Z. Homola (Čtvrtek 14. srpna 2008)  ⇑

No, nevím, samozřejmě, ale nějak se mi nezdá, že by si Germáni libovali v latinských názvech měst či míst.
Dělení řeky na peřeje, voleje či mělčiny je dobré pro vodáky, ale pochybuju, že by tehdy Vltavu někdo z nějakého důvodu splavoval, dřeva bylo všude dost, peřeje vražedné, ale dobrá, pionýři z řad poutníků mohli chodit tak dlouho kolem řeky, až narazili na mělčiny vhodné k přebrodění. Těžko říct, jak by tento jev nazvali, zda líná řeka, nebo třeba přechod přes řeku (fahr-aha třeba). No já pochopitelně věřím své oháňce ;), ale kdo nás rozsoudí?

J. Čihák (Čtvrtek 14. srpna 2008)  ⇑

Už při tvoření hypotézy jsem měl představu, že původcem názvu byl nějaký kníže. Tuším, že Praga vznikla záměrným propletením dvou slov, která charakterizovala místní vlastnost řeky. Široké a mělké koryto a líný proud-to není nijak vzácné, ale bylo to tady. Po divokém úseku s peřejemi se řeka výrazně změnila. Autor nápadu nemusel být vzdělaný, třeba si jen foneticky pohrával s cizími slovy. Chtěl pro důležité osídlení neobvyklý, tajemný a vznešený název, jenž by se snadno pamatoval a šířil slávu hradiště a dvojího brodu po Evropě a Asii.

Fakta ze slovníku. Po posledním rozmachu římské literatury ve 4.stol. přicházejí tři století úpadku latiny a kulturního života vůbec. K oživení latinské literatury dochází karolínskou a ottonskou renesancí /732-1002/, kterou zahajuje Alkuin.

Z. Homola (Pátek 8. srpna 2008)  ⇑

J. Čihák: Je mi vždycky zatěžko se tu prezentovat jako diletant, i když to v úvodu stránek zdůrazňuji, ale co, přidám svou trošku. ..
Vaše nápady jsou často revoluční, i když zprvu vypadají nevěrohodně, ale převratné objevy byly často vymyšleny laiky, kteří nebyli svázáni dobovými vědeckými konvencemi.
Hledání etymologie názvu Praha v latině jsem opravdu nikde nenašel. Římané by v tom asi prsty neměli, Ptolemaios (2. stol. n.l, v období germánského osídlení Čech) zapsal sice názvy měst a hor na území Čech, názvy většinou zní keltsky a nic dnešního nepřipomínají, a jsou jen dohady, co který název označuje. Římské stezky zde patrně nebyly a každopádně zde Římané nezakládali města a neměli žádný vliv, aby se zde ev. latinské názvy prosadily. Románské národy zde nebyly. Zbývá tedy jedině možnost, že by latinský název prosadili latinsky hovořící kněží, knížata či kronikáři. Snad by se dalo uvažovat o irsko-skotské misii na Moravě, pokud sem snad zabloudila přes Prahu, a pozdější velkomoravská knížata by tak Prahu nazývala podle nich a Praze by to už zůstalo.
Jelikož, jak jsem říkal, Ptolemaiovy keltské názvy nic dnešního, co se měst týče, nepřipomínají, měla by mít snad města existující již v té době asi názvy s původem germánským nebo slovanským. Anebo by zbývala ona latina…
No zkusím taky nápad: aha (ahwa) je markomansky (germánsky) řeka (awa keltsky), německy brod je Furt, od Fahrt (jízda) z keltského faran (jíti, jeti, jeden z mluvnických tvarů je far). Souvisí s latinským porto (dopravuji), portus (přístav), řeckým peran (na protější straně), poros (brod). A starogermánsky brod je faran. A jsme kousek od Ibrahimova názvu Prahy Faraga (Baraga), ty záměny hlásek či zápisu jsou běžné. Kolik měst se jmenuje Brod, Furt, Ford atd., brodem to vždycky začalo, pak se začaly tvořit na březích servisní a obchodní osady. Co tak tehdy mohlo být na Praze nejcharakterističtější – nějaký kopec, bažiny, prahy, líná řeka? Ne, pochopitelně, tohle bylo všude, ale brod byl jen jeden (teda v případě Prahy úsek s brody).

