Pražský hrad

Vážený pane profesore Bažante, jediný pramen vážící se k reliéfům, který jsem použil, byla publikace Umělecké památky Prahy od Pavla Vlčka, která je v pramenech uvedena, přesně řečeno jsem použil názvy jednotlivých reliéfů z této publikace. Vámi uvedenou publikaci jsem nikdy neviděl, právě tak jako vaše stránky, na výstavě jsem nebyl. Nevím, čemu říkáte interpretace, jestli máte na mysli stručná shrnutí mýtů vážících se k jednotlivým reliéfům: mýty jsou jednak obecné známé, jednak jsem je nacházel v Encyklopedii antiky (L. Svoboda, Academia, Praha 1974). Ta, pravda, v seznamu literatury chybí, přehlédl jsem to, neb se k hlavnímu tématu stránek váže jen okrajově, napravím to.
Rozhodně odmítám, jak jsem již řekl, že bych použil vaše texty; pokud jsme měli ve stejnou dobu stejný nápad (mé popisky k fotografiím vznikly v prosinci 2006), neopravňuje vás to k podobnému neověřenému nařčení. Ke svému tvrzení mám mám řadu svědků, kteří sledovali a konsultovali vznik mých textů.

"Copyright: webdesign, program a texty Zdeněk Homola, 3-D plán hradu, banner a grafické prvky Jiří Pipek, foto Jiří Pipek a Zdeněk Homola": to není pravda, pane Homola.

Vážený pane Homola,
důrazně se ohrazuji proti tomu, že jste použil interpretaci reliéfů na Belvedéru, kterou jste opsal od mne (Jan Bažant, Pražský Belvedér a Severská renesance, Praha 2006, z mých stránek www.olympos.cz, nebo z výstavy v Belvedéru, pro kterou jsem připravil text, nic z toho se ve Vaší rubrice "Literatura a odkazy" neobjevuje). Nemám vůbec nic proti publikaci mých interpretací, proto jsem na nich ostatně pracoval, ale trvám na tom, že je nutné při jejich citování vždy uvést pramen.
Opravte to, laskavě.
Prof. PhDr. Jan Bažant, CSc
Filosofický ústav AV ČR

Možností bude více:
Riga pigra-Pigra riga-Pigriga-Pigraga-Praga-Praha
Riga pigra-Pigra riga-Pigriga-Piriga-Priga-Praga-Praha
Riga pigra-Pigra riga-Pigriga-Piraga-Praga-Praha
Riga pigra-Pigra riga-Piriga-Piraga-Praga-Praha
Riga pigra-Pigra riga-Piriga-Priga-Praga-Praha

"Divoká" Vltava se před vtokem do meandru velmi zpomalila, zmírnila, zklidnila, utišila. Vltava tedy "zlenivěla", což je připodobnění k lidské vlastnosti. Vždy jsem si myslel, že název Praga skrývá nějakou výraznou vlastnost místní kotliny a nyní jsem dospěl k přesvědčení, že Praga je hradiště u zlenivělé řeky.

Latinsky neumím a tak jsem se dostal do bludných vod. Přesto tuším, že se vývoj mohl ubírat touto cestou.
Riga pigra-Pigra riga-Pigriga-Pigraga-Praga-Praha

Staré názvy Vltavy mají starogermánský původ a znamenají divoká, prudká řeka. Úsek od staroměstského do holešovického oblouku byl opakem. To se muselo odrazit v jeho dávném názvu.

Antropogenní změny reliéfu Prahy
http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/NEZIVA/kap29.htm

Slovo řeka bývá odvozováno od latinského rigare, rigo-zavodňovat. Vltava v pražském úseku líně zavodňovala město, líně vtékala do města, byla v Praze línou řekou.
Pigra rigare-Pigrigare-Piragare-Pragare-Praga-Praha
Pigra rigo-Pigrigo-Pirago-Prago-Praga-Praha

Kdo chce, může tomu věřit. Ahoj

Praha-útvar a relief území
Ottova encyklopedie
Staroměstský oblouk Vltavy a holešovické Maniny byly spletí ramen až do doby /pozn.- pol. 19.stol./, kdy tu zasáhla nejdříve primitivní a pak i moderní technika. Ale tato spleť ramen umožňovala od dob předhistorických přechody a brody pod hradčanským podhradím a v Libni, čímž byly dány první podmínky pro vybudování osad před vznikem města Prahy a pro jeho další rozvoj.

