Z. Homola (Úterý 26. srpna 2008)  ⇑

No, Ibrahim zde byl v r. 965 nebo (resp.možná "a" - na zpáteční cestě) v r. 966 a Slované tu tuším už téměř půl tisíciletí dleli. Online protogermánský slovník je uvedený v použité literatuře pod č. 21. Arabové, jak známo, neznají v písmu samohlásky, f a b jsou si poměrně podobné (p či ph je úplně jiné). Archeologové Ibrahimův popis Prahy za věrohodný nepovažují, protože dle něj byla Praha vystavěna z kamene a vápna, přičemž tomu archeologický výzkum neodpovídá, prý šlo jen o opukové obložení hliněných valů. (Tedy já osobně jsem náchylný věřit spíše očitému svědectví než výzkumu, který např. na Pražském hradě obsáhl pouhých 10 procent plochy, ale to jen tak soukromě šeptám...) Mimochodem, kde jste nalezl ono podrobnější pojednání o Ibrahimově zprávě?

J. Čihák (Úterý 26. srpna 2008)  ⇑

Opsáno z odborné publikace. Z vylíčení Ibráhíma ibn Jákuba vysvítá, že Slované přicházeli se zbožím do Prahy pravidelně a odedávna.

Znamená to snad, že sem Slované přicházeli obchodovat dávno před tím, než se dali do pohybu na západ? Pak by nejspíš používali germánské pojmenování a po osídlení ho ponechali. Změnit vžitý název bývá nesnadné. Časem jenom zanikl přívlastek a probíhaly hláskové změny. Jěště schází germánský výraz pro velký. K tomu nemám zdroj slov.

Nejstarší popis Prahy od Ibráhíma je považován za věrohodný. Město mohlo být nazýváno Fáraga, Frága i Báraga současně a tak se i v přepisech tyto názvy vyskytují. Možností je určitě více. Slovo Báraga může být chybné nebo bylo dočasně názvem, například Faraha-Faraga-Baraga-Braga-Praga-Praha. Fraga se ve vývoji také mohla vyskytovat: Faraha-Faraga-Fraga-Praga-Praha.

Z. Homola (Sobota 23. srpna 2008)  ⇑

P.S.: Jeden přepis fragmentů Ibrahimova cestopisu do arabštiny je od Al-Bakri (španělský muslimský geograf) v jeho publikaci Kitab al-Masalik wa’l-Mamalik, čili Kniha cest a království z r. asi 1068. Tuším, že vzhledem vzhledem k arabským přepisům se nelze na přesný název v době Ibrahima spolehnout.

Z. Homola (Pátek 22. srpna 2008)  ⇑

On je i problém v tom, jak vlastně Ibrahim město nazval, co vím, jeho původní zpráva se nedochovala, jen přepisy fragmentů v pozdějších písemnostech (podle toho, co ony autory zaujalo), pasáž o Praze tuším se tak zachovala ve dvou přepisech, kde v jednom je Báraga, v druhém snad Fáraga, případně Frága. Bohužel já sám nic bližšího o tom nevím, tj. v jakých jazycích jsou ony přepisy či snad překlady (předpokládám že z arabštiny) psány, a nemám teď čas zjišťovat. Za to se stydím, ale pro pořádek tady píšu aspoň to, co o tom vím.

J. Čihák (Pátek 22. srpna 2008)  ⇑

Napíšu úvahu jak vzniklo slovo faraha a jak se pozměnil jeho význam, což vedlo ke vzniku názvu. Poutníci a karavany směřovali do míst, kde řeku snadno překonaly potahy a lidé ji přešli po kolena ve vodě. Řeka tam byla dobře přechodná, tedy brodná. Jinak řečeno tok vody tam byl dobře přechodný, tedy brodný. A to je podle mého názoru pravý význam slova faraha-brodný tok. Tím se rozuměl vodní proud v místě brodu. Brodné toky se nacházely všude. Můžeme jen spekulovat o tom, jestli se obecný pojem mohl někde stát dočasným názvem pro blízké osady. Snad mohl a brodný tok přitom nemusel být nijak významný.

