J. Čihák (Úterý 10. ledna 2012)  ⇑

Nečemice, článek, obrázky.

Jan Cinert (Úterý 10. ledna 2012)  ⇑

Já jsem to pochopil tak, že brázdy jsou podle výzkumu vůči řadám pozdější stratigraficky. To je celkem jasné, protože nejdříve odstranili kameny a potom orali. Opuka je druhohorní a křemenec třetihorní, proto je křemenec nad opukou, ať už byl dotlačen ledovcem ze severu nebo nikoli.

ZH (Úterý 10. ledna 2012)  ⇑

Zpráva o pylové analýze v kounovských řadách viz.
Našlo se tam množství stop po obilovinách (pšenice, oves, ječmen, žito), taky vřes (to autorovi hned připomnělo Kelty...) atd. Nicméně stáří autor nedokázal určit, v Souhrnu však píše "Na základě pylových analýz je možno předběžně a s velkou opatrností sdělit, že zjištěná pole by mohla být středověkého či mladšího stáří. To však nelze říci o samotných kamenných řadách, jejichž stáří může být vyšší."

Balvany jsou většinou poměrně malé, omleté, někde je psáno, že na povrchu opuky byla křemencová krusta. Tak bych si tipnul na lokální působení ledovce. Někde se totiž píše, že kameny musí být odjinud, protože kde by se vzaly na opukovém podloží.

ZH (Pondělí 9. ledna 2012)  ⇑

To je pravda. Místní názvy asi nerozlišovaly stáří valů. Pozoruhodné je, jak píše JH, že i východně od řad byla provedena skrývka ornice až na podloží na ploše více než 300 m2 a nic se nenašlo, ač v okolí této stolové hory byly hojné nálezy od paleolitu po současnost.

Franta (Pondělí 9. ledna 2012)  ⇑

Možná bylo "Velké Hradisko" tam, co je dnes hrad Pravda

ZH (Pondělí 9. ledna 2012)  ⇑

Je tu jedna potíž, porovnával jsem tři nákresy a níže uvedenou turistickou mapu, navzájem se neshodují, těžko říct, jestli je jeden od ruky nebo blbě vyfocený nebo věrný, řady jsou na něm nesouběžné, druhý je přesně rovnoběžný, na turistické mapě to rovnoběžné není, ale možná je to jen schematické. Na ortofotomapách řady vidět nejsou, jen průseky, které nemusí být přesně souběžné se řadami. Doufám, že to někdo zaměřil pásmem ap., ale který nákres je přesný, nevím. Byl jsem tam asi před 3 lety, les brání pořádné představě. Překvapilo mě, jak je většina kamenů malá. Argument, že tam schází opukové kameny, je asi lichý, protože ty lidi jistě vysbírali na stavbu domů.
To svalení ze srázu jsem myslel tak, že na východě je velký lán, odkud by se balvany do prostoru řad odvalovaly se zbytečnou námahou. Další věc je, že lán byl původně rozparcelován a tedy tam možná byly meze. Možná by něco věděli kolchozníci z doby před 50 lety... Nejstarší ortomapa z r. 1953 už má lán a na místě řad je cosi jako mlází. Nicméně jsou záznamy od objevitelů řad, ti by si asi analogie s mezemi všimli, pokud by nebyli pod vlivem své hypotézy...
No, abych taky přišel s hypotézou, z výšky reliéf kopce vypadá jako letící postava s pěkným pásem tvořeným řadami (že by krátkozraký ctitel Oriona?). V oblasti hlavy je nejvyšší bod. Kde asi mělo hradiště akropoli? Proč se onen severní ostroh jmenuje Malé hradisko? Škoda, že území není pořádně prozkoumané, nebo o tom nevíme, jsouce zahlceni jen záhadologickou literaturou.
Jak je kopec rozlehlý, tak např. směr k Řípu obnáší z obou konců rozdíl 2°, otázka je, kde by měli dávní obyvatelé observatoř, kdybychom nevěřili na prehistorický původ řad.

Franta (Pondělí 9. ledna 2012)  ⇑

Ostroh, na kterém jsou valy (Malé hradisko), a o kterém se píše, že tam byla nalezena "opuková munice", ale žádný sídlištní objekt, je orientován téměř ideálně slunovratovým směrem.
Souřadnice čelního valu: N50 14 01.9 E13 41 38.9

Jan Cinert (Pondělí 9. ledna 2012)  ⇑

Pro jistotu raději upozorňuji, že řady nejsou přesně ve směru S - J, jak se uvádí a zakresluje. Podle GE je odchylka asi -2,5°, což je podle mne na stavbu podle astronomických principů hodně. Nebo to odpovídá změně deklinace?

Nežli kameny odklidit svržením se svahu, je jednodušší je odvalit jen na stranu a zároveň je to praktické pro vytvoření meze. V tom bych rozpor nehledal. Podle mého názoru má smysl řešit pouze to, zda jen některé velké balvany mohou být pozůstatkem svatyně, byť i v tom jsem skeptický. Řady jsou podle všeho až novověkého původu. Zprávy pamětníků o bývalém kamenném kruhu také mohou být poněkud subjektivní vzpomínkou jen na tehdy více viditelné balvany z řad.

ZH (Pondělí 9. ledna 2012)  ⇑

Ze serveru mapy.1188.cz jsem porovnal turistickou a dnešní katastrální mapu viz. To v lese jsou kameny dle turistické mapy, to na poli jsou parcely dle katastru, každý proužek má své číslo parcely.

