J. Čihák (Čtvrtek 29. května 2008)  ⇑

1/ Od 10.stol. se snížil význam neděle. Šestlice může označovat ves, kde pracovali 6 dnů v týdnu a 7 den byl s důsledností věnován odpočinku a modlení.
2/ Ves mohla být založena u poustevny, kde působil moudrý mnich se "šestým smyslem", kterým byla neobyčejná vnímavost a schopnost předvídání.

J. Čihák (Čtvrtek 29. května 2008)  ⇑

Upřesnil jsem parametry paprskových linek. Dále jsem změřil odchylky od presbytáře původní stavby a jsem s nimi spokojen. K vyměřování mohly být použity kouřové signály a jiné nepřesné metody.

K soustavě patří 43/ Olešky, Čestlice, H.Počernice, 17,3 km, 5˚/185˚. Za pozornost stojí 44/ Čestlice, Úvaly, Bříství, 22,5 km, 51˚.

J. Čihák (Úterý 27. května 2008)  ⇑

Spřádal jsem úvahy, zda starý název Šestlice něco nenapovídá o archaickém původu paprskových linií. Našel jsem podobné názvy Šestovice a Šestajovice a jednu další obec s původním názvem Šestlice. Základem slov je číslo šest. Předpokládám, že název nemá k liniím vztah. Ves náležela k statkům svatojiřského kláštera. Možná nevěděli jak ji nazvat, byla šestá v pořadí, tak ji začali říkat Šestlice.

Význam ley lines neumějí vysvětlit nikde ve světě. Zatím pochybuji, že se to podaří u linek v okolí Prahy. Kostelní ley linky jsou pozůstatky středověké hermetické mystiky. Je to urbanismus krajiny převážně duchovního významu.

J. Čihák (Úterý 20. května 2008)  ⇑

Kam směřují rovnoběžky 9/13/27/42 je záhadné. Nic významného v Čechách jsem nenašel. Ve směru 291˚-294˚ leží přibližně Amsterdam, 730 km, 296˚. Hledat souvislosti asi nebude to pravé.

J. Čihák (Úterý 20. května 2008)  ⇑

www.turistika.cz/foto-video/89109/cestlice.html
Zaujalo mě kruhové okno na věži sv.Prokopa. Znázorňuje kříž, ale nyní v okně nelze nevidět střed, od kterého se paprskovitě rozbíhají linky. Kdoví co všechno skrývá symbolika.

J. Čihák (Úterý 20. května 2008)  ⇑

www.cestlice-obec.cz/histor.htm
Kostel sv.Prokopa v Čestlicích je centrálním bodem soustavy paprskových ley lines. Má odlišnou orientaci cca 330˚. Původ dnešního názvu obce může být v její "čestné" /mysticky významné či výsadní/ zeměpisné poloze. Avšak proč sv.Prokop zůstal nevýznamným kostelem? Na to těžko odpovědět. Například rotunda sv.Kříže také zůstala malou svatyňkou a přitom má v Praze centrální geometrický význam.

J. Čihák (Úterý 20. května 2008)  ⇑

42/ Bohnice, Dolní Počernice, Škvorec, Hradešín, 24,9 km, 114˚.

Na východ od Prahy jsou 4 linie 9/13/27/42 s azimuty 111˚-114˚. Rovnoběžky nevznikly náhodou a někam musí směřovat.

J. Čihák (Úterý 20. května 2008)  ⇑

Záhadný pražský obdélník
Protažené linie 25 a 30 vytváří s liniemi 18 a 24 obdélník o rozměrech 13,4x25,4km. Poměr stran je 0,528, což se blíží poměru 1:2. Jedna delší strana je rozdělena kostelem v Chuchelském háji v poměru 10,4km:15,0km=0,693. Zlatý řez je 0,618. Kostel v Čestlicích dělí druhou delší stranu v poměru 13,3km:12,1km=1,099. Tedy přibližně na polovinu, která je dále postupně dělena Dubečkem a D.Počernicemi na poloviny. Poměry jsou zajímavé, ale jen přibližné. Osobně bych míry toleroval. Měření délek na velké vzdálenosti bylo obtížné a nepřesné. V severozápadním rohu obdélníku se nachází Hradčany, Malá Strana, Staré Město, Nové Město a Vyšehrad. Těžištěm prochází poledníková spojnice Kunratice-Zlatníky. Lokalita se jmenovala U Studánky.

Rovnodenní a poledníkové ley lines
Zatím jsem v oblasti našel 4 rovnodenní a 3 poledníkové linky s více kostely. Také tam jsou jednoduché spojnice s azimutem cca 0˚ a 90˚. Možná mají pokračování.

