J. Čihák (Čtvrtek 1. října 2009)

Výzkum DNA sv.Václava-jak dopadl?? To by mě také zajímalo, jako toho tazatele na genomac.cz/forum. Jsou zde informace o testech Y a Mt.

J. Čihák (Sobota 19. září 2009)

Nyní se mi to rozleželo v hlavě, fraga-phraga mohla obecně znamenat kontrolovaný průchod. Mohl to být výraz pro celní osadu. U nejvýznamnější v kraji se slovo stalo názvem a poté z toho odvodili název pro celé ovládané území. Dostal jsem však lepší nápad. Už dávno jsem měl pocit, že je v názvu skryto cosi magického a proto se nedaří původ objasnit. Mysticismus a magie měly v těch dobách nesmírný význam. Proto jsem znovu oprášil pravděpodobný význam starogermánského slova fraga. Když nebudeme hledat složité souvislosti, tak můžeme vycházet ze dvou spisů. Jeden udává, že na sever od Dunaje byl kraj Fraganeo. Druhý nazývá město u Vltavy Fraga. Bývá zvykem říkat, co se samo nabízí, bývá klamné. Může to tak být, neboť spisy mohou obsahovat nepravdy nebo zmíněná oblast mohla ležet dále na sever. Už řadu let vznikají tendence k přehodnocení stěhování národů. Prý přitom docházelo více ke směšování národů. Připustme tedy, že zde mohl sídlit čechogermánský kmen Fragarů, který postupně ovládl větší oblast. Měl významnou věštírnu Fragu, podle které si dal jméno a nazval svoje území Fraganeo.(? podle některých názorů bylo Fraganeo jméno velmože) Kopec s věštírnou byl v kraji natolik proslulý a název zažitý, že se nové hradiště nemohlo jmenovat jinak.

ZH (Pátek 18. září 2009)

No já nejsem dost fundovaný se k tomu vyjadřovat, nicméně se stydím, že jsme onen tvar Fraganeo opomněli diskutovat (text znám, ale pokládal jsem to jen za gramatický tvar Fragy). Tuším, že ztotožnění Fraganeo s Pražskem bylo zpochybňováno, a priori se mi nezdá, že by tu bylo 40 civitates, když Beheimare, je-li Čechami, jich mělo 15, ale kdoví, jak to bylo. Zatímco Beheimare je v textu řazeno mezi okolní regiony, Fraganeo někam mezi polské.
Ten autor v www.boiohaemum.cz si teda nedělá vůbec žádné starosti s aspoň zdáním věrohodnosti svých tvrzení v žádném směru, nicméně je to zajímavé. Jen jsem v protokeltském slovníku Velšské university ono slovo nenašel, vy ano? Ale v tomhle asi autor nefantazíruje.
Nicméně jste tu tuším už před časem práh ve smyslu závora zmiňoval, to zní hodnověrně, mně to taky kdysi napadlo, ale neuplatnil jsem to, protože jsem si říkal, že velká řeka s brodem je nápadnější, než nějaké opevněné mýto, které bylo ledaskde a že to tedy pro název Prahy není tolik pravděpodobné, ale zmíním to v textu.
Ten slovotvorný postup blata-Blatov mi v případě Prahy teda připadá dost přitažený za vlasy.

J. Čihák (Čtvrtek 17. září 2009)

Pokud uvěříme, že tady byla hraniční(pražná) oblast(panství) Fraganeo a Vltava s Labem tvořily střeženou linii, potom mohl jediný průchod dostat jméno Fraga nebo Fáraga. To myslím dost konkuruje domněnkám o germánském brodu nebo věštírně a na straně druhé to podporuje důvěru v přepisy Ibrahimovy zprávy. Fraga(Phraga) byla osadou, kde byl kontrolovaný přechod mezi vých. a záp. Evropou, zároveň obchodní centrum v Čechách a místo kde se dařilo řemeslné výrobě. Podle mého názoru se říkalo střežené linii fraganeo, potom dostalo panství název Fraganeo, od toho, podle tehdejších jazykových zvyklostí, dostala osada název Fraga a ten se přirozeně přenesl na hradiště. Předpokládám, že již osada měla pevnostní ráz a bylo tam i mnoho ozbrojenců. Podle této spekulace by název Praha znamenal jen to, že Pražský hrad byl postaven na střežené linii, které se říkalo fraganeo. Podobně název obce Blatov vyjadřuje, že byla založena u blat. Od názvu hlavního města se očekává více. Přesto jsem potěšen, protože název může vyjadřovat velký význam Prahy v Evropě 8. a 9. století.