V pražské říční zákrutě byl úsek s několika brodnými toky. Tok v celém úseku byl brodový. Byly na něm jednotlivé farahy, ale po čase mohl být celý úsek nazýván Velká faraha. Význam názvu se trochu odchýlil a název se přenesl na místní osídlení, jehož význam byl velký a stále stoupal. Faraha byla v povědomí jen jedna a pokud měla přívlastek, časem ztratil význam a byl zapomenut.
far aha-faraha-Velká faraha-Faraha-Faraga-Fraga-Praga-Praha

Avšak má to vůbec smysl takto uvažovat, když nevíme jak se tehdy mluvilo. Nakonec se mi zdá pravděpodobnější, že faraha je výraz pro průchod řekou nebo průjezd řekou.

J. Čihák (Čtvrtek 21. srpna 2008)  ⇑

Od pol. 19. stol. se začala rozvíjet vltavská paroplavba. Koryto bylo upravováno až do Štěchovic. Již mezi první úpravy patřilo těžení nánosů z mělčin. Tím se vyrovnával spád a odlišnosti mezi úseky. Spád byl původně proměnlivý, což je vidět na některých starých mapách. Střídají se úseky s úzkým korytem a úseky široké. Paroplavba byla zpočátku velmi omezena, protože tok byl splavný jen při dostatečném průtoku. Zlepšení bylo dosaženo stavbou jezů. Současná situace už nic nevypovídá o středověkém přírodním toku.

J. Čihák (Čtvrtek 21. srpna 2008)  ⇑

Hypotetické názvy Pigriga a Pigraha jsou umělé a proto nyní začínám pochybovat, že by se to ujalo. Kdyby někdo vymyslel nové a neurčité slovo, těžko by se uchytilo a vytlačilo starý zakořeněný název. Snad jen vztah slova k ohromujícímu zázraku a obřadné založení hradiště mohlo název učinit skoro posvátným a tak jej prosadit. Přesto se mi oba názvy líbí, protože z nich Praha přímo prosvítá.

Naproti tomu Faraha je název zcela přirozený. Obecné pojmy se stávaly názvem. Spolehlivé brody byly vyhledávané a dostávaly pojmenování. Uplatňovala se vlastnost místa, která nadměrně vynikala nad podobnými místy. Ale proč by se samotný "přechod přes řeku", "průchod řekou" nebo "průjezd řekou" měl stát názvem? Propojení far-aha nemusí znamenat přechod přes řeku. Předvídám též druhou možnost, kterou je "brodový tok" neboli říční úsek s několika spolehlivými brody. Podobné místo široko daleko nebylo a tak název už další přívlastek nepotřeboval.

Pojem faraha také může znamenat "brodný tok" neboli jedno místo, kde říční proud umožňuje snadný přechod. Ovšem takových míst bylo mnoho a bez dalšího přívlastku by asi nikdo takto nenazýval místní osadu.

J. Čihák (Úterý 19. srpna 2008)  ⇑

Průměrný spád dlouhého úseku nevypovídá o tom, jak teče řeka, protože spád bude asi dosti proměnlivý. Navíc nevíme jaká byla v různých místech šířka koryta, jeho kolmý profil a jak vypadalo dno. Domnívám se, že naplaveniny v holešovickém oblouku spád velmi zmírnily a nynější koryto je prohloubené.

-------------------------------------------------

Far aha-Far aga-Faraga-Fraga-Praga-Praha
Fahr aha-Fahraga-Faraga-Fraga-Praga-Praha
Kdoví, jak se tehdy opravdu modulovaly slabiky a jak si místní obyvatelé lámali jazyky na odlišné výslovnosti, které byla pro ně naprosto nepřirozená. V jiných úvahách se předpokládá záměna B a P, neboť výslovnost je podobná. Proměna F na P je také možná, pokud F vyslovujeme vyráženě. Výslovnost g a h mohla být neurčitá, např. gh, dh. Také musíme počítat se zaujetím středověkých lidí pro mystiku a zejména pro zázraky. Tomu se významné místo na stezce nemohlo vyhnout. Takže vývoj názvu mohl být ovlivněn duchovními představami.

