ZH (Středa 15. července 2009)  ⇑

No, co se vyprahlého kopce týče, to je blbost, Ibrahim přece píše: "ve vyšší části (města) je velká opevněná tvrz a v ní jest pramen vody tekoucí po povrchu a jeho voda prosakuje do rovinaté části údolí", pramenů tam navíc údajně bylo 4 nebo 5...

J. Čihák (Středa 15. července 2009)  ⇑

V Praze se pražilo kdeco a nebylo to nic výjimečného: rudy, vápenec,obilniny, dlaždice... Je zajímavé, že v poslední době získává oblibu názor o postavení hradu na vyprahlém kopci. No, je to jednoduché a kopec pod hradem prokazatelně je. Jenom není jasné, jak ten kopec opravdu vypadal a jestli se lišil od podobného okolí. Pokud je něco pravdy o muži, an teše práh, pak to podle mého názoru vyjadřuje dvě možnosti. Muž otesávající práh buduje na obchodní stezce pomezí mezi nábožensky rozdělenou Evropou. Zvolil místo kde se protíná stezka s Vltavou, která s Labem rozděluje českou kotlinu také na dvě části. Velké řeky byly hranicí v lesní divočině. Druhou možností je to, že muž na prahu mezi pohanským a křesťanským přemyslovstvím zahajuje cestu, po které jeho následníci zdárně dovládnou až ke Konci světa a obstojí u Posledního soudu. Není snad náhodou, že vzdálený potomek Přemyslovců Karel IV. tím byl posedlý a připravoval Prahu na sestoupení Nebeského Jeruzaléma. Nevím, pravdu o muži s prahem už asi nikdo nerozsoudí.

J. Čihák (Středa 15. července 2009)  ⇑

Stará slova prag, porg, atd. měla mnoho podobných významů. K těm známým bych přidal omezení, zábrana a práh mezi časovými obdobími. Např. pád Římské říše dnes považujeme za práh mezi starověkem a středověkem. Slovo práh znamená konec, který přechází v začátek nového. Co když některý Přemyslovec považoval založení Pražského hradu, kristianizaci Čech a jiné okolnosti za zlom v historii svého rodu. Byl přesvědčen (sám nebo věštcem?), že stojí na prahu nové etapy vývoje české země a název Praga to měl připomínat až do dne Posledního soudu.

J. Čihák (Úterý 14. července 2009)  ⇑

Takový hypotetický rodový erb mohl existovat. Kdo chce, může si se mnou cvičit představivost. Některý z Bořivojových předků nechal na vltavské zákrutě postavit důkladný přechod, vojenskou pevnost a osadu kde se provozovala řemeslná výroba, chov zvířat a rybolov. Přechod byl hlídán ozbrojenci. Čile se tady obchodovalo s kupeckými karavanami, které navíc platily mýto. Vltavský přechod se stal na obchodní stezce hranicí, kterou bylo nutné překročit na cestě mezi východem a západem. Neznámý Přemyslovec , který chtěl všechno vybudovat, si zajisté nechal svoje plány posoudit od bohů prostřednictvím věštce mluvícího obraznou a symbolickou řečí. Věštba se knížeti zalíbila a do erbu přidal muže(sebe) jak tesá symbolický práh a tak obrazně buduje pomezní osadu s pevností. Nutno připomenout, že podle etymologického slovníku mělo slovo práh více významů: základní trám domu, horní trámek dveřní zárubně a hranice. Těžko říci jak osadu nazývali. Možná až kníže Bořivoj vytvořil ze symbolu název nového hradiště.

ZH (Čtvrtek 9. července 2009)  ⇑

No archeologové velmi vehementně popírají údaj Ibrahima, že Praha byla v době jeho návštěvy postavena z kamene a vápna. Já jako laik sice v tomhle víc věřím očitému svědkovi, na Hradě bylo archeologicky prozkoumáno jen něco před 10% území, na Malé Straně nejspíš ještě méně. Nicméně se mi nezdá logické, že by stavěli kamenné město na zelené louce jako dnes nějaké sídliště. Jistě byla napřed Praha dřevěná, a až poté, když už ten název měla, postupně vápenatěla...

Jestli bájný oráč by mohl být oráčem v symbolickém slova smyslu, tedy že kultivuje lid, což takhle, že zakladatel města měl třeba v erbu muže, an teše práh?

J. Čihák (Čtvrtek 9. července 2009)  ⇑

Výroba vápna přímo v Praze je doložena již za Vladislava II. a Karla IV. Myslím si, že už v 10. stol. bylo výhodné splavovat vytěžený vápenec až pod hrad. Více na www.enviweb.cz. Vyhledat text(článek): Nerostné suroviny na území Prahy. Část: Chemické složení paleozoických vápenců.

Libušina věštba podává romantické nevěrohodné vysvětlení. Možná je lepší hledat nějaké podobenství přímo v muži, který otesává práh. Pokud není věštba v kronikách pouhou fikcí, potom onen muž a jeho výtvor jsou obrazem založení hradiště (města). Je otázka, zda kronikáři vysvětlení věštby neznali nebo nesměli význam pohanské věštby zapsat. Zatím nevím o nikom kdo by se dovtípil. Nemůžeme se tomu divit, protože založení hradiště spadá do historicky zamlženého období. K tomu je známo několik sporných vysvětlení.

Podle jedné domněnky mohl hradiště založit neznámý kníže už v 1.pol. 9. století. To by byla sranda, kdyby jednou historikové doložili, že mezi legendárními Přemyslovci žil kníže Pragoš.