J. Čihák (Čtvrtek 17. září 2009)

ZH: Doporučoval bych přečíst latinský text spisu Bavorský geograf z 9. století. V soupisu krajin je uvedeno Pražsko se 40 pevnostmi. Moje poslední zaujetí podporují zajímavé názory na www.boiohaemum.cz Hledej: 6. Mluvili keltsky .

J. Čihák (Středa 16. září 2009)

Název Prahy vznikl v 9. století. Toto období českých dějin je velmi zamlžené a je tedy rozumné uvažovat o objasnění vzniku názvu skepticky. Ani nevíme, zda název hradiště vznikl nově nebo byl převzat ze staršího místního pojmenování. Bylo by alespoň záslužné stanovit pořadí všech domněnek podle jejich pravděpodobnosti. Na to nejsem dost moudrý, abych sestavil soubor kritérií pro posouzení problému, který by nejspíše vyvolal polemiku v senátu i v akademii.

J. Čihák (Úterý 15. září 2009)

Trochu jsem propral všechny dohady a nabývám přesvědčení, že se v Praze opravdu pražilo. Avšak nebyly to nerostné a jiné suroviny. V Praze byly praženy obchodní karavany, jinak řečeno byly prahovány-omezovány na obchodní stezce. Zárověň byla střežena Vltava a Labe, aby karavany nemohly Prahu obcházet a tak se vyhnout placení a obchodu, který nebyl pokaždé výhodný.

J. Čihák (Úterý 21. července 2009)

Podle Kristiánovy legendy Slované založili hrad a dali mu jméno Praha. Potom následuje popis Bořivojova života. Z toho vzniká dojem, že Praha opravdu vyjadřuje mezník v náboženství Slovanů obývajících Českou kotlinu. Snad i ten mor, který vypukl před založením hradu, je obrazem škodlivosti pohanství. Hledání pomoci u věštkyně znamená potřebu pohanství vymýtit, protože jeho živelnost mařila udržení jednoty a centrální moci. Nesmíme však zapomínat, že Kristiánova legenda je přijímána různě a někteří ji dokonce považují za podvrh. Pokud tomu tak není, potom je starší rukopis cennější, neboť historická fakta jsou méně překrývána mýty a novými interpretacemi.

J. Čihák (Úterý 21. července 2009)

Našel jsem zajímavý článek o špatných překladech Kosmovy kroniky, které změnily smysl původního textu. /www.opusmusicum.cz Článek Hudební zmínky v Kosmově kronice/ Proto je nejisté, jestli zkoumáme symbolicky a obrazně sdělené skutečnosti nebo nesmysly.

J. Čihák (Čtvrtek 16. července 2009)

Těch dohadů už je moc, vzájemně se vylučují, některé odporují faktům nebo věrohodnějšímu tvrzení a k ničemu to všechno nevede. Ovšem líbit se budou jednoduché průzračné teze, ikdyž jsou založené hlavně na představách.

Podle pověsti byla na počátku Prahy věštba, což je dost pravděpodobné, ale obsah věštby zapsaný v kronikách mohl vzniknout dodatečně. Přitom byly do pověsti zašifrovány údaje o založení hradu a původu názvu. Slova "muž, an teše práh" jsou opravdu lákavá ke zkoumání.

ZH (Středa 15. července 2009)

No, co se vyprahlého kopce týče, to je blbost, Ibrahim přece píše: "ve vyšší části (města) je velká opevněná tvrz a v ní jest pramen vody tekoucí po povrchu a jeho voda prosakuje do rovinaté části údolí", pramenů tam navíc údajně bylo 4 nebo 5...