Velký vltavský meandr v pražské kotlině byl velmi vhodný pro zakládání brodů. Koryto bylo široké, mělké, s mnoha rameny a ostrovy. V době povodní hladina řeky stoupla a brody nebylo možné používat. Přesto tady řeka ztrácela sílu, protože vlastnosti koryta zklidnily proud. Pokud se tudy nehnala stoletá voda, byly v zákrutě provozovány přívozy. Také se píše o dřevěných mostech, které zde malé povodně tolik neohrožovaly. Původní osady byly při povodních zaplavovány. Nejlépe na tom byla osada Bubny založená na vyvýšenině u horního brodu. Z tohoto pohledu si osídlenci nemohli vybrat horší místo. Přesto s tímto trápením žili a svoje osady obnovovali, neboť provozování brodů, přívozů, mostů, řemesel a obchodu bylo výnosné. A to všechno umožňovala místní vlastnost řeky, čímž byla určena trasa obchodní stezky. Trochu mi to připomíná rozkvět přístavních měst založených v přírodních zátokách a říčních deltách. Proto mi připadá možné, že archaické pojmenování brodu nebo říčního úseku je zašifrováno v názvu města.

Přechod přes řeku v místech hlubokých brodů býval riskantní a často nemožný. Poutníky a karavany přitahovalo bezpečné místo. Mělký a mírný brod byl snadno zdolatelný a tak mu říkali chabý. Stezka šla přes řeku u chabého brodu. Dávám v úvahu, že chabý brod byl nakonec ztotožňován s líným úsekem řeky. Stezka vedla přes řeku u líného toku. Těžko domyslet jak zněly první názvy. Ovšem chabý brod nebo líný tok byly pro pozdější hradiště nedůstojné. Proto kdosi syntetizoval nový název ze dvou cizích slov. Název byl atraktivní a skrýval název tradiční.
Pigra aha-Pigraha-Pigraga-Piraga-Praga-Praha
Pigra aha-Pigraha-Piraga-Praga-Praha
Avšak do toho nezapadá Fáraga vyslance Ibrahima, který si mohl Piragu přetvořit do svého rodného jazyka.

Z. Homola (Pondělí 18. srpna 2008)  ⇑

Mimochodem - k ethymologii názvu Vltava dle publikace Zeměpisná jména Československa (MF Praha, 1982) - Wilth-ahwa n. -aha (markomansky "divoká, prudká voda") bych podotkl, že Vltava od Budějovic k Mělníku má spád 0,86 promile (v Praze mezi Vyšehradem a Trójou více - 1 promile), patří tedy spádem mezi klidné řeky, byť Červenské a Svatojánské proudy byly pro voraře vyhlášené. Pražský úsek měl ovšem na Vltavu relativně nadprůměrný spád (na 12 km 12 metrů - 1 promile).

J. Čihák (Pátek 15. srpna 2008)  ⇑

Latinský původ názvu se zdá nepravděpodobný, ale snaha po originalitě mohla přivést vzdělaného knížete k neobvyklému nápadu. Tohle asi nikdo nevyřeší, spíš někdo zveřejní další nápad.

Z. Homola (Čtvrtek 14. srpna 2008)  ⇑

No, nevím, samozřejmě, ale nějak se mi nezdá, že by si Germáni libovali v latinských názvech měst či míst.
Dělení řeky na peřeje, voleje či mělčiny je dobré pro vodáky, ale pochybuju, že by tehdy Vltavu někdo z nějakého důvodu splavoval, dřeva bylo všude dost, peřeje vražedné, ale dobrá, pionýři z řad poutníků mohli chodit tak dlouho kolem řeky, až narazili na mělčiny vhodné k přebrodění. Těžko říct, jak by tento jev nazvali, zda líná řeka, nebo třeba přechod přes řeku (fahr-aha třeba). No já pochopitelně věřím své oháňce ;), ale kdo nás rozsoudí?