Zdeněk Homola (Pátek 8. srpna 2008)  ⇑

Vážený pane profesore, děkuji za reakci.
Vyhledal jsem teď vaše stránky, abych mohl texty porovnat, zatím jsem, nemaje teď dost času, našel jen Léda s labutí, smekám před konotacemi, které jste k tomu shromáždil, rád zakoupím vaši publikaci, o které jsem nevěděl (pak jsem se již tématem nazabýval).

prof. Jan Bažant (Pátek 8. srpna 2008)  ⇑

Vážený pane Homola
I Homér někdy usne. Přehlédl jsem se a vy máte pravdu, publikoval jste staré interpretace reliéfů, které jste převzal z Uměleckých památek od Pavla Vlčka. Omlouvám se
mějte se pěkně
prof. Jan Bažant

Zdeněk Homola (Pátek 8. srpna 2008)  ⇑

Vážený pane profesore Bažante, jediný pramen vážící se k reliéfům, který jsem použil, byla publikace Umělecké památky Prahy od Pavla Vlčka, která je v pramenech uvedena, přesně řečeno jsem použil názvy jednotlivých reliéfů z této publikace. Vámi uvedenou publikaci jsem nikdy neviděl, právě tak jako vaše stránky, na výstavě jsem nebyl. Nevím, čemu říkáte interpretace, jestli máte na mysli stručná shrnutí mýtů vážících se k jednotlivým reliéfům: mýty jsou jednak obecné známé, jednak jsem je nacházel v Encyklopedii antiky (L. Svoboda, Academia, Praha 1974). Ta, pravda, v seznamu literatury chybí, přehlédl jsem to, neb se k hlavnímu tématu stránek váže jen okrajově, napravím to.
Rozhodně odmítám, jak jsem již řekl, že bych použil vaše texty; pokud jsme měli ve stejnou dobu stejný nápad (mé popisky k fotografiím vznikly v prosinci 2006), neopravňuje vás to k podobnému neověřenému nařčení. Ke svému tvrzení mám mám řadu svědků, kteří sledovali a konsultovali vznik mých textů.

prof. Jan Bažant (Pátek 8. srpna 2008)  ⇑

"Copyright: webdesign, program a texty Zdeněk Homola, 3-D plán hradu, banner a grafické prvky Jiří Pipek, foto Jiří Pipek a Zdeněk Homola": to není pravda, pane Homola.

Vážený pane Homola,
důrazně se ohrazuji proti tomu, že jste použil interpretaci reliéfů na Belvedéru, kterou jste opsal od mne (Jan Bažant, Pražský Belvedér a Severská renesance, Praha 2006, z mých stránek www.olympos.cz, nebo z výstavy v Belvedéru, pro kterou jsem připravil text, nic z toho se ve Vaší rubrice "Literatura a odkazy" neobjevuje). Nemám vůbec nic proti publikaci mých interpretací, proto jsem na nich ostatně pracoval, ale trvám na tom, že je nutné při jejich citování vždy uvést pramen.
Opravte to, laskavě.
Prof. PhDr. Jan Bažant, CSc
Filosofický ústav AV ČR

J. Čihák (Pátek 8. srpna 2008)  ⇑

Možností bude více:
Riga pigra-Pigra riga-Pigriga-Pigraga-Praga-Praha
Riga pigra-Pigra riga-Pigriga-Piriga-Priga-Praga-Praha
Riga pigra-Pigra riga-Pigriga-Piraga-Praga-Praha
Riga pigra-Pigra riga-Piriga-Piraga-Praga-Praha
Riga pigra-Pigra riga-Piriga-Priga-Praga-Praha

J. Čihák (Pátek 8. srpna 2008)  ⇑

"Divoká" Vltava se před vtokem do meandru velmi zpomalila, zmírnila, zklidnila, utišila. Vltava tedy "zlenivěla", což je připodobnění k lidské vlastnosti. Vždy jsem si myslel, že název Praga skrývá nějakou výraznou vlastnost místní kotliny a nyní jsem dospěl k přesvědčení, že Praga je hradiště u zlenivělé řeky.

