Jan Cinert (Neděle 27. března 2011)

Archeologicky prozkoumat okolí brodů v podstatě nejde a ani o něčem takovém nevím i z jiných míst. Toky řek se měnily v průběhu věků samovolně nánosy a záplavami, v pozdější době regulacemi. Tím jsou archeologické situace zničené. Ale není nutné se dívat na brod jako něco samostatného, co muselo být samostatně hlídáno. Tak jako se nedalo vyhnout brodu, tak i celým úsekům cesty k němu vedoucím. Navazující udržované a přehledné cesty pak vedly k hradištím umístěným na strategicky výhodné poloze, třeba i trochu od brodu vzdálených.
U mě na str. 276 je nález J. Čihákové plošné dřevěné konstrukce v Mostecké ulici. Je interpretován jako nástupiště karavan před mostem přes Vltavu. S tím já nesouhlasím, podle mne zde byl pouze most přes zaniklé rameno Vltavy (str.273) a zhruba dnešní ulicí U lužického semináře se pokračovalo k brodu v místě Mánesova mostu. Někdo uvažuje i o původním brodu v místě Juditina mostu, ale to je spíše pouhé přání při "hledání kontinuity" přechodu přes řeku. Jinak za nejstarší pražský brod je celkem odůvodněle považován přechod v Libni, což je také právě křížení trasy v povodí Rokytky a na druhé straně byla "Bubenečsko-dejvická osada" prvních Slovanů a předtím zde bylo výrazné germánské osídlení. Tady tedy byla původní Praha. Domnívám se, že i v době používání brodu v místě Mánesova mostu byl při zvýšené hladině řeky používán brod libeňský, protože zde se řeka nejvíce rozlévala do šířky.

Padla tu zmínka o návrší Havlín nad Zbraslaví. Zdejší hradiště nebylo zkoumáno, což je velká škoda. Mohl by to velmi pravděpodobně být krádkodobě existující chybějící Kazín založený ve stejné době jako Tetín a Libušín. Hlídal "keltské" křížení východ - západ u hradiště na Závisti a po vzrůstu významu pražského křížení přestalo mít hradiště smysl. Kosmas už pak jenom napsal o Kazině mohyle na hoře Oseka.