J. Čihák (Pátek 18. března 2011)

Třeštík: "V době vlády knížete Vratislava (915 - 925) se v důsledku maďarského vpádu do Karpatské kotliny přesouvá důležitá obchodní trasa - nyní vedla z Mohuče a Řezna přes Prahu a Krakov do Kyjeva a do Chazarie."

Lutovský: "Metropole Čech byla hlavním obchodním centrem slovanských krajů, "branou do Sclavinie". Prahou v době Boleslavově procházela jedna z  nejdůležitějších evropských obchodních magistrál. Začínala v arabských državách na Pyrenejském poloostrově a vedla přes Francii a jižní Německo do bavorského Řezna. Odtud sice původně sledovala tradiční obchodní směr podél toku Dunaje, staromaďarské nebezpečí ji však odklonilo k  severu. Z Řezna tedy pokračovala právě přes Prahu a Krakov až do Kyjeva, kde se napojovala na obchodní proudy do Byzance i vikinských království severu, především však na karavanní stezky vedoucí na chazarská tržiště na dolní Volze a odtud dále až do Číny. Nezměrné bohatství plynoucí z  mezinárodního obchodu na této trase přimělo Boleslava, aby se snažil ovládnout co největší úsek cesty a získal tak nad ním kontrolu. V době své největší síly ovládal Boleslav více než tisícikilometrový úsek transevropské magistrály – od Všerubského průsmyku, kudy řezenská stezka ústila do české kotliny, po řeku Bug na hranicích Svjatoslavovy Kyjevské Rusi."

Stará obchodní stezka vedoucí podél Dunaje byla zřejmě občas nebezpečná i před vpádem Maďarů. Myslím, že Česká kotlina bývala nejvhodnější k přesunutí trasy.