Filip (Čtvrtek 28. srpna 2008)  ⇑

Navic je zname ze Libuse byla vestkyne spojujici soudcovskou a knezkou ulohu - je tedy tady prirozena vazba na slovo Fraga. Potencialne by to ale mohlo i znamenat "mesto ktere bylo predpovezene" nebo "vyprosene".

filip (Čtvrtek 28. srpna 2008)  ⇑

Slovo Fraga znamena v mnoha germanskych a pribuznych jazycich "prosit" nebo "dotazovat se" v pripade mistopisnem se pak jedna o sidlo panovnika nebo misto uctivani - coz bylo u Keltu i Germanu v podstate totozne a par takovychto mist se i naslo v prostredi Prahy (fråga je i Svedke slovo s obdobnym vyznamem)

Z. Homola (Čtvrtek 28. srpna 2008)  ⇑

No, hodně štěstí tedy. Jako jakýsi moderátor tohoto guestbooku se omlouvám, že pořád zpochybňuju vaše nápady, ale tohle mi příjde už hodně vykonstruované, podobně jako, kde jsem to jenom včera četl..., snad ne v prestižním Vesmíru, že by to měl být jahodový nebo malinový kopec, podle toho, jestli na to jdem přes fráninu či špáninu, kde mají podobná slova... Samosebou se místo mohlo nazývat náhodně po čemkoli, na co šlápl nebo narazil ten první autoritativní člověk, který název prosadil, ale pořád si říkám, že hodnověrnější je, že se to jmenovalo po něčem skutečně jedinečném jako je brod, studánka na kopci, pravěká svatyně, keltské hutě, trh ap., když už to evidentně jedinečné místo svou polohou a konfigurací je. Já mívám taky různé nápady, ale bojím se s nimi ven, protože je na první pohled vidět, že jsou to jen fantazie, třeba tohle: když se postavíme na Šance nebo Čihadlo u Točné či, kdyby tam nebyl les, na Závist, odkud na to Keltové a asi i Slované koukali, vidíme město v ose Vltavy jak na dlani, a je to jeden práh (tedy hřbet mezi potoky, směřující k řece, za druhým ;). Anebo si aspoň říkali: hle támhle je ten hřbet plný rudy, kde nám otroci praží železo...

J. Čihák (Čtvrtek 28. srpna 2008)  ⇑

Názvy obcí mívají často původ v přírodním charakteru místa. Mnozí hledají vysvětlení v tomto smyslu a tak připojuji další přírodní verzi. V pražském meandru dnes žijí rackové, kachny a v klidnějších místech kormoráni. Na návrších okolo vltavského údolí se houfují havrani. V dávných dobách byly vltavské mělčiny, ostrovy a lužní porosty rájem pro vodní ptactvo. Skály a náhorní plošiny s polostepní vegetací přitahovaly havrany tak jako nyní. Nejprve mě napadlo, že Praha může znamenat Ptáčnice, Rackov, Vranovice a podobně. Lidé zde osídlovali Území ptáků. Bude třeba hledat slova v keltské, germánské a slovanské mytologii. Nakonec se mi zdá velmi pravděpodobná spojitost, kterou vyjádřím názvem Ptačí brod /brody/. Tím nemyslím místa, kde se brouzdají v mělčinách vodní ptáci. Je to název pro přechod přes řeku charakteristický zvýšeným výskytem ptactva v okolí.

Z. Homola (Čtvrtek 28. srpna 2008)  ⇑

Ještě bych chtěl doplnit dřívější příspěvek (bez záruky): krom spisu geografa Al-Bakri přepsal Ibrahimovu zprávu jiný arabský geograf Al Hímjarí, dochovaly se fragmenty. A o Praze psal snad v r. 943 Ali Al Masudí dle vyprávění otroků zakoupených v Praze, uvažuje se však i, že i on přepsal Ibrahimovu zprávu, ač rok neodpovídá. Ten nazval město (ev. krále) Al Farang či dle jiných transkripcí Al Farandž, Al Farag, Al Fraga či Al Frandža. (viz)

Z. Homola (Čtvrtek 28. srpna 2008)  ⇑

Zní to velmi zajímavě (fragen = něm. ptát se (v daném případě třeba u věštce)). Pragermánsky je fráʮ moudrost, zda to je příbuzné s fraga, nevím. Že kopec se studánkou na temeni měl magický význam již v předslovanské době se intuitivně zdá pravděpodobné. Můžu se zeptat na zdroj, dle kterého znamená fraga oraculum?

Filip (Čtvrtek 28. srpna 2008)  ⇑

Fraga je germanskeho puvodu a bylo to misto objetovani a doptavani se na Bozi vuli, tedy Orakulum.

