brány mezi věžemi (a četl jsem kdesi, že i předchůdce té větší patřil k Juditinu mostu) nesměřuje do Juditina ani Karlova mostu, zato..., no to už jsem psal.

Jan Cinert (Pondělí 28. března 2011)  ⇑

Hledání původních vyježděných hlavních cest v městské zástavbě, a to i v gotické lokaci, je jistě správné. Je ale otázka, jestli brod předcházející Juditin most mohl ovlivnit orientaci románské malostranské mostecké věže. Nedávno jsem někde narazil na informaci, už nevím kde, že poslední oblouky Karlova mostu u Malé Strany byly dostavěny dodatečně. Tím byl vztah konce mostu k věžím jiný, nežli se dnes jeví. Možné je to, že skutečně byl používán brod od Platnéřské ulice těmi, kteří se chtěli vyhnout mýtnému na mostě. To by pak byl brod používán až v době Juditina mostu a teprve tehdy mohl ovlivnit zástavbu na staroměstské straně. Také je nutné zohlednit, že Platnéřská ulice byla v zátopové oblasti, takže její zástavba je pozdější.
Potom z toho vychází tato posloupnost:
1 - brod v Libni
2 - brod v místě Mánesova mostu (blíže k Hradu)
3 - rozvíjející se románská zástavba na staroměstské terase
4 - Juditin most
5 - paralelní brod pod mostem a rozšiřující se zástavba směrek Vltavě (Platnéřská ulice) a další brody za nízké hladiny řeky podle houstnoucí zástavby
Vycházím z toho, že při nízké hladině nebylo výhodné se na druhý břeh dopravovat oklikou po mostě a ještě platit mýtné, když šlo přebrodit tam, kde to bylo třeba. Nechci tím zcela vyloučit možnost používání "platnéřského" brodu již v době nedlouho před postavením Juditina mostu, jehož umístění mohl nový brod také ovlivnit. Jde mi jen o to, že jsem odpůrce představ o existenci mostu přes Vltavu v 10. století a jeho kontinuity v následných kamenných variantách. Podle mne se brody měnily podle potřeby vyvolané osídlením a asi také změnami řečiště po záplavách. V bodě vzniku Pražského hradu v 2. polovině 9. století byla situace jiná, nežli na přelomu 11. a 12. století při vzniku románského Starého města.

Já jsem také myslel "lokality v Čechách vůbec". Na popis archeologické situace u brodu jsem nikde dosud nenarazil. Známé jsou mosty u severních Slovanů, ale pouze jako přístupy přes mělké stojaté vody k blatným hradištím.

ZH (Pondělí 28. března 2011)  ⇑

Zajímavé je, že osa dvojice Malostranských mosteckých věží směřuje místo do Juditina či Karlova mostu přesně západovýchodně do Platnéřské a Celetné ulice a Pražské brány, jak už jsem tu párkrát psal - (viz).

Myslel jsem archeologické lokality v Čechách vůbec, no asi to maj někde v Arch. ústavu.

Jan Cinert (Neděle 27. března 2011)  ⇑

Archeologicky prozkoumat okolí brodů v podstatě nejde a ani o něčem takovém nevím i z jiných míst. Toky řek se měnily v průběhu věků samovolně nánosy a záplavami, v pozdější době regulacemi. Tím jsou archeologické situace zničené. Ale není nutné se dívat na brod jako něco samostatného, co muselo být samostatně hlídáno. Tak jako se nedalo vyhnout brodu, tak i celým úsekům cesty k němu vedoucím. Navazující udržované a přehledné cesty pak vedly k hradištím umístěným na strategicky výhodné poloze, třeba i trochu od brodu vzdálených.
U mě na str. 276 je nález J. Čihákové plošné dřevěné konstrukce v Mostecké ulici. Je interpretován jako nástupiště karavan před mostem přes Vltavu. S tím já nesouhlasím, podle mne zde byl pouze most přes zaniklé rameno Vltavy (str.273) a zhruba dnešní ulicí U lužického semináře se pokračovalo k brodu v místě Mánesova mostu. Někdo uvažuje i o původním brodu v místě Juditina mostu, ale to je spíše pouhé přání při "hledání kontinuity" přechodu přes řeku. Jinak za nejstarší pražský brod je celkem odůvodněle považován přechod v Libni, což je také právě křížení trasy v povodí Rokytky a na druhé straně byla "Bubenečsko-dejvická osada" prvních Slovanů a předtím zde bylo výrazné germánské osídlení. Tady tedy byla původní Praha. Domnívám se, že i v době používání brodu v místě Mánesova mostu byl při zvýšené hladině řeky používán brod libeňský, protože zde se řeka nejvíce rozlévala do šířky.