J. Čihák (Čtvrtek 14. srpna 2008)  ⇑

Už při tvoření hypotézy jsem měl představu, že původcem názvu byl nějaký kníže. Tuším, že Praga vznikla záměrným propletením dvou slov, která charakterizovala místní vlastnost řeky. Široké a mělké koryto a líný proud-to není nijak vzácné, ale bylo to tady. Po divokém úseku s peřejemi se řeka výrazně změnila. Autor nápadu nemusel být vzdělaný, třeba si jen foneticky pohrával s cizími slovy. Chtěl pro důležité osídlení neobvyklý, tajemný a vznešený název, jenž by se snadno pamatoval a šířil slávu hradiště a dvojího brodu po Evropě a Asii.

Fakta ze slovníku. Po posledním rozmachu římské literatury ve 4.stol. přicházejí tři století úpadku latiny a kulturního života vůbec. K oživení latinské literatury dochází karolínskou a ottonskou renesancí /732-1002/, kterou zahajuje Alkuin.

Z. Homola (Pátek 8. srpna 2008)  ⇑

J. Čihák: Je mi vždycky zatěžko se tu prezentovat jako diletant, i když to v úvodu stránek zdůrazňuji, ale co, přidám svou trošku. ..
Vaše nápady jsou často revoluční, i když zprvu vypadají nevěrohodně, ale převratné objevy byly často vymyšleny laiky, kteří nebyli svázáni dobovými vědeckými konvencemi.
Hledání etymologie názvu Praha v latině jsem opravdu nikde nenašel. Římané by v tom asi prsty neměli, Ptolemaios (2. stol. n.l, v období germánského osídlení Čech) zapsal sice názvy měst a hor na území Čech, názvy většinou zní keltsky a nic dnešního nepřipomínají, a jsou jen dohady, co který název označuje. Římské stezky zde patrně nebyly a každopádně zde Římané nezakládali města a neměli žádný vliv, aby se zde ev. latinské názvy prosadily. Románské národy zde nebyly. Zbývá tedy jedině možnost, že by latinský název prosadili latinsky hovořící kněží, knížata či kronikáři. Snad by se dalo uvažovat o irsko-skotské misii na Moravě, pokud sem snad zabloudila přes Prahu, a pozdější velkomoravská knížata by tak Prahu nazývala podle nich a Praze by to už zůstalo.
Jelikož, jak jsem říkal, Ptolemaiovy keltské názvy nic dnešního, co se měst týče, nepřipomínají, měla by mít snad města existující již v té době asi názvy s původem germánským nebo slovanským. Anebo by zbývala ona latina…
No zkusím taky nápad: aha (ahwa) je markomansky (germánsky) řeka (awa keltsky), německy brod je Furt, od Fahrt (jízda) z keltského faran (jíti, jeti, jeden z mluvnických tvarů je far). Souvisí s latinským porto (dopravuji), portus (přístav), řeckým peran (na protější straně), poros (brod). A starogermánsky brod je faran. A jsme kousek od Ibrahimova názvu Prahy Faraga (Baraga), ty záměny hlásek či zápisu jsou běžné. Kolik měst se jmenuje Brod, Furt, Ford atd., brodem to vždycky začalo, pak se začaly tvořit na březích servisní a obchodní osady. Co tak tehdy mohlo být na Praze nejcharakterističtější – nějaký kopec, bažiny, prahy, líná řeka? Ne, pochopitelně, tohle bylo všude, ale brod byl jen jeden (teda v případě Prahy úsek s brody).

Zdeněk Homola (Pátek 8. srpna 2008)  ⇑

Vážený pane profesore, děkuji za reakci.
Vyhledal jsem teď vaše stránky, abych mohl texty porovnat, zatím jsem, nemaje teď dost času, našel jen Léda s labutí, smekám před konotacemi, které jste k tomu shromáždil, rád zakoupím vaši publikaci, o které jsem nevěděl (pak jsem se již tématem nazabýval).

prof. Jan Bažant (Pátek 8. srpna 2008)  ⇑

Vážený pane Homola
I Homér někdy usne. Přehlédl jsem se a vy máte pravdu, publikoval jste staré interpretace reliéfů, které jste převzal z Uměleckých památek od Pavla Vlčka. Omlouvám se
mějte se pěkně
prof. Jan Bažant