ZH (Čtvrtek 9. července 2009)  ⇑

O těžení železné rudy jsou jakési archeologické důkazy z oné výtahové šachty v ulici Úvoz. Ale o vápenci nejsou, Praha je dnes velká, ale tehdy to bylo nejspíš jen území dnešního Hradu a možná blízkého okolí, kde vápenec, pokud vím, není.
Mimochodem jsem nenarazil na teorii, že by se Praha jmenovala podle svého zakladatele či majitele, jak tomu bylo hodně často.

J. Čihák (Středa 8. července 2009)  ⇑

No, nevím a už asi vědět nebudu. Hradiště se také mohlo jmenovat Báraga podle Ibráhima nebo Fraga podle bývalé věštírny. V 10. stol. postavili poblíž velkou pražírnu na vápno a té mohli říkat praža, pradža. pražna a podobně. Všechna slova jsou si podobná a tak nakonec mohlo z hradiště Fraga vzniknout město Praga. Tohleto objasňování bez důkazů je stále jako hledání v bludném kruhu. Přesto bude vhodné do článku o vzniku názvu doplnit údaj, že se v Praze pražila nejen železná ruda, ale také vápenec. Stejně je mi divné, že ve kdejaké vsi vědí proč se tak jmenují a název nejvýznamnějšího českého centra světské a církevní moci nelze objasnit. Když to všechno realisticky zhodnocuji, tak se mi vybavuje moje stará představa, že název má původ magický, ovšem slovo Praga nepovažuji jen za nějaké magické citoslovce. Bez věštění se neobešlo žádné důležité rozhodnutí. Proto není nijak pošetilé uvažovat o tom, že i pověsti mohou být k pravdě nejblíže. Název města třeba alegoricky predurčil uznávaný a urozený věštec. Název byl sice slovo prosté, ale to slovo věštbou dostalo magický náboj, který měl městu zaručit bezpečí, slávu a moc.

ZH (Úterý 7. července 2009)  ⇑

No, řekl bych, že napřed se město (hradiště) jmenovalo Praha a bylo dřevěné, a pak teprv se postupně objevovaly kamenné stavby. A vápence byly různě okolo, ale zrovna v tehdejší malé Praze asi ne, kór, jestli bylo Prahou skutečně míněno zprvu jen hradiště.

J. Čihák (Úterý 7. července 2009)  ⇑

Přemýšlel jsem, co by se mohlo v Praze pražit tak důležitého, aby podle toho pražení nazvali město. Napadlo mě uvažovat o vápně. Na výstavbu kamenného města bylo spotřebováno velmi mnoho vápna. Proto bylo nutné nejprve otevřít vápencový lom a založit velkou pražírnu vápna. Oxid vápenatý, též pálené vápno se vyrábí tepelným rozkladem mletého vápence. Chemický proces je dnes nazýván pálení vápence, vypalování vápence a méně často pražení vápence. Snad se kdysi po českých krajích šířily zvěsti jak pražíni postavili velkou pražnici, ve které praží vápenec ve dne i v noci a s nadšením staví svoji kamennou Pražu z upraženého vápna, opuky a pískovce. Zbývá jen dodat, že pálené vápno je používáno jako přísada při výrobě kovů a skla.

J. Čihák (Středa 1. července 2009)  ⇑

www.archeoparkprasily.cz Témata: Experimenty Tak nějak mohlo vypadat zpracování železa v okolí Petřína.

Zdeněk Homola (Pátek 19. června 2009)  ⇑

Díky za upozornění, opravil jsem to, díky i za pochvalu.

Martin Vavřík (Čtvrtek 18. června 2009)  ⇑

Vážený pane, zaujala mne vaše stránka o katedrále sv. Víta, pro upřesnění by bylo vhodné opravit údaj úplně v závěru - uvádíte zde jako nejvyšší gotickou klenbu katedrálu v Remeši se 38 m, nejvyšší klenbou je však klenba katedrály v Beauvais (asi 48 m), vyšší je i klenba v Amiens (42 m). Jinak stránky a grafické modely jsou velmi pěkné!

J. Čihák (Úterý 16. června 2009)  ⇑

Není dosud známo, jestli slovanština a staročeština měla výraz pro tavení. Výraz mohl být odvozen ze slova vyjadřujícího rozžhavení, ale staré tvary slova žhnouti se nijak nedají zkomolit na praga. To podporuje úvahu, že se v Praze pouze upravovala (pražila) surovina vytěžená na Petříně. Nebudu se pouštět do spekulací proč mohlo být železo taveno jinde. Snad utajení? Pak vznikají otázky, kudy byla upražená a tím vylehčená ruda vyvážena, zda to bylo po proudu řeky, kde se ruda tavila, zda to bylo na více místech, atd.. Zlato, stříbro a drahokamy měly pro vznešené feudály velký význam, ale bez obyčejného železa nemohla přežít ani nižší šlechta, natož králové.

J. Čihák (Úterý 16. června 2009)  ⇑

Našel jsem názorný obrázek jedné petřínské štoly. Voda s velkým obsahem železa tady místy vytváří rezavé krápníky. www.nautilus.cz/nebo.html

Je rozšířen omyl, že pražení železa znamenalo jeho tavení. Pražení byla jenom příprava suroviny. Staročeši by tavbu železa nazývali spíše nějakým slovem pro žhavení. Proces přípravy možná nazývali pražba nebo praža. Slovo potom mohlo získat význam jako místní název. Jenom mi není jasné, proč by byla důležitější příprava suroviny než samotné tavení. Byla snad zpečená surovina vyvážena mimo Pražu a tavena na jiných místech?