Latinsky neumím a tak jsem se dostal do bludných vod. Přesto tuším, že se vývoj mohl ubírat touto cestou.
Riga pigra-Pigra riga-Pigriga-Pigraga-Praga-Praha

J. Čihák (Čtvrtek 7. srpna 2008)  ⇑

Staré názvy Vltavy mají starogermánský původ a znamenají divoká, prudká řeka. Úsek od staroměstského do holešovického oblouku byl opakem. To se muselo odrazit v jeho dávném názvu.

Antropogenní změny reliéfu Prahy
http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/NEZIVA/kap29.htm

Slovo řeka bývá odvozováno od latinského rigare, rigo-zavodňovat. Vltava v pražském úseku líně zavodňovala město, líně vtékala do města, byla v Praze línou řekou.
Pigra rigare-Pigrigare-Piragare-Pragare-Praga-Praha
Pigra rigo-Pigrigo-Pirago-Prago-Praga-Praha

Kdo chce, může tomu věřit. Ahoj

J. Čihák (Čtvrtek 7. srpna 2008)  ⇑

Praha-útvar a relief území
Ottova encyklopedie
Staroměstský oblouk Vltavy a holešovické Maniny byly spletí ramen až do doby /pozn.- pol. 19.stol./, kdy tu zasáhla nejdříve primitivní a pak i moderní technika. Ale tato spleť ramen umožňovala od dob předhistorických přechody a brody pod hradčanským podhradím a v Libni, čímž byly dány první podmínky pro vybudování osad před vznikem města Prahy a pro jeho další rozvoj.

J. Čihák (Úterý 5. srpna 2008)  ⇑

Název Praga měl nejspíš několik předchůdců, kteří vyjadřovali umístění hradiště u líného říčního proudu. Říční úsek měl také svůj název, který vyjadřoval líný tok, byl inspirující, zachovával si slovanské rysy a později zanikl. Osídlení bylo nazváno latinským výrazem pro místní vlastnost řeky. V oněch dobách to působilo vznešeně. Latinský název podléhal hláskové přestavbě způsobené fonetickým ovlivňováním mezi slovy cizích jazyků a útvary slovanského jazyka.

J. Čihák (Pátek 1. srpna 2008)  ⇑

Pokusme se přemýšlet jak se Pigra mohla přeměnit na Praga. Na vývoj jazyka působilo mnoho vlivů. Neustále se měnila slovní zásoba. Bez rozvinutého písemnictví se rychle měnila i hlásková stavba slov.
Pigra-Priga-Praga-Praha
Pigra-Pagra-Praga-Praha

Italsky líný-pigro.
Pigro-Prago-Praga-Praha

Německy líný-trag, trage.
Trag/Trage-Prag/Prage-Praga-Praha

J. Čihák (Pátek 1. srpna 2008)  ⇑

Hypotetický původ názvu Praha
Ve středověku v Praze nebyly jezy. Vltava mohla protékat volněji než nyní, ale v zákrutě, kde je dnes Libenský most, terén umožnil rozlití řeky do šířky a tak se vytvořilo více říčních ramen. Tok Vltavy se tady musel výrazně zpomalit, byl líný, chabý. Latinsky se to dá vyjádřit slovy piger, pigra, pigrum. Zejména pigra dává tušit dávný původ slova Praga. Latinské slovo mohlo být názvem pro neobvyklou vltavskou zákrutu a mohlo se přenést na osídlení. Postupné komolení si můžeme jen ztíží představit. Je názor, že původ názvu může být v pohanském jazyce. Ale proč by nemohl být třeba v latině?

J. Čihák (Pátek 1. srpna 2008)  ⇑

Byl jsem se podívat do Čestlic. Ves vznikla pod významným bodem v krajině. Z návrší kdysi vystupovala skála viditelná z širokého okolí. Sbíhaly se tam 3 cesty. Dnes je na návrší zástavba a skálu lze spatřit jenom na staré fotografii zveřejněné na obecních www stránkách.