Název Praga měl nejspíš několik předchůdců, kteří vyjadřovali umístění hradiště u líného říčního proudu. Říční úsek měl také svůj název, který vyjadřoval líný tok, byl inspirující, zachovával si slovanské rysy a později zanikl. Osídlení bylo nazváno latinským výrazem pro místní vlastnost řeky. V oněch dobách to působilo vznešeně. Latinský název podléhal hláskové přestavbě způsobené fonetickým ovlivňováním mezi slovy cizích jazyků a útvary slovanského jazyka.

Pokusme se přemýšlet jak se Pigra mohla přeměnit na Praga. Na vývoj jazyka působilo mnoho vlivů. Neustále se měnila slovní zásoba. Bez rozvinutého písemnictví se rychle měnila i hlásková stavba slov.
Pigra-Priga-Praga-Praha
Pigra-Pagra-Praga-Praha

Italsky líný-pigro.
Pigro-Prago-Praga-Praha

Německy líný-trag, trage.
Trag/Trage-Prag/Prage-Praga-Praha

Hypotetický původ názvu Praha
Ve středověku v Praze nebyly jezy. Vltava mohla protékat volněji než nyní, ale v zákrutě, kde je dnes Libenský most, terén umožnil rozlití řeky do šířky a tak se vytvořilo více říčních ramen. Tok Vltavy se tady musel výrazně zpomalit, byl líný, chabý. Latinsky se to dá vyjádřit slovy piger, pigra, pigrum. Zejména pigra dává tušit dávný původ slova Praga. Latinské slovo mohlo být názvem pro neobvyklou vltavskou zákrutu a mohlo se přenést na osídlení. Postupné komolení si můžeme jen ztíží představit. Je názor, že původ názvu může být v pohanském jazyce. Ale proč by nemohl být třeba v latině?

Byl jsem se podívat do Čestlic. Ves vznikla pod významným bodem v krajině. Z návrší kdysi vystupovala skála viditelná z širokého okolí. Sbíhaly se tam 3 cesty. Dnes je na návrší zástavba a skálu lze spatřit jenom na staré fotografii zveřejněné na obecních www stránkách.

1/ Od 10.stol. se snížil význam neděle. Šestlice může označovat ves, kde pracovali 6 dnů v týdnu a 7 den byl s důsledností věnován odpočinku a modlení.
2/ Ves mohla být založena u poustevny, kde působil moudrý mnich se "šestým smyslem", kterým byla neobyčejná vnímavost a schopnost předvídání.

Upřesnil jsem parametry paprskových linek. Dále jsem změřil odchylky od presbytáře původní stavby a jsem s nimi spokojen. K vyměřování mohly být použity kouřové signály a jiné nepřesné metody.

K soustavě patří 43/ Olešky, Čestlice, H.Počernice, 17,3 km, 5˚/185˚. Za pozornost stojí 44/ Čestlice, Úvaly, Bříství, 22,5 km, 51˚.

Spřádal jsem úvahy, zda starý název Šestlice něco nenapovídá o archaickém původu paprskových linií. Našel jsem podobné názvy Šestovice a Šestajovice a jednu další obec s původním názvem Šestlice. Základem slov je číslo šest. Předpokládám, že název nemá k liniím vztah. Ves náležela k statkům svatojiřského kláštera. Možná nevěděli jak ji nazvat, byla šestá v pořadí, tak ji začali říkat Šestlice.

Význam ley lines neumějí vysvětlit nikde ve světě. Zatím pochybuji, že se to podaří u linek v okolí Prahy. Kostelní ley linky jsou pozůstatky středověké hermetické mystiky. Je to urbanismus krajiny převážně duchovního významu.

www.turistika.cz/foto-video/89109/cestlice.html
Zaujalo mě kruhové okno na věži sv.Prokopa. Znázorňuje kříž, ale nyní v okně nelze nevidět střed, od kterého se paprskovitě rozbíhají linky. Kdoví co všechno skrývá symbolika.