Z. Homola (Středa 27. srpna 2008)  ⇑

Ještě doplním, co znamená dnes arabsky farag (faraj), no nejspíše dámský pohlavní orgán (to by souviselo s přídomkem matka měst :-)). Ale i jiné dutiny, radost, nasunutí. viz

J. Čihák (Středa 27. srpna 2008)  ⇑

DURYNKOVÉ
Po roce 480 obsadili území Čech a po porážce s Franky roku 531 museli území vyklidit. Zanechali tady hroby a tzv. durynské spony, které se nacházejí v povodí Vltavy a na jejich hlavním území. Našel jsem několik názorů, že už Durynkové obsadili brod v pražské zákrutě a kontrolovali zde obchod. Někteří později splynuli s přistěhovalci.
www.muzeum-pribram.cz/akce/06germa/06germa.html
http://mujweb.cz/www/barbari/durynkove.htm

Z Homola (Středa 27. srpna 2008)  ⇑

Báraja - g a j jsou tuším jiné transkripce téhož arabského znaku, ne že bych tomu rozuměl, ale narazil jsem na to při hledání významu arabského slova farag = faraj (zlepšení).

J. Čihák (Středa 27. srpna 2008)  ⇑

S tím plurálem nevím, vlastně se zabýváme hypotetickým starogermánským archaismem. Faraha /rovněž Praha/ může vyjadřovat j.č. i mn.č. a také nemusí. To už se asi nikdy nedovíme, stejně tak je Farahamar jenom nápad.

J. Čihák (Středa 27. srpna 2008)  ⇑

V minulých příspěvcích jsem naznačil možnost jak z obecného pojmu far-aha mohl vzniknout název Faraha. Přechodovým názvem mohl být Farahamar. Podle jména Waldemar můžeme usuzovat způsob tvoření slov. Tedy ne Mar Faraha, ale Farahamar.

Přepisy Ibrahimových svědectví a Widukindova kronika asi původ názvu nepomohou objasnit. Také jsem našel informaci, že se používala zkomolenina Báraja.

Zpřízněný názor - předslovanský původ?
www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1530

Z. Homola (Úterý 26. srpna 2008)  ⇑

S tím Faragamar jsem to nepochopil, to se ničemu nepodobá, ne? Já měl tendenci v názvu Praha spatřovat plurál (jako jatka), protože zde bylo brodů víc, možná jsem to i někde četl - práh, plurál praha, no ale proč, když to bylo tak jako tak faraha. Zajímavé je, že hokynář se staročesky řeklo fragnář, což je ze staroněmeckého Phragener se stejným významem, a to je utvořeno ze slova Phragina = přepážka, hranice, bariéra atd. Phragen (či Vragen) je trh, což souvisí s fragen, ptát se, kupovat.
V tom pis.cz teda nechápu, proč je tam výčet Pražských předměstí v Čechách atp., to je snad jasné, že názvy vznikly druhotně dle Prahy, jakož patrně i v blízkém okolí Čech a v Americe.
V jakémsi fóru jsem četl citát z Ibrahima "Farag, jež oni Paraga zovou, jest postaveno z kamene a vápna" bez udání zdroje.
Zdá se, že pokud trochu nenastudujeme raně středověkou arabštinu, srovnávací lingvistiku atd. a nedohledáme ony původní zdroje, tak se dále nepohneme :). Překvapuje mě, že profesionální lingvisté zdá se úplně opomenuli (snad z vlasteneckých důvodů?) původ názvu Prahy v germánštině a vyklidili tak pozice pro nás amatéry... Snažil jsem se aspoň z jistit, co znamená arabsky např. farag, ale žádný slovník není tak milosrdný, aby umožnil transkripci arbského slova do latinky, a na to, hrabat se diletantsky v těch klikyhácích, nemám čas ani energii.

J. Čihák (Úterý 26. srpna 2008)  ⇑

Waldemar
Starogermánské jméno má základ ve slovech walten /vládnout/ a mar /mer/, které jazykovědci vysvětlují jako velký. Waldemar je tedy člověk velký svou vládou.

Velký brod=Faragamar
Velký jako několikanásobný na delším úseku a zároveň velký významem.

J. Čihák (Úterý 26. srpna 2008)  ⇑

Není to podrobnější pojednání,ale pouze zmínky o svědectví cestovatele. Dějiny světa III.díl. Autoři zjevně považují přepisy za důležité a věrohodné.

Prag a Praga se opakují v mnoha evropských názvech, např. Praga-předměstí Varšavy. Vypadá to, že starogermánská faraga se proměnila v název na více místech./?/
www.pis.cz/cz/praha/zakladni_info/vznik_jmena_praha