J. Čihák (Pátek 6. listopadu 2009)  ⇑

Ještě se musím zmínit o podobnné výslovnosti misl-mistř. První pochází z onoho záhadného slova Primisl a druhé je slovansky mistr. Obojí má sklon ke komolení a záměně.

J. Čihák (Pátek 6. listopadu 2009)  ⇑

Například slovo myslivec je odvozeno od myslivý-přemýšlivý. Při starých způsobech lovu lesní zvěře užíval lovec luku málo, zato však musel vymýšlet různé pasti. Pokud uměl dobře přemýšlet a vymýšlet účinné pasti, stal se mistrem v lovu. Lašsky přemyslny je chytrý, hloubavý. Takovéto nápady je dobré nechat uležet a pak z toho možná něco bude.

ZH (Čtvrtek 5. listopadu 2009)  ⇑

No s tím práhmistrem to byl jen můj takový bleskový nápad z legrace, když jsme se včera bavili. Vylepšil jsem to dle mé oblíbenější hypotézy na přes-mistra, tj. převozníka, tj. Přemysl by byl převozníkem přes Vltavu ;). Ale má to všechno vadu, že mistr podle všeho pochází z latinského magister (to z lat. magis) a nějaký podobný dobový indoevropský, keltský, germánský, slovanský či jaký ekvivalent neznám... Leda by to byl přes-mysl, co vymyslel a ostříhal přechod přes řeku. To se sice na první pohled slovu Praha moc nepodobá, ale toto "přes" a zároveň různá slova, která jsme tu dříve diskutovali, jako např. faran (brod), prám (a odhadl bych i práh - ten třeba i v hypotetickém významu závora, mýto), jsou odvozena prapůvodně od indoevropského per. No ale..., že by mistr (magistr) a mysl (myslitel) bylo příbuzné, jsem jak říkám, nikde nenašel, ale přijde mi to celkem logické, přinejmenším významově. Takže Přemysl(Primisl)/Přesmysl/Přesmistr/Práhmistr/Práhmysl/Pražmysl/Pražák jako mýtník/převozník/brodmistr? ;-).

J. Čihák (Čtvrtek 5. listopadu 2009)  ⇑

Tesař má však jednu vadu. Tesati je stsl. zase tesati nebo tešliť. Ale co my víme jaká tehdy byla dělba práce. Někteří třeba káceli stromy, pragmistři orubávali kmeny-dělali pragy(a) a tesaři srubovali. Všichni tesali a tesali až létaly třísky na všechny strany. Podle některých názorů byly v Praze otesávány klády a posílány po řece k zužitkování.

Také se mi líbí srovnání práhmistr-mýtník. Kasty ozbrojenců měly autoritu a jejich potomci byli na ně náležitě hrdí, zejména ti z knížecích rodů. Romantická pověst líčí sňatek Libuše s rolníkem. Pro kněžnu by však byl prospěšnější svazek s velitelem ozbrojených mýtníků, který by dokázal udržet její postavení v českém kmenu.

J. Čihák (Čtvrtek 5. listopadu 2009)  ⇑

Co vlastně znamená jméno Přemysl Oráč? Zvažoval, správně rozhodoval, podle jedněch byl Zemědělec a jiní jméno Oráč vysvětlují jako Zakladatel. Ví někdo, jak staří Slované vyslovovali Přemysl? Podle jisté nápovědy to mohlo začínat na Pri... Intuitivně se nabízí vysvětlení Práhmistr (s tím nápadem souhlasím). Že by zakladatel českého vladařského rodu byl původně tesařem? A jak to mohlo ovlivnit vznik názvu Praga? Vládnoucí knížata zakládala hradiště s velkolepými záměry. Sídlu zpravidla dávala název podle svého jména. Kníže Bořivoj mohl nové sídlo nazvat podle svého rodu. Už jsme diskutovali o hypotetickém erbu, na kterém mohly být práh a sekyra nebo muž an teše práh. Tedy řečeno po našem: Prahu založili a název zvolili k poctě svých předků, kteří si říkali Rod Práhmistrův (Tesařův). Ovšem je to jen hezká spekulace. Je zajímavé, že slovo Přemyslovci nepoužíval ani V. Hájek z Libočan, psal Rod Přemyslův. Slovo se objevuje až v 18. stol. v historických spisech.

J. Čihák (Úterý 20. října 2009)  ⇑

Čím tedy byly kmeny z východu nápadné a proč jim Germáni říkali Vindové. Jméno snad souvisí s protogermánským winda-vítr a windon. Etymolog V.Machek píše: zdá se, že psl. stsl. větr označovalo původně činitele, totiž v lidové víře mythického původce vanutí vzduchu, démona jenž fouká. Možná český kmen udržoval staré přežité tradice a tak vzniklo Cichu Windones. ???

J. Čihák (Neděle 18. října 2009)  ⇑

Bude zajímavé hledat jakýkoli vztah mezi Windones a Fraganeo. Jedno slovo patří k Čechům a druhé je nápadně podobné názvu jejich města podle Ibráhíma. Obě slova používali Frankové v 9. století. Jsou to názvy kmene a území nedaleko jejich hranice. Hypoteticky má obojí cosi společného s předvídáním budoucnosti.

