Jan Cinert (Pátek 18. března 2011)

Já jsem také rodilý Pražák, jenže ne z centra, a proto asi nejsem "pragocentrista". Jsem z Prahy 6, a to je úplně jiná Praha než ostatní Praha :-). V kaňonu byla Vltava překročitelná nejméně pod hradištěm u Kozárovic a u opida Hrazany. Byly to ale přechody severojižní stezky vyhýbající se neschůdnému kaňonu. Až v Praze je křížení s východozápadním tahem Rokytkou a Vltavou k Roztokům. Tím je skutečně Praha na středním toku Vltavy výjimečná.

Jenže obchodní magistrály vedly až do 9. - 10. století jen v severojižním směru, protože na tomto tahu se obchodovalo se solí, jantarem a vyspělými výrobky ze Středomoří. Ve směru východ - západ nebylo s čím významným napříč Českou kotlinou obchodovat. Po pádu Velkomoravské říše a vzestupu Saska byla významná polabská stezka, duplicitní pražské regionální komunikaci východ - západ. Teprve tehdy se dá uvažovat o výjimečnosti Prahy vzhledem i k dalším výhodám krajinného reliefu.

Závist byla určitě ústřední svatyní a útočištěm pro široké okolí. Jinak by nebyla tak rozlehlá a opevněná. Ovšem tam a tehdy, kde nebyla vytvořena mocenská struktura "scházeli se k běsovským hrám mezi vesnicemi" (viz Nestor) a nacházeli útočiště v lesích na vyvýšených místech (hradech). Jasná dělící čára mezi těmito principy asi nevedla a asi se někdy prolínaly. Skaliska J. Čiháka byla překážkou pro dálkový transfer zboží, ale místní lidé si cestu z Prahy na Závist asi snadno našli.