Slunovratové ley lines
Jejich význam je v křesťanství nejasný. Často nelze odvodit, jestli je správný směr letní nebo zimní.

Jeruzalémské ley lines
Směřují do jeruzaléma. V malé oblasti je můžeme nazývat jeruzalémské rovnoběžky. Linky tohoto druhu mohou směřovat do Říma nebo k jinému významnému místu.

Paprskové ley lines
Tak to jsou především čestlické linky a záhadné Čestlice.

Ostatní ley lines
Samotné se zdají neuspořádané, ale patří do soustavy.

J. Čihák (Úterý 20. května 2008)  ⇑

24/ Rovnodenní linie Pyšely, Sázava, Uhlířské Janovice pokračuje na západ ke sv. Kiliánu u soutoku Vltavy a Sázavy. Zde se lomí o 89,5` a pokračuje na sever.
25/ Sv.Kilián, Vrané n. Vltavou, Zbraslav /Havlín/, sv.Jan /Chuchelský háj/, dále na sever kolem Strahovského kláštera a sv. Matěje, půlnoční linie.

26/ Sv.Jan /Chuchelský háj/, Průhonice, Říčany, 18,4 km.
27/ Levý Hradec, Dolní Chabry, Horní Počernice, Úvaly, 25,6 km.

Záhadné čestlické linie
Tápal jsem po souvislostech mezi rovnodenními liniemi 18 a 24. Nalezl jsem dvě spojnice, které se kříží v Čestlicích.
28/ Přední Kopanina, Čestlice, Kostelní Střímelice, sv.Martin /Sázava/, 48,8 km, 122`/302`.
29/ Prosek, Čestlice, Petrovice, Pyšely, 28,1 km, 155`/335`.

Záhadu umocňují další linie procházející obcí.
30/ Vinoř, Dolní Počernice, Dubeček, Čestlice, Kamenice, 25,6 km, 0`/180`, půlnoční linie /nebo polední?/.
31/ Jílové u Prahy, Čestlice, Lázně Toušeň, 32,3 km, 27`/207`.
32/ Dolní Jirčany, Čestlice, Jirny, 21,1 km, 33`/213`.
33/ Sv.Kilián, Čestlice, Přerov n. Labem, 42,3 km, 44`/224`.
34/ Vrané n. Vltavou, Čestlice, Rostoklaty, 31,1 km, 63`/243`.
35/ Tetín, kolem Zbraslavského kláštera, Průhonice, Čestlice, Březí, 41,2 km, 89`/269`.
36/ Beroun, sv.Jan pod skálou, Čestlice, Vitice, 57,6 km, 93`/273`.
37/ Kunratice, Čestlice, Lipany, Oleška, 29,7 km, 98`/278`.
38/ Ondřejov, Čestlice, klášter sv.Jiljí, 30,9 km, 128`/308`, přibližně slunovratová.
39/ Anežský klášter, Čestlice, Mnichovice, 24,9 km, 132`/312, směr k Jeruzalému.
40/ Otice, Čestlice, Praha-sv.Petr, 19,7 km, 134`/314`.
41/ Čakovice, Čestlice, Popovičky, 20,6 km, 166`/346`.

J. Čihák (Sobota 17. května 2008)  ⇑

Bylo by divné, kdyby Sázava ležela mimo všechny linie. Hledal jsem a výsledek není zcela přesvědčivý. Spojnice o délce 27,9 km mezi sv.Křížem v obci Pyšely a sv.Jiljí v Uhlířských Janovicích prochází kousek od kláštera. Linie má směr téměř rovnodenní, což je záhadné a také podnětné.

J. Čihák (Sobota 17. května 2008)  ⇑

Další ley lines
11/ Popovičky, Kunice, Hrusice, 10,3 km.
12/ Pyšely, Kozmice, Divišov, 16,6 km.
13/ Vinoř, Jirny, Český Brod, 19,8 km.
14/ Uhříněves,Jirny, Čelákovice, 17,3 km.
15/ Kounice, Mochov, Čelákovice, 9,1 km.

Záhadné rovnodenní linie
16/ Zdiby, Dřevčice, Lázně Toušeň, 17,9 km.
17/ Cvrčovice, Zápy, Čelákovice, Semice, 18,2 km.
18/ Přední Kopanina, Prosek, Vyšehořovice, 32,2 km.

Linky téměř rovnoběžné s J. linií
19/ Otice, Hrusice, Komorní Hrádek, 135˚, 14,4 km.
20/ Popovičky, Vranov, Divišov, 133˚, 26,2 km.
21/ V.Popovice, Lštění, Kozmice, 134˚, 15 km.
22/ Pyšely, Čerčany, Třebešice, 135˚, 15,1 km.
23/ Kamenice, Poříčí n. Sázavou, Okrouhlice, 135˚, 16 km.

