J. Čihák (Úterý 19. srpna 2008)
Průměrný spád dlouhého úseku nevypovídá o tom, jak teče řeka, protože spád bude asi dosti proměnlivý. Navíc nevíme jaká byla v různých místech šířka koryta, jeho kolmý profil a jak vypadalo dno. Domnívám se, že naplaveniny v holešovickém oblouku spád velmi zmírnily a nynější koryto je prohloubené.
-------------------------------------------------
Far aha-Far aga-Faraga-Fraga-Praga-Praha
Fahr aha-Fahraga-Faraga-Fraga-Praga-Praha
Kdoví, jak se tehdy opravdu modulovaly slabiky a jak si místní obyvatelé lámali jazyky na odlišné výslovnosti, které byla pro ně naprosto nepřirozená. V jiných úvahách se předpokládá záměna B a P, neboť výslovnost je podobná. Proměna F na P je také možná, pokud F vyslovujeme vyráženě. Výslovnost g a h mohla být neurčitá, např. gh, dh. Také musíme počítat se zaujetím středověkých lidí pro mystiku a zejména pro zázraky. Tomu se významné místo na stezce nemohlo vyhnout. Takže vývoj názvu mohl být ovlivněn duchovními představami.
Velký vltavský meandr v pražské kotlině byl velmi vhodný pro zakládání brodů. Koryto bylo široké, mělké, s mnoha rameny a ostrovy. V době povodní hladina řeky stoupla a brody nebylo možné používat. Přesto tady řeka ztrácela sílu, protože vlastnosti koryta zklidnily proud. Pokud se tudy nehnala stoletá voda, byly v zákrutě provozovány přívozy. Také se píše o dřevěných mostech, které zde malé povodně tolik neohrožovaly. Původní osady byly při povodních zaplavovány. Nejlépe na tom byla osada Bubny založená na vyvýšenině u horního brodu. Z tohoto pohledu si osídlenci nemohli vybrat horší místo. Přesto s tímto trápením žili a svoje osady obnovovali, neboť provozování brodů, přívozů, mostů, řemesel a obchodu bylo výnosné. A to všechno umožňovala místní vlastnost řeky, čímž byla určena trasa obchodní stezky. Trochu mi to připomíná rozkvět přístavních měst založených v přírodních zátokách a říčních deltách. Proto mi připadá možné, že archaické pojmenování brodu nebo říčního úseku je zašifrováno v názvu města.
Přechod přes řeku v místech hlubokých brodů býval riskantní a často nemožný. Poutníky a karavany přitahovalo bezpečné místo. Mělký a mírný brod byl snadno zdolatelný a tak mu říkali chabý. Stezka šla přes řeku u chabého brodu. Dávám v úvahu, že chabý brod byl nakonec ztotožňován s líným úsekem řeky. Stezka vedla přes řeku u líného toku. Těžko domyslet jak zněly první názvy. Ovšem chabý brod nebo líný tok byly pro pozdější hradiště nedůstojné. Proto kdosi syntetizoval nový název ze dvou cizích slov. Název byl atraktivní a skrýval název tradiční.
Pigra aha-Pigraha-Pigraga-Piraga-Praga-Praha
Pigra aha-Pigraha-Piraga-Praga-Praha
Avšak do toho nezapadá Fáraga vyslance Ibrahima, který si mohl Piragu přetvořit do svého rodného jazyka.
-------------------------------------------------
Far aha-Far aga-Faraga-Fraga-Praga-Praha
Fahr aha-Fahraga-Faraga-Fraga-Praga-Praha
Kdoví, jak se tehdy opravdu modulovaly slabiky a jak si místní obyvatelé lámali jazyky na odlišné výslovnosti, které byla pro ně naprosto nepřirozená. V jiných úvahách se předpokládá záměna B a P, neboť výslovnost je podobná. Proměna F na P je také možná, pokud F vyslovujeme vyráženě. Výslovnost g a h mohla být neurčitá, např. gh, dh. Také musíme počítat se zaujetím středověkých lidí pro mystiku a zejména pro zázraky. Tomu se významné místo na stezce nemohlo vyhnout. Takže vývoj názvu mohl být ovlivněn duchovními představami.
Velký vltavský meandr v pražské kotlině byl velmi vhodný pro zakládání brodů. Koryto bylo široké, mělké, s mnoha rameny a ostrovy. V době povodní hladina řeky stoupla a brody nebylo možné používat. Přesto tady řeka ztrácela sílu, protože vlastnosti koryta zklidnily proud. Pokud se tudy nehnala stoletá voda, byly v zákrutě provozovány přívozy. Také se píše o dřevěných mostech, které zde malé povodně tolik neohrožovaly. Původní osady byly při povodních zaplavovány. Nejlépe na tom byla osada Bubny založená na vyvýšenině u horního brodu. Z tohoto pohledu si osídlenci nemohli vybrat horší místo. Přesto s tímto trápením žili a svoje osady obnovovali, neboť provozování brodů, přívozů, mostů, řemesel a obchodu bylo výnosné. A to všechno umožňovala místní vlastnost řeky, čímž byla určena trasa obchodní stezky. Trochu mi to připomíná rozkvět přístavních měst založených v přírodních zátokách a říčních deltách. Proto mi připadá možné, že archaické pojmenování brodu nebo říčního úseku je zašifrováno v názvu města.
Přechod přes řeku v místech hlubokých brodů býval riskantní a často nemožný. Poutníky a karavany přitahovalo bezpečné místo. Mělký a mírný brod byl snadno zdolatelný a tak mu říkali chabý. Stezka šla přes řeku u chabého brodu. Dávám v úvahu, že chabý brod byl nakonec ztotožňován s líným úsekem řeky. Stezka vedla přes řeku u líného toku. Těžko domyslet jak zněly první názvy. Ovšem chabý brod nebo líný tok byly pro pozdější hradiště nedůstojné. Proto kdosi syntetizoval nový název ze dvou cizích slov. Název byl atraktivní a skrýval název tradiční.
Pigra aha-Pigraha-Pigraga-Piraga-Praga-Praha
Pigra aha-Pigraha-Piraga-Praga-Praha
Avšak do toho nezapadá Fáraga vyslance Ibrahima, který si mohl Piragu přetvořit do svého rodného jazyka.