J. Čihák (Středa 15. července 2009)

V Praze se pražilo kdeco a nebylo to nic výjimečného: rudy, vápenec,obilniny, dlaždice... Je zajímavé, že v poslední době získává oblibu názor o postavení hradu na vyprahlém kopci. No, je to jednoduché a kopec pod hradem prokazatelně je. Jenom není jasné, jak ten kopec opravdu vypadal a jestli se lišil od podobného okolí. Pokud je něco pravdy o muži, an teše práh, pak to podle mého názoru vyjadřuje dvě možnosti. Muž otesávající práh buduje na obchodní stezce pomezí mezi nábožensky rozdělenou Evropou. Zvolil místo kde se protíná stezka s Vltavou, která s Labem rozděluje českou kotlinu také na dvě části. Velké řeky byly hranicí v lesní divočině. Druhou možností je to, že muž na prahu mezi pohanským a křesťanským přemyslovstvím zahajuje cestu, po které jeho následníci zdárně dovládnou až ke Konci světa a obstojí u Posledního soudu. Není snad náhodou, že vzdálený potomek Přemyslovců Karel IV. tím byl posedlý a připravoval Prahu na sestoupení Nebeského Jeruzaléma. Nevím, pravdu o muži s prahem už asi nikdo nerozsoudí.

J. Čihák (Středa 15. července 2009)

Stará slova prag, porg, atd. měla mnoho podobných významů. K těm známým bych přidal omezení, zábrana a práh mezi časovými obdobími. Např. pád Římské říše dnes považujeme za práh mezi starověkem a středověkem. Slovo práh znamená konec, který přechází v začátek nového. Co když některý Přemyslovec považoval založení Pražského hradu, kristianizaci Čech a jiné okolnosti za zlom v historii svého rodu. Byl přesvědčen (sám nebo věštcem?), že stojí na prahu nové etapy vývoje české země a název Praga to měl připomínat až do dne Posledního soudu.

J. Čihák (Úterý 14. července 2009)

Takový hypotetický rodový erb mohl existovat. Kdo chce, může si se mnou cvičit představivost. Některý z Bořivojových předků nechal na vltavské zákrutě postavit důkladný přechod, vojenskou pevnost a osadu kde se provozovala řemeslná výroba, chov zvířat a rybolov. Přechod byl hlídán ozbrojenci. Čile se tady obchodovalo s kupeckými karavanami, které navíc platily mýto. Vltavský přechod se stal na obchodní stezce hranicí, kterou bylo nutné překročit na cestě mezi východem a západem. Neznámý Přemyslovec , který chtěl všechno vybudovat, si zajisté nechal svoje plány posoudit od bohů prostřednictvím věštce mluvícího obraznou a symbolickou řečí. Věštba se knížeti zalíbila a do erbu přidal muže(sebe) jak tesá symbolický práh a tak obrazně buduje pomezní osadu s pevností. Nutno připomenout, že podle etymologického slovníku mělo slovo práh více významů: základní trám domu, horní trámek dveřní zárubně a hranice. Těžko říci jak osadu nazývali. Možná až kníže Bořivoj vytvořil ze symbolu název nového hradiště.

ZH (Čtvrtek 9. července 2009)

No archeologové velmi vehementně popírají údaj Ibrahima, že Praha byla v době jeho návštěvy postavena z kamene a vápna. Já jako laik sice v tomhle víc věřím očitému svědkovi, na Hradě bylo archeologicky prozkoumáno jen něco před 10% území, na Malé Straně nejspíš ještě méně. Nicméně se mi nezdá logické, že by stavěli kamenné město na zelené louce jako dnes nějaké sídliště. Jistě byla napřed Praha dřevěná, a až poté, když už ten název měla, postupně vápenatěla...

Jestli bájný oráč by mohl být oráčem v symbolickém slova smyslu, tedy že kultivuje lid, což takhle, že zakladatel města měl třeba v erbu muže, an teše práh?