Obyčejná spojnice Čakovice-H.Počernice má azimut 132˚. Taktéž Zdiby-D.Počernice, Klecany-Prosek, Cvrčovice-Jirny, Dřevčice-Tuklaty, Zápy-Vyšehořovice, Přerov n. L.- Poříčany a další. Je zřetelné, že mystici považovali energetické napojení na střed všehomíra za podstatné.
Nejen stará Praha, ale i okolí je geometricky velice zajímavé.

Z. Homola (Pátek 16. května 2008)  ⇑

To je dobrý nápad, hledat stezky podle církevních památek. Předpokládá se, že trasy starých stezek se neliší od tras současných silnic, nepřemísťovaly se zpravidla, jen se zdokonalovaly. Taky lze předpokládat, že vedly schůdným terénem, nejsem si ale jist, nakolik neprostupný byl terén v době před vymýcením lesů pro pole. Nejsem si taky jist, zda cesty vedly spíše údolími potoků a řek, kde mohly být bažiny, velké vody ap., anebo po náhorních planinách. Kopec Pecný a Skalka s dalekým rozhledem, která je přímo nad kostelem ve Střimelicích, jsou nejvyššími body v okolí, zůstává tam dlouho sníh atd, no tenkrát tuším bylo tepleji. Stezky ovšem mohly být chráněny hrádky, znám ten ve Stříbrné Skalici, v Hradových Střimelicích, vy jste uváděl další. Znám trasu stezky z Mariánky (ústí Jevanského potoka do řeky Sázavy ) do Sázavy, která vedla horem nad skalami nad řekou přes prehistorické hradiště na Krkavčích skalách, pod nimiž se křížila se stezkou (patrně starší) z Polabí na jih, která zde měla brod. Na druhé straně Sázavy přes brod jsou hradiště Dojetřice a Studený, kudy pravěká stezka patrně procháízela.

J. Čihák (Pátek 16. května 2008)  ⇑

Prozkoumal jsem směr do Sázavy sice ve spěchu, ale přesněji. První linii opravuji na Jažlovice, Otice, Tehov, 4,4km. Navazuje na druhou, která pokračuje /celkem 27,2km/ až na místo dalekého rozhledu s kostelem sv.Havla u obce Podveky. První písemná zpráva pochází z roku 1295.

J. Čihák (Pátek 16. května 2008)  ⇑

Prohledal jsem okolí J. Linie až k řece Sázavě a okolí nedalekého Českého Brodu. Zatím jen na turistické mapě. Našel jsem 10 krátkých kostelních ley lines. Je možné, že první dvě jsou osou zaniklé cesty z Průhonic do Sázavského kláštera?

1/ Popovičky, Jažlovice, Otice, 3,3km.
2/ Tehov, Kostelní Střímelice, Stříbrná Skalice, 12,9km. Dále do Sázavy mezi dva kostely na levém břehu řeky, celkem 17,4km. Linie téměř slunovratová, 127˚ a 307˚.
3/ Poříčí, Lštění, Ondřejov, Kostelní Střímelice, Konojedy, 17,1km.
4/ Kunice, V.Popovice, Kamenice, 6,5km.
5/ Měchnov, Divišov, Třebešice, 5,6km.
-------------------------------------------------
6/ Tismice, 2x Český Brod, Poříčany, slunovratová 51˚ a 231˚, 8,8km.
7/ Poříčany, Velenka, Semice, 6,9km.
8/ Oleška, Vitice, Lstiboř, 11,4km.
9/ Lstiboř, Vyšehořovice, Nehvizdy, 13,4km.
10/Přerov n. Labem, Bříství, Kounice, 5,8km.

4. a 5. linie odbočují od J. linie; 2. a 3. se kříží; 6.-7. a 8.-9. tvoří dvě zalomené linie.
Ley lines v okolí Prahy nejsou náhodné a z jejich uspořádání prosvítá záměr.

Z. Homola (Čtvrtek 15. května 2008)  ⇑

Hm, Mikulov beru zpět, je o jeden úhlový stupeň severněji dle http://williams.best.vwh.net/gccalc.htm, ostatně údaj o rotundě tam je problematický, našel jsem to kdysi na seznamu rotund na netu, ten ale vytvářeli zřejmě neseriosní nadšenci, jinak viz publikace Umělecké památky Moravy a Slezska.
Vzhledem k tomu, že odchylka linie je dle výpočtu ortodromy 250 metrů na vzdálenost Praha - Jeruzalém, tak aby naše teorie byla nosná, musely by stavby na území Česka mít odchylku nejvýš v řádu 20 metrů.