J. Čihák (Středa 7. října 2009)

Vyskytují se názory, že haploskupina nejrozšířenější mezi lidem mohla být jiná než haploskupina knížecích rodů. Mohly se lišit i haploskupiny mezi knížecími rody vládnoucími na jednom územním celku. Výzkum to v mnoha případech prokáže, o tom nelze pochybovat. Je otázka, jestli to pomůže k objasnění nebo vznikne ještě větší zmatek. Mnozí se toho obávají. Ucelené a podrobnější výsledky v rámci Evropy však budou získány až po prozkoumání mnoha koster z lidových pohřebišť a z hrobů nepochybně knížecích. Rozumné jsou možná úvahy, aby se s rozsáhlým výzkumem začalo později, až bude genetika pokročilejší a z výzkumu se vytěží o mnoho více. Je to vlastně podobné jako s živelnými počátky archeologie, které nadělaly víc škody než užitku.