J. Čihák (Neděle 18. října 2009)  ⇑

Západoslovanské kulty měly blízko ke germánským. Velký vliv měli snad Sasové, kteří si udrželi pohanský kult až do roku 804. Kultovnictví bývalo velmi pestré. Lišily se kmeny i rody téhož náboženství. Důležité byly kulty duchů zemřelých předků. Víra v posmrtnou existenci předků vedla až ke hledání způsobů komunikace s nimi. Mantika se neomezovala jen na bohy, kteří uměli pořádně zadout a vyvolat ničivé vichry. Duchům byla přisuzována schopnost vyvolat průvan či závan větru a tak odpovídat na dotazy věštců. Slovo Windones může nějak vyjadřovat "uctívačství větru" (přesněji řečeno uctívání boha povětří skrze vítr) a také "duchařství". Druhá možnost je líbivější, neboť není nutné uvažovat o tom, proč by si jeden západoslovanský kmen změnil hierarchii bohů zakořeněnou u celé kultury. Podle mého názoru je pravděpodobnější, že v určitých náboženských představách upřednostňoval duchy předků před bohy. Při vší úctě k předkům, ono to windones může znamenat podivítr, větroplach nebo prďola. Takže můžeme jenom litovat, že nikdo nevytesal germánsko-latinský slovník do skály. To bychom byli hned moudřejší.

J. Čihák (Pátek 16. října 2009)  ⇑

Teď jsem se dověděl, že západní Slované boha větru neměli. To však nahrává níže uvedené spekulaci. Kmen Čechů se mohl nábožensky odlišovat a tím vznikl název Cichu Windones.(?)

J. Čihák (Pátek 16. října 2009)  ⇑

Další zajímavé protogermánské slovo winda=vítr. Není to vichřice nebo bouře, ale obyčejný vítr a vánek, který postačil k předvídání budoucnosti. Bozi dávali najevo svou vůli šelestem listí. Využíváno kupříkladu v římském věštectví.

J. Čihák (Pátek 16. října 2009)  ⇑

Význam starého slova windon je vysvětlován německým slovem winden, které má až příliš významů. Nabízí se vysvětlení, že Cichuové čistili vymlácené obilí od plev vyfoukáváním, ale to dělali zemědělské kmeny všude. Slovo bývá ztotožňováno s Venedi, Veneti a Vinidi, což je označení Slovanů ve středověkých latinských spisech. Vysvětlení, že Cichu Windones znamená Čeští Slované, se zdá pravděpodobné.

Připadá mi, že slovo Windones je náboženského původu a znamená "uctívači vanutí" neboli "uctívači větru". Z toho vyvozuji spekulativní závěr, že Cichuové vyznávali kult boha větru a značný význam přisuzovali věšteckým praktikám, při kterých hrál hlavní úlohu vítr. Převládající zemědělský způsob obživy ovlivnil náboženství a proto byli více uctíváni bohové větru a životodárného děště. V hierarchii bohů však obecně převládali ti, kteří vládli nejobávanějším přírodním živlům. Pokud by některý kmen upřednostňoval boha větru před vládci bouří, blesků, hromobití a zemětřesení, pak by tím budil pozornost a mohl by ke svému jménu dostat přezdívku, například "foukaři". Pravý význam slova Windones je stále nejasný. Podle mého názoru může slovo znamenat "uctívači větru", méně pravděpodobné je jméno větrného božstva.

J. Čihák (Sobota 10. října 2009)  ⇑

Ve franckých kronikách je zaznamenáno Cichu Windones. Kdo teda ti Češi byli? Zemědělci, vili věnce či přišli otamtud, odkud fouká vítr? Slovo windon je v protogermánském slovníku.

J. Čihák (Středa 7. října 2009)  ⇑

Vyskytují se názory, že haploskupina nejrozšířenější mezi lidem mohla být jiná než haploskupina knížecích rodů. Mohly se lišit i haploskupiny mezi knížecími rody vládnoucími na jednom územním celku. Výzkum to v mnoha případech prokáže, o tom nelze pochybovat. Je otázka, jestli to pomůže k objasnění nebo vznikne ještě větší zmatek. Mnozí se toho obávají. Ucelené a podrobnější výsledky v rámci Evropy však budou získány až po prozkoumání mnoha koster z lidových pohřebišť a z hrobů nepochybně knížecích. Rozumné jsou možná úvahy, aby se s rozsáhlým výzkumem začalo později, až bude genetika pokročilejší a z výzkumu se vytěží o mnoho více. Je to vlastně podobné jako s živelnými počátky archeologie, které nadělaly víc škody než užitku.

J. Čihák (Úterý 6. října 2009)  ⇑

Proslýchá se, že projekt Archeosteon byl zastaven. Prý z obav, že dějiny budou úplně změněny, což nelze zatím vyloučit. Pro příklad doporučuji přečíst článek Německé kosti vedou k carům na lidovky.cz. Asi se hned tak nedovíme kde Přemyslovci měli původ. Spekuluje se o slovanském, anglosaském, románském i jiném. Loni jsem našel ke starogermánskému slovu Fraga-orakulum staroslovanské vraža (viz 4.9.2008/II, 5.9.2008/I-V, 1.10.2008/I). Pokud bude původ Přemyslovců slovanský, anglosaský nebo smíšený, pak zůstane domněnka o věštírně stále pravděpodobná.

J. Čihák (Pátek 2. října 2009)  ⇑

Zveřejněné výsledky genografického výzkumu současné populace jsou odlišné od situace v Čechách před více jak 1000 lety. Za tu dobu se v Evropě odehrálo mnoho událostí. Analýzy kostí ze středověkých hrobů přinesou cenná a možná i překvapivá fakta.