Padla tu zmínka o návrší Havlín nad Zbraslaví. Zdejší hradiště nebylo zkoumáno, což je velká škoda. Mohl by to velmi pravděpodobně být krádkodobě existující chybějící Kazín založený ve stejné době jako Tetín a Libušín. Hlídal "keltské" křížení východ - západ u hradiště na Závisti a po vzrůstu významu pražského křížení přestalo mít hradiště smysl. Kosmas už pak jenom napsal o Kazině mohyle na hoře Oseka.

ZH (Sobota 26. března 2011)  ⇑

Pokud se správně domnívám, že brodit se bylo lze mezi Střeleckým ostrovem a Mánesovým mostem, u Štvanice, v Libni a v Tróji, z Hradu je na všechna tato místa vidět z relativně nejbližší vzdálenosti z možných míst, do Tróji viz, je vidět též, i když by se to přes Královskou zahradu nezdálo, no nejvýš by postavili nějaké vyvýšené místo uprostřed hradu, odkud by se zíralo ;).

Existuje nějaká mapa archeologicky prozkoumaných lokalit?

J. Čihák (Sobota 26. března 2011)  ⇑

Autoři knihy se ptají, proč nebylo u brodů žádné hradiště a nabízejí svérázné vysvětlení. Myslím, že jediným vhodným místem pro založení hradiště byl uctívaný vrch Opyš a proto tam v pohanských dobách hradiště nemohlo být. Brody nebyly hlídány zpovzdálí. Jejich součástí bylo zřejmě pobřežní opevnění.

J. Čihák (Pátek 25. března 2011)  ⇑

Kamenná mohyla Pudarica je příkladem staré stavby, na které byl zapalován oheň.

J. Čihák (Pátek 25. března 2011)  ⇑

Byla Žiži kamenná mohyla spečená Svantovítovým ohněm? Možné to je, viz Spečený (Pečenický) val a pevnosti starých Piktů.

J. Čihák (Středa 23. března 2011)  ⇑

Článek o výrobě železa v Praze, hodí se k starším diskusním tématům. Surovinové zdroje, výroba a zpracování železa v raně středověké Praze. Výskyt železných rud v Praze a nejbližším okolí. Soupis archeologických dokladů.

J. Čihák (Úterý 22. března 2011)  ⇑

Autoři knihy připomínají velký význam geomancie v pohanské mytologii. Je možné, že tehdejší mágové určili v oblasti Peřína, Strahova a Hradčan energetická centra a linie (prahy), které měly umožňovat kontakt s nadpřirozeným světem.

J. Čihák (Úterý 22. března 2011)  ⇑

Autoři knihy uvádějí, co napsal Hájek a vysvětlují si to po svém. "...nalezli nějaká jámu hluboká, dřívím tlustým a kamenem hrubým přikrytu. Okryvše ji, všichni se divili; žádný z těch lidí neuměl pověděti ani domysliti, od koho ani kdy udělána byla. Někteří píší, že v ní tajný oheň nalezen byl, kterýž žádný nemohl uhasiti."
Na Petříně byly uhelné sloje. Podle mého názoru občas docházelo k jejich samovznícení a k úniku spalin terénními puklinami.