ZH (Pondělí 9. ledna 2012)  ⇑

No, v azimutu 44.5° je v zákrytu Hazmburk a Sedlo. Azor ukazuje pro rok -4713 trochu míň, než jak píšete, ale záleží na obzoru atd. Ve směru letního slunovratu je Ronov, každopádně obzorový kalendář tam má skvělé podmínky. Rovina je také velmi vhodná pro výšinné hradiště všech dob i z obranných důvodů, jak známo, cosi se tam i našlo.
Taky mě napadlo, že balvany bylo poseto i pole, říkal jsem si, že z panského pole kameny odklidili na kraj a tam pak nechali plahočit se bezplatné nájemce, aby si to upravili. Tak jsem si říkal, že umístění balvanů může být směs pravěkého a novověkého působení. I když jednodušší by asi bylo - v novověku - kameny svalit ze srázu dolů a ještě by byly využitelné pro stavební účely, ostatně to je i tak pravděpodobné.
Nicméně pořád mi intuice říká, že současné kamenné řady o pravěku nic nevypovídají.

Franta (Pondělí 9. ledna 2012)  ⇑

Článek, na který odkazuje Jan Čihák, má přínos v tom, že ukazuje východ Slunce nad Řípem. Ukazuje ho v době, která je archeoastronomicky zajímavá. Tedy v době, která je označována jako "Beltine". Cenné je také to, že z obrázku vyplývá, že "úhlová šířka" Řípu na obzoru je o něco větší než je "úhlový průměr" Slunce. Z toho plyne, že mohly být dobře určeny dny, kdy se Slunce vrací nad Říp a následně pak mohl být vypočten den slunovratu.

Rovina je pláň, která je z velké části tvořena polem, které je prosté větších kamenů. Ale i na tomto poli dříve prý stály menhiry. Některé prý byly odtaženy na okraj pole, největší, který byl prý někde uprostřed pole, byl prý pokácen do vykopané jámy a někde, pod úrovní pole, tam prý pořád je. To by mohly být "ty chybějící radiály", o kterých se zmínil Jan Cinert.

Když se spočte azimut kamenů Pagas a Gibbon (oficiální souřadnice: P: 50.22382, 13.69225 a G: 50.22605, 13.69572 - vychází jejich azimut trochu méně než 45 stupňů. Azimut východu Slunce o letním slunovratu (data a metodika Z. Ministr) je pro rok 2000 51,56 stupně, pro rok -5000 50,19 stupně. Hodnoty deklinace Slunce pro dobu starší než je 5000 BC nejsou uváděny (vztah podle Newcomba)
Z toho pohledu je otázka, jak přišla autorka článku na datum 4500BC, které je v článku uvedeno jako datum vzniku stavby odvozené z poloh kamenu Pegas a Gibbon. Pro 4000BC vychází azimut 50,32.

Azimut spojnice P-G menší než azimut východu Slunce o letním Slunovratu by mohl být spojen z "nejsevernějším východem Měsíce".

ZH (Neděle 8. ledna 2012)  ⇑

PS ještě jeden odkaz, dílem též od Helšuse.

ZH (Neděle 8. ledna 2012)  ⇑

Frantova příspěvku jsem si na mobilu nevšiml, a tak jsem teď našel pojednání na jaroslavhelsus.cz.
To o novověké parcelaci ovšem koreluje s mým původním názorem (to ale Helsus vyvrací). Znám trochu krajinu na Jistebnické pahorkatině, která je poseta balvany ledovcového původu (z poslední doby ledové) a samozřejmě obdělávané pozemky jsou jimi ohraničeny, jak je lidi odklízeli na meze. Nebo na hromady. Samo sebou že se tam našla spousta "menhirů", zkrátka v seskupení kamenů byl jeden virgulí označen za menhir...
Některé bludné kameny údajně (podle oficiální vědy) pocházejí až ze Skandinávie.
O kounovských kamenech jsem se dočetl, že jsou křemencové (usazeninová hornina), někdo dokládal, že musely být přeneseny lidmi, neb jsou na povrchu opukové desky Džbánu, no ale jsou omleté, tedy dle mého amatérského názoru ledovcové.
Zpochybnění novovékého vzniku spočívá v tom, že středověké úlomky keramiky byly v mladších vrstvách, než je konstrukce kamenných řad, no ale probíhala tam orba.
Omlouvám se za popletení majitele panství, ač to snad původně patřilo Kolovratům v té době již Schwarzenbergům.
Vždycky mě zajímalo, proč je vídeňský sáh o deset cm delší než český, zda Češi byli menší, nebo vídeňský je prostý rozsah jednoho člověka a český několika lidí se spojenýma rukama.

Ještě se omlouvám, že jsem komentoval problém s Markvarticemi, ač jsem měl v mysli nedaleké jiné hradiště.

Jan Cinert (Sobota 7. ledna 2012)  ⇑

Již dříve jsem se ztotožnil s Frantou odkazovaným článkem. Závodiště to nemůže být, protože chybí start a cíl. Pro observatoř chybí radiály závislé na pohybu Slunce po obzoru, jsou to jen souběžné linie nepřesně ve směru sever - jih (GE 50 13 27.53, 13 41 38.29). Pouze zcela hypoteticky by některé velké balvany mohly být pozůstatky pravěké svatyně a menší byly vysbírány z parcel a položeny na jejich hranice. Je však otázka, jestli s těmi velkými bylo skutečně hýbáno.

Franta (Sobota 7. ledna 2012)  ⇑

A znáte tohle?
Viz přiložený PDF soubor.