ZH (Čtvrtek 17. března 2011)
Jak říkáte, Labe bylo lze překročit leckde v Polabské nížině, ale Vltava teče 200 km kaňonem a od Tróji zase, pražská kotlina je výjimečné místo s rozlitím řeky do stovek metrů šířky, dříve patrně ještě více, možná oblévala Staré Město, a se svými ostrovy. Krom toho jsem se tady narodil, brácha dokonce přímo na Štvanici ;).
Keltská pohřebiště byla nalezena ve Velké Praze všude možně (ve Veleslavíně, Ruzyni, v Záběhlicích, Sedlci, v Libni, ve Stodůlkách, Bohnicích, Butovicích), jenom ne ve vnitřní Praze. Na Hradčanech našli stopy laténského osídlení při hloubení výtahové šachty. Jestli se uvádí, že území Pražského hradu je prozkoumáno z 10-15%, možná teď už trochu více, jak je to jinde... Otázka pro mě je, zda takovéto osídlení nemělo svou akropoli - byla jí 15 km vzdušnou čarou vzdálená Závist, oddělená těmi skalisky, o kterých psal Jan Čihák?
Keltská pohřebiště byla nalezena ve Velké Praze všude možně (ve Veleslavíně, Ruzyni, v Záběhlicích, Sedlci, v Libni, ve Stodůlkách, Bohnicích, Butovicích), jenom ne ve vnitřní Praze. Na Hradčanech našli stopy laténského osídlení při hloubení výtahové šachty. Jestli se uvádí, že území Pražského hradu je prozkoumáno z 10-15%, možná teď už trochu více, jak je to jinde... Otázka pro mě je, zda takovéto osídlení nemělo svou akropoli - byla jí 15 km vzdušnou čarou vzdálená Závist, oddělená těmi skalisky, o kterých psal Jan Čihák?

Kniha HAJDY NA HRAD